Krížová cesta

Jeden z najsinejších filmových zážitkov tohoto roka. Bolo to tak silné, tak chladné, tak zdrvujúce psychiku, že aj v tých pár statických záberoch kde sa zachytávajú iba bežné rozhovori v bežnom živote jedného mladého dievčaťa, ma úplne znechutili a ešte viac prehĺbili apatiu voči kresťanstvu. Snímka zachytáva posledné dni života štrnásťročnej Márii, ktorá žije v silne veriacej, konzervatívnej (povedal by som, až fanaticky veriacej) rodine. Už si nepamätám presne, ale išlo o nejakú ortodoxnú odnož cirkvi ktorá mala prvky sekty. Toto dievča je neuveriteľne ovplyvnené svojim okolím, chodí neustále do kostola, robí všetko preto aby bola čo najčistejšia veriaca hoci je stále v konflikte s mamou. Nemôže nikam chodiť, ani sa veľmi stretávať s ľuďmi. Takto sa raz o ňu začne zaujímať jeden chlapec a hoci je jej to príjemné v momente to zatrhne a bude sa chcieť stať mníškou. Tento svoj fanatizmus ju obmedzuje aj v škole. Snímka je rozdelená do pár kapitol, ktoré zachytávajú statickou kamerou bežné udalosti jej dňa. Je to náročný film pri ktorom absentuje dynamika. Film sa pomaly posúva ďalej a bežného diváka by určite nudil ale všetko tu má svoju podstatu a cieľ, ktorý ma svojim spôsobom prekvapil ako máloktorý film. Hoci nejaká pevná dejová línia tu kvázi chýba, podstata filmu sa skrýva vo vzťahu jej a brata. Jej brat má poruchu reči, respektíve nerozpráva a už by dávno mal. Mária sa tak po vzore mnohých mučeníkov rozhodne, že obetuje svoj život za to, aby jej brat rozprával a tak prestane úplne jesť. Rodičia ani blízke príbuzenstvo o tomto nevie a tak postupne sledujú ako im toto sfanatizované, hoci, milé dievča mizne pred očami. Film napáda kresťanstvo zo všetkým čo môže ale nie je to vôbec samoúčelné. Scenár bojuje iba s náboženskými zbraňami a poukazuje na ovplyvniteľnosť ľudí, ktorím už, ako v tomto prípade, nie je pomoci. (21.05.2016)

Mariou zmietajú myšlienky, predstavy, túžby - ovplyvňujúce faktory, ktoré sa v určitom veku začnú objavovať. No mladá dievčinka je pod silnou taktovkou svojej mamy a farára, ktorý deťom hlása, aby ako bojovníci Ježiša Krista zaňho bojovali (pojem "bojovník" už nemôže byť väčším paradoxom) aby sa nedali zlákať hriešnou hudbou, nie to ešte mali nejaké bezbožné sny. Rodičov treba poslúchať. Rodičia majú pravdu. Ale rodičia tiež musia poznať určité hranice. Namiesto ostrých zákazov stačilo trochu pochopenia. Štrnásť zastavení, ktoré vás dovedú k odvrátenej strane viery, k jej manipulovaniu. A zároveň, aby ste náhodou nemali jednoznačný názor keď skončí film - blikne to, kvôli čomu sa toľko ľudí, ja medzi nimi, utieka k viere, modlitbám a niekedy devastujúcim dodržiavaním pravidiel - zázrak. Pretože každý sa nejeden raz v svojom živote ocitneme v momente, kedy po ňom kričíme. (20.11.2016)

Čo je pravda? opýtal sa Pilát Krista na Veľký Piatok. Od toho dňa sa kresťania a s nimi aj protagonistka filmu pýtajú. Má moja mama vždy pravdu? Majú spolužiaci pravdu? Je moja viera opravdivá? Za 3 a pol roka čo som videl Krížovú cestu som dospel k názoru, že Kristus je pravda. A za 3 a pol roka mi toto presvedčenie nespochybnil žiadny film viac než Kreuzweg. Ten je poctou kresťanstvu a hľadaniu jeho podstaty, napriek chybám, ktoré jeho vyznavači robia. Hoci prvoplánovo vyznieva ako varovanie pred kresťanským fundamentalizmom. (03.12.2014)

Silný příběh obětování, ale té indoktrinace bylo na mě příliš, proto jen čtyři hvězdy. Viděno v rámci Season Challenge Tour. (12.12.2015)

Fiktivní "Bratrstvo sv. Pavla" je zde odvozeno od problematického, ale skutečného "Kněžského bratrstva svatého Pia X.", jejímž základním článkem je: „Držíme se celým srdcem a celou duší Katolického Říma, Strážce Katolické víry a tradic nezbytných k uchování této víry". Proč si logicky přesný a důsledný Dietrich Brüggemann vybral sv. Pavla je nasnadě. Je to tradice renegáta, kterého (jak při různých příležitostech sám říká), nezajímá živý Kristus, nýbrž ten mrtvý (jako by říkal, že kdyby ho nezabili tehdy, museli bychom to udělat dnes my). Křížová cesta a Kříž sám, jsou tak jeho nejpregnantnější symboly(, které stále více zalidňují i českou krajinu)... Mladičká Marie, vystavená nejen tlaku sekty a sektářské rodiny, ale také svým vlastním sklonům, dochází přes různá protivenství na konec cesty, kterou si sama zvolila... Není třeba se celý život honit za zážitky, ale třeba je občas se zamyslet. Bez myšlení by ostatně nebyla ani Marie, Pavel, Ježíš ani Bůh... Ještě slovo k Brüggemannově režijní přesnosti a ostrosti: Mladá Marie, která na začátku filmu vypadala jako děťátko se v jeho konci proměšnila ve strařenu. Zahrabávání jejího hrobu bagrem to ještě všechno umocnilo na entou. (26.06.2020)

Tematicky a obsahovo veľmi silné, ale na môj vkus príliš sterilne natočené. (28.12.2014)

Nemám rád fanatiky. (02.08.2015)

Slovo Bůh nabírá v tomto filmu výrazné podobnosti se slovem Voldemort. Dlouho ho nebudu chtít slyšet. Figuruje zde jako prostředek k vymývání mozku, aplikovaný diktátorskou matkou na dospívající dceru. Ta má ve čtrnácti letech pocit, že dělá bez výjimky všechno špatně a silným vlivem katolického náboženství dochází k zásadnímu rozhodnutí. Ona sama si připadá pro svět nepotřebná, ale proč nepomoci nemocnému bratrovi? Upne se k tomu jako jedinému východisku, jak pomoci bližnímu svému, být potřebná pro svět. Odříkání a maximální skromnost. Sebeobětování se pro dobro celé armády. Její konec je matkou označován jako zázrak, ale doopravdy je největším proviněním proti lidské svobodě. Člověk si uvědomí, jak je důležité, aby mělo dítě volnost. Mnozí konečně dojdou k závěru, že jejich dětství bylo vlastně šťastně, ač dle definice tohoto filmu ovlivněné satanskými rytmy či svody. (07.07.2014)

Vynikajúci koncept a aj rámec celého príbehu rozdeleného do 14 statických jednozáberových kapitol po vzore zastavení na Krížovej ceste. Tie dokonalo korešpondovali s "cestou" 14-ročnej martýrky Márie, ktorá balansuje na hrane obetavosti. Okolnosti ju síce pokúšajú, no akékoľvek odchýlenie koriguje jej matka, ktorá na mňa pôsobila dosť tyransky. Napriek tomu úžasný príbeh, ktorý pôsobil na povrch často dosť chladne, no vo svojom vnútri to malo silné emocionálne vypätie, ktoré sa vyhrocovalo priamo úmerne so symbolickými zastaveniami na Krížovej ceste. Hoci nie som nijako hlboko nábožensky založený, tento film ma naozaj oslovil. Aj v tom, že tu cirkev bola vykreslená takým tým mierne kritickým spôsobom. (20.12.2014)

Tento film mi dosť pripomínal film Camino ( Camino ) a tiež som sa nad ním podobne zamyslel. Tento film je pre mňa tak istou veľkou záhadou, ako film Camino. Hneď vysvetlím v čom a teda nechápem jeho zameranie, ukazuje teda ľudí čo veria v Boha a veria v neho dajme tomu dosť nadpriemerne a všetko analyzujú či je v súlade s ich vierou. No lenže nechápem či tento film je kritikou prehnanej viery, alebo propagáciu viery a to je na týchto dvoch filmoch to zvláštne a dosť dôležité. Ono najprv to vyzerá jednoznačne a potom sa film skončí tak divne, že som sa chytal za hlavu. No len bohužiaľ kontroverzné témy možno sú silné, ale v tomto prípade sa dalo všetko aj lepšie zahrať a ešte lepšie rozrozprávať príbeh a tak to by som chcel asi veľa. Tento film teda otvára zaujímavú tému o tom ako veľmi môže viera ovplyvniť náš život a možno niekedy aj niekoho "šikanovať" v jeho normálnom vývoji, ale to je už na každého posúdení, ako pochopí tento film. (14.08.2016)

Řekla bych, že se jedna o jeden z mnoha filmů, který se věnují náboženství a vůbec nenudí. Příběh ve filmu je neuvěřitelně silný a dojemný. Postupně se seznámíme s hlavní postavou, dívkou, která je celým svým srdcem oddaná náboženství až se mu úplně obětuje. Velice silní příběh, na který by se měl podívat každý, aby si každý uvědomil, že Křížová cesta neznamená jen nošení kříže. (09.07.2014)

Promítala bych to v hodinách katechismu. (A kameramanství.) (10.07.2014)

Obyčejný, nenápadný příběh, obyčejně nenápadně podaný a výsledek? Uhranutí, síla, víra, láska, naděje! (14.07.2015)

V podstatě dost nepochopený film, který není zdaleka tak tragický, depresivní a náboženství odsuzující, jak se o něm říká. Více na Obrazoru (11.05.2016)

Obsahove vyborny film, ortodoxni verici JAKEHOKOLIV nabozenstvi, to je nestesti... Zpracovanim me film sice uplne nepolapil, vetsina ze ctrnacti epizod ale byla vybornych. Herecke vykony velmi presvedcive. Tesne po zhlednuti ani nevim, co vice bych napsal, urcite vsak film vede k zamysleni a divak na nej hned tak nezapomene. (30.01.2015)

Náboženské drama, ze kterého nepříjemná atmosféra přímo sálá a které je vyprávěno velmi zajímavým vizuální stylem. Jde tady o zhruba 10ti minutové statické záběry, ve kterých se odehrává cesta mladé Marie v alegorii s cestou Ježíše Krista. Vizuálně tedy hodně zajímavé, přesto místy poněkud fádní a až konečná eskalace ve Vás zůstane po nějakou dobu. Krásně vykreslená reálie rodiny ve které vládne pevnou rukou despotická matka a celá rodina je silně nábožensky založená. Hodně hutná náboženská depka. (07.09.2017)

Příběh o dospívající dívce a její cestě k bohu. Rámování pomocí čtrnácti zastavení křížové cesty film formálně rozděluje, ale příběh naopak pomáhá držet pohromadě právě těmi paralelami mezi Mariiným životem a kalvárií Ježíše Krista. Vše opravdu na svém místě. Strhující. (29.01.2015)

Jeden z nejsilnějších zážitků KVIFF 2014. Bravurní scénář, podpořený nejen naprosto uvěřitelným herectvím, ale také absencí hudební složky a jakéhokoliv pohybu kamery (ehm, tedy dva maličké pohyby tam jsou). Oceňuji i přístup režiséra, který neukazuje na nikoho a na nic prstem obvinění, neutočí, neposmívá se. A ještě k tomu umí i ve filmu, který rozechvěje, pracovat s humorem. (13.07.2014)

Dokonalá antireklama na křesťanství, nicméně mě to hrozně nudilo a matku hlavní hrdinky jsem po celou dobu filmu měla chuť pro její fanatismus zabít. K hlavní hrdince jsem si bohužel taky nedokázala najít žádný vztah, nelíbilo se mi jak byla ovlivnitelná a nechávala sebou manipulovat svojí hloupou rodinou a okolím. Chápu, že ten příběh má důležitou myšlenku a ta je dobrá, ale provedení filmu mě nechalo zcela chladnou. (22.12.2016)

Tento film útočí na dva cíle: na Bratrstvo sv. Pia X. (ve filmu Bratrstvo sv. Pavla) a na katolickou víru. Jelikož Bratrstvo už není Bratrstvem, ale Novobratrstvem, a nahradilo v boji se světem katolické zbraně bradingovou firmou a sluníčkovými filmy, zastanu se krátce pouze katolické víry. Nepopírám, že katolický kněz může mít jansenizující sklony, matka může být semetrika, která dceři žádající o chleba podává kámen, a otec může být přizdisráč, jsem ochoten připustit, že s velmi malou pravděpodobností se tací lidé mohou sejít v okolí mladé citlivé dívky, ale nikdy, nikdy nepřistoupím na předkládanou lež, že je jednání postav katolické. Není, je to jednání hříšné, odporující katolické nauce: poškozovat si zdraví je hřích, tím se oběť opravdu nepřináší. Podobně je přepjaté učit děti, aby napomínaly pohanské spolužáky, a mluvit o zhlížení se v zrcadle jako o hříchu. Každý si může v mravouce přečíst, že povinnost bratského napomenutí u laiků předpokládá jeho naději na úspěch a že vzhlížet se v zrcadle žádný hřích není: svobodné dívky se mohou zdobit, aby se líbili (sv. František Saleský). Ovšem pohané tyto nuance nerozliší a považují film za takřka dokumentární záznam chování katolíků, jak ostatně dokládají i zdejší komentáře. V tom spočívá hlavní nebezpečí filmu. – Nakonec jsem film nedokoukal ani kvůli pohledné Lee van Acken, po 20 min je jasné, jak bude pokračovat. (28.01.2015)