CSSML

Cukrkandlové americké zpracování Vánoční koledy plné zářivých úsměvů a vzájemné lásky. Jak píše arthur.22: „Ve filmu chybí spousta klasických citací a situací z původního díla, kterých se dočkáme snad ve všech jiných filmových verzích Vánoční koledy. Místy je děj i malinko poupravený, čímž se stává o něco pohádkovějším.“ Podle mě byly všechny úpravy k horšímu. Navíc Reginaldu Owenovi jsem bezcitného Scrooge nevěřil a Terry Kilburn mi byl strašně nesympatický. Jednou stačilo.

Výborné rozuzlení. Rodinné tajemství se mi podařilo vydedukovat ještě před začátkem dílu, ovšem totožnost vraha mi zůstala do poslední chvíle neznámá.

Velmi konverzační díl, jehož soustředěné sledování mě stálo nemalé úsilí. Inspektorka z Londýna je mi čím dál méně sympatická. Její postava je nadbytečná, ale kvůli záležitosti s Calem se nejspíš objeví i v příštím díle, přestože Tosh ji už poslala domů.

Obával jsem se, že mi bude chybět inspektor Jimmy Perez, nicméně Tosh je za něj důstojnou náhradou. Ostatně Vraždy na Shetlandech nikdy nestály na postavě detektiva, nýbrž těžily ze scenérií odlehlých nehostinných ostrovů a z místní komunity, v níž není nouze o podivíny. Oba tyto prvky zatím skvěle fungují i v osmé sérii.

„Tato filmová adaptace se bohužel politováníhodným a velmi manichejským způsobem soustředí jen na postavu inkvizitora Bernarda Gui a vytváří z něj karikaturu nelítostného monstra, které si zaslouží krutou smrt, jež ho očekává na konci filmu. Úspěch filmu je rukavicí vrženou do tváře všem historikům středověku, kteří už dlouho usilovali o to, aby z lidských myslí vymazali prefabrikovaný obraz temného středověku. Něco komerčně tak silného, jako je Jméno růže, zničilo celá desetiletí poctivého úsilí historiků.“ – prof. Guy Bedouelle OP (Salve 4/2011, s. 111)

Kvalitní kriminální seriál, v němž se tvůrcům podařilo vyhnout se významnějším nemravnostem, což je v dnešní době obdivuhodné. Děj je mnohovrstevný, svěže si pohrává s časovými rovinami a v posledním díle se uspokojivě uzavírá – ani to nebývá vždy samozřejmostí. Uvážíme-li dále, jak píše Karp, že to „nebyl příběh Filipa Marvana, ale především Martina Plachého, který jsme těch deset dílů sledovali, protože Filip, jak se i dalo čekat, v žádné minulosti nepobýval“, lze příběhu, který se odehrával pouze ve Filipově mysli, odpustit nadsázku v zobrazení socialistických reálií, občasnou nelogičnost či absurdnost. Nadto je na tomto základě možné Filipova zjištění ohledně minulosti vysvětlit jako utřídění nevědomých vzpomínek z dětství během kómatu. Na druhou stranu klíče od opuštěného domu a Martinova rada před popravou naznačují, že Filipovo pobývání v minulosti nelze (alespoň v rámci seriálu) zcela vyloučit, což seriálu propůjčuje mysteriózní nádech.

Těšil jsem na rozuzlení napínavé série mé oblíbené detektivky ze Shetland, ovšem předložené řešení vyvolává více otázek, než dává odpovědí. Vůbec mě nepřesvědčilo.

Tentokrát jsem vraha podezříval už v půlce dílu. Přestože se mi díl líbil, nemohu dát více než 3 hvězdy, jelikož tvůrci změnili domnělý lesbický vztah dvou postav na explicitní. Z první série seriálu by člověk snadno mohl nabýt dojmu, že v Británii byla tehdy každá druhá žena lesba…

Členové rodiny se na Vánoce sjíždějí do starého rodinné sídla. Skvělý detektivní příběh může začít.

Zápletka je překombinovaná a oproti knize trestuhodně upravená. Tvůrci změnili identitu vraha a přidali lesbický vztah mezi dvěma postavami.