Corpo Celeste
Corpo celeste
Corpo celeste
Corpo celeste
Réžia:
Alice RohrwacherScenár:
Alice RohrwacherKamera:
Hélène LouvartHudba:
Piero CrucittiHrajú:
Yle Vianello, Salvatore Cantalupo, Anita Caprioli, Paola Lavini, Renato Carpentieri, Marcello Fonte, Carmelo GiordanoVOD (1)
Obsahy(1)
Třináctiletá Marta se po deseti letech, strávených s rodinou ve Švýcarsku, vrací do rodného Reggia di Calabria. Život na jihu Itálie je pro ni nový. Mezi místními dětmi působí křehká dívka s maličko divnou chůzí trochu jako z jiného světa. Pozorně sleduje a vnímá vše, co se děje kolem, zvlášť když začne navštěvovat kurz přípravy na biřmování. Uznává matčin argument, že na hodinách katechismu se může seznámit s novými kamarády, ale není s to překonat pocit, že existuje jistý rozpor mezi tím, co jim přednášejí o jedné ze sedmi svátostí, tak důležité pro život dospívajícího křesťana, a denní praxí. Don Mario spravuje farnost spíš jako obratný podnikatel než jako katolický duchovní a respekt nebudí ani Santa, která kurz vede. Přesto se Marta účastní přípravy na slavnost přijetí pečetě Ducha svatého, pilně se učí nazpaměť formule z knihy a s druhými dětmi se těší na nový krucifix, který má don Mario přivézt. Až přijde den, kdy pochopí, že svou cestu životem bude muset hledat sama. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (11)
Cítím potřebu se tohoto filmu zastat a nabídnout trochu jinou optiku, kterou ho vnímat. Ústředním tématem určitě není církev, ale citlivá třináctiletá dívka, která se ocitá v pro ni neznámém prostředí. Než aby trávila čas doma s věčně hašteřivou sestrou, radši se vydává do ulic zaprášeného města, jehož šum pozoruje raději z odstupu z betonové střechy domu. Místem kontaktu s místní komunitou se jí stává hlavně kurz přípravy na biřmování; holčičce ze Švýcarska, pro kterou je důležitý spíše obsah než forma, je ale nutně cizí okázalý a hlučný způsob, kterým Italové jistě v dobrém úmyslu, ale - pravda - poněkud podle svého praktikují křesťanskou víru... Film pro mě po celou dobu neztrácel napětí; jednu hvězdu v hodnocení ale ztrácí za o pár minut přetažený konec. Asi to není pro každého, ale pokud se dokážete vyvarovat předpojatého zjednodušeného vnímání, nemůžu než doporučit. ()
Ukázka toho, že náboženství a politika můžou být pod špatným vedením nesmírně zvrácené. (Autoři scénáře by nicméně jistě namítali, že to první vás pod správným vedením může osvítit, viz scéna se starým knězem nebo mladým klukem úplně na konci.) Pro mě dlouhá, nepřekonatelná nuda, při které má ateistická duše polovinu času strávila hledáním nejpohodlnější polohy při sezení / ležení na židlích v Puppu. Po skončení projekce se kluk sedící vedle mě své přítelkyně zeptal, jestli zůstanou na závěrečnou diskuzi, a ona poznamenala: "Chceš mě zabít? Tohle je nejhorší film, co jsem letos ve Varech viděla." Naprosto souhlasím. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
V polovině jsme odešli. Takže jedna hvězdička je za první půlku. Pro mě zklamání, italský film je la mia cinema preferita. Letos na festivalu už je to 2. italský film, který mě zklamal. Gianni e le donne (Sůl života) byl po úspěšném debutu Pranzo di ferragosto trošku slabší odvar. Ještě, že to letos zachránil Habemus papam. ()
[MFF Karlovy Vary 2011] O čem tenhle film, sakra, byl? Neustále jsem čekala, že se aspoň něco stane. Pak jsem v nepohodlných křeslech v Puppu usnula, a když jsem se za 15 minut probudila, zjistila jsem, že se stále nic nestalo. Hodnocení "odpad" nedám, protože jsem v minulých letech viděla během festivalu i horší filmy. Příprava na biřmování, útěk dospívající holky, která se vydá neznámo kam. Nakonec jí najde Otec a veze jí zpět do kostela. Cestou jim spadne kříž do vody. Chápu, že to mělo říct něco o současném stavu církve. Ale proč tímhle způsobem? Proč tvořit film téměř bez děje? Pak je totiž účinek nulový. ()
1. Verím v Boha 2. Počas prípravy na birmovku to väčšina birmovancov u nás vzdala, presne z v tomto filme ukázaných dôvodov 3. Presne takto učí priemerný katechét. 4. Môj spolusediaci v kine potvrdil, že to vystihuje aj jeho mladosť. SUMMA SUMMARUM TENTO FILM UKAZUJE V MNOHOM PRAVDU, ALE NEMYSLÍM, ŽE BY KRITIZOVAL CIRKEV. On len ukazuje cirkev zvnútra, z pohľadu jednej duše, ktorá hľadá pravdu a našla mnoho chýb. Nuda to nebola ani náhodou, bolo to oslobodzujúce, A pointa je podľa mňa, že viera v Boha by nemala človeka stavať do pozície pokrytca, ale na to si musí cestu k nej prekliesniť sám. Videné na FIFFBA 2012. ()
Galéria (12)
Fotka © Ad Vitam
Reklama