Krížová cesta

Od úvodu bolo skutočne náročné počúvať tie dialógy, ktoré na mňa vplývali ako nahriate ihly, ktoré sa so 100% úspešnosťou zabárali do ktoréhokoľvek nervu na mojom tele. Je však nad svetlo sveta jasné, že toto bol režisérov úmysel, ktorý chcel poukázať nato, že prehnaná viera v "niečo", v kombinácii s nátlakom okolia, môže byť ako zbraň, ktorá dokonale vymetie rozum zo zdravo mysliaceho, nepoškvrneného jedinca (Mária). Zmiatol ma až záver, ktorý z môjho pohľadu tak či onak potvrdil, že medzi nebom a zemou je "niekto", kto vďaka neobmedzenej, neviditeľnej sile stojí za zrodom zázraku, čo tak či onak, v tomto prípade, hraničí s propagandou BOHA. Som ateista, "vieru" vnímam odlišne (dobro v ľuďoch, zlo v ľuďoch), nemyslím si, že by bolo zapotreby za každý úspech ďakovať imaginárnemu "priateľovi", ktorý sa nám hrdo v najťažších situáciách otáča chrbtom. VŠETKO JE TO O ĽUĎOCH a odlišnom chápaní situácie. Moje nižšie hodnotenie však súvisí s neúspechom tvorcov vcítiť sa do role Márie (to meno asi nebude náhoda), lebo len pobúrenie myšlienkou príbehu nestačí, čo dokonale v dvoch vetách vysvetlil POMO: Mladé dievča, zmietané náboženským brainwashom a tyranskou matkou. Dlhé statické zábery bez hudby, slušne zahrané, obrazovo strohé a príliš chladné - akoby sme s trpiacou postavou ani nemali súcitiť. (02.02.2015)

Mariou zmietajú myšlienky, predstavy, túžby - ovplyvňujúce faktory, ktoré sa v určitom veku začnú objavovať. No mladá dievčinka je pod silnou taktovkou svojej mamy a farára, ktorý deťom hlása, aby ako bojovníci Ježiša Krista zaňho bojovali (pojem "bojovník" už nemôže byť väčším paradoxom) aby sa nedali zlákať hriešnou hudbou, nie to ešte mali nejaké bezbožné sny. Rodičov treba poslúchať. Rodičia majú pravdu. Ale rodičia tiež musia poznať určité hranice. Namiesto ostrých zákazov stačilo trochu pochopenia. Štrnásť zastavení, ktoré vás dovedú k odvrátenej strane viery, k jej manipulovaniu. A zároveň, aby ste náhodou nemali jednoznačný názor keď skončí film - blikne to, kvôli čomu sa toľko ľudí, ja medzi nimi, utieka k viere, modlitbám a niekedy devastujúcim dodržiavaním pravidiel - zázrak. Pretože každý sa nejeden raz v svojom živote ocitneme v momente, kedy po ňom kričíme. (20.11.2016)

Film, který diváka poměrně účinně psychicky rozloží. A stačilo na to 14 "jednoduchých" dialogových scén točených vždy na jeden zátah. Film ani tak nekritizuje náboženství jako takové, jako spíš zaslepenost a nulovou empatii. Matce kopanec do obličeje a otci dva, aby se konečně probral. Ne, opravdu. Herecké výkony jsou naprosto famózní, pošahaná sebestředná matka opravdu vyvolává až fyzickou nevolnost a můj obdiv mají i dětští herci. Ono dávat si takhle přesvědčivě 10minutové one-shot scény určitě není jen tak. (21.12.2016)

Dokonalá antireklama na křesťanství, nicméně mě to hrozně nudilo a matku hlavní hrdinky jsem po celou dobu filmu měla chuť pro její fanatismus zabít. K hlavní hrdince jsem si bohužel taky nedokázala najít žádný vztah, nelíbilo se mi jak byla ovlivnitelná a nechávala sebou manipulovat svojí hloupou rodinou a okolím. Chápu, že ten příběh má důležitou myšlenku a ta je dobrá, ale provedení filmu mě nechalo zcela chladnou. (22.12.2016)

Spoilery! Typický Haneke. Statická kamera, dlouhé záběry a snad kolem 15 střihů. Něco takového natočit musela být zejména pro herce obrovská fuška. Stačilo udělat během jedné cca 8minutové scény větší chybičku a celá scéna se musela opakovat. V tomhle bych hrát opravdu nechtěl. Celý příběh je prostě fantastický. Už úvodní scénka naznačuje, že půjde o něco mimořádného. Nejvíce se mi líbilo, když pán kněz pronesl kouzelnou větu, kterou se snažil obhájit násilné šíření křesťanství, a to, že křesťané válčí za šíření lásky k bližnímu svému. Zvláštní paradox. Snímek vynikajícím způsobem zachycuje vnitřní boj dospívající dívky, která musí (časem podlehne a chce) být zároveň absolutní křesťanskou a zároveň podléhá svody, které každou zdravou mladou dívku provází. Velice dobře o tom vím! Svérázná výchova matky má cosi do sebe. S jejím přístupem nehrozí, že bude mít z dcery kurvu. Nicméně je takřka zaručeno, že bude mít z dcery blázna. Myšleno v tom ohledu, že se její dcera bude chovat jinak než 99 % populace. Praktikovat tento styl výchovy bylo možné bez většího rizika v době, kdy se takhle vychovávala většina dětí. Celé křesťanství je vybudováno na velice sympatických morálních zásadách, které dokáží strachem formovat dobré lidi z lidí, kteří by z vlastní vůle dobrými lidmi být nedovedli. Dokonce souhlasím s nepřímo řečeným tvrzením, že když už někdo vyznává jakékoli náboženství, tak by měl vyznávat toto náboženství v plném rozsahu a držet se opravdu všeho, co mu jeho náboženství doporučuje, radí a přikazuje. Pokud se člověk drží pouze těch zásad, které mu dodržovat nevadí a ty, se kterýma má problém, vesele ignoruje, tak takový člověk se nemůže považovat za vyznavače náboženství, ale je to sprostý pokrytec. Hlavní hrdinka takový pokrytec být nechce a v podstatě jím být ani nemůže. Fanatické prostředí ji dožene až k takovému extrému, kdy se rozhodne složit obrovskou obě za svého mladšího bratra. (Spolusledovatelka by se za mě prý neobětovala!) Závěr byl vynikající. Zázrak nebo náhoda? To záleží zřejmě na tom, jak moc věříte ve věci mezi nebem a zemí. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (21.11.2016)