Czech Century
Epizódy(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(viac)Recenzie (452)
Bohužel se zde jasně ukazuje, že hodina a pár minut tohle téma nemají šanci obsáhnout a diváci mladší a méně znalí mají velký problém s orientací v čase, postavách ale i vyzněním....Tohle rozhodně není na jeden rychlo díl.Možná v dokumentu. Herecky hodně slušné a ,,úsporné,, podání "tatíčka" Masaryka Martina Huby. Věrné ač minimalistické prostředí a výprava.Člověk si pořád říká kdy se to nějak rozjede a rozvine a něco tu chybí.... ()
Já nepochybuju, že na počátku byl dobrý úmysl, ale diskutabilně napsané scénáře a nevhodně zvolení představitelé hlavních jednajících postav to místy dohnali až ke karikatuře. Já mám obavu, že autoři tím udělali medvědí službu zastáncům "starého, ideologicky obarveného výkladu", zahnali to do druhého extrému. Takže nezbývá než počkat na někoho dalšího, kdo ty osudové okamžiky podá střízlivěji, bez obou krajností. ()
Svým rozsahem a významem unikátní český počin, kterému by se samosebou dalo dost věcí vytknout. Ale vzhledem k tomu, že taková série v naší zemi chyběla jako sůl dávám 5*. Připomíná českému národu, na co se nemá a nesmí zapomínat! Dovoluji si připojit jeden odkaz http://jihlava.idnes.cz/komuniste-na-vysocine-a-serial-ceske-stoleti-f3h-/jihlava-zpravy.aspx?c=A131127_2005144_jihlava-zpravy_mv ()
I statické televizní pojetí klíčových okamžiků našich moderních dějin může navzdory náloži dialogů a dlouhých detailů nemusí budit vzpomínky na normalizační medailonky pokrokových hrdinů. Robert Sedláček se snaží i na omezeném prostoru hledat možnosti k filmovému vyjádření a společně s Pavlem Kosatíkem nevynechají příležitost, kdy promísit vznešené události a jejich aktéry s přízemními a ironickými momenty. Přesto se jim jednoznačný pohled odpovídající sdílené současné ideologii ne vždy podaří zcela potlačit a především úvodní masarykovský díl doplácí na všudypřítomnou pietu a setrvává tak v rámci strnule vznešeného portrétu. Jinak je na místě pochválit prozíravé dramaturgické členění jednotlivých epizod, které nejprve poměrně hutně představí kontext a různé protisíly v daném konfliktu a hlavní jádro poté vystaví na klíčové konfrontaci nejčastěji probíhající mezi dvěma postavami zastávajících zcela opačné póly. Škoda jen, že jsou důsledky těchto osudových okamžiků většinou omezeny jen na několik závěrečných titulků. Co se týče hodnocení jednotlivých dílů, nejméně se tento model osvědčil u úvodního medailonu TGM a u ne tak dramaticky nosné Kulky pro Heydricha. Den po Mnichovu a první Gottwald působí daleko sevřeněji i díky výslednému pocitu plíživé beznaděje, Skutečně mistrovským kouskem, který si zaslouží plný počet, je ovšem zobrazení vztahu Slánského, Gottwalda (a zprostředkovaně i Stalina) v Zabíjení soudruha. Mrazivě groteskní analýza drolícího se kultu osobnosti a mocenské paranoi dosahuje atmosféry Kachyňova Ucha a na malé ploše sugestivně rozprostírá jádro systému, který začal požírat sám sebe. Výborný herecký dialog Jiřího Vyorálka a Davida Novotného představuje komunistické exponenty v lidských barvách, jako oběti mašinérie, kterou samy nerozvážně rozpoutaly a nyní si plně uvědomují svoji nicotnost chorobně prorůstající se strachem o vlastní životy. Vrcholem již minulé televizní sezony je tak vedle Hořícího keře i tento daleko nenápadnější, ale pronikavostí svého "řezu" srovnatelný snímek, který oproti předchozím epizodám cyklu v mé hlavě přetrvává i týdny po zhlédnutí. ()
Sam o sobě jistě úctyhodný záměr, jak ale ve výsledku dopadne, se teprve uvidí... #1: Veliké bourání - Z prvního dílu mám poněkud smíšené dojmy. Nelze upřít skvělé obsazení, ale co mě ale skutečně mrzí, je ten šílený časový skok v závěru dílu. Ono vlastně na to "veliké bourání" nedojde. Masaryk jedná s Davidem Lloydem Georgem (M. Donutil), který mu řekne (po zcela brilantním výstupu), že jej nepodpoří a najednou pink - Masaryk přijíždí do Prahy jako prezident nově vzniklého Československa. Velká škoda. Navíc mrzí, že se tvůrci nepokusili být ještě realističtější. Sice chápu, že by díky tomu většina stopáže prvního dílu byla de facto cizojazyčná, ale já se vážně nějak nemůžu přenést přes scény, jako když Martin Huba vede v češtině (se slovenským přízvukem) skoro 11 minut dlouhý dialog s rakouským místodržící hrabětem Thunem, v jehož závěru mu vyčte, že neumí česky. Thun mu - bezchybnou češtinou Igora Bareše - oponuje: "Vy jste taky neuměl, když jste přišel do Prahy. Kolegové z vaší české univerzity měli strach, že budete šprechtit." A Masaryk na to česky: "Ale naučil jsem se. Vy ne."... A to samé i při rozhovorech ve Švýcarsku či Anglii. Je to nejen poněkud matoucí, ale trochu to uráží nejen inteligenci diváků, ale potažmo i tu Masarykovu, protože on mluvil anglicky, německy, francouzsky... ()
Po prvním díle jsem tedy mírně rozčarován. Ano, vizuálně a dialogově je to parádní, ale kdy už se čeští filmaři naučí pořádně pracovat se zvukem? Vždyť to ozvučení byla chvílemi naprostá tragédie, kterou bych čekal tak u VKVček. Dále - herecké výkony. Jediný, kdo byl v pohodě, byl Donutil a ten zbytek? Jakoby by přednášeli básničku na školní besídce. Takhle si hraní tedy opravdu nepředstavuji. A nakonec scénář - proč je celá hodina a čtvrt složená z na sebe nenavazujících a pro veškeré události téměř nepodstatných scén? Jo většina rozhovorů je suprově napsaných (poslední rozhovor s Donutilem vládne), jenomže k čemu jsou dobře napsané rozhovory, když ten příběh neposunou dál? Co jsme se vlastně dozvěděli? No kdyby na konci vypravěč stručně neshrnul to nejdůležitější, tak se člověk vlastně nedozví nic. I tak jsem však rád alespoň za snahu a vůbec za to, že se u nás začaly zase točit normální věci a ne ty výplachy mozku, a budu doufat ve zlepšení v dalších dílech. Druhý díl zlepšení skutečně přinesl a to znatelné. Příběh konečně není slepencem zdánlivě náhodných rozhovorů, většina herců už skutečně hraje (Landovo hlášky jsou boží) a i ten zvuk se jim nějak podařilo vylepšit. Prostě za první díl bych dal maximálně 3*, ale za tenhle bych se nebál dát klidně i 5*. Třetí díl pokračuje ve šlépějích toho druhého a k dokonalosti už mu chybí jen to, kdyby samotný atentát a jeho následky skutečně ukázali. Jinak není prakticky co vytknout. Herecky zde (nepřekvapivě) samozřejmě vyčnívá Trojan, který je o třídu výše než ostatní zúčastnění. Jednu věc nechápu - proč v prvním díle všichni mluvili česky (i když ve skutečnosti mluvili třeba německy) a ve třetím díle už každý mluví tím skutečným jazykem, který mu náleží? ()
Díl s Klémou byl gut. Vlastně všechny jsou gut. ()
Výborný Trojan, dobře zahraný Beneš i Masaryk. Zdá se mi, že úroveň se zvedá. Zvláště povedený je díl Zabíjení soudruha, který si zatím jako jediný budu asi dlouho pamatovat. Škoda přílišného zjednodušení, zbytečné "moderní" mluvy a karikaturně typově obsazených postav (Holub, Budař...). Celé je to ale hlavně na velkou pochvalu za odvahu a nepochybně obrovsky náročnou přípravu, která se vedle nové Sanitky jeví jako diplomová práce vedle diktátu z první obecné. ()
„Sám jste slabý!“ Líbilo se. Nutno říct, že projektu typu Českého století se tuzemský divák opravdu načekal – zdá se, že se po letech konečně objevil seriál, kde si zahrála česká herecká elita a který se zároveň snaží něco sdělit. Zároveň je třeba ocenit, že se tvůrci pokusili pojmout zásadní momenty naší historie nepříliš obvyklým způsobem, totiž jako zákulisní konverzačku a neustálé střetávání protichůdných myšlenek, přičemž Sedláček a spol. nikoho nesoudí, ale veškeré soudy ponechávají na divákovi – zvlášť vydařená je v tomto směru postava Edvarda Beneše. „Jasně, že chci tu moc!“ (846.) ()
Počin od českého režiséra, který mě nevytočil, neznechutil ani nenudil, už jen proto si zaslouží moji pozornost. Moc se mi líbí, že se autoři seriálu nezaměřují na ty nejprofláknutější historické okamžiky (vypálení Lidic, proces s Horákovou), ale na osobnosti a jejich rozhodování. Už teď se těším na zbylé díly. ()
Nechtěl bych hodnotit seriál jako celek, ale spíše bych zhodnotil krátce každý díl. 1 - Veliké bourání = Tento díl je jeden z nejslabších, hodně málo vysvětluje proč jsme zahrnuli nakonec do státu i Slováky. Ale i přes tento fakt a celkovou mírnou rozháranost, je to kvalitní počin. 2 - Den po Mnichovu = Tak to je opravdu pecka, velká jména, velké počiny a některé záběry kamery nad kterýma by člověk slintal. Finger se do své role velmi době vměstnal a člověk mu jeho roli opravdu věří. 3 - Kulka pro Heydricha = Opět kvalitní díl, s třešničkou na dortu v podobě pana Trojana. 4 - Všechnu moc lidu = Zajímavé téma a dobře vyhotovené. Velmi zajímavé jsou rozpravy Beneše se svými spolupracovníky, člověka to donutí i se zamyslet a je jako i u ostatních dílů navozeno taková lehce tajemná a vážná atmosféra. Musím také vyzdvihnout hudba která tomuto seriálu dává velmi dobré kouzlo. 5 - Zabíjení soudruha = Opět velmi zajímavý díl, který člověka i ponaučí že si nemá být nikdo ničím jist. Jen když si člověk vzpomene že toto opravdu zde dělo jde mu mráz po zádech. 6 - Musíme se dohodnout = Opět kvalitní film s tématem pohnuté doby. Nemám tomu co vytknout. 7 - Je to jen rock n roll = Lehce slabší film s postupně mírnou gradací, ale nic světoborného. 8 - Poslední hurá = Velmi dobrý díl, překvapil mě Kaiser jak zahrál a z jeho dialogů jsme měl husí kůži. 9 - Ať jsi jdou = Zde jsem čekal něco jiného, ale musím tvůrcům se omluvit zvolili časovou linky dobře, palec nahoru. ()
Po zhlédnutí všech dílů musím říct, že se ten seriál povedl. Někdy se tam trochu moc mluví, něco je možná trochu přitažené za vlasy (scény typu vymyšlení kupónové privatizace u rybníka), ale celkově stojí za to. Skvělí zejména herci (Marek Daniel, Jaroslav Plesl). Na Českou televizi tohle patří. ()
Sedláček a jeho tým mě svým cyklem dokázal zaujmout víc než všechny středoškolské hodiny dějepisu dohromady. Vzhledem k hereckému obsazení jsem vrchol série očekávala v "Kulce pro Heydricha", ta byla ovšem překonána závěrečnou letošní epizodou "Zabíjení soudruha" (popravu Horákové jsem málem psychicky nezvládla). Velice se mi líbil výběr herců, i ti méně známí jako například Finger či Vyorálek měli šanci dokázat, že v naší malé zemi není o talenty nouze. Očekávám tedy, že nové české filmy budou lákat i na neohraná jména ;). Když pohled na "České století" shrnu, tak by se jistě našly nějaké historické nesrovnalosti, ale jsem pouhý laik, který se momentálně velice těší, až budou dotočeny zbylé díly. Dodatek po nových epizodách: "Zabíjení soudruha" nasadilo laťku velmi vysoko a překonáno nebylo. Jaroslav Plesl v roli Klause mile překvapil, zbytek už se mi v hlavě nějak rozplynul.. ()
Celkově bych to rád hodnotil pozitivněji, protože nepochybuji o tom, že zabývat se těmito tématy a točit o nich filmy nebo dokumenty je potřeba. Jenže skutečný význam to má pouze tehdy, pokud se na to bude někdo koukat a především to platí pro mladou generaci. A v tom je největší kámen úrazu. Pro mladou generaci toto zpracování bude jen stěží atraktivní (nepomůže ani nahý Beneš) a ani pro starší populaci to není optimální, jelikož tvůrci se podle mě dopustili příliš velkého počtu chyb a nakonec je České století nejvíc ze všeho tuctovým televizním filmem, který by chtěl být unikátním počinem na poli české televizní tvorby, ale od ostatní produkce ho odlišuje pouze unikátní téma. Teď už blíže a konkrétněji k některým dílům. Nemůžu si pomoct, ať mě ukamenují všichni milovníci dabingu, ale když mluví Masaryk s Thunem nebo Angličany česky, tak mě to tahá za uši. Daleko bližší by mi byla němčina a angličtina doplněná titulky. Znělo by to mnohem lépe a situace by získaly na vážnosti a důvěryhodnosti. S tím souvisí i použitý jazyk. Představitelé české inteligence (a nejenom oni) mluvili v období před válkou, za války a po válce během první republiky naprosto odlišně od současného charakteru českého mluveného jazyka. Tento starobylý ráz češtiny měl být zachován, pokud autoři chtěli úspěšně navodit tehdejší atmosféru (pokud někdo oponuje, že by sérii to ubralo na atraktivnosti, tak na to říkám, že atraktivní to stejně není, protože atraktivitu se nekoupíte použitým jazykem). Šťastný nejsem ani z obsazení, což o to Martin Huba se na Masaryka celkem hodí a své úlohy se zhostil se ctí, ale obsazení Edvarda Beneše nepovažuji za ideální. A pak můj oblíbený britský politik David Lloyd George… Miroslava Donutila si tak nějak vážím jako baviče a komedianta, a i když diskuse o Wogastisburgu byla zábavná a oživila jinak dosti strnulý děj (bez ohledu na její (ne)reálnost), tak v roli tohoto slavného liberála bych raději viděl někoho jiného. Co se týče děje, ten skok do roku 1918 vyloučil prakticky většinu těch skutečně zásadních událostí. Chybí legie, ignorována jsou důležitá jednání v Paříži, americká mise i postava Milana Rastislava Štefánika, místo toho jsme viděli spoustu vaty, kvůli které na ty podstatné okamžiky nezbyl prostor, a již zmíněná atraktivita šla do kopru… První díl se jmenuje Veliké bourání, jenže o ničem takovém není. Není ani o konci rakouské monarchie ani o vzniku Československa. Je o pár momentech ze života TGM, který se v roce 1918 zničehonic jako mávnutím kouzelné hůlky stane prezidentem nového státu. Jinak skvěle úvodní díl okomentoval například uživatel liborek_. Sprostý Emanuel Moravec ani nahý Edvard Beneš mě o vyšším hodnocení nepřesvědčili, naopak s ohledem na další scénáristické přešlapy jsem počet hvězdiček změnil směrem dolů. Strojené dialogy účelově zařazené proto, aby se řeklo to důležité, mi zkazily dojem i z těch povedenějších pasáží. Z válečných epizod mě nejvíce potěšily rozhovory s Wenzlem Jakschem a příprava na poválečný odsun. Konečně alespoň část dialogů v původním jazyce, hned to působilo mnohem lépe. Ivan Trojan jako František Moravec výborný, ale škoda, že problematika odboje (zejména toho domácího) zůstala nedotčena. Divák se nedozví nic o ON, PVVZ, ÚVOD, prvních para výsadcích, dokonce ani výsledek atentátu není zmíněn. Spíše než Kulka pro Heydricha je tématem příprava odsunu a budování londýnského exilu včetně snahy ovlivnit odtud domácí odboj, o kterém se ale vlastně nic nedozvíme. Díl o únorovém puči byl hodně upovídaný, podobně jako Zabíjení soudruhů, které je ale jednoznačně nejlepší částí série, protože konečně nabídne kvalitní dialogové scény, nikoliv tak škrobené a učebnicové jako u předchozích dílů. Tím udržuje pozornost diváka a skvěle buduje napětí. Tomuto dílu bych dal 85%, proto jsem zvýšil hodnocení na celkové tři hvězdy. David Novotný zahrál parádně, Jiří Vyorálek také, i když v jeho případě mám podobně jako u předchozího dílu lehký dojem karikování Klementa Gottwalda. Jediná výtka k pátému dílu se týká toho, že Rudolf Slánský vypadá jako úplný svatoušek a i Klement Gottwald působí jako v jádru dobrák, kterého jen semlel tlak vytvářený na něj ze SSSR a strach o vlastní kůži. Ve skutečnosti byl jeden větší sketa než druhý. () (menej) (viac)
Zaujalo, uvidíme ako sa to vyvinie v ďalších dieloch. ()
Po dlouhé době má koncesionář pocit, že ČT jeho peníze neprožírá či necpe do stupidních estrád a seriálů, ale že dokáže investovat i do něčeho smysluplného. R.Sedláček umí vybrat herce a dostat z nich špičkové výkony, i na omezeném prostoru uplatní vizuální cítění a nebojí se kontroverzních metafor (full frontal Beneše, Gottwald močící do řeky). V Českém století se spolu s P.Kosatíkem nepokouší o shrnutí historických faktů (proto jsou zbytečné výtky, že támhle někdo/něco chybí, nebo tuhle přebejvá), ale snaží se aktérům událostí dostat do hlav, donutit diváky přemýšlet a třeba přehodnocovat některé zažité představy. Nenudil jsem se ani minutu, takže po pěti dílech sázím pětku. ()
Velmí zajímavá a depresivní podívaná na nedělní večer:-) Hlavně díly s Gottwaldem mě chytly! ()
Viděn TGM a velmi slušné - budu si muset doplnit... Dále viděn poslední díl, taky nebyl marný. ()
Možná časem upravím hodnocení nahoru či dolů, ale po startu seriálu nejsem zklamán. V dnešní době by se již historická fakta neměla zkreslovat, ale zůstává tady úhel pohledu. Hned první díl obsahuje tak široké téma, že pár minut v televize ho nemůže obsáhnout, bude to zajímavé vždy vytáhnout to podstatné a zároveň divácky atraktivní. ()
1. Veliké bourání (1918) ** - Asi jsem čekal něco trochu jiného, než jen krátké ukázky konání Masaryka před rokem 1918 a plno filozofování, kdy jsem po celou dobu stále čekal, kdy se něco bude dít a najednou byl konec, ve kterém mi to podstatné (?) bylo jen odříkáno vypravěčem během několika vteřin. Věřím, že skvostné pro ty, kdo do puntíku věděli, která postava je která a jaký měla na konečný vznik státu vliv. Já se přiznám, že množství gesicghtů :) mi nic neříkalo, páčto u nich ani nebyla jména - a tedy výsledek zase vypadal, jako další "česko-televizňácké" gesto některým českým hercům, aby taky měli kšeft, ačkoliv jejich postavy byly zcela zbytečné. Vadila mi místy příliš televizní kamera, příliš kakofonická hudba a debilní zvuk, kdy šišlání a šeptání herců nebylo přes šustění, vzdychání a šoupání nohou pořádně slyšet, za to ten kravíl skutečně kravil. Omlouvám se, ale z té historie vzniku samostatného Československa tu bylo řečeno velmi málo, něco bylo nakousnuto, ale výsledek se rozplynul jak pára od lokomotivy. To jsem tedy zvědavý na další díly! ~~~ Den po Mnichovu (1938) **** - Nebe a dudy. Oproti prvnímu dílu obrat, něco se tu dělo a mnohé ukázalo, překvapil i ten tatar Landa. ~~~ Kulka pro Heydricha (1941) *** - Zajímavě zpracované, možná jen trochu moc domýšlení (?) nad rámec toho, co se dělo, a taky mi neseděla ta moderní mluva z úst Michala Dlouhého. + za Trojanův výkon. ~~~ 4. Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) ** - Dobře zahrané, bohužel to je asi všechno. Politické pletichy a brebtání. Vždycky mi přijde, že celý díl, ona epizoda, je jen rozjezdem a tam, kde končí, by se mělo začít něco dít - a ony titulky. Prostě volaké divné.~~~ 5. Zabíjení soudruha (1951) *** - Znovu skvěle zahrané, jen hrozně protahované a neúměrným množstvím scén, které měly vytvářet atmosféru, ale to chození po místnosti a dvě slova na minutu bylo prostě trochu moc. ~~~ 6. Musíme se dohodnout (1968) ** - Tohle mě moc nezasáhlo. Začátek byl ještě dobrý, ale ty debaty před plénem u stolu a děj mimo měj šlo... mimo mě. Asi nejsem na tuhle modernější historii tak naladěný, ale i na svoji stopáž mi to přišlo dlouhé a ke konci jsem usínal, takže si už jen pak pamatuji, jak řekli, že podepíšou a já byl rád, že to končí a jdu spát. Přišlo mi, že nikdo nic nedělá, tváří v tvář "osvoboditelům".Poněkud mimózní díl. ~~~ 7. Je to jen rock'n'roll (1976) * (skoro až odpad!) - Jednoznačně nejslabší a nejhorší díl, působící jak nějaká divná parodie, ale nikdo se nesmál. Nakonec Marek Daniel zahrál ještě Havla celkem dobře s tím jeho ráčkováním, slovními obraty a chováním, ten zbytek mi ale přišel, jak kdybych si stoupnul k silnici a koukal na auta a když už má přijet nějaké zajímavé, tak díl skončí - WTF tohleto? "Teď už nás musí poslouchat" - no to si teda piš :D Tenhle díl mě oproti minulému udržel vzhůru, ale jen díky tomu, že jsem furt čekal, jestli se začne něco dít nebo si dělají autoři dílu jen prdel. A oni to myslili vážně. Podobně jako u předchozího dílu, moderní hostie obecně mě moc zjevně nebere a docela se tak bojím dalších dílů a zvažuji, zda na ně vůbec koukat. ~~~ 8. Poslední hurá (1989) **** - Po tragickém posledním díle se tady alespoň něco dělo, kecání mělo smysl a to dění taky. Marek Daniel si tady toho Havla vystřihl skvěle, pozadu nezůstávají překvapivě ani Kaiser s Lábusem. Po dlouhé době v tomhle mini-seriálu moc dobrý díl. () (menej) (viac)