Reklama

Reklama

Stav beztíže

(seriál)
  • USA Defying Gravity
USA / Kanada, 2009, 9 h 18 min (Minutáž: 42–44 min)

Epizódy(13)

Píše se rok 2052. Na konec září je naplánován start vesmírného projektu Antares. Osmičlenná posádka vytrénovaných astronautů bude po šest let navštěvovat sedm planet sluneční soustavy. V týmu měl být i zkušený astronaut Maddux Donner. Kvůli nehodě, která se stala před pěti lety při výpravě na Mars, však nepoletí. Je pouhým náhradníkem. Stejně je na tom i jeho přítel a spolupracovník Ted Shaw. Tenkrát museli pro dobro mise a na rozkaz velitele odstartovat bez dvou kolegů, které nechali na povrchu Marsu zemřít… V baru se odehrává bouřlivá oslava a loučení se Zemí. Velitel projektu – odměřený Mike Goss – dává zrovna interview novinářům. Ti se diví, proč nebyli místo nezkušených nováčků do mise nasazeni Donner a Shaw. Rozhovor se opět vrací k tragédii na Marsu. Donner to psychicky neunese a napadne jednoho z reportérů... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (79)

JohnCZ 

všetky recenzie používateľa

Veliká škoda, že tohle nepokračovalo dál, protože to mělo kvanta potenciálu a tvůrcům se podařilo v první sérii odkrýt jen špičku ledovce. Je fakt, že je celej seriál rozmělněn vztahovými peripetiemi, ale ono to, pokud se přenesu přes fakt, že takhle se opravdu cvičení astronauti nechovají, kupodivu funguje dobře, nepůsobí to povrchně a divák se o postavách, které sleduje, hodně dozví. Do toho mírně lostoidní zápletka ohledně tajemné entity, která defacto nasměrovává celou vesmírnou misi. Funguje to velmi dobře a atmosféra by se dala místy opravdu krájet. Nutno dodat, že hodně dělá perfektní vizuál (jak kulisy, tak CGI) a na seriálové poměry velice nadprůměrná hudba, která určitě tvoří půlku atmosféry. Svou snahou o filozofický přesah to místy až připomíná Vesmírnou odysseu, byť je otázka, zda to měli tvůrci opravdu tak promyšlené, jak se snaží tvářit, a nebo jen tím vším tajemnem tahali diváka za fusekli. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že je Defying Gravity jedním z těch seriálu, které Fox neprávem zabil neskutečně brzo. A odpovědí se divák již nedočká... ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Po 10. díle: Vzhledem k tomu, že seriál chce mateřská stanice pravděpodobně ukončit kvůli nízké sledovanosti a přesouvá jej na jiné kanály, se bojím, že jej stihne osud všech useknutých seriálů a nebude mu dopřáno naplnit svůj potenciál. Jde o kosmické drama, myšleno ve stylu nikoliv Melrose Place, jak tady někdo blboučce (sorry) napsal, ale spíše psychologických filmů. Každá postava má své trauma. A nejde o žádné klišoidní smrti při autohavárii, ale skutečná traumata, menší či větší. Ve stísněném prostoru rakety však nabývají větších rozměrů, a poté, co se objeví na lodi mimozemská entita Beta v podobě fraktálu, která všechna tato traumata dokáže v halucinacích zviditelnit, dá se napětí krájet. Vynikající herecké výkony, dokonalý scénář postupně odhalující životy jednotlivých členů posádky i některých v řídicím středisku na Zemi, výborná výprava a triky, jeden z nejlepších seriálů na téma space opery, jaký jsem v poslední době viděl. Resp. na BsG to nemá, ale BsG není o psychologii. ()

Reklama

Skleni 

všetky recenzie používateľa

Dlho som uvažoval ako hodnotiť tento seriál. Ide totiž o dve veci. Poriadne sa ešte nerozbehol. A nerád by som hodnotil z tak málo častí. Ale nedalo mi. Tento seriál mi doniesol moju vytúženú tému do viac častí. Odjakživa ma zaujímalo čo by sa dialo na takej lodi a ako to znáša ľudská psychika, ako by to všetko fungovalo. Keď som prvý krát videl Sunshine skoro som skolaboval. Tak krásny film. dostal som sa do Nirvány. Takmer. Pokazilo to len to monštrum. A presne to sa deje teraz tu. V DG. Integrácie neznámej entity do vesmírnej lode, ma hodne sklamalo. Celý čas sa jedná o vysoko dramatický a hodne umelecky silne natočený. Vo filme nepadnú blbé humorné keci ako v Dexterovi. Ani nelogické, sci-fi, komerčné hnusy ako v takom CSI. Prečo spomínam tieto ináč úplne odlišné seriály? Lebo obidve sa správajú ako seriózne a pritom majú menované problémy. Ďalšou vecou je perfektný scenár DG. Niekedy vidno veci ako napr. vysvetľovanie prečo ako čo fungovanie, čo je dosť podobné ako v Battlestar Galactica, kedy sa dialo dačo podobné. Niekedy je to rušivé, ale ináč je to paráda. trochu to odľahčuje atmosféru. Herecké výkony sú na úrovni. Trochu mi vadí prepletenosť ala LOST, ale ináč som veľmi spokojný. Najmä starostlivosť o ne je dosť dobrá vec. Flashback-y sa podarili. No a nakoniec tu je samozrejme ešte jedna vec. Pilot. to čo pri iných seriáloch má lákať a nabudiť túžbu, je pri tomto seriáy dajako ..no pokazené. Celá prvá časť mi rpišla chabá oproti iným prvým častiam ostatných seriálov. Ale je to asi dôsledkom zložitého deju. Ale kompenzáciou je následný obrovský posun v ďalších častiach. tie sú na prevysokej úrovni. Zatiaľ som spokojný. Zatiaľ je to teda všetko. Ešte sa vrátim po skončení série. A práve toho sa bojím. ako sa vyrovnajú s mystickou stránkou seriálu. No uvidíme. Dúfam, že to nebude kravina:-) 83% ()

Ondriss 

všetky recenzie používateľa

Parádní scifi románek a levitujících blikajích.. špagetách -) S citem použitá hlavní postava zároveň jako vypravěč, jako ostatní nevypouští žádné velké myšlenky, jen aktuální prožitky a pocity spojené s minulostí. To u mne zabodovalo a hned jsem se stoprocentně ponořil do děje. Odpouštím i trochu nudný střed první, a bohužel jediné serie - protože být na takové lodi zákonitě musí být nuda a je dobré, když to dýchne i na diváka. ()

Wysch 

všetky recenzie používateľa

Tenhle seriál měl pokračovat... to je první věc, kerá mě napadla při sledování devátého (zlomového) dílu. Nakonec jsem svoje hodnocení po shlédnutí poslední epizody ještě zvedl na maximum, a to z čistě subjektivního hlediska, protože 71% si Defying Gravity zasluhuje úplně stejně jako třeba moje oblíbená Čtyřiadvacítka, se kterou tohle sociální sci-fi nespojuje jen stejné procentuální hodnocení, ale i představitelka jedné z hlavních rolí zde a v druhé řadě "Jack Bauer story", tedy Laura Harris. SPOILERY!!! Defying Gravity je nanejvýš odsouzeníhodným seriálem, protože mnozí jej nazývají Melrose Place (nikdy jsem neviděl, ale jestli je to stejně dobrý jako Defying Gravity, asi bych to měl napravit). Nebo jinak. Ale opak bude asi pravdou, ačkoliv jsem MP nikdy neviděl, Defying Gravity je neučebnicovým příkladem soft space opery se sociologickým podtextem. Soft proto, že naprosto neřeší nějaké technické a vědecké aspekty, a space operou proto, že klasicky staví skupinu jednotlivců do rámce meziplanetárního sci-fi problému (anebo jinak řečeno - konfliktu; jenže tady nechápejte konflikt jako střetnutí dvou stran s halapartnama a puškama). Během sledování Defying Gravity jsem si všiml několika kulervoucích a potenciálních prvků, s nimiž se dalo brutálně pracovat (např. Nadia; možnost, že Sharon s Walkerem na Marsu ještě žijí; minulost Jen, atd.) a které by se daly posunout nejen z minulosti do přítomnosti (Nadja), ale i do budoucnosti (Sharon, Jen). Vztahová problematika je pak sice notnou součástí, ale nesmíte ji brát jako nejdůležitější, protože je to jen berlička, kterou si pomáhají objekty (beta a gamma), neboť scénář ještě asi určitě nevěděl, co vlastně mají objekty dělat. A tak je jejich práce propojena se vztahy, které jsou důležité, protože kdybych si nevybudoval vztah na lodi se sedmi zbývajícími lidmi, nebo alespoň s jedním z nich, skončil bych v ponorce a všechny vystřílel. [Důležitá zmínka pro rejpaly: NASA si nikoho nevybrala za kosmonauty, anýbrž pouze ony nespecifikované objekty Beta a Gamma si vybraly tyhle psychicky labilní postavy.] Seriál má ohromnej potenciál a je zazděnej malým rozpočtem ("prospal bych čtvrtou světovou..." - znamená to, že svět si už prošel třetí? Plus technologický pokrok za posledních 15 let zmiňovaný tuším v poslední nebo předposlední části jasně povzbuzuje ideje o válce, neboť co jiného než válka přináší technologický pokrok?) a přílišnou zaměřeností na vztahy = tedy nevybroušeností sci-fi prvků. Přesto nutno dodat, že je to logický krok, neboť pokud v první řadě představíme a zformujeme charaktery (viz. 24), v druhé můžeme jít do maxima a vybudovat kulervoucí scény právě s těmi charaktery (však Jack Bauer v druhé řadě už bránil jaderné explozi). A tak dál. Když k tomu připočtu pro mě zajímavé charaktery a sympatické představitele (kromě Nadji a Teda jsem si zamiloval všechny, hlavně Wasse a Donnera), musím subjektivně zvýšit na maximum. No a k tomu samozřejmě nutné filozofické rozcvičky v úvodu každé epizody, kde Donner přednáší svou životní filozofii, aby na závěr jen epizodu zacyklil podle klasické příručky pro psaní povídek a scénářů, nezbejvá než přikejvnout a říct... Strčte si svoje názory do hajzlu, já vím, že ten můj taky není správnej, ale seriál jsem si kurva užil (shlédnut za dva dny) a jeho zrušení mě brutálně sere. Hafk. update: Druhá projekce vytahuje nesmírnou řadu detailů, které jsem prve přehlédl, ale zároveň odkrývá řadu nedomyšlených náznaků, které jsem taky přehlédl. Celkem bych si rád popovídal s panem Parriottem a rád věděl, jak by to všechno mělo směřovat dál. Pač kompletně zabít tenhle seriál ve chvíli, kdy se přehoupne do svojí epický části, to byla pěkná blbost od pánů producentů. () (menej) (viac)

Galéria (166)

Reklama

Reklama