Fish Tank

Skvěle propracované sociální drama, emotivní, rozsahem jen drobné, ale obsahově pozoruhodně vydatné dílo, věrohodné, s přesvědčivou a sugestivní autenticitou svého sdělení, celé nekomplikovaně vystavěné jen na příběhu ústřední postavy, patnáctileté dívky Mii, úžasně ztvárněné hereckou i zároveň filmovou debutantkou Katie Jarvis, Mia vyrůstá v prostředí ošuntělého velkoměstského předměstí jen se svou matkou, s ne zrovna příkladnou a spořádanou, jak by ona i její mladší sestra potřebovaly, všichni společně jen tak nějak přežívají životem neradostně se vlekoucím v těch nejspodnějších etážích společnosti, ze dne na den, v nesouladu, v neustálých vzájemných střetech, naplněným jen tím málem, co jim takový svět nabízí, Mia je vyloučená ze školy, odstrčená z kolektivu vrstevníků, jakoby nežádoucí, nepochopená, nemilovaná, sama, přesto citlivá, vnímavá, toužící, jen s jediným svým vážnějším zájmem o hip hop a pohyb v jeho rytmech, až do osudového okamžiku, kdy do jejich neúplné rodiny vstoupí a tím se i do jejího života připlete muž, jeden z dalších matčiných jen přechodných intimních přátel, jež prochází čas od času jejich bytem jako jakýmsi zábavním podnikem pro krátkodobá a občasná potěšení, tentokrát je ale situace trochu jiná a Mia časem v jeho přítomnosti podlehne vábivé iluzi, že jí snad má někdo konečně rád, že někomu na ní konečně záleží a není jen všem lhostejná, sblíží se s ním, ale svět se bohužel nijak nezměnil, je stejně surový a bezohledný, i když náhle dostal v jejích očích na moment líbivější romantickou tvář, opravdu mimořádná a silná výpověď o životě, jaký prostě bez nadsázky je. (20.12.2012)

Především jde o o unikátní hru s divákem a jeho očekáváním. V celé první polovině se film tváří poměrně tuctově, zvláště když si odmyslíte úžasnou ruční kameru Robbieho Ryana. Příběh se naoko drží otravného schématu "na povrchu zlá dívka revoltuje proti společnosti, v jádru je však dobrá a někdo to dobro v ní probudí", jen aby vás v posledních asi čtyřiceti minutách mohl vyvést z omylu. Děj začne postupně gradovat - první zlom se dá ještě poměrně dobře předvídat, ale to co následuje po něm už těžko. Psychologická bouře a drsné vypjaté scény vás nechají zapomenout, že je hlavní hrdince patnáct let a těsně před samotným závěrem, na jakémsi konkurzu, jsem si uvědomil obecnou rovinu myšlenek celého filmu a jeho aplikovatelnost na víc životních situací, než jen na ty zmíněné v "akváriu". (07.07.2015)

O tom, jak je důležité, aby někdo věřil ve vás a ve vaše sny. Film o dívce, která v těžké době dospívání nalézá jen falešné naděje a zklamání ze světa i lidí. Především mě zaujala scéna, ve které Mia míří na taneční konkurz, který má být pro ni jakýsi výtah ze stoky jejího života. Jenže pak zjistí, že se jedná o konkurz "tanečnic" do nějakého striptýzového klubu. A o tomhle to tak celé je. Že sny a hnusná realita není jedno a totéž. Zvlášť když je na to člověk sám. (12.07.2009)

Jestli někdo umí natočit sociální dramata, tak jsou to určitě Britové. Katie Jarvis má pravděpodobně před sebou stejný osud jako Jason Statham, nezbývá než ji pořát hodně štěstí. O svých kvalitách mě rozhodně přesvědčila. (16.01.2010)

Opravdu silný snímek a ukázka toho, jak by mělo vypadat nezávislé dílo. Plivanec do tváře všech milovníků tupých romantických komedií, kteří svou zálibu obhajují výrazem "ze života". (02.02.2010)

Od Fish Tanku jsem čekal úplně něco jiného, než čeho jsem se dočkal. Film mě sice překvapil svým opravdu hodně naturalistickým pojetím, ale bylo to strášně zdlouhavé a roztahané - ve střižně se asi moc nenamohli. 5/10 (21.04.2010)

Britské "králíkárny" nemají daleko k těm českým a stejně to bude i s jeho obyvateli. Šedivé vyhlídky, spousta nesplněných snů, spousta agresivity, vzdoru a vzteku. Když je vám 15 a vaše máma se stále ještě hledá, není to žádný med. Paní/slečna Arnoldová použila svůj oblíbený dokumentární přístup, který se opírá o vynikající kameru Robbieho Ryana, jenž je schopen i s pouhým digitálem v ruce vytvářet nádherné obrazy (bouřka nad městem). Přesto se jí povedlo do filmu nacpat spoustu symbolů (kůň, popelka - ošetřování nohy, apod.). Hudba se odvíjí od snu hlavní hrdinky (tanec) a atmosféra je přísně syrová. Zde nehledejte americký sen, prozření, naleznutí správné cesty. Tenhle film je o tom, že život je tvrdej a když se někdo tváří jako světlo na konci tunelu, může to být pořád pěkný hajzl a tahle míra realističnosti se mi líbí. Katie očividně dostala svůj debut psaný na tělo, Michael je prostě skvělý herec a ostatní zvládají civilní linku hereckého přednesu. Jediné, co bych filmu vytknul je odvaha nestříhat, prostě na sociální drama jsou dvě hodiny moc, seříznout to tak o 20 minut (krácení scén, zvýšení tempa apod.) a bude to bomba, takhle to je stále zajímavé, ale ta stopáž zabíjí zábavnost a ředí emoce. Mia má život na hovno, ale má sen, chce tančit, bohužel vyhlídky jsou nijaké, doma je to jak v nihilistickém doupěti a jediná naděje vychází z mámina nového šamstra, vytáhne jí z žumpy?... 80% (07.05.2010)

Při sledování 2hodinového snímku Fish Tank mi celou dobu vrtalo hlavou, co mě na něm tak tankuje? Co mě přimělo soucítit s Miou, zároveň s její matkou, sestrou i jejím dočasným otčímem? Úžasně akční styl pojetí vám ukáže, že vlastně nic není jen černé nebo bílé, černobílé ani šedé. I když je Mia nevychovaný spratek, díky čemu? I když je její matka dítě, které má děti (a neví si s nimi rady), díky čemu? Závěrem jsem se tedy ptala, kdo je tu ten špatný? Ale odpověď jsem nedostala... Hodně silný snímek, po jehož skončení si určitě budete pobroukávat "California Dreamin' on such a winter's day" (23.07.2010)

Celkem zajímavý počin, který zaujme výbornou kamerou a velmi strohým stylem vyprávění. Obsahově to je v podstatě ukázka životní reality jedné svérázné patnáctileté dívky, jejíž rodinné zázemí je poněkud neutěšené (i když zase ne úplně kritické) a která se tak protlouká životem jako samorost. To má za následek, že si občas lidově řečeno „nevidí do huby“ a sem tam by zasloužila pár facek, ale – jak divák záhy pochopí – pod tou drsnou slupkou je to pořád jen malá holka s něžnými city, která se snaží seberealizovat tancem (hodnocení, do jaké míry jí to jde, přenechávám jiným). Samotný film plyne velmi rychle a dost mě na konci překvapilo, když jsem zjistil, že trval bezmála skoro dvě hodiny. Na druhé straně, že by mě to nějak výrazně oslovilo, to tvrdit pohříchu ale taky nemůžu. Smysl a význam některých scén jsem občas tak úplně nechápal (třeba – pozor SPOILER – ten „skoroúnos“ té malé holky – co tím jako chtěla dokázat?) a taky ten poněkud nedotažený konec ve mně vyvolal více otázek než odpovědí (což byl ale možná záměr). Celkově bych to tedy zhodnotil asi tak, že film to je dobrý, ale že bych ho musel vidět dvakrát..? (21.01.2011)

Pořádný dráááma. Výborný téma - teenegerga žijící na periferii jakéhosi anglického města. A jak to tak u těchto dívek chodí, tak je nasraná na celý Svět. Vono, není se čemu divit, když jí její máti opakovaně upozorňuje na to, že byla nechtěná. A vůbec mají se svou máti vřelý vstah, to je samý Fuck you bitch, fuck off motherfucker. Naštěstí mi není znám pravý význam těchto slov :o). Já do tohle šel kvůli "Magnetovi", kterej mě prostě bere. Kdybyl byl gay, tak bych měl na zdi rozhodně vylepenýho tohodle borce. Fakt výbornej herec, kterej se umí převtělit uplně do každý postavy, fakt mě ještě v žádným filmu nezklamal! (25.10.2015)

Smutné.... Hlavně proto, že to takhle běžně chodí i v realitě. (14.02.2017)

"Je mi patnáct, žiju na předměstí, nosím teplákovku, jsem nasraná na celej svět, kterej mi to stejnou měrou vrací, a jediný, co za něco stojí, je tanec a matčin milenec. A matka je stejně blbá kráva." Je to civilní, dobře zahrané, ale jinak poměrně vlažné, příběh recyklovaný a místy vata... (28.01.2010)

Nuda, od začátku do konce. Ty dvě hvězdy jsou za realistické vykreslení a za hlavní hrdinku, ale toť vše. Nevykreslený zbytek postav a nulová zápletka. Nemělo to pořádně hlavu ani patu a já se u toho fakt nudila. Posledních 10minut jsem ani neviděla, musela jsem si to dopustit chvilku před tím, než jsem napsala tento komentář, abych s čistým svědomím mohla hodnotit. Byla jsem na tenhle snímek zvědavá ale dostavilo se zklamání.. Ještě že jsem na to nešla do kina, to bych si škubala vlasy, protože by to byla naprosto zbytečná investice. (08.04.2010)

Sociální drama s point of view patnáctileté dívky? Tak to nevím, Karle. Spíše tradiční psychodrama o krizi osobnosti v pubertálním věku, kdy na nás ze všech stran útočí otázka, kdo vlastně jsme a jestli vůbec někam patříme. Mia si ještě neuvědomuje, jak strašlivě se podobá své matce, a tak se snaží interakci se světem uměle vytvářet pomocí konfliktů, a dělá to až s masochistickým zápalem. Značně předvídatelná studie smutných prvních lásek ale film zbytečně zjemňuje, zbytek stopáže už nemá na čem stát, takže katarze se tentokrát nekoná. Velmi dobrá kamera a uspokojivé herecké výkony potěší, ale Fisk Tank je až příliš dívčí film na to, aby mohl jít do skutečné psychologické hloubky. Zážitek z filmu bude pravděpodobně nepřímo úměrný tomu, jak moc se věkově a pohlavně lišíte od hlavní protagonistky. 70% (19.05.2012)

Poetický film a konečně vím, podle koho lidé pojmenovávají své dcerky Mia... (01.09.2012)

Zvláštní film. Když ho sledujete, naprosto vás do sebe pohltí, ale když je po něm, nezanechá ve vás vůbec nic... (19.03.2016)

Life's a bitch... (30.01.2010)

[MFF Cinematik 2010, Piešťany] Až sa mi nechce veriť, že takto sa správa dnešná mládež. Sám sa teda pohybujem v tomto mladom svete, ale až toto? Každopádne, zahrané to bolo veľmi dobre. (11.09.2010)

uživatel Tatatranka to vystihl naprosto přesně - teda za předpokladu že jste anténou vytesanou v krvi koně. Jinak Jarvis a Fassbender dělají u mně tenhle film minimálně z poloviny. (10.02.2011)