Vtáčatá

Čekala jsem nějaké větší drama, nemyslím teď jakože vážnost, ale spíše větší psychologickou hloubku, potopit se do charakterů postav a proč dělají, to co dělají. Místo toho jsem viděla film se dvěma blbkama, co utečou z domy, protože se nudí (teda ta jedna, ta druhá je BFF a tak ji následuje). Ona se vlastně ani nenudí, mělo to být jakože náhled do postavy, že trpí atd.. ale to tu prostě nebylo. Já to tam neviděla. No a nečekaně to skončí tak, že se po "dobrodružství ve velkém městě" vrací domů. The end. 2* za snahu a za Juno Temple a Kay Panabaker. (01.06.2013)

Docela zakleté království, u Salton Sea - nic, než zchátralá obydlí, vyschlá koryta, horký vítr a vyhaslé oči usedlíků - aby to taky nebylo málo, pro dvě patnáctky... Vcelku dívatelná warning osvěta pro vrstevnice lačnící po dobrodružství "velkého světa", jenže, někdo to už holt tak má, že stojí nohama na zemi a jiný vzhlíží k oblakům... a tak často zakopává. A o co, že Lily už navždy zůstane tou stejnou, zkaženou mrchou... nu, alespoň je upřímná (a díky Juno Temple se na ni hezky dívá) ;-) Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako film s mládeží v hlavních rolích. (24.06.2015)

Další taková ta nezávislá vidlákovina, tentokrát z pohledu dvou mladých nerozlučných kamarádek. Lily, nešťastná a divoká naivka hledající lepší život a její sidekick Alison, typická šedá myš. Zatímco Lily je svým rebelstvím a chováním neuvěřitelně otravná a nesympatická, Alison je takové životem nezkažené zlatíčko, což se celou dobu obrací proti ní. Proti herectví hlavní dvojice nemám výhrad, avšak zvolené prostředí mi nesedlo. Nedokážu pochopit, jak někdo dokáže na podobných místech a v podobných podmínkách žít. Mě chytala deprese už jen s těch "obrázků" na obrazovce, takže se moc holkám nedivím, že se tak zoufale snažily vypadnout. Rozuzlení je vcelku očekávané, byť konec se mi jevil trochu zrychleně a trošku na úkor postavy Alison. Pro fandy nezávisláren typických pro Sundance festival to je každopádně jako stvořené. (11.01.2015)

271. Právě taková díla mi jsou a patrně i budou vždy nejbližší, dramata ztvárněná s velkým pochopením námětu a se zvláštním, provokujícím půvabem, s přiměřeným důrazem na pečlivě zvládnutou psychologii jednotlivých postav, jejich jednání, vyjadřování se, vzájemné vazby, jako vyvážený celek pak posilující věrohodnost událostí, které vyplňují ideově nosný příběh, tak se vše přesně schází i v tomto režijním debutu nadaného Elgina Jamese, dvě dívenky ztracené v pustnoucím světě dospělých, s probouzející se touhou po volnosti, po samostatném životě podle svých představ, jen už být pryč z míst, kde je vše tak obtěžkáno beznadějí a úpadkem, i přes obavy je tak těžké odolat, nepodlehnout tomu tak vábivému závanu svobody, vždyť někde přece musí pro ně být ten šťastný ráj, kde se člověku vše otevře jakoby samo dokořán a dostane se mu tak jeho životního naplnění, jen to jeho hledání bohužel bývá velmi spletité a často také nebezpečné, s překážkami i pastmi, ze kterých nemusí být snadné cesty ven, člověka pozřou jako by byl pro ně jen dalším lačně očekávaným soustem, opravdu nádherné, procítěné dílo, které mohu každému jen a jen doporučit!!! (25.02.2015)

Pribeh obehrany a predvidatelny aneb jak dve holky ze zapadakova, kde se jedna z nich nudi tak, ze si musi zacit ublizovat, aby mela pocit, ze se neco deje, se rozjedou za nahodnou znamosti do nablyskaneho velkeho sveta, kde samozrejme rychle zjisti, ze je to jen pozlatko ... velka tragedie, takze zbyla jen hezka kamera, pro pany mozna i pekny pohled na mlade blondate masicko. (26.05.2013)