Fish Tank

Největší překvapení letošních Varů; toto britské realisticky popisné sociální drama je natočené s neuvěřitelnou lehkostí a místo emocionálního vydírání je plné humoru a autentické mluvy. Závěrečné loučení dvou objímajících se sester slovy: "I hate you" "I hate you too" je zcela odzbrojující. Cool as Fokk! (13.07.2009)

(1001) Tohle hodně bolelo, nicméně mám dojem, že to bylo spíš mnou než filmem, myslím tu poslední kapku. Nebo . že by to bylo filmem? Totiž - film je postaven z citlivých (krásných) pasáží a záleží na jednotlivém člověku, jak moc se otevře a kam pošle svoje myšlenky. Jsem si vědoma, že to by asi mělo ze zásady platit o každém filmu, ale tady to platí nějak víc. Jak bych se na to asi dívala, kdybych měla odstup. Zdalipak by mi nepřišlo, že je tam těch artových podprahovek nějak moc. Ona je to vlastně pohádka o zrání, žádné sociální drámo ani realita, zato velmi pečlivá kalkulace. - Zpětně bych vyměnila slovo kalkulace za kompozice. A jsem také velmi vděčná za pohádku. (27.07.2013)

Jsou rána, kdy si prostě řeknete, že se něco stane. Mé ráno přišlo v pátek. Měl jsem před Fish Tankem, netušíc, že za 24 hodin budu vylézt s pocitem, že se zastavil čas. Po půlhodině filmu jsem prozřel, viděl jsem sám sebe. Mia byla uzavřená v sobě, své tělo neovládala a své pocity vytancovávala v zatuchlý místnosti, zákazu navzdory. Pak potkala chlapa, kterého z počátku nenáviděla, pak milovala a nakonec přišla do života zamilovaná kocovina. Vystřízlivění, smutek, pád na znak. Kouzlo zhaslo, Mia tančila v životě jako by to bylo poslední, co předvede. Vzala mě do nebe a tam roztrhla v půl. Režisérka nepřibržďuje, do filmu vkládá život. Pak přišla California Dreaming a já se vyškrabal zpátky na svět. Ubrečenej a úplně novej. S plamenem v očích a lačnícím po životě. Nádherný film! (31.01.2010)

Pre mňa je najdôležitejším kritériom pri hodnotení filmu jeho schopnosť vtiahnuť diváka do deja. Chcem pri nich zažívať ten pocit, že zabudnem na to, že som v kine, alebo v obývačke a prestanem vnímať čas. Potom je jedno, či má film hodinu, dve, alebo tri. Fish tank je presne takým filmom. Potom mu môžem odpustiť aj niekoľko nedostatkov, ako napríklad určitú predvídateľnosť deja, zásadný zvrat v tomto filme cítiť už niekoľko desiatok minút vo vzduchu. Geniálne sú herecké výkony úplne všetkých zúčastnených a schopnosť scenáristu napísať pre nich scény, v ktorých sa nejakým spôsobom zachovajú, alebo niečo povedia a divákovi to napovie, ako sa postava zachová trebárs o hodinu neskôr. Čiže film je silný v detailoch. Hlavná postava prejde takým výrazným vývojom, aký som už dlhšie v nezávislom filme nezaznamenal. Témou samou o sebe je fakt, že dnešní nezávislí tvorcovia sa v prevažnej väčšine zaoberajú sociálne slabšími vrstvami obyvateľstva, čiže ľudmi, ktorí na podobné filmy nechodia. Bergman, Allen, alebo Antonionni sa zaoberali viac intelektuálmi, čiže cieľovou skupinou svojich filmov. Už som to viac krát spomínal a myslím, že je to téma hodná poriadneho rozboru v nejakom filmovom magazíne, alebo diplomovej práci. (10.01.2013)

Realistický pohľad na to, že rodina, základ štátu, sa rozhodne vždy neriadi podľa zákonov. Každá si žije svoj vlastný život a porušuje nie len tie všeobecné, ale aj svoje vlastné vnútorné pravidlá. Tu sledujete neveselý, ale nijako tragický, život 15 ročnej "premiantky" triedy. Postupne zistíte, že jej nasratosť je obranná reakcia, bez ktorej by prežívala každodennosť o dosť ťažšie. V rámci svojich životných podmienok je to vlastne sympatické dievča. Katie Jarvis predviedla výborné formanovské neherectvo a Fassbender "hodného" prasáka. K vyššiemu hodnoteniu mi tu ale chýbalo niečo dejovo zásadnejšie, než je dokumentovanie životnej úrovne občanov VB. (18.08.2020)