Sorry, Wrong Number
Sorry, Wrong Number
Réžia:
Anatole LitvakScenár:
Lucille FletcherKamera:
Sol PolitoHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Barbara Stanwyck, Burt Lancaster, Ann Richards, Wendell Corey, Harold Vermilyea, Ed Begley, Leif Erickson, William Conrad, John Bromfield, Jimmy Hunt (viac)Obsahy(1)
Leona Stevenson (Barbara Stanwyck) je nemocná a upoutaná na lůžko. Jednou v noci, když čeká až se manžel vrátí z práce, nedopatřením vyslechne v telefonu rozhovor dvou mužů, kteří plánují vraždu. Laura se zoufale snaží vypátrat, kdo má být obětí, a zabránit tak vraždě. (IQ Tiqe)
Recenzie (33)
Napětím vyšroubovaná atmosféra na maximum, nádherně hrající Barbara Stanwyck, jako bezmocná žena uvězněná v bytě i ve svém nemocném těle, kterou divák nejdřív lituje, pak ji nesnáší, ale jak začíná být čím dál vyděšenější, tak jí opět drží palce. A konec se vydařil na výbornou. Kamera je rázná a dramatická, mnohé vysvětluje obrazem, když třeba přejede luxusní místnosti v domě hrdinčina otce, na kterých visí vycpaná zvířata a mnoho portrétů jeho dcery, a je rázem jasno, že je to akční, sebevědomý muž, pro kterého jeho už dospělá a vdaná dcera vždycky zůstane ochraňovanou malou holčičkou. ____ Jen mám připomínky k některým nejasnostem, například, jak hrdinka mohla na stole svého muže najít papírek s telefonními čísly, na které pak volala - ten by mohl ležet maximálně v jeho kancelář, ale ne u něj doma v ložnici. Těžko taky věřit, že by u milionářské dědičky žádný z lékařů po celou dobu jejího dospívání nedhalil pravou podstatu její nemoci. ___ Zajímavé také jako pohled na soužití manželů koncem 40. let, když muž vůbec nezaváhá zavolat ženu uspávající syna, aby mu podala pivo z lednice a pak ji klidně nechá v noci pro to pivo dojít, když mu řekne, že už žádné nemají. Dost hrozné. Stejně, jakože doktor probírá zcela v klidu psychický stav manželky s jejím mužem, ale jí se o tom ani nezmíní. /6. 5. 15./ ()
Oscar 1 nominace: Herečka HR - Barbara Stanwyck ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $5,700,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
To roztažení námětu na celovečerní formát je dost poznat, ale nestěžuju si, už kvůli tradičně skvělé Stanwyckové a působivě gradovanému závěru. ()
A teď ruku na srdce, opravdu byste u filmu tak znalecky rozpoznali, že jde o roztaženou dvacetiminutovou předlohu, kdyby vám to úplně všude neomlacovali o hlavu? Docela pochybuju. V tomhle filmu totiž žádný telefonát či flashback nepůsobí tak, že by byl nějak navíc (a pokud ano, je publikum brzy vyvedeno ze svého omylu), všechno to jsou důležité střípky, které pomáhají hlavní hrdince a zároveň divákovi složit celou skládačku (to, že indisponovaná žena odmítá uvěřit některým faktům, je myslím vcelku pochopitelné). Postava Leony je totiž duševně labilní, k tomu silně rozmazlená a panovačná, což dělá svoje (o tom, že je Stanwyck ve své roli hysterky skvělá, snad nikdo nepochybuje). Ale krom hlavní postavy a postupného rozplétání tajemství se může divák těšit na pořádný kopec napětí a opravdu parádně vygradovaný cynický závěr, u kterého můžu bez uzardění konstatovat, že mě dost překvapil (a věřím, že ve své době nejedné divačce zlomyslně nasadil brouka do hlavy). Snímek má jediné 2 slabiny; moment, kdy hlavní hrdinka poněkud zvláštně upřednostní nemocnici před policií (což se na druhou stranu dá „ospravedlnit“ jejím stále se zhoršujícím, postupně až nesnesitelným stavem), a pak čistě technická věc, totiž docela odfláknuté zadní projekce (a na ty já jsem hodně citlivý). Celkově to tak vidím na slabší, ale ještě plný počet. ()
Napínavý noir podľa polhodinovej rozhlasovej hry. To znamená, že väčšinu času zaberajú flashbacky. A flashbacky vo flashbackoch. Bez toho rozprávačského chaosu by to bolo dokonalé. ()
Vynikajúci film-noir podľa jednej rozhlasovej hry. Pointa a rozuzlenie sa síce dali tušiť už pomerne skoro, no pre tentokrát to ani tak moc nevadilo. Hlavná bola atmosféra a tá tu hrala jednoznačný prím - príjemne temná s tendenciou ku koncu gradovať, čomu sa pekne prispôsobilo aj tempo snímku. Čo sa týka hercov, o Barbare Stanwyck nemôže byť žiadnych pochýb, pre mňa je to jedna z najlepších herečiek histórie (ak nie vôbec najlepšia) s prekrásnym zamatovým hlasom, ktorá to tu roztočila v plnej paráde a to i napriek tomu, že tu toho veľa nenachodila. Na druhú stranu Burt Lancaster ma oslovil menej ako zvyčajne, ani dobre neviem prečo. Možno ma tá jeho mladšia verzia až tak nebaví, vyzeral ako taký strapatý, svalnatý vrabec, čo však samozrejme nepovažujem za žiadnu chybu, no v iných filmoch zapôsobil na mňa lepšie. Celkovo to vidím na slušný nadpriemer, milovníkom tohto filmového žánru by tento snímok nemal rozhodne ujsť. 80/100 ()
Výborný film! Vyslechla hovor, který neměla. Další hovor, zjišťování... Dozvídáme se útržky z blízké i vzdálenější minulosti, které zapadají do skládanky jak v detektivce, ale nic není jasné a napětí se po celou dobu filmu nádherně stupňuje. Ne strach, ale napětí z očekávání toho, co bude následovat. Fakt mě film dokonale pohltil. Nakonec rozuzlení a samotný závěr, který mě trochu zklamal – ne to, jaký byl, ale jak byl ztvárněn. # [viděno: v noci, monitor, sluchátka, EN sub] # příběh 9 | hudba 8 | humor 0 | akce 0 | napětí 6 | pustil bych si znovu 7 ()
Nepoznám rozhlasovú hru, pred mnohými rokmi som videl Promiňte, omyl! s Jiřinou Šejbalovou, a teraz som sa dostal k Litvakovmu filmu. A bohužiaľ mám z neho dojem, ako z nadstavovanej kaše. Ako keď niekto z filmu spraví seriál. Všetko funguje, Barbara Stanwyck hrá excelentne, flashbackmi sa dostali do filmu nové dejové línie, réžia, hudba aj kamera sú v poriadku. V poriadku však nie je to, že takáto téma má najlepší účinok, keď je zhustená do polhodinovej jednoaktovky. A to je dôvod, prečo nemôžem tomuto výbornému filmu dať plný počet hviezdičiek. ()
Prvních 9 minut a posledních 9 minut tvoří absolutně špičkový thriller. Ten roztříštěný zbytek mezi tím zavání takovým tím školáckým cvičením typu „rozviňte krátký příběh z učebnice o vedlejší dějové linie a napište 10 stránek slohu“. Převedení rozhlasové jednoaktovky do celovečerního filmu může být zajímavým výzkumním tématem pro masmediální studenty, ale pokud jde o můj divácký dojem z filmu, podobné rozmělňování vnímám ve výsledku spíše na škodu. Měl jsem to štěstí (nebo vzhledem k hodnocení spíše smůlu?) vidět nejdřív půlhodinovou Weissovu adadptaci s Jiřinou Šejbalovou a se znalostí této verze mě osobně původní americký film příliš neoslovil. Mimo excelentní výkon Barbary Stanwyck mi žádnou další devizi nedokázal přinést, ta strhující atmosféra z hlavní dějové linky se v nekonečné spleti flashbacků vytrácela a celek navzdory působivému závěru neměl ten silný účinek. Potěšilo mě možná vidět Burta Lancastera v nezvykle mladém vydání, mnohem méně již jeho průměrný výkon, na jaký u něj nejsem zvyklý. 65% ()
Tak tohle bych opravdu chtěla slyšet jako rozhlasovou hru... Excelentní noir, skvělé obsazení, výsostně nesympatická osoba v hlavní roli. Tohle už prostě nepřevedete do našeho století ani kdybyste se rozkrájeli na uncle bens. ()
Dostať polhodinovú rozhlasovú hru na plátna kín bola práca nadmieru ťažká a podarila sa s prižmúrením oka. Film sa dostava do spletitých uličiek nabaľovania motívov a následného vysvetľovania. Záver je však impozantný a napatie sa dalo krájať. ()
- menší spoilerování - Sorry, Wrong Number je film zajímavý na mnoha úrovních. Předně asi zaujme prací kamery. Ta působí od samého počátku živelným dojmem, ať už se jedná o různé pojezdy, nápaditou vnitrozáběrovou montáž či odvážné střídání velikostí záběrů. Právě na svou dobu trochu netypické využití poměrně blízkých detailů tváře dělá ze závěrečné čtvrthodiny opravdu hutnou přehlídku výstavby napětí, za kterou by se rozhodně nestyděl ani sám Hitch. Výbornému finále ale předchází zhruba hodinu a čtvrt dlouhá cesta, během které divák jednak spolu s hlavní (ne)hrdinkou odkrývá zamotaný spletenec spiknutí, ale také postupně přehodnocuje náhled na hlavní ženskou i mužskou postavu. Divák nejprve poznává Leonu, ženu s hendikepem, která vyslechla cizí hovor o vraždě, zatímco její muž nepřišel domů z práce. Divák s ní tak od samého počátku logicky sympatizuje a bere ji jako zranitelnou postavu. Minimálně můj osobní náhled se však postupně změnil, když vedlejší postavy příběhu postupně odhalovali úryvky z jejich společné minulosti. Podobným způsobem pak fungovalo i následné odkrývání samotného zločinu, který mění divákův náhled na Henryho. Tak jako například Občan Kane a mnoho dalších známých i neznámých děl kinematografie pracuje s principem nespolehlivého vypravěče, tak Sorry, Wrong Number využívá k vyprávění příběhu přesný opak. Každá z postav příběhu zcela nerealisticky doplňuje střípky dějové mozaiky pravdivou výpovědí a divák tak vlastně sleduje objektivní náhled na skutečnost, ačkoliv je mu (a i Leoně) podávána od účastníků děje, kteří by jistě na věc mohli nahlížet značně upravenou a subjektivní formou. Ač se tenhle postup může jevit jako pouhá scenáristická berlička, filmu to pomáhá na dynamice a diváka tak nezačne nudit. Finále pak celý zážitek povyšuje na opravdu krev tuhnoucí podívanou s několika luxusními momenty. 8/10 ()
Byla pravda trochu odvaha, takhle natáhnout původní kratičkou rozhlasovou hru a neubrat přitom na síle pointy. Telefonátů přibylo, příběh se zkomplikoval, přesto se dílo povedlo hlavně díky Barbaře Stanwyck v roli zhýčkané dcerušky bohatého otce, která je zvyklá brát si co chce a když se jí to nepodaří, utíká do nemoci. ()
Na počátku byla rozhlasová hra. Trvala třicet minut a byla velice slavná. Třicet minut je však na celovečerní film poněkud málo, tak musela být znatelně roztažena (ačkoliv základ zůstává stejný). Napsat cokoliv o ději by znamenalo spoiler, takže řeknu jen toto: duel Barbary Stanwyckové a telefonu dokazuje, jaká to byla skvělá herečka. A finální pointa stojí za to...._____Po dalších třech (!) shlédnutích dodvávám pátou hvězdu a určitě si to sežeňte;oD ()
Rozhodně nemůžu říct: "Sorry, Wrong Movie", protože takhle dobrej film noir jsem už dlouho neviděl. Strahující, napínavé a dramatické od začátku až do konce. Lancastera sice moc nemusím, ale naštěstí se tam zas až tolik neobjevoval a všechno to spočívalo na perfektním hereckém výkonu Barbary Stanwyck a skvěle napsaném příběhu. ()
Famozní napínák, který vám nedá po celou dobu vydechnout. Zvrat střídá zvrat a všecko je to dokonale vypointované. Zkrátka to nejlepší z filmu noir. ()
Herecký koncert Barbara Stanwyck s telefonním sluchátkem v ruce! Napínavý film, kde hlavní hrdinka Leona náhodou vyslechne telefonní hovor dvou mužů, kteří plánují vraždu. Leona, upoutaná na lůžko telefonuje kdekomu a dozvídá se zajímavé skutečnosti, které vedou k nevyhnutelnému finále. Napínavé a velice dobře zahrané! ()
NOIR FILM FESTIVAL 2014. ()
Dalsi ultimativny film noir, presne to je Wrong Number. Ponajprv musim vysoko vyzdvihnut pracu rezisera Anatole Litvaka, ktory sa pohral s kazdym zaberom. Jeho rezia nebude divaka ani chvilu nudit. Film vsak stoji a pada na hlavnej herecke, a tou je skvela Barbara Stanwyck /Pojistka Smrti/, ktora omylom vypocuje telefonicky hovor, v ktorom ide o vrazdu. A film moze zacat. Atmosfera je na urovni, a klasicke prvky noiru - zapletka, podvody na kazdom kroku, cynizmus, klamstvo - su aj tuna v plnej nadhere. Burt Lancaster mi az tak nevadil, ale mohol mat aj menej priestoru, nebol by som proti. Zaver bol zas noirovsky paradny. Takze ja som uneseny, a pre mna dalsia fascinujuca noirova jazda, na ktorej dost ficim. 100 % ()