Réžia:
Jiří WeissScenár:
Jiří WeissKamera:
Bedřich BaťkaHrajú:
Jiřina ŠejbalováObsahy(1)
Jiřina Šejbalová v televizním psychothrilleru podle rozhlasové hry L. Fletcherové. Tělesně postižená dáma je večer sama v bytě a právě omylem vyslechla hovor o plánované vraždě... Televizní film (podle rozhlasové hry L. Fletcherové), natočený režisérem Jiřím Weissem v šedesátých letech dvacátého století, přinesl vynikající uměleckou příležitost herecké hvězdě minulé generace Jiřině Šejbalové. (Česká televize)
(viac)Recenzie (25)
Jedna místnost, jedna herečka a 30 minut postačí k tomu, aby divák spatřil parádní podívanou, v níž se mísí prvky thrilleru a psychologického dramatu. K vysokému hodnocení napomáhá také perfektní hudba a kamera, avšak i režie je mistrná. Místy mi připomínala Hitchcocka. Navzdory tomu, že divák brzy prokoukne pointu, jde o napínavou záležitost. Závěrem komentáře je nutné pochválit herecké představení Jiřiny Šejbalové, ale také samotný konec, jenž je i přes očekávání velmi působivou tečkou. ()
Vynikající filmový režisér navštívil televizi a natočil tam pár skvělých filmů. Tenhle patří mezi ně. Dnes se řadí mezi perly české televizní tvorby. Jedná se o One-woman show Jiřiny Šejbalové. A když řeknu, že Šejbalová zde předvedla skvělý herecký výkon, tak to ani nestačí. To se musí prostě vidět. Je to třída. ()
Tomuhle výbornému malému thrilleru se dají vytknout jen dvě věci, že svým tématem vlastně není nikterak originální, ale to se ve své podstatě ani nedá vyčítat a že byl docela předvídatelný. Ale žádná z těchto výtek nijak neumenšuje zážitek z excelentního výkonu paní Šejbalové ani z mistrně gradujícího thrilleru, který je ideální na osamocený podvečer.... ()
Ne každému se poštěstí zaslechnout v telefonu přípravu vlastní vraždy. Až mi by bylo paní Šejbalové líto, že ji nikdo nedokázal pomoct. V tak krátkém časovém horizontu bylo cítit napětí od začátku až do konce, do poslední chvíle jsem věřil, že je to pouze představa nemocné, invalidní ženy a přece...chválím všechny, kdo se na filmu podíleli a zvláštní ocenění pro paní Šejbalovou. ()
Tak málo stačí a máte před sebou nádherný film s Jiřinkou Šejbalovou, upoutanou navíc v invalidním vozíčku a s telefonem neustále po ruce. Tomuhle já říkám herecké umění. Ale také znám paní Šejbalovou, jak se u nás na dvorku u popelnic v Praze převlékala do kostýmu, v kterém měla hrát a když jsem jí pozvala k nám do bytu, tak se jen mile usmála, poděkovala a řekla mi, že si už na tohle zvykla, že i takové věci patří k divadlu, či filmu. Má můj obdiv ! ()
Galéria (1)
Fotka © Česká televize / Josef Vítek
Reklama