Chicagský tribunál

Chyběla tomu taneční čísla. (21.05.2021)

"Pohrdáte svojí vládou, pane Hoffmane?" "Jestli pohrdám svojí vládou? Víte, v roce 1861 ve svém inauguračním projevu Lincol řekl, že 'Až všechny lidi unaví jejich ústavní právo změnit svou vládu, využijí svého revolučního práva tuto vládu rozložit a svrhnout'. Kdyby sám Lincoln tohle pronesl dnes, byl by postaven před soud s námi. Demokratické instituce jsou podle mě skvělé, jenže v nich působí špatní lidé. Takže vaše odpověď na to, jestli pohrdám vládou je taková, že v porovnání s tím, jak vláda pohrdá námi, to nic není." "Jak chcete tedy sesadit či rozložit vládu nenásilně, jak sám tvrdíte?" "Humorná otázka. V téhle zemi to děláme každé čtyři roky." aneb geniální procedurální drama pod neméně geniální scénaristickou a režijní taktovkou Aarona Sorkina. (24.10.2020)

Byl bych v tomhle případě trochu střízlivější. Chicagský tribunál je velmi kvalitní historickou reflexí a mnohé vypovídá o své rozpolcené době, ale jako inspirativní filmový příběh úplně nestíhá a v poslední půlhodině už vlastně nemá o čem vyprávět - a kompozičně silné vyvrcholení by přitom mělo být pro scénáristu Sorkinova kalibru samozřejmostí. Což o to, soudní retrospektiva se dobře sleduje a nikdy nenudí, jenže jí schází přesahující dramatický impuls, který by našponoval zvědavost a emoce až k závěrečné scéně, o což se přitom inteligentní tvůrce moc snaží. Až moc se spoléhá na vžitý stín ďábelského Nixona, jehož posluhovači necitelně shlíží na vybrané obětní beránky, a zapomíná se na konkrétnější osobní konflikty, popřípadě se zcela opomíná vývoj rozpolcených aktérů (Joseph Gordon-Levitt, jenž má jako státní žalobce svůj vlastní úvod, který naznačuje, že bude hrát v příběhu významnou roli, ale opak je pravdou. Ve zbytku vyprávění už je jen tím 'nepřátelským' právníkem, který má sice dobré srdce, ale jeho potenciální rozpolcení vede jen k dost sentimentálnímu závěrečnému gestu). Herci jsou ale skvělí (hlavně Rylance, Cohen a Langella) a vyprávění má šťávu, která je až příliš návyková, než aby se nedalo mluvit o kvalitním a poctivém řemeslu, jaké byste si neměli nechat ujít - nebýt to tak okatě zjednodušující a manipulativní, mohlo jít bezpochyby o zásadní počin (který bychom dost možná dostali, točit to před třinácti lety tolik skloňovaný Spielberg). Na víc jak 70% to zkrátka nevytáhnu, i když bych i chtěl. (19.10.2020)

Scenáristicky a štylisticky vybrúsená súdna dráma s fantastickým castingom, kde ma prvý krát neiritoval Eddie Redmayne. (08.11.2020)

Soudní dramata mám rád a tohle je navíc obsazené samými skvělými herci. Trial of the Chicago 7 je velice zábavný film, který je dobře napsaný tak, že překvapivě skvěle skáče v čase tak, aby co nejpůsobivěji odhaloval další skutečnosti a přidával zajímavý kotext. Bohužel jsem si ale pak o skutečné události něco zjišťoval, a tohle je ten případ, kdy už se na můj vkus film příliš oddaluje od reality. Skutečný soudní spor byl nejen mnohem složitější (což se dá předpokládat), ale hlavně mnohem šílenější a velkolepější. U soudu se objevilo mnoho tehdejších celebrit a zajímavých osobností a komik, kterého hraje Sacha Baron Cohen, to mnohem víc rozjížděl. Taky je ve filmu pár šokujících scén, jenže realita byla ještě více šokující - například černoch Bobby Seale byl u soudu svázaný tři dny, ne třicet minut. Prostě tohle je taková komornější, krotší a nebojím se říct více idealizovaná verze skutečných události. Domnívám se, že to vše bylo udělané proto, aby byl případ chicagské sedmičky více pochopitelný pro dnešní generaci. Což mně ale docela vadí. Celkově je to velice zajímavý a kvalitní film, který ale rozhodně není žádným dokumentem, jde spíše o takovou pohádku. (7/10) (24.10.2020)

Výborne natočená súdna dráma so skvelým hereckým obsadením a vysoko kvalitným scenárom, ktorá aj vďaka záživným prestrihom na protesty ani na chvíľu nenudila. Aaron Sorkin dokázal z relatívne náročnej politicko-súdnej témy nakrútiť film, ktorý si užije azda každý. Je plynulý, v žiadnej časti sa nezasekáva a napriek väčšiemu množstvu postáv si v ňom divák dokáže pomerne ľahko spraviť prehľad. (30.11.2020)

Mám rád drámy zo súdnej siene a tak som si myslel, že táto novinka bude úplná pecka, keďže sa tu chválou nešetrí. No začal som pozerať a nič moc teda, skoro ma mrle zožrali. Dialógy zväčša založené na politike a polícii. Nič pre mňa. Na druhú stranu ale uznávam, že filmovú kvalitu to malo, hlavne kamera bola super. A herci boli tiež vybraní veľmi šikovne. Priemer. 60/100 (18.01.2021)

Můžeme si myslet o americké demokracii a soudním systému, co chceme, ale musíme připustit, že ani jedno není tak bezbranné, jak by se možná po první polovině tohoto filmu mohlo zdát. Snímek má skvělý spád, je výborně zahraný, skvěle sestříhaný, nebojí se přiznat, že je jednoznačně na straně bojovníků proti válce ve Vietnamu a vše tomu podřizuje, včetně odpudivé karikatury na soudce. (09.11.2020)

Záver je prepálený a scéna, jak sa ten chlapec postaví (ktorá je tam mimochodom dvakrát) je skrátka trapná, a podobné nezmysly dorazili Sorkinov predošlý film. Všetko ostatné je vršenie jedného diváckeho pôžitku na druhý. Šikovne si človeka omotať hneď uprostred úvodnej (!) prestrihovej scény a potom už len gradovať a striedať rôzne druhy emócií, postavené predovšetkým na satisfakcii a charakteroch. A tie charaktery! Ako píše ScarPoul, každá postava má vlastný - a to sú tam dobré dva tucty dôležitých postáv - každá má aspoň nejaké svoje malé čokoľvek. Ešte aj tí tajní policajti, ktorí sa zdržia na dve vety. Toto kedysi robil Spielberg, dnes to v Hollywoode nerobí nikto (Pokiaľ teda do Hollywoodu nerátame Tarantina. Rátame?). A okrem iného ten film krásne ukazuje rôzne úrovne herectva. Gordon-Levitt, Keaton a Langella sú na jednom, Cohen a Abdul-Mateen II. ešte vyššie a Rylance s Redmaynom hrajú súboj titánov. Rylance je boh. Ten človek jak keby ani nehral, jak keby sa ani nemusel stávať postavami a skrátka len pokračoval v žití. A Redmayne konečne hrá civilne normálneho týpka. Bez šaškární z Rowlingovej posledných recyklácií, bez fyzického hendikepu. A podáva svoj najlepší výkon. Možno je v klúčovom momente (flashback pri nácviku výsluchu) trošičku zle vedený, furt je to ale omnoho omnoho ďalej, než kam väčšina hollywoodskej špičky kedy dosiahne. “You killing it, Allen!” Ten film je presne, čo mám na kinematografii rád. (17.10.2020)

Možná nejlepší letošní "netflixovka". Parádní historické soudní drama, kde sice od začátku víte, kdo je "hodný" a kdo "zlý", ale je to natolik tematicky a myšlenkově plné (a nadčasové), řemeslně výborné a herecky excelentní (hlavně Cohen, Rylance a Langella září), že si to snad ani nelze neužít. Dokonce jsem měl pocit, jak kdybych koukal na nějaký "ztracený" film Miloše Formana, v němž téma Vlasů (kritika války ve Vietnamu) pojal po vzoru Lid vs Larry Flynt (soudní pře s volnomyšlenkářským "nepřítelem systému"). Určitě jeden z letošních filmových vrcholů. 85 % (19.10.2020)

Zrůdně zmanipulovaný soudní proces, který se udál na přelomu 60./70. let v USA. Ve filmu funguje jako ukázka toho, jak zkorumpované instituce můžou zahnat jedince nebo skupiny do rohu a vyprovokovat je, aby v obraně udělali nějaký přešlap, který pak použijí jako záminku k trestu… Pro českého diváka je možná šokující, že i v prostředí „svobodné“ Ameriky mohl probíhat takto zvrácený proces. Nicméně, co je ještě více šokující, je to, že ve skutečnosti byl tento soudní proces a jeho okolnosti možná ještě větší fraškou než ve filmu – některé události se údajně odehrály trochu jinak (nebo v jiném sledu) a byly dokonce ještě drsnější nebo šílenější. Zdá se, že Sorkin pracoval s tímto historickým námětem poměrně volně, což by někdo mohl vidět jako negativum, nicméně film není dokumentem a jsem zastáncem toho, že celkový divácký zážitek a umělecké hodnoty filmu jsou stejně tak důležité, jako předkládání pravdy. Je tedy nezbytné fakta a fikci vybalancovat a zajistit, aby filmové podání příběhu mělo šanci rezonovat s publikem. Tudíž si myslím, že i u historických nebo životopisných filmů jsou určité změny nutností, pro účel celkového sdělení. Podstatné je koneckonců to, zda scénárista/režisér předal myšlenku příběhu, tedy to, co je na něm zásadní. Jádrem tohoto filmu jsou důležité lidské hodnoty a práva (potažmo i demokracie jako taková), které je nutné bránit proti zmanipulovanému systému, ať už jde o politicky motivovaného soudce, který byl zřejmě podplacen a manipulován ministrem spravedlnosti, nebo o prohnilou policii, která paradoxně sama vyprovokovává nepokoje… Myslím, že toto všechno se filmu podařilo předat s patřičnou pádností. Pomohly i velmi dobré herecké výkony (Sasha Baron Cohen, Eddie Redmayne…) a byla to koneckonců právě scéna výpovědi obžalovaného Abbieho Hoffmana (S. B. Cohen), která je jednou z nejsilnějších scén filmu. Ano, je možné, že takto přesně se to neodehrálo, ale ve filmu jde o výborně napsanou a ztvárněnou scénu, která tomu, co postavy obžalovaných zastávají, dává o to větší váhu a přímost. Z filmového hlediska jsem tedy s provedením a poutavostí nadmíru spokojená (jen je třeba "přetrpět" trochu zběsilý začátek, než divák začne s postavami a příběhem držet krok...). Bylo příjemné se touto formou seznámit s tehdejšími postoji a myšlenkami některých lidí, kteří protestovali proti válce ve Vietnamu, a vůbec s celou touto historickou kapitolou USA. Nebýt tohoto filmu, nejspíš bych vůbec netušila, že se něco takového událo. ~(4,1★)~ (19.04.2024)

neviem, či ma od dôb 12 rozhnevaných mužov nejaká súdna dráma bavila viac... výborný cast, takmer dokonalý scenár. (20.10.2020)

Sorkin poňal tento historický exkurz ako nonstop súdnu drámu s krátkymi flashbackmi k onému osudnému dňu. Mohol urobiť inak, ale osobne si myslím, že pre dramaturgiu diela to bol správny ťah. Nie je tu ani sekunda nudy, čo sa nedá povedať o každej súdnej dráme. Samozrejme ide o film s vlastným, angažovaným postojom, ale to k tomu patrí a snáď len zarytí fanúšikovia Nixona The Trial of Chicago 7 odsúdia ako zavádzajúci. Paradoxne tak vám ale najviac ostane v pamäti dokonalý výkon Franka Langellu v úlohe tak trochu nesvojprávneho sudcu. (28.11.2020)

Za svůj život jsem viděla spoustu soudních procesů a tohle byl asi ten nejslabší. (17.10.2020)

S mírnými sklony k patetismu a přehnaně vyeskalovanému patriotismu, který z takových druhů filmů stříká na všechny strany, jak už to u Amíků obecně chodí. Teatrálnost a přehnané scény. Typické znaky Hollywoodu. Ale vlastně to bylo docela fajn. Dokonce i uvěřitelné. Především Cohen, potažmo jeho postava, mne nevyváděl z údivu. Naopak, rudý hnisavý vřed Eda opět nezklamal, ačkoliv oproti jiným rolím, kdy je mi z něj vyloženě na blití, se neskutečně překonal a ani se nepitvořil jako retardovaná broskev. Celkově bych to tedy zhodnotil jako téměř dokonalý mastrpiss. Chybělo tomu jen málo. 85% (01.11.2020)

Keď je okolo nového filmu veľa najrôznejšieho šumu, tak spozorniem. Viem, že budem musieť rozlúsknuť problém, či je ten huriavk spôsobený kvalitou filmu, jeho kontroverznosťou alebo iba plnením záujmov tých, ktorí robia všetko to, aby sa im doláriky do výroby filmu vložené vrátili domov, podľa možnosti aj s nejakým vývarom. Už som x-krát vyjadril podozrenie, že súdne spory sú druhým najobľúbenejším krátením voľnej chvíle Američanov. Tentokrát ide o súdny spor spred päťdesiatich rokov. Film sa zdĺhavo a komplikovane snaží diváka orientovať (alebo dezorientovať?) o čo vlastne v spore išlo. Niet tam víťazov, ani porazených. Je tam iba zúfalá snaha prispieť k vysporiadaniu sa Ameriky s traumou, ktorú jej spôsobila vietnamská vojna. Film ma nenadchol, ako by som čakal od filmu z rebríčka Top 300, ani som ho nepretrpel. Najhoršie je, že ma ani nezaujal a pritom je dosť filmov o vietnamskej vojne, ktorým sa to podarilo. (05.01.2021)

"The Trial Of The Chicago 7" sa nakoniec ukázal ako skutočne silný a skvele spracovaný film. Zaujímavá téma, skvelý výber hercov, a okrem toho máme v réžii Aarona Sorkina, ktorý sa nám pár rokov dozadu postaral o elegantný a silný film "Molly´s Game". A tu je to podobné. Myslím si, že všetky diely zapadli na svoje miesto a priniesli jeden z najlepších filmov za tento rok. V prvom rade poviem, že to zakončenie je absolútne fantastické. Akonáhle to začne, pocítite ohromný pocit zadosťučinenia. A to je vždy výborné. Herecké výkony sú v celom film vynikajúce a cítim zo všetkých, že do toho dávali absolútne maximum. Náš sudca mi bol od prvej scénky vysoko nesympatický a je tu silno cítiť, že to bol aj zámer tvorcov. Tempo filmu ma nenudilo a som rád, že som jednotlivé informácie dostával postupne, aby som mal čas to aj nejako celé vnútorne spracovať a nemal pocit, že sa v tom strácam. V mojich očiach veľmi silný film, ktorý je asi povinnosťou vidieť počas tohto mesiaca. Neviem či by som vám dokázal momentálne odporúčať niečo lepšie, než tento film. Nemôžem povedať, že je to niečo, čo ocenia všetci, ale je to film, ktorý vám dá minimálne dobrý obraz o veľmi zaujímavom súdnom procese. Hodnotenie: A (24.10.2020)

"Nic jako politický proces v  Americe neexistuje"   Téměř padesát let po válce, za kterou se stydí největší "demokracie" na světě a půlka toho světa se tedy musí stydět s ní,  tu máme  po Četě , Apokalypse a Forrestu Gumpovi konečně užvaněný příspěvek tehdejších amerických pirátů s květinovou vlajkou.  Jak jednoduché to všechno je,  na jedné straně stojí karikatury mocí posedlých a na straně druhé vtipní intelektuálové a svázaní černoši. Vím naprosto přesně, na kterou stranu se přidat. Na jedné straně politický hnůj se současnými až nechutnými souvislostmi, kdy má moje pacifistická podstata chuť přetáhnout obuškem pár omylem agresivních žlutých vest nebo opíchat nějaké to X, aby si konečně vybralo. Na straně druhé naprostý souhlas s verbalem a spoustou ostatních, natočené je to naprosto úžasně.   Měknu a tak místo protestní jímky vykydám čtyři hvězdy.  A už se musím konečně kouknout na něco od Leni Riefenstahl, očekávám podobný zážitek! (13.05.2021)

„Chicagský tribunál“ je film, který se u mě po zhlédnutí okamžitě katapultoval mezi nejlepší filmy roku 2020. Film mě zaujal proto, že ho napsal i režíroval velice uznávaný a šikovný scénárista Aaron Sorkin, kterému tahle látka naprosto sedí a proto, že jde opět o další silný osobní příběh vycházející ze skutečných událostí z roku 1968, kdy údajně plánovaný protest několika demokratů a velké skupiny lidí vyeskaloval později do soudního procesu, do usvědčení a opravdu do něčeho co si pravděpodobně ti všichni zúčastnění ani nepředstavovali. V samotném středu téhle demonstrace byla sedmička zúčastněných. Od toho je ten originální název „The Trial of the Chicago 7“. Chicagská sedmička – těch sedm usvědčených – je v dnešní Americe takový pojem, něco, na co se odkazuje ve velkém a něco, co se stalo jakousi živoucí legendou. Pokud by si někdo náhodou myslel, že tento film je jenom další nastínění nějakých historických událostí, něco, co pochopí jen ten, kdo se orientuje v historii, koho zajímá soudní proces či něco podobného, tak se extrémně plete. Já sám vím o politice naprostý kulový. O téhle konkrétní události jsem slyšel jen z doslechu, takže jsem neznal žádné podrobnosti. Vlastně jsem ani netušil co přesně tam zanítilo ten rozpor a už vůbec jsem neměl páru, jak tohle všechno dopadlo a přesto, že mě toto téma tak trochu míjí, že mě moc nezajímá, tak ten film si mě naprosto získal. Aaron Sorkin už v minulosti díky psaní scénářů dokázal, že i relativně komorní ne úplně záživná témata dokáže díky své dravé podobě a formátu předat divákovi tak, jak bych prostě vůbec nečekal. Téma filmu fakt není něco, co by vás mělo extra bavit, ale Sorkin umí to téma na ploše dvou hodin neuvěřitelně dravě svěže a zajímavým způsobem podat. Musím pochválit skvělý casting toho gigantického obsazení. Všichni podávají neuvěřitelné výkony a každá postava si to krade pro sebe. Díky tomu, že chicagská sedmička nemá na všechno úplně stejné názory, tak tu mezi nimi vzniká hodně zábavná dynamika. Film je navržen a vykonstruován tak, že nemá úplně přímočarou linku, vždycky je prokládán nějakými flashbacky a vedlejšími příběhy, přesto to všechno drží pospolu velice tuhým lepidlem a já jsem zíral na to, jak to dohromady dává dokonalý smysl. „Chicagský tribunál“ je zkrátka dobře na jedničku s hvězdičkou vystavěn. Nemohl jsem uvěřit, jak ve mě toto téma dokáže vyvolat tolik emocí, kdy se dokážu usmívat, kdy se dokážu doslova smát, nebo kroutit hlavou nad tím, co tam ty postavy dělají, obzvlášť když vím, že je to podle reality, ale pak okamžitě přepnu do strachu, nějaké lítosti či nepochopení. Je to kolotoč emocí a já musím tleskat, protože tohle se jen tak nevidí. Film doporučuji naprosto všem. /90% + FILM ROKU/ (21.01.2023)