Třída
Klass
The Class
Réžia:
Ilmar RaagScenár:
Ilmar RaagKamera:
Erçin KarabulutHudba:
Timo SteinerHrajú:
Vallo Kirs, Pärt Uusberg, Lauri Pedaja, Paula Solvak, Mikk Mägi, Riina Reis, Joonas Paas, Triin Tenso, Kadi Metsla, Virgo Ernits, Karl Sakrits, Laine Mägi (viac)Obsahy(2)
Sedm kapitol ze života studentů jedné blíže neurčené estonské střední školy. Introvertní Joosep se stal terčem nejapných her svých spolužáků, které dráždí svou uzavřenou povahou. Žerty postupně přerostou v šikanu, jež vyústí v tragédii - k překvapení všech - i diváků. Mrazivé svědectví o ponižování lidské důstojnosti. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (1 018)
Trochu vadí provařené téma, které vlastně nepřináší nic nového, jen se snaží jít zase o krok dál, co se týče nekompromisnosti a realistického ztvárnění. Malý problém je i v tom, že ústřední dvojice studentů není příliš zajímavá sama o sobě, spíše jde o situace, které se kolem ní rozbíhají. Psychologická gradace tak není příliš citelná a konec zůstává stále tak trochu překvapivým zlomem, i když na jeho síle to neubírá. Mrazivější ztvárnění školního masakru si ani nelze představit. Estonská kinematografie má další bod a už se těším na to, jak se tvůrce vypořádal s navazující televizní sérií. ()
Krutý to období, kdy oblíbená dětská hra na šest je s určitou intenzitou zastoupena skoro v každý třídě. Tady to tradičně za nic/ za povahu, kdy jablko padlo trošičku dál od zelenýho stromu, odsírá Joosep, jehož jsem obdivovala za výdrž, což je kromě dát pořádně po držce führerovi asi to jediný, co se dělat dá. Pokud nakládačka nevyjde, jste v háji a jediná obrana je lektvar neviditelnosti, splynout. Pak je tu zamilováníhodnej rytíř Kaspar, z něhož si třídní Áda zákonitě udělá kašpara, kterej už má háček, jelikož se cuká a vzpoura se trestá. Jít proti proudu se trestá, názor a jinakost se trestá, trestá se všechno a to, co přitáhne pozornost, dvakrát. !!!TROŠKU SPOILER!!! Takže kluci dostávaj čočku a po dennodenní porci luštěnin se to v člověku pochopitelně tlakuje, jen je lepší si na ty hajzly počkat v temných vylidněných uličkách s baseballkama než vyrušovat u oběda. A hlavně to nebrat šmahem, to je pak hrdinství v čudu...A nezkurvit si život, páč tahle etapa, ač věřím, že v tu dobu je nekonečným peklem, přejde a přijde "pravej" život, kde se role často otáčí. Jenže vono se to kecá, žejo, když tam zejtra nemusim. ()
Váhal jsem dlouho, protože hudba v tadytom filmu je nulová, a režijně se to taky nesetkalo s ničim vyjímečnym. Ale tyhle Estonský Avengers maj co dočinění se šťávou. Hodně se mi líbil Kirs, škoda že se zatim nechytnul na filmech s většim rozpočtem, podle mě by na to určitě měl. ()
Zkažená mládež: Tohle estonské drama se pohybuje někde za hranicí toho, co by si běžní smrtelníci měli troufat hodnotit a posuzovat podle všedních škatulí. Jedná se o neuvěřitelně surovou, realistickou a dechberoucí výpověď o šikaně, která je ještě ke všemu podložena skutečnou událostí. Kritizovat amatérský vzhled snímku, český dabing nebo snížit hodnocení na méně než 5* by pro mě bylo jako naplivat lidem, kteří kdy museli šikaně čelit, do tváře. ()
Skvělá a nervy drásající podívaná - více než slušně zpracované aktuální téma. Škoda jen trochu nepříliš organické práce s kamerou a střihem, je vidět, že to tvůrčí tým ještě neměl pevně v ruce. Jinak ale jeden ze silnějších zážitků za poslední dobu a moje vřelé doporučení. ()
Do absolutní dokonalosti jako v Ondskanu (Zlo) tomu chybí právě ta propracovanost a preciznost, jakou byl Ondskan natočen. Bohužel na druhou stranu je to aktuální téma a dlouho bude. Po zhlédnutí jsem se ještě dlouho nemohl ani usmát. Za mě 4*. ()
Velice reálně působící sdělení, o kterém se nevyplatí zbytečně diskutovat. Tohle se prostě děje, dělo a dít bude a pokud někomu tenhle film alespoň trochu otevře oči, splnil účel. Všichni kromě Josefa a Kaspara (a oni vlastně taky) se sice opravdu chovají jako hovada a člověk má při sledování sto chutí "přepnout" se do filmu a něco konečně udělat, ale bohužel to nejde. Nezbývá než bezmocně přihlížet nevyhnutelnému utrpení. O reálnosti/nereálnosti nemá cenu pochybovat, protože je to absolutně irelevantní. To, že se podobné příběhy již mnohokrát staly, je smutně dostačující. Skvěle napsané, natočené, zahrané, vygradované... silný příběh. ()
Takéto niečo by sa nikdy nestalo. Či už správanie dievčat by bolo iné, rodičov, slepota profesorov by nebola až taká prehnaná a aj správanie sa samotných obetí by asi vyznelo v závere inak. Ale Klassu treba odpustiť takéto úvahy. Bolo to jednoducho podmanivé, atmosférické a nepríjemné. Knock out sa dostavil... ()
Dlouho jsem od žádného filmu nedostala takovou ledovou sprchu. Zkažené mládeži se to povedlo moc hezky. Ve zprávách nebo novinách můžeme vidět maximálně následky šikanovaní, a to když student vezme do ruky zbraň a jde vystřílet své spolužáky, kteří mu nejrůznějším způsobem znepříjemňovali každodenní pobyt ve škole. Ale už nám nikdo neřekne, co střelbě předcházelo. Díky tomuto estonskému filmu máme možnost sledovat všechno od začátku až do fatálního konce. Všechno je zobrazeno a vlastně i zdůvodněno takovým způsobem, že finále nemůže nikoho překvapit. ()
V porovnání se švédským Ondskan (2003), který má velice podobné téma, mi tento film nepřijde zas tak skvělý, každopádně i přesto velmi emotivní s o dost drastičtějším koncem. ()
Přestože oceňuji film jakožto dokument tragických událostí, zfilmování chtělo více kreativity a méně amatérské kamery. ()
Šikana je hodne bolestivá téma, hlavne pre niekoho, kto si tým sám prešiel. Prekvapuje ma, že väčšina ľudí sa na to len nečinne prizerá a iba málokedy sa nájde „hrdina“, ktorý sa triedneho chudáka zastane. A ak sa aj niekto taký nájde, tak na to doplatí. Možno práve preto sa ostatní držia v úzadí. Raag sa tejto témy ujal vcelku slušne a ponúkol nám šikanu v dosť reálnom obraze. Trošku ma však zamrzel záver, ktorý bol pre mňa málo uveriteľný a prišiel tak narýchlo. ()
Chtěl jsem s hodnocením Klassu počkat dokud neshlédnu přirovnávaný Ondskan. Nakonec se ani nejmenší zklamání z estonské produkce nedostavilo, protože Klass překonán nebyl. Vlastně to snad ani nejde srovnávat, jsou to dva naprosto rozdílné filmy. Perfektní depresivní atmosféra, avšak pouze odvar oproti 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny. Velmi přijatelní dětští herci, ovšem jejich chování ovlivněné skulinkami ve scénáři. Jinak perfektní kamera i hudební doprovod. I přes spoustu nedokonalostí, snad možná i za to, že není příliš velký věkový rozdíl mezi postavami a mnou, a hlavně za atmosféru 9/10. Další ze zážitků, který mi v hlavě bude ležet delší dobu. ONE OF MY TOP10 MOVIES. ()
"Film o šikaně. A co?" řekne si možná někdo, i když dle hodnocení csfd tolik lidí nebude. Je jasné, že Class nám nemá co nabídnout po umělecko-filmařsko-režisérské stránce, proto také nedávám plný počet hvězdiček, i když by si je možná snímek přeci jenom zasloužil (možná jindy). Ale ve skutečnosti tohle umělecké hledisko není tak důležité, důležitější je zvolené téma a jakým způsobem se s ním scénáristé a mladí herci poprali. Je jasné, že průběh předvedené šikany nejenže je možný, nýbrž i reálný, nedělejme si iluze. Na druhou stranu je také jasné, že doba jednoho týdne jasně značí snahu vše filmařsky urychlit, jít zkratkou přes les. Ale známý fakt praví - i zkratkou přes to může být na dráhu třičtvrtě hodiny.. tohle není pro mě problém, abych filmu uvěřil. Divák vidí tragický konec šikany během sedmi dnů, což ovšem vyústí v mnohem silnější emoční apel právě na toho diváka. Navíc se šikana odehrává v naprosto deformovaném prostředí (neříkám ale, že nereálném), každý reaguje typicky pro danou situaci. Typicky nejhorším způsobem. Stádo se také projeví, ale je přeci známo, že inteligence davu je rovna inteligenci jejího nejhloupějšího člena - v našem případě vůdce. Co myslíte? Sledovali jsme nereálně v realitě, nebo snad reálné v nereálném? Věřte nevěřte! ()
Syrová školní depka. 1) Přímočarý snímek 39letého Ilmara Raaga (scénář, režie, koprodukce) bez obezliček od prvních minut směřuje jednoznačně k cíli. Chybělo mi plastičtější zobrazení šikanistů, zejména jejich vůdce (přitažlivý Lauri Pedaju). Neschopní kantoři (vyšetřování šikany je proti všem pedagogickým a psychologickým pravidlům) spolu se slepými a hluchými rodiči tvoří příznačné prostředí pro agresivní ostrakizanty, kteří si umělým vytvářením nepřítele upevňují svou pozici alfa samců, na niž ve skutečnosti nemají. 2) Film nezobrazuje skutečnost estonskou nebo postsovětskou, jak je mu občas přisuzováno, ale skutečnost obecně platnou. Zobrazovaná schémata chování platí všude 3) Přesvědčivé je zobrazení nepřekonatelného příkopu mezi světem školy a světem rodičů z hlediska teenagerů. 4) Film je silnou obžalobou světa lhostejných bázlivých přihlížejících, kterými jsme v té či oné podobě téměř všichni, ať ve školní třídě nebo na mořské pláži. Režisér se, jak říká, cítí vinen od doby, kdy on sám byl takovým přihlížejícím během své služby v Rudé armádě. 5) Herci z několika mládežnických divadel v Estonsku pomáhali režisérovi s dialogy. Scénář je volně inspirován podobnými událostmi, ale není záznamem žádné konkrétní historie. 6) Radek99 přesně popsal pohled pedagoga, Shadwell pohled angažovaného intelektuála. K nim už nemám, co bych dodal. 7) Emociálně mě ale film příliš nevzal. Možná ve svých dvaceti bych byl explicitním psychickým i fyzickým násilím otřesen, rozhořčen či jinak zasažen. Jediné místo, kdy mi vhrkly slzy do očí, bylo na samém závěru, kdy si dvě hlavní postavy vzájemně poděkují. ()
Začátek mé pouti po estonských filmech. Přijde mi to jako takové trošku slabší Die Welle, ale film si rozhodně zaslouží Vaši pozornost. Děsivé na něm je, že byl také natočen podle skutečné události. Na síle mu přidává skvělá režie a temný tón kamery. Ideální ukázka toho, kam až mohou zajít důsledky šikany. ()
Před tímhle filmem jsem viděl tématicky podobné Zlo, které mě dvakrát nenadchlo, o to větší dopad mi přichystal snímek Klass. Maximální působivost je zde založena na autentičnosti a syrovosti, kterou nejvíce podtrhuje samotný závěr, jenž je tím nejlepším, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl. Nic se tu neděje vypočítavě nebo prvoplánově, takhle prostě realita někdy může vypadat. Pokud jde o teenagerovské školní dramata, tohle bych doporučil každému jako povinnou četbu. Bravo! 10/10 ()
Drsné - neuvěřitelné- šokojící. Film , který rozhodně vzbuzuje spoustu emocí. ()
Perfektně zpracované téma školní šikany. ()
z tohto filmu sa mi normálne trasú ruky, zvlášť ak je to naozaj podľa skutočnej udalosti, existuje veľa spôsobov ako urobiť človeku zo života peklo, ale každý má ten svoj pomyselný pohár "trpezlivosti" a ten raz pretečie ... ()