Bakaláři

Dal bych víc, ale strašně mi vadí to mamánkovství pro socialismus tak typické. Dospělý, více než čtyřicetiletý chlap, se bojí, co řekne maminka. A pak taky - půlka příběhu je natočená na horách a příjezd k p. Glázrové ve studiu. (23.02.2020)

Na jedné straně by mohlo učitele potěšit, že v době, kdy dívčím srdcím vládl Belmondo a další, byla jedna žačka zamilovaná do něj. Vlastně ne jedna, ale stalo se mu to už potřetí přeci. Mě ale netěší, že povídka byla neskutečně natažená a zbytečně prodloužená. Obrázek si určitě běžný člověk udělal hned po první milostné představě jinak sympatické Magdy Reifové, takže nebylo nutné to mnohokrát opakovat. Navíc na fantaziích puberťačky nevidím nic tak zásadně zajímavého. Jenže dříve byla jiná doba. Dnes, pokud by se vůbec nějaký rodič nad deník pozastavil, by se matka možná zeptala, zda jí za to učitel dává alespoň jedničky. (03.08.2021)

Asi každý má nějakého nezapomenutelného učitele, nenáviděného učitele, milovaného učitele atd., na které nemůžeme zapomenout. Mě jen překvapuje, že si na to za deset let ještě vzpomněli a probírali událost na srazu. Z úcty k panu Peškovi dám dvě hvězdy, ale jinak si myslím, že to zrovna není povídka hodná zapamatování, spíše taková normální příhoda, kterých máme jistě každý plno. A to nemluvím o tom, že obě studentům bylo dávno přes třicet respektive čtyřicet let. (07.10.2021)

A dnes se smějí sňatkovým podvodníkům, jak snadné je oblbnout ženské. Chlapi jsou na tom v podstatě stejně, stačí jim zalichotit a už se neznají. Jen se divím, že na takovou pitomost, jako je zástava na další návštěvu, opravdu přistoupil. (10.11.2020)

Opět jsem trochu na pochybách, že přesně takhle se to odehrálo. Hlavně ve druhém případě se jak číšník tak hlavní hrdina chovali nelogicky. To šlo jistě vyřešit jinak a mnohem lépe. Pochopitelně, že svou hysterií akorát zlodějku upozornili a ta tak mohla a byla opět krok před nimi. (03.03.2024)

Další z bakalářských příběhů, kdy syn je chytřější než matka, která odezírání z počátku odmítá. Zajímavé je, že na to musela přijít učitelka, neporadili jí tohle lékaři nebo nehledal způsob manžel, který se vlastně od počátku dost málo angažoval. (19.02.2021)

Někdy povídka nemusí být nutně nejvtipnější, ale jde o to, jaké poselství v sobě vlastně nese. Bohužel se ukazuje, že nezáleží na době, úřední šiml je ve všech stejný. Pokud na židli sedí protivná úřednice, člověk nesvede nic. Jenže někdy je třeba zahodit zažité konvence, zkusit obejít zákony a nařízení a zapojit obyčejnou lidskost. Naštěstí si daná zaměstnankyně uvědomila, co je ve skutečnosti důležité a darovala jedné dívce ten nejkrásnější dárek. (24.12.2023)

Obrázek je opět velmi banální příhoda postavená na faktu, že školští pracovníci byli totálně neschopní si zjistit, proč Lucie namalovala jen mámu, aby pak netaktně a nespravedlivě vyřadili školačku ze soutěže s odůvodněním, že to před rodiči nejsou schopni adekvátně obhájit. František Němec pak navíc přidá další netaktnost, když dívku nepřímo obviní, že obrázek nemalovala. (09.11.2022)

Málo kvalitních námětů od diváků zřejmě dopustilo, že v Bakalářích natáčeli kdejakou pitomost. I když tohle možná přišlo jako příkaz z vrchu. Zmařený útěk do Ameriky se jako příběh vždycky hodí... Tahle povídka nemá žádné zvláštní napětí, drama a ani nic dalšího, proč by ji měl někdo sledovat opakovaně. Tehdejší doba si ovšem žádala své. Hodně podprůměrná povídka a to především zpracováním. (08.10.2019)

Tento příběh je jasným důkazem, že nejen veselé příběhy vládly Bakalářům. A moc nerozumím tomu, proč byl tento zrovna tak odsouzen. Hrají v něm kvalitní herci a děj samotný není zlý. Největší pochopení pro něj budou mít asi rodiče. A ti nevlastní tím spíš. Já bych o tom mohl mluvit moc a proto je mi tento příběh tak blízký, protože o podobném problém něco vím. Naštěstí děti v tak malém věku brzy pochopí, kdo je má rád a kdo to s nimi myslí opravdu dobře. (06.12.2021)

Trochu zvláštní povídka. Nejprve proto, že se odehrává v Ostravě, což bylo ze komunismu město tajemné jako hrad v Karpatech, alespoň co se filmařů týče. Ale také celým dějem. Nejenže není humorná, ale je na dost vážné téma. Manželé se nejprve rozvedou, protože manžel nasává, aby pak stejně spolu dál bydlely. Na jednu stranu je chtějí ušetřit, na druhou jim vlastně permanentně lžou. Nejzajímavější je ovšem fakt, že žena, která rozvod iniciovala - i když k tomu měla vážné důvody, nechce, aby se muž odstěhoval. Pak je ovšem otázka, proč se vlastně rozváděli, když předpokládali, že vše zůstane při starém, jen v dokladech se změní fakta. A nakonec se muž rozhodne přihlásit k léčení. Proč to neudělal už dříve, když tušil, že se k rozvodu schyluje? Za mě dost průměrná povídka a navíc nelogické chování dospělých lidí nejen na dnešní dobu, ale já myslím, že i na tu minulou. A ještě jedna zajímavost. Povídka se odehrává v Ostravě, ale jedna z postav říká: "zejtra". A tak to dopadá, když pražáci točí o Ostravě. (15.06.2020)

Povídka je nabitá kvalitními herci, ale nečekejte žádnou estrádu. To spíš vzdělávací pořad na téma: Zabijačka není hračka aneb co vše se dá vyrobit z prasete a jak. Ano, právě to zabírá většinu povídky a že se ti dva dají znovu dohromady je skoro jisté. Zajímavější spíš je, jak moc se může pár, který má před svatbou pohádat kvůli prkotině a zahodit měsíce, možná i roky jen tak do luftu. (26.09.2022)

Já fakt nevím, zda měli tvůrci tak málo námětů, ale opravdu jsem si po shlédnutí této povídky říkal: „Proč?“ Když povídka skončí tak, jak skončí, nebudu předvídat, aby někdo nepřišel o pointu, pak její vyprávění nemá v podstatě žádný význam. Ze všeho nejvíc vyčnívá Josef Dvořák a jeho hlášky a to bych si skoro tipnul, že si jich pár i vymyslel. (07.11.2022)

Dnes už by se takový otec jen těžko hledal. A ani děti nejsou tak uvědomělé. Pobavila mě ale hláška, že "syn je studentem mateřské školy". (19.07.2021)

Povídka není špatná obsazením či snad hereckými výkony, ale tím, že prostě nemá být o čem. Vždyť se v ní za těch 11 minut vlastně nic pořádného neděje. Ani ta, jinak vcelku jasná zápletka, není dotažená do konce. Opravdu nevím na jakém základě vybírali tvůrci Bakalářů povídky do pořadu, ale připadá mi, že zkrátka potřebovali zacelit díru v jednom z dílů a nic kloudnějšího zrovna nebylo po ruce. Jinak si tenhle nezáživný a ani trochu nezábavný nesmysl neumím vysvětlit. (10.01.2019)

Tak to je přesně historka, která se v rodině bude tradovat ještě dlouhá léta. Škoda jen, že se nedozvíme, proč původně přivítali Bláha se Skořepovou v pyžamu naše hlavní hrdiny. Tohle se snad ani nedá vymyslet, tohle se fakt musí stát. Díky Miloši Kopeckému a Ivě Janžurové navíc dostala povídka další rozměr. (20.01.2021)

Je to zvláštní příběh o zlodějce, která po loupeži jako první zamíří do kadeřnictví. To jediné dává smysl. Dnes by nejspíš k pátrání využili pphyb jejího modelu nebo kamery. Jinak mě ale například napadlo, proč si k loupeži nevzala blonďatou paruku. To by se pak nemusela zdržovat přebarvením. Bohužel akce v salónu vypadala jako fraška. Čekal bych od kriminalistky mnohem lepší řešení, nebýt Karla Heřmánka Dana Bartůňková by jí zdrhla. (22.01.2021)

Povídka je to hezká, vlastně docela milá, pan Šafář byl zcela jistě hodný člověk, tím spíše ztvárněný L. Peškem. Nicméně mi to spíše připadá jako klip nějaké dechovkářské kapely. Pán si objedná píseň na pohřeb, pak nezemře a nakonec ano. K tomu všemu hraje plno hudby, což potěší milovníky dechovek. Smutné, ale nemastné, neslané. O jednotlivých postavách toho moc nevíme, tak nám ani nemohou za tak krátký čas přirůst k srdci. (27.08.2021)

Chudák docent. Když se někdo není schopen něco naučit, budiž, ale že si pak na profesora připraví boudu a ještě mu svede dceru, to je už na jednoho moc. Tím spíš, když ani ta dcera neví, zda to s ní její milý myslí vážně. A tak past sklapla na toho, který ji vlastně připravil. Mimochodem, Čestmír Řanda si zahrál profesora třeba i v Arabele a i zde zkoušel a drtil studenta v podobě Vladimíra Dlouhého. A dokonce ve stejném roce.  Jenže Ludvík holt neměl mouchu. (03.04.2023)

Díky dobrým hercům je povídka lepší než námět samotný. A taky je to důkaz, že ne vždy je nutné k nějakému umění mít papír o vzdělání, ale na druhé straně, když něco umíte, netřeba se vzdělání bát. (01.02.2021)