Inland Empire
Inland Empire
Inland Empire
Réžia:
David LynchScenár:
David LynchKamera:
David LynchHrajú:
Laura Dern, Jeremy Irons, Harry Dean Stanton, Justin Theroux, Scott Coffey, Cameron Daddo, Jerry Stahl, Kristen Kerr, Grace Zabriskie, Diane Ladd (viac)Obsahy(1)
Příběh o záhadě… Záhadě uvnitř vnitřních světů… Rozvíjející se kolem ženy… Ženy zamilované a v nesnázích. Herečka Nikki Grace se připravuje na největší roli svého života, ale když se zamiluje do svého kolegy, zjistí, že se její život začíná podobat fiktivnímu filmu, který právě točí. Navíc odhaluje, že tento současný film je remakem polského snímku 47, který nebyl nikdy dokončen kvůli nevyslovené tragédii. A to je jen začátek. Brzy se na filmovém plátně rozpoutá zdánlivě nekonečný útok nepopsatelně bizarních situací: sitcom představující lidi v králičích kostýmech, paralelní příběh zasazený do zimního Polska, dům plný tančících prostitutek, šroubováky v břiše… a mnohem, mnohem víc. Jakmile přijdou závěrečné objasňující záběry filmu, budou i skalní Lynchovi fanoušci lapat po dechu. To, co nejvíce odlišuje Inland Empire od předchozích Lynchových filmů, je formát, na který točil. Toto je poprvé, kdy si vybral natáčení na digitální kameru, a jakkoliv je toto rozhodnutí v první chvíli nepříjemné, zrnité obrazy zapojují do hry hrůzostrašné a oblíbené kouzlo. Snímkem Inland Empire přináší David Lynch svou nejvíce avantgardní, abstraktní a neproniknutelnou vizi v celé své kariéře. Tříhodinová horečná noční můra hraného filmu bere základní strukturu Mulholland Drive a ještě více ji činí neovladatelnou.
Inland Empire je snad tím nejabstraktnějším dílem Davida Lynche od dob Mazací hlavy, avšak jak sám autor doufá, dostane se tento snímek i do srdcí 14letých amerických dívek. Každopádně tu vyvstává jednoznačná otázka: Bude to dávat smysl? A David Lynch odpovídá: „Mělo by to dávat naprosto perfektní smysl.“ Když se někdo zeptá Davida Lynche na to, o čem Inland Empire je, odpoví: „Je to o ženě v nesnázích, a je to tajemné, a to je vše, co bych k tomu řekl.“ Když uvádí projekce svého filmu, nadhodí někdy Lynch klíč ve formě citace: „Jsme jako pavouci. Utkáváme si svůj život a pak se po něm pohybujeme. Jsme jako snílci, kteří sní a pak v tomto snu žijí. A to platí pro celý svět.“
Pochopení filmů Davida Lynche není nikdy snadné. Ale se svým novým snímkem Inland Empire je mistr záhad a děsu ještě více neproniknutelný než když před tím. Šest let po úspěchu Mulholland Drive (2001) se Lynch vrací, aby si dobíral diváky ďábelskou skládankou. Lynchův temný příběh je film ve filmu, ve kterém nás provede děsivým labyrintem vnitřního světa hollywoodské herečky, kterou hraje Laura Dernová, která zároveň film koprodukovala. Film přepíná vzad i vpřed mezi realitou a fantazií, mezi skutečným životem herečky a její filmovou postavou, a je vyplněn hrůznými obrazy, nepříjemnými zvuky a temnými proroctvími. Lynch si je vědom toho, že diváci budou muset pracovat a hodně přemýšlet. „Každý film je jako vstup do nového světa, vstup do neznáma. Ale neměli byste se bát použít svoji intuici a pocit, myslet svým vlastním způsobem; mít zkušenosti a věřit svým vědomostem,“ říká režisér.
Lynch, který naprosto boří pravidla filmu, klade na diváka nároky svým neustálým přepínáním časoprostoru a zapojením skládačkové představivosti, a přiznává, že často sám nevěděl, kam jít dál v utváření filmu, natáčení scén. „Střih do další scény může být velmi překvapivý a to je zázrak filmu – jak se přemísťujeme z jednoho místa na druhé a možnosti těchto míst, do kterých vstupujeme, jsou svým způsobem nekonečné. Jak dokážeme vidět sami sebe a pohybovat se tam – to je to, co mne pohání vpřed,“ říká Lynch a pokračuje. „Film je tak nádherný jazyk. Film je něco, co si pohrává s věcmi za hranicí slov, a to je krásné. Nechat se unášet filmem je jako plout s hudbou, vaše mysl cestuje s ním, je to tak fantastické. Vstupte a zažijte něco neobyčejného v naprosto odlišném světě.“ Justin Theroux, který hraje ve filmu milence Laury Dernové, říká, že vždy přemýšlel o filmech Davida Lynche jako o koupi nové jazzové nahrávky. Nejlepší je nechat, aby ten film prošel kolem vás. „Posaďte se a vydejte se na jízdu.“
Natáčená bez scénáře
Herci pracovali na filmu 2 a ½ roku, ale za celou dobu nedostali do ruky scénář. „Každý den se ubíral jiným směrem, každý den měl jinou myšlenku,“ říká Dernová. „Všichni z nás, stejně jako vy, jsme zažívali Davidovu vizi poprvé,“ pokračuje, „protože tu od začátku nebyl předem daný scénář nebo plán. Film se přes nás převaloval a naše zkušenost s ním byla stejná jako ta vaše.“ Dernová film poprvé viděla až na premiéře na festivalu v Benátkách. „Pravda je, že jsem nevěděla, koho hraji, a nevím to stále, a těším se, až ten film uvidím a dozvím se víc.“ Na festivalu v Benátkách byl také David Lynch oceněn Zlatým lvem za celoživotní dílo a ve svých 60 letech se tak stal nejmladším držitelem tohoto ocenění. Lynch říká: „Jsem skutečně poctěn, že dostávám tuto cenu. Teprve včera mi bylo 19 a nyní dostávám toto ocenění.“
Digitální změna
Inland Empire je první z řady úspěšných filmů Davida Lynche, který byl zcela natočen na digitální kameru – s přístrojem Sony DSR-PD150. „Začal jsem pracovat s digitálním videem s mými webovými stránkami a zcela jsem se do tohoto média zamiloval. Je to neuvěřitelné, ta svoboda a ty nekonečné možnosti, které přináší, jak při natáčení, tak i v post-produkci.“ Po natáčení Lynch uvedl, že již nikdy nebude točit na filmový pás. „Pro mne neexistuje cesta zpět k filmu. Skončil jsem s ním. Mám rád abstrakci. Film je nádherné médium, ale je velmi pomalé a nemáte šanci si vyzkoušet řadu věcí. S DV tyto možnosti máte. A v post-produkci můžete udělat vše, co chcete.“ DV dalo Lynchovi také svobodu v tom, že nemusel nikomu vysvětlovat své záměry – jak finančníkům, tak i sám sobě – než začal natáčet. „Vysvětlovat věci slovy je vždy velký problém,“ přiznává.
Výrobní proces s DV popisuje jako cestu „velkého zkoumání“ k odhalení, jaký bude jeho film. „Píši, kudy chodím,“ říká. „Věřím v jednotu věcí. Když máte jednu část a pak druhou část, která se k té první nehodí, je zvláštní přijít na to, že po tom všem k sobě pasují. Je to zcela nádherná věc.“ Lynch také věří, že s pomocí DV získá od herců jiný druh výkonu. „Když vyčerpáte film, musíte zastavit a přeložit nový pásek a během této doby někdy vyprchá onen nabytý a potřebný žár. Ale s tímto médiem můžete tento žár udržet a budovat ho, a je hezké do sledovat.“ Z této svobody také těžila především Laura Dernová. „Ona je naprosto úžasnou herečkou. Někteří lidé dostanou roli a dělají své věci, ale někteří mají v sobě mnohem víc a obvykle nedostanou příležitost to ukázat,“ dodává režisér. Ke kvalitě filmu natočeného na DV Lynch říká: „Vypadá to jinak. Někdo by mohl říci, že to vypadá špatně. Ale mně to připomíná počátky 35mm filmu, který neměl tu dnešní kvalitu. Když máte slabý obraz, je tu mnohem více prostoru pro snění.“
Práce ad hoc
Když dával David Lynch v roce 2005 interview, hovořil o natáčecím procesu Inland Empire. Říkal: „Nikdy dříve jsem nepracoval na projektu takovýmto způsobem. Nevím přesně, jak se tato věc rozvine… Tento film je úplně jiný, protože nemám scénář. Píši ty věci scénu za scénou a většina z nich je natočena a nemám ani příliš tušení, jak to skončí. Je to risk, ale já mám tento pocit, protože všechny věci jsou jednotné, tato myšlenka v tomto pokoji se bude nějakým způsobem hodit k tamté myšlence v růžovém pokoji.“ Každé ráno rozdal Lynch hercům několik stránek čerstvě napsaných dialogů. „David nám nikdy nedal scénář, dal nám jen popis scén, takové krátké 10 stránkové materiály. A pak jsme šli na konci dne domů a dal nám další, nebo nám dal tři najednou. Občas se ty scény zdály propojené, občas na sebe vůbec nenavazovaly. Takže skutečný proces (natáčení) se zdál být téměř stejný jako to, když se na film díváte, což zahrnuje to, jak si spojíte věci dohromady, když odcházíte z kina,“ říká Justin Theroux.
Většina filmu byla natočena v Łodź v Polsku, s místními herci jako např. Karolinou Gruszkovou, Krzysztofem Majchrzakem, Leonem Niemczykem, Piotrem Andrzejewskim a umělci místního cirkusu Cyrk Zalewski. Část natáčení se také uskutečnila v Los Angeles a v roce 2006 se Lynch vrátil z Polska, aby film dokončil. Inland Empire také pokračuje v Lynchově tradici pojmenovávat své projekty podle místa, kde byly natočeny.
Financování
Většinu nákladů hradil Lynch ze svých vlastních zdrojů, společně s pomocí Mary Sweeneyové, své dlouholeté spolupracovnice. Film také zčásti financovala francouzská produkční společnost Canal Plus, která již dříve poskytla prostředky k třem Lynchovým filmům. Rozpočet Inland Empire není přesně znám. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (373)
Film bez toho, abyste si o něm něco přečetli, neobstojí. Když jsem ho viděl, moc jsem z něj neměl. Pak jsem si o něm ale mnohé přečetl a scény, kterým jsem nerozuměl, mi začaly dávat smysl. Pochopitelně nejde o nějaké totální prozření, či závěrečnou pointu, která vysvětlí celý film, ale zkrátka mi po přečtení několika článku na netu, začala většina scén dávat smysl. Dá se obhájit existence filmu, který je bez nějakého podrobnějšího studia a opakovaného shlédnutí, nepochopitelný. Já si myslím, že ano. Proč ne? Když na to Lynch sehnal prachy, já si to rád dám. Pochopitelně netvrdím, že jsem se v kině bavil celých 180 minut, ale když si to pustíte doma na Dvd s pauzami, tak pak tomu filmu nemám co vytknout. Dokonalý mind-fuck Lynch. O prsa vyhrává Lost Highway a Twin Peaks, protože je pravdou, že tu mnohdy využívá podobných motivů. ()
Připadá si každá žena jako děvka? Prolnutí osobností, prostor mezi duší (myslí) a realitou, dveře, portály, díry - vagína, spánek, jiné životy téže duše, svět astrální se překrývá s fyzickým, snaha o nalezení jádra ženy, metafyzické podstaty stavu ženství. Vše je tu viděno skrz symboliku proniknutí, přístupu dovnitř skrze temnotu (už název INland). A uvnitř se skutečně skrývá celé impérium. Předestírá problém struktury. I v té nejjemnější se vždy vyskytují mezery, díry. Lynch do těchto prostorů proniká (snaží se proniknout snad až někam mezi atomy). Fyzický svět není celiství. Může být tedy celiství svět duševní, který je umožněn pouze fyzickou existencí? Přímo z ní přece pramení, kdežto fyzický život sám o sobě může existovat nezávisle na duševním. Je mozek spojkou, prostředníkem, stvořitelem duše? Tenhle film je opravdu skvělým zpracováním tématu prolínání světů. Je v něm Žena, mající mnoho životů/partnerů, zkušeností cynicky se zpovídajíc, vystrašená a zmatená, přesto tuhá jako vaz, pojivo tkání jež se jen těžko přetrhává. Schizofrenický zážitek, náročný, plný znaků zdánlivě nesmyslných. Velmi nekonvenčně Lynch pracuje s časoprostorem. Myslím, že většina diváků byla během sledování zmatenější než samotná Laura Dern po většinu stopáže. Ruční kamera a především detaily tváří působí velmi tělesně a celkový dojem je vtahující. Je to pro mě film, který neumí žít v přítomnosti, jež neustále proklouzává a snaží se pochopit a rozluštit alespoň minulost. Tyto dva světy jsou na sobě ovšem závislé a jeden druhý ovlivňují. Dost možná je to v jistém smyslu Lynchovo nejpůsobivější dílo. ()
uznavam, ze som vypil flašu absintu pocas sledovania, bol to zazitok. ()
Toto je na mne příliš velký úlet. Přitom začátek je výborný a vtipný, ale pak se to zvrhne do klasického (možná ještě silnějšího) lynchovského tripu a je to dlouhé, předlouhé. Z digitálu jsem měl strach, ale kupodivu výsledek je velmi dobrý. ()
Nemůžu dát plný počet hvězdiček, vlastně bych měl dát o jednu méně kvůli několika očekávaným šíleně natahovaným scénám. Některé pasáže byly úchvatné (hlavně díky hercům a jejich projevu- hlavně: "Jsem ujetá") jiné zas dost nudné. Dokázal bych si představit více šílenství a tedy i větší ujetost scchizofrenní mysli. Dle mého, by měl Lynch se scénami naprostého ticha více šetřit - vyzněly by naléhavěji (nikoli nudně jak teď). Toto dílko bych jinak hodnotil stejně jako mnozí jiní. Jako puzzle 4 charakterů navzájem promíchané, do kterých jsou přidány 2-3 puzzle vystihující samotné pocity + několik puzzlů, které mají (alespoň dle mého) s ostatními puzzly společné jen některé věty, které se dále rozvíjí nezávisle na "dějích", čase, místě či právě popisované postavě. Osobně bych tento film označil za momentální vrchol Lynchovy tvorby. Škoda těch prázdných pasáží, jinak by to bylo za 5 hvězdiček. Takhle dábám 4 (80%). V Lynchovi vidím skutečného novátora ve filmu. Většina ostatních režizérů staví jen na konvenčních (již zaběhlých) postupech a vyplňují filmové mezery, které zatím nebyly zaplněny. Nejvyšší možný Lynchův vrchol vidím ve filmu, který bude nezávislý na času a místu. Nebude mít danou ucelenou dějovou, časovou, postavovou ani pocitovou linii. Lynch bude vycházet z jím současně používaných puzzlů. Základní děj jen lehce nasměruje diváky a vytvoří ucelenou formu. Situace budou popisovány z pohledu různých postav. Herci si své role budou věměňovat či jich budou hrát více (divák pozná o koho jde jen díky detailům a způsobu hraní herce). A to nejdůležitější - děj (krom stmelujícího základního děje) bude vyjadřovat pouze pocity hrdinů, díky kterým si divák bude postupně utvářet základní dějovou linii. Ta přestane být postupem času vyprávěna úplně. Divák si tak bude muset představit zbytek (větší část) příběhu sám. To bude dokonalý Lynchův film. Snad ho i někdy natočí. :-) ()
Zběsilost v srdci, Modrý samet, Twin Peaks (film i seriál), Lost Highway a Mulholland Drive - to je pro mne best of Lynch. Inland Empire se v mých očích k těmto úchvatným filmovým kusům nepřipojí. Mám v podstatě podobnou zkušenost a stejné pocity jako mnozí další zklamaní fanoušci tohoto mistra režiséra. Všechny mnou jmenované dřívější Lynchovy snímky mají přes svou nejednoznačnost, tajemnost a neuchopitelnost alespoň jakousi, i když mlhavou hlavu a patu, nějaké záchytné body a člověk si z nich odnese silný emocionální zážitek a je schopen uvažovat o jednotlivých souvislostech a skrytých významech. V Inland Empire se již není čeho chytit, navíc film postrádá onu lynchovskou magičnost a hypnotičnost, která dříve přikovávala vaši pozornost k obrazovce i v momentech, kdy vlastně děj ustrnul ve vakuu. Řečeno jednoduše - tento snímek je dlouhý, nudný a velmi těžko uchopitelný, ba nestravitelný (ale statečně jsem ho dokoukal celý, i když s několika přestávkami). Zbývá jen doufat, že příště bude zase lépe... 40% ()
Co se týče srozumitelnosti zašel tentokrát maestro Lynch skutečně nejdál a chápu, že pro mohé až příliš daleko. Zkoušet pochopit Inland Empire bez hlubších psychoanalytických znalostí jeví se jako sisyfovská šichta. S tím ale nemám problém. Režisér jako by tu zfilmoval svoje sny (že jde o promyšlený systém racionálně vysvětlitelných kódů se mi přece jen nechce věřit). A sny, ty taky moc logiky nepobraly a přece je máme rádi. Spíš se potýkám s jinou věcí a tou je ta digitální kamera a technické možnosti, kterých se Lynch chopil s možná až přílišnou vervou. S digitálem mizí (i když ne vždy) ta temná obrazová romantika, která pro mě byla vždycky tak atraktivní a která mi bohatě vynahrazovala neschopnost mého nedostatečně vyvinutého mozku všechno pochopit. Na druhou stranu i s novými hračkami dokáže Lynch vykouzlit neuvěřitelně působivé scény, okamžiky čirého lynchovského úzkostného děsu a chaosu, jaké nikdo jiný neumí a pořád dokáže překvapit, rozšířit zorničky a přinutit hlavu k nevěřícným gestům. Pravda, trvá to dlouho. Takový zmatek se nedá utáhnout skoro tři hodiny a neztratit přitom drive. Mohlo to být kratší. Nepochopil jsem to (šlo o iluze, čas, média, lásku...?). Ale, u všech stroboskopů, já si to užil! ()
Trochu zklamání. Mám rád filmy Davida Lynche, rád pátrám v jeho mysteriózním světě, ale čeho je moc, toho je příliš. Tady jsem se úplně ztratil a cestu zpět zkrátka nenašel. Ale tu atmosféru to mělo... ()
Ten, kto pozná diela tohto ordinálneho umeleckého režiséra, tak vie, že čo môže očakávať. V porovnaní s Lost Highway a Mulholland, táto tvorba je ešte viac komplexnejšia. Každopádne práca kamery a spôsob natočenia snímky je geniálne. A ešte jedna vec: L. Dern v tomto filmu je neskutočne dobrá a dokonale pochopila Lynchove myšlienky. A k tomu je ešte extra hot! Osobné hodnotenie: 70% (***) ()
Rozjezd Inland Empire je správně podivně Lynčovský a nenapadne vás, že by se z toho již velmi brzy vyklubala taková bezobsažná zbytečnost, která navíc trvá v director´s cutu více než tři hodiny. Přitom prvních cca 30... 40 minut nakousne zajímavé postavy a naznačí interesantně mysteriózní zápletku o natáčení remaku, o kterém si všichni původně mysleli, že jde o originální látku. A to ještě neznali ony temné důvody, které se ke genezi scénáře, který jim leží v rukou, pojí. Nicméně potom přestávám Lynchovy myšlenkové pochody více a více stíhat a hlavně se ke svému zděšení začínám nudit. David Lynch i v Inland Empire dokáže napnout diváka jako strunu při promyšleně pomalém nájezdu kamery do temného zákoutí, kdy absolutně netušíte, co vás vejpůl přetrhne. Následující tvůrčí kolaps opravdu nechápu a měl jsem to velký problém dokoukat. 25% ()
V jedne novinove recenzi jsem se docetl, ze IE lze povazovat bud za dilo genia, nebo za naprosty filmovy odpad. Mam takovy pocit, ze to je docela trefne receno a, prestoze se zrejme vetsina filmovych fanousku priklani k prvni variante, ja se musim dost jednoznacne proklonit k te druhe. Podobne to mam ale s celym dilem u nas velice popularniho rezisera Davida Lynche. Jediny film, ktery se mi od neho opravdu libi je Elephant man. Za pomerne slusne filmy, ktere jsem shlednul rad a ktere ve mne zanechaly pozitivni dojem, povazuji i Twin Peaks, Lost Highway a Mullholand drive. Z dalsich filmu DL jsem jiz prilis nadseny nebyl – Erasehead mi prisel nechutny, Modry samet a Zbesilosti v srdci jako hlupe exhibovani a Pribeh Alvina Strighta nudny. Je to skoda, protoze DL dokaze natocit poutave a zajimave filmy, ale nedari se mu to az zase tak casto a nepodarilo se mu to ani v pripade IE. Skoda je take to, ze IE muze na prvni pohled pripominat prave zminovane povedene Lost Highway a Mullholand Drive, ovsem zatimto v techto filmech jsme mohli od zacatku do konce sledovat zajimavy pribeh, ktery reziser vzdy okorenil spetkou svych mystifikaci a umeleckych vizi, coz dohromady davalo poutavy celek, v pripade IE se zajimavy pribeh rozviji pouze zhruba prvni pulhodinu, pak uz se jedna jen o dve a pul hodiny zbytecne mystifikace a prazdneho pseudoumeni, coz dohromady dava celkem nezdarenou slataninu. Presto si ale myslim, ze vetsinu reziserovych fanousku film asi potesi a najdou v nem to co hledaji. Me vsak zklamal. ()
Pořád váhám, jestli jde o těžce sofistikovanou skládačku pro náročné, která sama v sobě obsahuje někdy dost explicitně řečená vodítka (králíci, asiatka a její příbuzná s inkontinentní opicí apod.) nebo je pravda, že lidský život opisuje kruh a Lynch se na stará kolena vrací ke svým počátkům, tedy k pohybujícím se obrazům, ve kterých může hledat smysl jen rádoby intelektuální pozér. Ať už se jedná o jakoukoli možnost, Lynch se tentokrát bohužel neudržel a překročil hranici, ke které se přiblížil už v Mulholland Drive. Pokud jde o první případ, je v tomhle puzzle na můj vkus trošku moc dílků. A co se týče druhé možnosti - nevím jak vy, ale já obrazy v galerii obvykle nesleduju tři hodiny. Díky natáčení filmu na digitální kameru ztratil Lynch veškeré zábrany, které mu pomáhaly balancovat na tenké hranici mezi chaosem a dokonalostí a umožňovaly divákům jeho snímky vstřebat, a posunul se ve své tvorbě o řádný kus dál. Obávám se, že splní své předsevzetí, že už se nevrátí k natáčení na filmový pás a postupem času se bude stále více a více pohřbívat ve svém umění pro umění. 5/10 ()
Zo všetkých Lynchových počinov ktoré som videl je Inland Empire najväčšie psycho.Dajme tomu že ešte prvá tretina sa nesie v možnosti môjho chápania ale potom sa začnú diať veci ktoré sa sledujú len so spadnutou sánkou.Sťažovať sa ale na ne by pri Lynchovi bolo úplne bezpredmetné.Opäť však treba vyzdvihnúť brilantnú hudbu a zmysel pre emotívne scény ktoré sú tu skutočne na mieste.Herci hrajú až na doraz,obzvlášť Laura Dern má u mňa nahnuté na Oscara.Jediná vážna výčitka z mojej strany je kôli neskutočne otrasne roztrasenej dokumentaristickej kamere. ()
Inland Empire by se dal charakterizovat jedním slovem - Lynch na druhou. Svou nepřístupností totiž snímek nejspíš zaskočí i některé z Lynchových příznivců -zkuste si představit Mulholland drive bez krásných záběrů. Místo toho je tu roztřesená, zrnící digitální kamera a příběh ještě o něco zamotanější; a stopáž se pohybuje okolo tří hodin. Ano, existují desítky, možná stovky argumentů proti Inland Empire, vše ale nekompromisně smete ekstatické finále, které snad umí jenom Lynch. Tohle není o nějaké racionalitě, tady se pohybujeme na rovině niterných emocí, kde je Lynch mezi filmaři králem. ()
Hodinu jsem chápal, poslední dvě už ne - to je úspěch :) Zkrátím to a řeknu, že je to neskutečná krávovina - což je způsobeno mojí nechápavostí.... 3.5/10 ()
Na poprvé možná tři hvězdičky, ale po troše zamyšlení rozhodně pět hvězdiček. Pro fanoušky Lynche pět plus. Jinak kdo chce trochu prohlédnout, na první pohled zcela nepochopitelný a nesmyslný příběh, doporučuji stránky obsahující možné vysvětlení příběhu. Odkaz: http://lynch.pillowfight.cz/f25.php ()
Prvé čo ma zbrzdlilo od pozretia tohto tu bola ta stopáž, lebo 170 minut s Lynchom to chce odvahu a pripravenosť. Zasadol som k tomu asi po 3 mesiacoch odkladania a mal som to odkladať dlhšie.Trochu mi to pripomínalo Mullholand Drive, asi hlavne tou kamerou ale inak to bolo na mňa už strašne moc. Zo začiatku klasicka. Tradičný rozbeh, chvíľami som mal dokonca strach že Lynch natočil normálny film. Zbytočné boli obavy. A kto neuvidí ,nepochopí o čom hovorím. Kto uvidí nepochopí o čom hovorí Lynch. Ale kým vo všetkych ostatných jeho filmoch som sa tou nevedomosťou a mysterióznosťou jaksi dokazal baviť a dokázala ma zaujať hľadaním nejakých skrytých vyznamov pri tomto filme to bolo naopak. Neviem ci som si len vybral zlú chvíľu na pozeranie, ale skôr by som povedal ze je to tým že ten film ma 3 hodiny a vlastne len opakuje všetko to čo už od Davida poznáme. Byť to o polovicu kratšie dokážem to zhltnút aj ked to je aj objektívne oveľa slabšie ako jeho predošlé vecičky. No ale takto. Ďakujem, neprosím. ()
To, že tento film tak celkom úplne nepochopím, som prirodzene očakával, keďže tvorba Davida Lyncha mi nie je neznáma..Ale že budem totálne stratený v záplave nekonečne vrstvených wtf scén ma mierne zaskočilo a priznávam že aj značne rozčúlilo, neviem a nechcem sa s tým zmieriť..Lenže akokoľvek komplikovaný a tvrdohlavo neprístupný resp. výsmešný voči divákovi je Lynch ako scenárista, ako režisér bol, je a bude tento pán zbožne uctievaný [ mnou a hádam aj pár ostatnými ľuďmi ] asi naveky vekov..Aj v Inland Empire totiž dokázal vytvoriť neskutočne podmanivú atmosféru akéhosi skrytého zla, toho najtemnejšieho a najtajomnejšieho tajomna, ktorá ma prinútila film aj napriek podľa môjho názoru fakt prehnane dlhej stopáži dopozerať až do konca a impulzívne nevyhodiť do kategórie odpad..Impozantný herecký výkon Laury Dern ako aj pár skvelých hercov vo vedľajších úlohách beriem ako výrazné plus, avšak použitie digitálnej kamery ma dvakrát nenadchlo..A tak dávam 3, doprajem svojmu mozgu potrebný a zaslúžený odpočinok a potom si Inland Empire pozriem znova a budem možno naivne dúfať, že ten vodopád nevysvetliteľne príťažlivých absurdností a bizarností uvidím v trochu jasnejšom svetle. ()
Pan Lynch se zřejmě pokusil zminimalizovat a zmást děj dokonale... naprosto... ad absurdum. A taky se mu to podařilo. Co dodat? Samotní Rabbits byli kouzelně divní, šílení, děsiví... ale tohle bylo jenom divné. ()
Krásná písnička na konci filmu. Asi tak. ()
Súvisiace novinky
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (viac)