Inland Empire
Inland Empire
Inland Empire
Réžia:
David LynchScenár:
David LynchKamera:
David LynchHrajú:
Laura Dern, Jeremy Irons, Harry Dean Stanton, Justin Theroux, Scott Coffey, Cameron Daddo, Jerry Stahl, Kristen Kerr, Grace Zabriskie, Diane Ladd (viac)Obsahy(1)
Příběh o záhadě… Záhadě uvnitř vnitřních světů… Rozvíjející se kolem ženy… Ženy zamilované a v nesnázích. Herečka Nikki Grace se připravuje na největší roli svého života, ale když se zamiluje do svého kolegy, zjistí, že se její život začíná podobat fiktivnímu filmu, který právě točí. Navíc odhaluje, že tento současný film je remakem polského snímku 47, který nebyl nikdy dokončen kvůli nevyslovené tragédii. A to je jen začátek. Brzy se na filmovém plátně rozpoutá zdánlivě nekonečný útok nepopsatelně bizarních situací: sitcom představující lidi v králičích kostýmech, paralelní příběh zasazený do zimního Polska, dům plný tančících prostitutek, šroubováky v břiše… a mnohem, mnohem víc. Jakmile přijdou závěrečné objasňující záběry filmu, budou i skalní Lynchovi fanoušci lapat po dechu. To, co nejvíce odlišuje Inland Empire od předchozích Lynchových filmů, je formát, na který točil. Toto je poprvé, kdy si vybral natáčení na digitální kameru, a jakkoliv je toto rozhodnutí v první chvíli nepříjemné, zrnité obrazy zapojují do hry hrůzostrašné a oblíbené kouzlo. Snímkem Inland Empire přináší David Lynch svou nejvíce avantgardní, abstraktní a neproniknutelnou vizi v celé své kariéře. Tříhodinová horečná noční můra hraného filmu bere základní strukturu Mulholland Drive a ještě více ji činí neovladatelnou.
Inland Empire je snad tím nejabstraktnějším dílem Davida Lynche od dob Mazací hlavy, avšak jak sám autor doufá, dostane se tento snímek i do srdcí 14letých amerických dívek. Každopádně tu vyvstává jednoznačná otázka: Bude to dávat smysl? A David Lynch odpovídá: „Mělo by to dávat naprosto perfektní smysl.“ Když se někdo zeptá Davida Lynche na to, o čem Inland Empire je, odpoví: „Je to o ženě v nesnázích, a je to tajemné, a to je vše, co bych k tomu řekl.“ Když uvádí projekce svého filmu, nadhodí někdy Lynch klíč ve formě citace: „Jsme jako pavouci. Utkáváme si svůj život a pak se po něm pohybujeme. Jsme jako snílci, kteří sní a pak v tomto snu žijí. A to platí pro celý svět.“
Pochopení filmů Davida Lynche není nikdy snadné. Ale se svým novým snímkem Inland Empire je mistr záhad a děsu ještě více neproniknutelný než když před tím. Šest let po úspěchu Mulholland Drive (2001) se Lynch vrací, aby si dobíral diváky ďábelskou skládankou. Lynchův temný příběh je film ve filmu, ve kterém nás provede děsivým labyrintem vnitřního světa hollywoodské herečky, kterou hraje Laura Dernová, která zároveň film koprodukovala. Film přepíná vzad i vpřed mezi realitou a fantazií, mezi skutečným životem herečky a její filmovou postavou, a je vyplněn hrůznými obrazy, nepříjemnými zvuky a temnými proroctvími. Lynch si je vědom toho, že diváci budou muset pracovat a hodně přemýšlet. „Každý film je jako vstup do nového světa, vstup do neznáma. Ale neměli byste se bát použít svoji intuici a pocit, myslet svým vlastním způsobem; mít zkušenosti a věřit svým vědomostem,“ říká režisér.
Lynch, který naprosto boří pravidla filmu, klade na diváka nároky svým neustálým přepínáním časoprostoru a zapojením skládačkové představivosti, a přiznává, že často sám nevěděl, kam jít dál v utváření filmu, natáčení scén. „Střih do další scény může být velmi překvapivý a to je zázrak filmu – jak se přemísťujeme z jednoho místa na druhé a možnosti těchto míst, do kterých vstupujeme, jsou svým způsobem nekonečné. Jak dokážeme vidět sami sebe a pohybovat se tam – to je to, co mne pohání vpřed,“ říká Lynch a pokračuje. „Film je tak nádherný jazyk. Film je něco, co si pohrává s věcmi za hranicí slov, a to je krásné. Nechat se unášet filmem je jako plout s hudbou, vaše mysl cestuje s ním, je to tak fantastické. Vstupte a zažijte něco neobyčejného v naprosto odlišném světě.“ Justin Theroux, který hraje ve filmu milence Laury Dernové, říká, že vždy přemýšlel o filmech Davida Lynche jako o koupi nové jazzové nahrávky. Nejlepší je nechat, aby ten film prošel kolem vás. „Posaďte se a vydejte se na jízdu.“
Natáčená bez scénáře
Herci pracovali na filmu 2 a ½ roku, ale za celou dobu nedostali do ruky scénář. „Každý den se ubíral jiným směrem, každý den měl jinou myšlenku,“ říká Dernová. „Všichni z nás, stejně jako vy, jsme zažívali Davidovu vizi poprvé,“ pokračuje, „protože tu od začátku nebyl předem daný scénář nebo plán. Film se přes nás převaloval a naše zkušenost s ním byla stejná jako ta vaše.“ Dernová film poprvé viděla až na premiéře na festivalu v Benátkách. „Pravda je, že jsem nevěděla, koho hraji, a nevím to stále, a těším se, až ten film uvidím a dozvím se víc.“ Na festivalu v Benátkách byl také David Lynch oceněn Zlatým lvem za celoživotní dílo a ve svých 60 letech se tak stal nejmladším držitelem tohoto ocenění. Lynch říká: „Jsem skutečně poctěn, že dostávám tuto cenu. Teprve včera mi bylo 19 a nyní dostávám toto ocenění.“
Digitální změna
Inland Empire je první z řady úspěšných filmů Davida Lynche, který byl zcela natočen na digitální kameru – s přístrojem Sony DSR-PD150. „Začal jsem pracovat s digitálním videem s mými webovými stránkami a zcela jsem se do tohoto média zamiloval. Je to neuvěřitelné, ta svoboda a ty nekonečné možnosti, které přináší, jak při natáčení, tak i v post-produkci.“ Po natáčení Lynch uvedl, že již nikdy nebude točit na filmový pás. „Pro mne neexistuje cesta zpět k filmu. Skončil jsem s ním. Mám rád abstrakci. Film je nádherné médium, ale je velmi pomalé a nemáte šanci si vyzkoušet řadu věcí. S DV tyto možnosti máte. A v post-produkci můžete udělat vše, co chcete.“ DV dalo Lynchovi také svobodu v tom, že nemusel nikomu vysvětlovat své záměry – jak finančníkům, tak i sám sobě – než začal natáčet. „Vysvětlovat věci slovy je vždy velký problém,“ přiznává.
Výrobní proces s DV popisuje jako cestu „velkého zkoumání“ k odhalení, jaký bude jeho film. „Píši, kudy chodím,“ říká. „Věřím v jednotu věcí. Když máte jednu část a pak druhou část, která se k té první nehodí, je zvláštní přijít na to, že po tom všem k sobě pasují. Je to zcela nádherná věc.“ Lynch také věří, že s pomocí DV získá od herců jiný druh výkonu. „Když vyčerpáte film, musíte zastavit a přeložit nový pásek a během této doby někdy vyprchá onen nabytý a potřebný žár. Ale s tímto médiem můžete tento žár udržet a budovat ho, a je hezké do sledovat.“ Z této svobody také těžila především Laura Dernová. „Ona je naprosto úžasnou herečkou. Někteří lidé dostanou roli a dělají své věci, ale někteří mají v sobě mnohem víc a obvykle nedostanou příležitost to ukázat,“ dodává režisér. Ke kvalitě filmu natočeného na DV Lynch říká: „Vypadá to jinak. Někdo by mohl říci, že to vypadá špatně. Ale mně to připomíná počátky 35mm filmu, který neměl tu dnešní kvalitu. Když máte slabý obraz, je tu mnohem více prostoru pro snění.“
Práce ad hoc
Když dával David Lynch v roce 2005 interview, hovořil o natáčecím procesu Inland Empire. Říkal: „Nikdy dříve jsem nepracoval na projektu takovýmto způsobem. Nevím přesně, jak se tato věc rozvine… Tento film je úplně jiný, protože nemám scénář. Píši ty věci scénu za scénou a většina z nich je natočena a nemám ani příliš tušení, jak to skončí. Je to risk, ale já mám tento pocit, protože všechny věci jsou jednotné, tato myšlenka v tomto pokoji se bude nějakým způsobem hodit k tamté myšlence v růžovém pokoji.“ Každé ráno rozdal Lynch hercům několik stránek čerstvě napsaných dialogů. „David nám nikdy nedal scénář, dal nám jen popis scén, takové krátké 10 stránkové materiály. A pak jsme šli na konci dne domů a dal nám další, nebo nám dal tři najednou. Občas se ty scény zdály propojené, občas na sebe vůbec nenavazovaly. Takže skutečný proces (natáčení) se zdál být téměř stejný jako to, když se na film díváte, což zahrnuje to, jak si spojíte věci dohromady, když odcházíte z kina,“ říká Justin Theroux.
Většina filmu byla natočena v Łodź v Polsku, s místními herci jako např. Karolinou Gruszkovou, Krzysztofem Majchrzakem, Leonem Niemczykem, Piotrem Andrzejewskim a umělci místního cirkusu Cyrk Zalewski. Část natáčení se také uskutečnila v Los Angeles a v roce 2006 se Lynch vrátil z Polska, aby film dokončil. Inland Empire také pokračuje v Lynchově tradici pojmenovávat své projekty podle místa, kde byly natočeny.
Financování
Většinu nákladů hradil Lynch ze svých vlastních zdrojů, společně s pomocí Mary Sweeneyové, své dlouholeté spolupracovnice. Film také zčásti financovala francouzská produkční společnost Canal Plus, která již dříve poskytla prostředky k třem Lynchovým filmům. Rozpočet Inland Empire není přesně znám. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (373)
Lynchove filmy majú identický rukopis, no každý je pritom vo výsledku úplne iný. S výnimkou Inland Empire. Ten je iba zlepencom už vyslovených "lynchovín" a fíglov ako príbeh zapliesť, vyvrcholiť a uzavrieť. V podstate ide o dlhšiu a klubovejšiu verziu Mulholland Drive bez krásnych herečiek, dráždivých sexuálnych scén, striedmej stopáže a podmanivého vizuálu, ktorý tu nahrádza hnusné digitálne zrno. Inland Empire je roz- a nevy- kvasený matroš, ktorému by to viacej svedčalo na DVD vedľa kolekcie krátkometrážnych režisérovych výstrelkov. Alebo som snad jeho príliš zhýčkaný fanúšik? ()
Strašně jsem se na to těšila, protože aby dostal mistr Lynch v místě, kde je za boha, takovej nátěr, to byla výzva. Celou dobu jsem ale měla pocit, že se hrabu ve skládce (nebo skládka ve mně?) a přiznám se, že jsem si bez stopky šla uvařit kafe, vyvenčit fenu a taky si vzala čtyřstovku ibalgin na bolehlav. Kdykoli už to vypadalo, že se hezky chytám, tak na mě Lynch vytasil prostředníček a za trest přidal další hodinu. Takže 3* za Lauru a za přiznání, že ani rozjetá žába mě nenechá netečnou. ()
Tož, exaktní hodnocení nechám na jiné. Prvních dvacet minut je nekoukatelných, následná psychóza a zmatení relity, filmu a jeho natáčení je bezesporu velmi působivé. Na druhou stranu, přesto jsem se - ať si mě cinefilové všech zemí třeba sežerou - po hodině zvedl a odešel se projít do města, protože tohle onanistický magoření mě v podstatě ničím nezaujalo pro dalších 120 minut, ač ho protentokrát respektuju (ale koukat na něj další dvě hodiny? To ne... samozřejmě platí, že mezi šílenstvím a genialitou je tenoulinká hranice). Lynchovci budou (pokud bude film směřovat tam, kam naznačil) předpokládám spokojeni. Já byl spokojen, že jsem netrpěl tak jako u Mazací hlavy a že mě film malinko oslovil, a pokračoval se zmrzlinou v ruce dál. Někdy na DVD možná... ()
U Mulholland Drive jsme se bavili o tom, že nevadí, když snímek nepochopíme, pokud nás přitahuje, a zda je vůbec nutné filmy chápat. Nevadí. Ne. Není to nutné. Tady je však vše přehnáno ad absurdum, o tři sta procent, navíc ovinuto nudou, někdy až nesnesitelnou. No a co dál? Laura Dern je pořád sexy. 50%. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $861,355║Tržby Celosvetovo $4,028,293║ ()
Konec velkého génia a začátek režijní dráhy, v které je opojení technikou a možnostmi větší než schopnost vyprávět srozumitelně své promyšlené dílo. Kdokoliv řekl, že nějaký Lynchův snímek je nepochopitelný a chaotické, dřív než viděl Inland empire se velmi pletl. Inland empire je obrovský (mohutný) slepenec několika příběhových rovin, které spolu úzce souvisejí. Tímto snímkem v sobě zabil David Lynch poslední kapku své obyčejnosti a úplně se nechal pohltit svými vizemi. Od teď si myslím už nebude snímek od DL, který by byl pro masové publikum. Někdo namítne, že nebyl nikdy, ale to si nemyslím. V jeho snímcích si každý divák mohl najít něco svého a milovat je pro svůj důvod. Možná se budete orientovat, dějové linie vnímat a správně oddělovat, nebo se naopak ztratíte a pak je vaše šance na uctívání režijního mága jako génia minimální. Někdo má rád filmy, v kterých se ztrácí, jakým nerozumí a jaké jsou na první pohled "nesmyslné! (určitě část lidí co dala 5*), ale pro ostatní půjde o těžce stravitelný kousek, kterým si Lynch užívá naprosté svobody se vším, co k ní patří. Přes to všechno nelze snímku upřít skvělou atmosféru, obraz a herce, s kterými si dělá Lynch, co chce a je to dost cítit. Pravděpodobně po 172 minutách odpadlo několik dřívějších fanoušků Lynche a málo jich přibylo, ale každý režisér si chce natočit film jen podle sebe a splnit si svůj sen... ()
Scénář: David Lynch .. „To je ta sračka." _ Nechápu, jak dokázal David Lynch přimíchat tolik psychotropních látek mezi ty zmatené jedničky a nuly. Nechápu králičí sitcom v úvodu. Nechápu, jak může mít tak dlouhý film tak málo zajímavého děje a mizivou výpovědní hodnotu. ___ Úvod snímku je otřesný. Poté, zhruba do konce první hodiny, se místy je na co dívat - prolínání točeného materiálu s realitou působí chytře a zajímavě. První hodina tak je ještě průměrně koukatelná s trochou té obvyklé tajemné atmosféry, ale zbytek už je opravdu jen bezcenný zmetek. Chaos, zmatek, nahé kozy, střídání nesourodých scén, expanze paralelních motivů, prázdných dialogů, které nic rozumného nespojuje, prostě scénáristická nemohoucnost. Když uvážím, že v tomhle směru byl Lynch vždycky slabý, není se čemu divit. S věkem totiž jde níže a právě zabředl na tvůrčím dně své pokřivené fantazie. Některé záběry vypadají hodně amatérsky až hnusně, málokdy dýchne formální profesionalita letitého tvůrce. Nemá co říct a jen hraje trapnou hru na to, zda je větší blbec on nebo divák. Zkrátka, hodina dobrá, zbytek je neuchopitelné, smradlavé nic, kdy reputaci nenapraví ani podbízivě sladký závěr. Pokud byl cíl filmu nepochopitelnost, povedlo se. Pokud měl i jiné ambice, úplně vyhořel. Někdo tyto psychicky nerušené projekty nazve geniálními, jiný ne. Inland Empire už nikdy více, leda, že by Lynch dostal rozum, ustřihnul dvě hodiny a sestříhal je tak na dvacet minut. Na závěr si dovolím ocitovat část mé dodatečně objevené a určitě oblíbené recenze, která je asi nejvýstižnější ve vztahu k filmu: „ い明日の空の上で」をクランクアップする。ところが、この映画はジプシーの民話を基にしたポーランド映画「POSRAL」のリメイクで、主演の二人が撮影中に殺されたので未完になったといういわく付きの企画であった。" ;-) ()
Vsetkeho vela skodi. Plati to aj pre onaniu. Jej naduzivanim sa clovek postupne coraz viac prepada do vlastneho imperia imaginarnosti a straca potrebny konakt s vonkajsim okolim... . ()
David Lynch je jako mýtický had požírající v kruhu sama sebe. Tohoto pocitu se po zhlédnutí jeho zatím posledního filmu nemohu zbavit. Inland Empire je jako halucinace, jenže v kině a tříhodinová... Chápu, že jde o příměr a podobenství o nesrozumitelnosti tohoto světa, jenže místa, na která nás, diváky pouští, už tu byla (červený pokoj v Twin Peaks, chata v Lost Highway, noční podnik v Mulholland Drive...), stejně mystická, ale tak trochu se vytrácí ono přízračné tajemství (když už dopředu znám klíč - oblast iracionálna), záměna identit také (Lost Highway), fascinace Hollywoodem též (Mulholland Drive), v podstatě se vším již jsme se mohli setkat v předešlých Lynchově opusech. Zajímavý byl snad jen motiv králičího sitcomu a použití samplovaného smíchu v nekomických místech coby gradace faktu, že absurdno má svůj absurdně humorný rozměr (viz třeba Franz Kafka) a snad ještě motiv paralelních světů (reflektující postmoderně poznatky z kvantové fyziky). Možná by bylo na čase, aby David Lynch udělal ve své tvorbě nějaký další úkrok stranou, jako třeba v případě Příběhu Alvina Straighta. Nevím totiž, kam chce takhle dojít. K absolutnímu surrealismu? Či už tam dávno je?! ()
Totální výmaz. David opět vysadil prášky a seznamuje nás se svou další nádhernou noční můrou. Můrou krajně nevhodnou pro kardiaky, nedočkavce a především "normálně" či "racionálně" přemýšlející osoby. Někdo nebude s to dokoukat do konce, někdo zatouží zhlédnout Inland Empire okamžitě znovu (ať už kvůli touze topit se ještě chvíli ve skvostně schizofrenní atmosféře snímku, či proto, že mu Lynch jednoduše rozerval mozek na kusy a udělal z diváka nechápající slintající trosku, která se však přesto nechce jen tak lehce vzdát a hodlá dál pátrat po smyslu...nesmyslu) - žehnám druhé skupině a pokorně si stoupám do řady... ()
::::::::::::::::: Asi můj nejoblíbenější Lynch ! Mistrovské dílo !! Lynch se pořád a pořád zlepšuje !!! Jen tak dál !!!::::::::::::::::: ()
Ale tak Davide, co to kurva jako ma bejt? V podstate vsechny Lynchovo filmy se mi libily a jeho psycharny mam fakt rad, ale tohle byl asi Lynchovo nejslabsi kousek, ze ani nevim, co zkritizovat driv. Jednak delka filmu je naprosto smrtici a navic je film vzdy uz jakoby zakoncenej a Lynch tam vzdy neco prihodi a takle to je asi trikrat. Pak herci. Vetsinu jich neznam, takze je nemuzu moc komentovat, tak aspon ty hlavni. Jeremy spatnej neni, jen ma malo prostoru, William Macy je tu na nakejch 5 sekund a je tu naprosto zbytecne. A pak Laura Dern, vypada jak na drogach a nevyspala, neustale se silene demente kreni jako kdyby mela krece a silene zestrala, fakt se na ni skoro nedalo divat. Dale hudba, Lynch si ji vymyslel tentokrat sam a popravde receno, vcelku hnus. Zazni asi dve tri slusny pisnicky, ale jinak je to jen takovy huceni a duneni a to je opruz. Dale kamera. Jak kdyby ji dostal do ruky nakej amater, tak otresnou kameru jsem uz dlouho nevidel. Diky tomu celej snimek vypada tak trochu amatersky. Co se tyce samotnyho pribehu, sel jsem na to s tim, ze to samozrejme nepochopim, ale to mi u Lynche nevadi, pac vytvari skvelou atmosferu, ale tohle byla jen jedna velka nuda bez atmosfery, pouze s ubijejicima dialogama, misty prerusena nakou lekaci scenou. Obri zklamani. Po druhym skouknuti jeste hvezdicku uberu, tohle je totiz fakt nekoukatelna sracka rozpadajici se na nic nerikajici a nudny sceny, ktery se vetsinou silene tahnou a cely je to fakt otresne natoceny, ta hvezdicka je jen za par (fakt minimum) scen s jakymsi napadem a atmosferou a za Ironse. ()
Jsou jen dva režiséři, od kterých jsem ochoten pustit si i vyložený experiment: Harmony Korine a právě David Lynch. Ale tady mě nadobro ztratil v nezájmu už někde v polovině. Přes oblíbený, povědomý náležitosti jako bzukot elektřiny, efekt blikání světel a nebo rudá opona, bylo to pro mě prostě nepoutavý a neuchopitelný hand-held cvičení mezi temnou králičí norou, Hollywoodem a polskou cikánskou realitou (?). 90% nuda. ()
Já jsem jen nesmírně ráda, že to nepochopila Laura, ani Justin :-) A hrát v něčem, kde nevím, která bije, to je um a ještě to prodat jako něco neuchopitelného a pro některého diváka zcela jasné, to tedy tleskám. Já se řadím mezi Lauru a Justina. ()
David Lynch ad absurdum. INLAND EMPIRE sa vyžíva v znalosti majstrovej tvorby jednak hereckým obsadením protagonistov predchádzajúcich Lynchových filmov a jednak vkladaním „prídavných“ scénok z niektorých kraťasov. Faktom však je, že na IE (nemyslím prehliadač od Microsoftu) nadávajú i niektorí Lynchovi skalní. Podľa môjho názoru je to preto, lebo akokoľvek remeselne zručne IE pôsobí, nenájdete tu nič čo by ste u Lyncha nevideli. Narúšanie filmových postupov, dekonštrukcia narácie, úmyselne „pokazené“ kompozície obrazu sú všetko veci, ktoré už Lynch dávno ukázal a podľa môjho názoru ukázal lepšie. Ak totiž už i zarytí filmoví vedci ustúpili od pátrania po vyskladaní príbehu IE ostáva nám už len hodnotiť mieru lynchovského dopadu na diváka a odvahu experimentovať natočením trojhodinového filmu zloženého výlučne z „lynchovín“. Pokiaľ ide o dopad na mňa ako percipienta, na starších príbuzných Lost Highway a Mullholland Drive si cením, že najprv ponúkli divákovi „realitu“ aby mu potom zmotali hlavu „subrealitou“ či realitou paralelnou. Takto ma nútili, hoci uvedomujúc si, že toto puzzle má okrem celkového obrazu niekoľko dielikov naviac, rozmýšľať nad tým, či mi tie prevyšujúce časti skladačky niekam nezapasujú a či majú okrem expresie i nejaký intelektom obsiahnuteľný význam. Táto ambivalencia expresie a rácia ma na Lynchových filmoch upútava zo všetkého najviac; bohužiaľ v IE chýba ona „racionálna zložka“ temer úplne. Sila expresie je potom paradoxne nižšia, vzhľadom na to, že motívy v IE sa často opakujú celková atmosféra IE je pomerne homogénna. Takto sa už človek začína v poslednej tretine poriadne nudiť a ani niečo čo na závere nahrádza katarziu ma nedokáže presvedčiť, že IE silno, a u majstra snáď poprvýkrát, páchne sebazbožňovaním až onaniou. 7/10 ...na druhej strane som rád, že konečne viem, kto toľko obťažuje telefónom mojich milovaných Králičkov... ()
Lynchovo jméno uctívám, kudy chodím, ale pokud jde o Inland Empire, musím se zahanbeně přiznat, že jsem se na to zkoušela dívat celkem třikrát. Dvakrát jsem usnula a potřetí jsem usoudila, že užitečnější bude jít ven hrabat listí. A jediné, co mě napadalo, byl vtip, co dostanete, když necháte Lynche režírovat remake Kmotra. Nabídku, kterou nelze pochopit. ()
Tiché šeptání ve tmě, psychopatické úsměvy, nebo flashbacky na divadlo s ušákama je geniální. Hudbu Davida Lynche miluju, je to jako když zavřete oči, a jste v jiném světě. Jeho melodie a hlas do vás pronikají a vznášíte se blahem, doprovází vás a vaše mysl ho přijme v plném rozsahu. Když jste sledovali Mulholland Drive jak sedí Betty na sedačce a masturbuje, vidíme v záblesku kamenného obrazu formu, která vyzařuje peklo uvnitř hlavní postavy, tahle forma je rozprostřena v celém INLAND EMPIRE. Bill Pullman řekl: " když jsem četl scénář k Lost Highway, nerozuměl jsem jedinému slovu". Myslím, že Laura Dern měla podobný pocit. Zda najdete styčné body příběhu a poskládáte v jeden celek, je jen na vás. ()
IE představuje další krok vstříc abstrakci, surrealismu a nepochopení v Lynchově tvorbě. Jestliže Lost Highway a Mulholland Drive se ještě držely určitého směru, základního smyslu a byly, byť více významové, ale stále dešifrovatelné, tak IE svým prolínáním příběhových a fantazijních scén diváka záměrně utápí a znemožňuje mu odnést si filmu jediný ucelený a racionální poznatek. Stejně jako postavy mají problém zorientovat se v čase a přemýšlí, co by se stalo, kdyby zítřek byl dnešek, tak i diváku se k dezorientaci mezi "realitou" a fikcí přidává zmatek v kontinuitě. Spojkou mezi příběhovými rovinami je většinou jen jedna z postav Laury Dern, která mimochodem zvládla všechny své polohy naprosto přesvědčivě. Atmosféra je unikátní, je podivuhodné, že film tak "nesmyslný" vůbec funguje dohromady jako jeden zvláštně fascinující, ale přitom nicneříkající zmatek. Zážitek je to dost subjektivní a kolísavý, někdy zajímavý, ale nikdy tak vtahující jako zmiňované LH, či MD. 7/10 ()
Čeho je moc, toho je příliš. Mám rád Mulholland Drive i Lost Highway, ale tohle je prostě vším tím lynchovstvím neuvěřitelně přeplácané. Nejhorší je, že mi film nedal jediný důvod snažit se ho pochopit. ()
Lynchovina skrz na skrz a od začátku až do konce. Magořina střídá magořinu, závěrečné rozuzlení, avízované v propagačních letácích se nekoná a já až nepříjemně často měl pocit, že už je to jenom exhibice, a že Lynch nám může klidně naservírovat libovolně nesmyslný guláš a stejně mu to projde. ()
Súvisiace novinky
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (viac)