Inland Empire
Inland Empire
Inland Empire
Réžia:
David LynchScenár:
David LynchKamera:
David LynchHrajú:
Laura Dern, Jeremy Irons, Harry Dean Stanton, Justin Theroux, Scott Coffey, Cameron Daddo, Jerry Stahl, Kristen Kerr, Grace Zabriskie, Diane Ladd (viac)Obsahy(1)
Příběh o záhadě… Záhadě uvnitř vnitřních světů… Rozvíjející se kolem ženy… Ženy zamilované a v nesnázích. Herečka Nikki Grace se připravuje na největší roli svého života, ale když se zamiluje do svého kolegy, zjistí, že se její život začíná podobat fiktivnímu filmu, který právě točí. Navíc odhaluje, že tento současný film je remakem polského snímku 47, který nebyl nikdy dokončen kvůli nevyslovené tragédii. A to je jen začátek. Brzy se na filmovém plátně rozpoutá zdánlivě nekonečný útok nepopsatelně bizarních situací: sitcom představující lidi v králičích kostýmech, paralelní příběh zasazený do zimního Polska, dům plný tančících prostitutek, šroubováky v břiše… a mnohem, mnohem víc. Jakmile přijdou závěrečné objasňující záběry filmu, budou i skalní Lynchovi fanoušci lapat po dechu. To, co nejvíce odlišuje Inland Empire od předchozích Lynchových filmů, je formát, na který točil. Toto je poprvé, kdy si vybral natáčení na digitální kameru, a jakkoliv je toto rozhodnutí v první chvíli nepříjemné, zrnité obrazy zapojují do hry hrůzostrašné a oblíbené kouzlo. Snímkem Inland Empire přináší David Lynch svou nejvíce avantgardní, abstraktní a neproniknutelnou vizi v celé své kariéře. Tříhodinová horečná noční můra hraného filmu bere základní strukturu Mulholland Drive a ještě více ji činí neovladatelnou.
Inland Empire je snad tím nejabstraktnějším dílem Davida Lynche od dob Mazací hlavy, avšak jak sám autor doufá, dostane se tento snímek i do srdcí 14letých amerických dívek. Každopádně tu vyvstává jednoznačná otázka: Bude to dávat smysl? A David Lynch odpovídá: „Mělo by to dávat naprosto perfektní smysl.“ Když se někdo zeptá Davida Lynche na to, o čem Inland Empire je, odpoví: „Je to o ženě v nesnázích, a je to tajemné, a to je vše, co bych k tomu řekl.“ Když uvádí projekce svého filmu, nadhodí někdy Lynch klíč ve formě citace: „Jsme jako pavouci. Utkáváme si svůj život a pak se po něm pohybujeme. Jsme jako snílci, kteří sní a pak v tomto snu žijí. A to platí pro celý svět.“
Pochopení filmů Davida Lynche není nikdy snadné. Ale se svým novým snímkem Inland Empire je mistr záhad a děsu ještě více neproniknutelný než když před tím. Šest let po úspěchu Mulholland Drive (2001) se Lynch vrací, aby si dobíral diváky ďábelskou skládankou. Lynchův temný příběh je film ve filmu, ve kterém nás provede děsivým labyrintem vnitřního světa hollywoodské herečky, kterou hraje Laura Dernová, která zároveň film koprodukovala. Film přepíná vzad i vpřed mezi realitou a fantazií, mezi skutečným životem herečky a její filmovou postavou, a je vyplněn hrůznými obrazy, nepříjemnými zvuky a temnými proroctvími. Lynch si je vědom toho, že diváci budou muset pracovat a hodně přemýšlet. „Každý film je jako vstup do nového světa, vstup do neznáma. Ale neměli byste se bát použít svoji intuici a pocit, myslet svým vlastním způsobem; mít zkušenosti a věřit svým vědomostem,“ říká režisér.
Lynch, který naprosto boří pravidla filmu, klade na diváka nároky svým neustálým přepínáním časoprostoru a zapojením skládačkové představivosti, a přiznává, že často sám nevěděl, kam jít dál v utváření filmu, natáčení scén. „Střih do další scény může být velmi překvapivý a to je zázrak filmu – jak se přemísťujeme z jednoho místa na druhé a možnosti těchto míst, do kterých vstupujeme, jsou svým způsobem nekonečné. Jak dokážeme vidět sami sebe a pohybovat se tam – to je to, co mne pohání vpřed,“ říká Lynch a pokračuje. „Film je tak nádherný jazyk. Film je něco, co si pohrává s věcmi za hranicí slov, a to je krásné. Nechat se unášet filmem je jako plout s hudbou, vaše mysl cestuje s ním, je to tak fantastické. Vstupte a zažijte něco neobyčejného v naprosto odlišném světě.“ Justin Theroux, který hraje ve filmu milence Laury Dernové, říká, že vždy přemýšlel o filmech Davida Lynche jako o koupi nové jazzové nahrávky. Nejlepší je nechat, aby ten film prošel kolem vás. „Posaďte se a vydejte se na jízdu.“
Natáčená bez scénáře
Herci pracovali na filmu 2 a ½ roku, ale za celou dobu nedostali do ruky scénář. „Každý den se ubíral jiným směrem, každý den měl jinou myšlenku,“ říká Dernová. „Všichni z nás, stejně jako vy, jsme zažívali Davidovu vizi poprvé,“ pokračuje, „protože tu od začátku nebyl předem daný scénář nebo plán. Film se přes nás převaloval a naše zkušenost s ním byla stejná jako ta vaše.“ Dernová film poprvé viděla až na premiéře na festivalu v Benátkách. „Pravda je, že jsem nevěděla, koho hraji, a nevím to stále, a těším se, až ten film uvidím a dozvím se víc.“ Na festivalu v Benátkách byl také David Lynch oceněn Zlatým lvem za celoživotní dílo a ve svých 60 letech se tak stal nejmladším držitelem tohoto ocenění. Lynch říká: „Jsem skutečně poctěn, že dostávám tuto cenu. Teprve včera mi bylo 19 a nyní dostávám toto ocenění.“
Digitální změna
Inland Empire je první z řady úspěšných filmů Davida Lynche, který byl zcela natočen na digitální kameru – s přístrojem Sony DSR-PD150. „Začal jsem pracovat s digitálním videem s mými webovými stránkami a zcela jsem se do tohoto média zamiloval. Je to neuvěřitelné, ta svoboda a ty nekonečné možnosti, které přináší, jak při natáčení, tak i v post-produkci.“ Po natáčení Lynch uvedl, že již nikdy nebude točit na filmový pás. „Pro mne neexistuje cesta zpět k filmu. Skončil jsem s ním. Mám rád abstrakci. Film je nádherné médium, ale je velmi pomalé a nemáte šanci si vyzkoušet řadu věcí. S DV tyto možnosti máte. A v post-produkci můžete udělat vše, co chcete.“ DV dalo Lynchovi také svobodu v tom, že nemusel nikomu vysvětlovat své záměry – jak finančníkům, tak i sám sobě – než začal natáčet. „Vysvětlovat věci slovy je vždy velký problém,“ přiznává.
Výrobní proces s DV popisuje jako cestu „velkého zkoumání“ k odhalení, jaký bude jeho film. „Píši, kudy chodím,“ říká. „Věřím v jednotu věcí. Když máte jednu část a pak druhou část, která se k té první nehodí, je zvláštní přijít na to, že po tom všem k sobě pasují. Je to zcela nádherná věc.“ Lynch také věří, že s pomocí DV získá od herců jiný druh výkonu. „Když vyčerpáte film, musíte zastavit a přeložit nový pásek a během této doby někdy vyprchá onen nabytý a potřebný žár. Ale s tímto médiem můžete tento žár udržet a budovat ho, a je hezké do sledovat.“ Z této svobody také těžila především Laura Dernová. „Ona je naprosto úžasnou herečkou. Někteří lidé dostanou roli a dělají své věci, ale někteří mají v sobě mnohem víc a obvykle nedostanou příležitost to ukázat,“ dodává režisér. Ke kvalitě filmu natočeného na DV Lynch říká: „Vypadá to jinak. Někdo by mohl říci, že to vypadá špatně. Ale mně to připomíná počátky 35mm filmu, který neměl tu dnešní kvalitu. Když máte slabý obraz, je tu mnohem více prostoru pro snění.“
Práce ad hoc
Když dával David Lynch v roce 2005 interview, hovořil o natáčecím procesu Inland Empire. Říkal: „Nikdy dříve jsem nepracoval na projektu takovýmto způsobem. Nevím přesně, jak se tato věc rozvine… Tento film je úplně jiný, protože nemám scénář. Píši ty věci scénu za scénou a většina z nich je natočena a nemám ani příliš tušení, jak to skončí. Je to risk, ale já mám tento pocit, protože všechny věci jsou jednotné, tato myšlenka v tomto pokoji se bude nějakým způsobem hodit k tamté myšlence v růžovém pokoji.“ Každé ráno rozdal Lynch hercům několik stránek čerstvě napsaných dialogů. „David nám nikdy nedal scénář, dal nám jen popis scén, takové krátké 10 stránkové materiály. A pak jsme šli na konci dne domů a dal nám další, nebo nám dal tři najednou. Občas se ty scény zdály propojené, občas na sebe vůbec nenavazovaly. Takže skutečný proces (natáčení) se zdál být téměř stejný jako to, když se na film díváte, což zahrnuje to, jak si spojíte věci dohromady, když odcházíte z kina,“ říká Justin Theroux.
Většina filmu byla natočena v Łodź v Polsku, s místními herci jako např. Karolinou Gruszkovou, Krzysztofem Majchrzakem, Leonem Niemczykem, Piotrem Andrzejewskim a umělci místního cirkusu Cyrk Zalewski. Část natáčení se také uskutečnila v Los Angeles a v roce 2006 se Lynch vrátil z Polska, aby film dokončil. Inland Empire také pokračuje v Lynchově tradici pojmenovávat své projekty podle místa, kde byly natočeny.
Financování
Většinu nákladů hradil Lynch ze svých vlastních zdrojů, společně s pomocí Mary Sweeneyové, své dlouholeté spolupracovnice. Film také zčásti financovala francouzská produkční společnost Canal Plus, která již dříve poskytla prostředky k třem Lynchovým filmům. Rozpočet Inland Empire není přesně znám. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (373)
Zmatek, králičí sitcom, nevyrovnaná herečka a její ztroskotané alter ego, snové vize zasahující do reality a naopak. Je to prostě David Lynch, který však od Mulholand Drive udělal velký krok zpátky. Zatímco Mulholand Drive vás svojí atmosférou zcela pohltí, Inland Empire je dějově natolik roztříštěn, že se zde tato atmosféra ani vytvořit nedá. Snad se Lynch tímto snímkem vnitřně vybouřil a v dalším snímku začne myslet i na scénář. Přesto je to za 4. ()
Na povrch už vyplouvají různé výklady, některé uvěřitelnější, některé méně. Jeden si z toho může dovodit, že Lynch užíváním stejných formálních komplikací vykrádá sám sebe. Lynch možná rád užívá stejné osvědčené stylistické nástroje, ale stejně tak zkouší nové. Rád užívá různých narativních postupů, ale rád je také narušuje nebo maskuje jinými postupy. Ukáže, že pořád ještě umí to hlavní a sice vyprávět příběh, umí gradovat, umí to skvěle a poutavě a divácky atraktivně. Avšak atraktivnost není to, čemu by chtěl podřídit všechno ostatní. Je to těžká otázka, jestli je INLAND EMPIRE jen velmi surovým materiálem, na kterém je třeba pracovat. Docela zásadní otázka. Vstřícný krok k divákovi je bezpochyby chvályhodný, ale není to jediná cesta, kterou se lze ubírat. ()
Všechny filmy od Lynche, které jsem zatím viděla byly hezké na pohled a děsivé uvnitř. Asi jako belgické pralinky s náplní se zeleného slizu. V Inland Empire je to jinak. Tam je čokoláda průhledná a to divné nestravitelné je vidět už zvenku. Ale kde je potom motivace se do takového bonbonu zakousnout? Když se v Mullholand Drive nebo Lost Highway pod pozlátkem skrývalo něco nepříjemného, bylo to zajímavé. Tohle je jen nepříjemné... a dlouhé... a nehezké na pohled... A ti králíčci... ne, skutečně nejsou roztomilí! ()
Uf...! Film, který umí dobře zlynchovat, ale slabší než jiné. Na druhou stranu, kdo jiný tohle umí? Několik schizofreních příběhů, které se vzájemně mažou, proplétají a doplňují. K tomu krapet hutné atmosféry, neočekávatelných zvratů a zvláštních úhlů kamery. Myslím, že by Lynch měl natočit nějaký horor, filmy odehrávající se moc často v hollywoodu nebo v králičí noře však časem omrzí... ()
První zhruba čtvrtina úžasná Lynchovka, zbytek útrpná kaše plná ostrých hřebíků. Lynch vykrádá sám sebe a lynčuje za to diváky. Přemýšlím, že si udělám vlastní 20-ti minutový sestřih Inland empire a dám mu pět hvězdiček. ()
Někdy je prostě čas , kdy by i geniální tvůrce měl zajít k lékaři :) Nicméně vydržela jsem to do konce , ale pár tiků v oku to ve mě zanechalo... ()
Jednotlivé scény působí skvěle- surreálno, zmatenost, ztráta všech smyslů, prostě Lynch. Jenže 172 minut plných obrazců, které už po několika minutách nechápete je skoro sebevražda. ()
Miluju tyhle filmy... většinou člověk po 20ti minutách odhadne jak celý film dopadne, u Lynche po 20ti minutách pořád netušíte o co jde a když se to žačne konečně spojovat, tak BUM! Všechny fakta jsou vzhůru nohama, člověk neví, co je přítomnost a co minulost. Prostě film, který nejen překvapí, ale překvapovat ještě bude! :-) ()
Hollywoodu vévodí králíci, nesoudržnost je umělá, ze zla se rodí vina, z viny se rodí šílenství. Tolik k těm obecným motivům, které spojují většinu Lynchových filmů (alespoň tedy z těch, které jsem viděl). Inland Empire trpí na podobnou slabinu, jako Fire Walk With Me - alespoň základní znalost ostatních Lynchových filmů a jeho stylu natáčení je naprosto nezbytná (u FWWM to byla znalost seriálu). A proč? Protože Inland Empire je jako masivní koláč složený z naprosto každé individuální ingredience, kterou kdy mistr kuchař použil ve svých dřívějších pokrmech. Je v tom ten Mulholland Dr., Lost Highway, Eraserhead, a trochu toho Blue Velvet jakbysmet (a ti králíci, ulala). Úroveň symbolismu dosahuje závratných výšin, stopáž zase závratné délky. Příběh je uhrančivý, třebaže se v něm Lynch hodně opakuje. A Laura Dern podává, zejména v těch pouličních scénách, naprosto famózní výkon. Nicméně ta digitální kamera mým očím moc nelahodila, a ta stopáž je fakt zbytečně přepálená. A on ten celej film je vlastně zbytečně překombinovanej. On je ten film možná úplně zbytečnej sám o sobě. Ale je to Lynch, kurňa. ()
Možná se mnou nebude někdo souhlasit, ale Inland Empire je stravitelnější než třeba Eraserhead, což ale neznamená, že je lehce pochopitelné. Je jen málo okamžiků, kdy je děj jednoduše zachycený, i když, možná se ani o ději nedá mluvit. Spíše je to taková lyrická abstrakce pouze s málem faktického děje. Velmi těžko hodnotitelné. ()
Silencio. ()
Some really heavy shit (47%) ()
Málo komunikativní "ošklivý" snímek natočený na lacinou videokameru. 60 % (Ci 04/2008) ()
Neskutečná slátanina. Teď už opravdu nemůže nikdo tvrdit,že nmají jeho filmy myšlernku, pointu nebo stavbu. Ale alespoň tam byla ta sugestivní nálada a skvělá práce s muzikou. Tohle nemá nic. Tři hodiny utrpení a čekání na konec. A na Lauru Dern s tím jejím vytřeštěným výrazem a vypoulenou bradou jsem fakt už alergický. ()
Scéna umírání na Hollywoodském chodníku mezi žebráky, kdy je přechod přes práh smrti hlavní hrdince usnadněn plamenem zapalovače, do nějž může upřít svůj vyhasínající zrak, patří mezi nejintenzivnější existující filmové momenty, zvláště proto, že je v momentu nejsilnějších emocí filmová iluze přerušena nestvůrnou mechanickou paží kamery a režisérovým "stop". / Nový film Davida Lynche velmi agresivně útočí na dominantní roli vyprávění, rozrušuje silně jeho vnímání, upozorňuje diváka na jeho umělost. Jednotlivé roviny a příběhy se prostupují v nepřehledné směsi iluze a fikce, náplň příběhů pozbývá důležitosti, předmětem vyprávění je filmová iluze, film reflektuje sám sebe a k takové reflexi nutí i diváka, Lynch posouvá hranice filmové řeči. / Režisér využívá naši neschopnost přestat sledovat příběh, divák je tak chytán do pastí narušených schémat, příběhů v příbězích a nefungující logiky a kauzality, do filmu je vložena celá řada scén, které jako by sem nepatřily, celá stopáž je i díky nim natahována do "nesnesitelné" délky, přičemž je několikrát zklamáno divákovo očekávání brzkého konce. / Podstatné přitom není, o čem se vypráví, ale jak se vypráví. Film není pouhým prázdným experimentem, nese obsahy, předává je však jinak, násobením motivů, jejich modifikací a analogií, metatextovými odkazy k mediálním vzorům a schématům (ať už se jedná o útržky stokrát použitých příběhů či drobné detaily a v diváckém podvědomí zakořeněné motivy), nepříjemnými lynchovskými obrazy z periférie vědomí, využívá přeexponovaných emocí, atakuje diváka zvukovými i obrazovými výbuchy, syntetickými úsměvy i hranou předsmrtnou agónií, nedokonalostí obrazu a nudnou vyprázdněností scény. / Výsledkem je jedinečný zážitek, vymykající se film, u něhož si neodpočinete, který vás ale může velmi obohatit. Nenaříkejte tedy nad jeho nečitelností, jděte si namísto toho vychutnat jeho jinakost. ()
Tohle už je teda težkej steak. Jen bych dodal, že chvílema filmu vůbec neprospíval digitál a některé expresivní scény vypadaj, jak kdyby je točil po nocích na dovolené. ()
Soudě podle hodnocení se dost rozšířil nešvar, kdy se stává pravidlem hodnotit podle jména. Jinak se totiž nedá vysvětlit zdejších 64%. Stejně jako je módou zatracovat Trošku (ne že by si to v několika případech nezasloužil), tak je módou pět ódy na Davida Lynche, který při vší úctě si už jenom tímhle kusem řekl o zatracení. Celý "pokus" o natočení filmu nebo experiment - chcete-li, se dá vyjádřit asi takhle: Kdyby tchoř snědl zkažená vejce, pak je vyzvracel na zdechlinu u cesty a tu zdechlinu spláchl déšť do kanálu, kde je spousta mrtvých krys - máte zhruba polovinu něčeho tak nechutného jako je Inland Empire. Určitě se najde spousta hlasů, které mi budou tvrdit, že jsem film nepochopil a že Lynchovi se prostě MUSÍ dát minimálně tři hvězdy. Nemusí. Tenhle snímek postrádá absolutně vše. Naprosto nudně zpracované, utahané a bez jakéhokoli nápadu, vtipu, nebo snad sdělení. Rád bych dal alespoň jednu hvězdu, to by ale byla urážka Slunce, seno, erotiky, kde je aspoň náznak čehosi vzdáleně připománajícího děj. Za takovou sračku si režisér zaslouží zLynchovat. ()
Těžko se mi k Inland Empire zaujímá jasné stanovisko,protože Lynche mám ráda a i v tomto filmu se mi mnoho věcí líbilo.Bohužel ale musím uznat,že jako tříhodinový celek jde o naprosto nekoukatelnou záležitost,která spíše než sofistikované matení diváků připomíná nezáměrnou sebeparodii. ()
Možná, že to není nejlepší Lynchův film... Je dosti chaotický a zbytečně dlouhý, ale ve výsledku se mi po něm vůbec dobře nespalo a to je dobře... Budil jsem se s noční můrou, že nejsem schopen rozlišit sen a realitu ,-) PS: Už vím, kdo zabil Lauru Palmerovou... ()
Súvisiace novinky
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (viac)