Capote

Pamätám si, že keď som čítal knihu "Chladnokrvne", tak na mňa skutočne silne zapôsobila. Jednak svojim obsahom a jednak formou akou ju Truman Capote napísal. Doteraz ju pokladám za jednu z najlepších vecí, čo som prečítal. Struhujúci a skvele podaný príbeh dvoch mladých vrahov - Perry Smith a Dick Hickock. No ani vo sne som netušil, aký bol autor tohto románu podivínsky, homosexuálny exot. Velice výnimočný človek, ktorý napísal výnimočnú knihu. Preto som veľmi vďačný pánovi Bennettovi Millerovi, ktorý mi svojim krásnym filmom odhalil osobnosť tohto umelca. ***** (01.02.2008)

Po Chladnokrevně jsem rozhodně neměl dobrou náladu a v duši klid. A Capote, který tomu příběhu dodal další rozměr, ty pocity ještě umocnil. Je to ošklivé, ale tou ošklivostí vlastně nesmírně zajímavé pokoukkání, které by bez Philipa Seymoura-Hoffmana možná tak dobré nebylo, ale to jsou zbytečné úvahy. Vyzdvihl bych ovšem i Catherine Keener, jejíž Harper Lee byla Capotemu dokonalou lidskou protiváhou. (19.11.2023)

"Hello, my name is Truman Capote..." Kniha-film-rozhovory s Capotem na YouTube. Philip Seymour Hoffman mě svou hereckou genialitou donutil hledat i v těch nejzapadlejších koutech knihoven, internetových blozích a kdo ví, kde ještě. Chtěl jsem vědět o tomto autorovi všechno. Pokud byla kniha oslňivou zpovědí obyvatel Holcombu a jejich "vraždících hrdinů", pak je film bravůrní zpovědí Trumana Capota. Benneth Miller nejede podle pravítka, který určuje, kam až může zajít životopisný film. Jede vlastní cestou. Stejně jako Hoffman, který hraje neuvěřitelně přesvědčivě. Jeho pohyby, gestikulace, myšlenkové pochody, klady a zápory, vystihl více než oscarově. Mnozí by mohli tvrdit, že jeho podání Capota je přehnaný, já tvrdím, že to lepší být ani nemohlo. Prostě jsem se ho nedokázal nabažit. A to je rozhodně největší poklona, kterou mohu herci dát__ V závěru nedýcháte. Ten provaz, který je obmotán kolem krku Trumanovo hrdiny vám najednou připadá neadekvátní. Takový pocit mám i z knížky. Truman nechtěl popisovat proč a jak, chtěl dopomoci člověku k lepšímu odchodu ze světa. Aby alespoň odešel s napůl čistým štítem... Odešel. A Capoteho duše s ním. 95% (29.01.2009)

90% - Hypnotický film. Fascinující předloha, výborný scénář, mistrovská kamera s bohatou paletou kontrastů, ideální tempo vyprávění… Řemeslně je film Capote zkrátka první jakost. Philip Seymour Hoffman dokázal skrz svůj ohromný talent, charisma, a body-language přenést na diváka vše, co nemohlo být vyjádřeno slovy. Ani já to zde nedokážu, tak aspoň upozorňuji na film, který byste si neměli nechat ujít! Deset procent strhávám jenom kvůli hudbě Mychaela Danny. Kdo zná slavné Fratres od Arvö Pärta, jistě mi dá za pravdu, že se v tomto případě jednalo o nepříliš nápaditou kopii s nádechem Newmanovy American Beauty. Kdyby ta hudba ale byla opravdu nešťastná, a nehodila se k celkové atmosféře, strhl bych mnohem víc… Takže tuto kritiku berte jenom jako z nouze ctnost ;o) (31.12.2006)

"Chladnokrevně" jsem (zatím) nečetl a Trumana Capoteho znám jen jako autora Snídaně u Tiffanyho. Těžko teda hodnotit, nakolik film odráží skutečné události. Nicméně budu opakovat už tolikrát vyřčené, že tím "nej" tohoto filmu, je geniální herecká kreace Phillipa Seymoura Hoffmana! Bohužel tady veškerá vyjímečnost filmu končí. První půlka je těžkopádná, statická a místy hodně povrchní. To nejdůležitější, tj. vztah Capote - Perry Smith, se začne trochu víc vyvíjet a osvětlovat až v druhé půlce, nicméně i zde je to podáno dost zkratkovitě. Filmařsky tohle dílko nijak nevybočuje z průměru. Závěrečné scény příprav a průběhu popravy jsou "silné" už jaksi z principu věci. Těžko se někdo při těchto scénách nezamyslí, ovšem tohle už tu bylo mockrát... Tři hvězdičky jsou sice málo, ale čtyři už moc... Dávám 3 a 1/2. (05.05.2006)

Capote byl celkem sebestřednej a cynickej hajzlík očividně. (15.05.2020)

Stejně jako Kingsley, Mirrenová, Crowe, Cotillardová, Foxx atd., dostal i Philip Seymour Hoffman Oscara za zpracování velké osobnosti předešlých let, a určitě zaslouženě! Dokázal vystihnout jeho narcismus a skoro každý jeho pohled vykazoval obrovským způsobem lásku k sobě samému. Takový herecký výkon jsem hodně dlouho neviděl a myslím, že už zase dlouho neuvídím. Jeho style mjsem byl nadšen ještě několik dní potom a stále si připomínal jeho směšný hlas a vystupování. Celkově je to dílo napínavé, skvěle odtočené a výborně napsané. Líbí se mi taky barvy, ta tmavá tomu dává dost silný říz a emoce jsou skoro v každé scéně. Avšak biografické dílo nevypráví o jeho mládí, šplhání na výsluní a skomírání. Hlavně o období, kdy psal Chladnokrevně, a to byly jeho nejtěžší roky života (kromě mládí). Proto vůbec nechápu tuhle nesmyslnou kritiku. A příběh Snídaně u Tiffanyho je jedním z mých nejoblíbenějších, takže jinak než plným počtem hodnotit nemohu! (13.03.2008)

Zpočátku jsem si nebyl zcela jistý, zda mne film osloví, ale po postupném sbližování Capoteho s vrahy rodiny Clutterových, mě snímek začal bavit. Rozplétání zločinu, tvorba knihy, rozsudek nad mordýři a tajemství ohledně vražedné noci jsou něčím, co diváka dokáže zaujmout i díky bezchybnému hereckému výkonu Phillipa S. Hoffmana. Ke konci má Capote poměrně grády, takže mám-li po delší době hodnotit nějaký film plným počtem hvězdiček, měl by to být právě tento počin. (29.05.2014)

Můj oblíbený představitel divných figur v nejlepší kreaci, jakou jsem viděl. Ocenění jeho výkonu není náhodné. Výtečná freska období před a během psaní románu Chladnokrevně by bez výtečného Hoffmana zůstala jen dobovou črtou. (14.08.2007)

Výkon hlavného predstaviteľa si svojho Oscara nepochybne zaslúžil. Ja sa pripájam k chvále a súhlasím s tým, že práve obsadenie Philipa Seymoura Hoffmana bolo niečím výnimočným. Pokiaľ k tomu pripojíme zaujímavú zápletku a dobrú réžiu, vyjde nám nadpriemerný film, ktorým Capote určite je. Pravda, má určité rezervy, schádza mu občas spádovosť a tých životopisných momentov z Capoteho života by tam mohlo byť predsa len viac, ale povedzme, že milovníkov literatúry a jeho kľúčového diela "Chladnokrvne" môže film uspokojiť. O niečo lepšie než veľmi podobný film Infamous (2006) (04.01.2015)

Film, jehož klidné tempo a minimalistický způsob vyprávění nemusí sednout každému. Ale mě naprosto dostal. Působivý, rozvážně vyprávěný příběh s neskutečně silnými momenty a naprosto brilantním představitelem hlavní role. Vše ještě povyšuje biografičnost snímku a závěrečný doslov. (24.09.2006)

Jistě, první housle mě zaujaly, z prvních houslí jsem byl nadšen. Ale zbytek orchestru jakoby si špatně naladil nebo nestíhal obracet stránky not. Ono jich tedy nebylo mnoho, že by snad nakonec byla chyba u skladatele? (12.12.2011)

Pre čitateľa a fanúšika Capoteho románu Chladnokrvne je toto spracovanie udalostí len skratkovitou, nedôveryhodnou a v dôležitých detailoch nedotiahnutou adaptáciou neadaptovateľného a neprekonateľného románu. Prináša len jednu novú vec - Trumana Capoteho a i ten je po vzoru ostatných postáv vykreslený plocho a prvoplánovo. (04.08.2007)

Capote je film, který se na jednu stranu snaží zachytit problematiku autorského díla ve vztahu k etické stránce skutečnosti a zároveň ukazuje neskutečně širokou škálu lidských pocitů a motivací, které je vedou k nejrůznějším činům. Z velké části může za úspěch Philip Seymour Hoffman, jehož herecký výkon se rovná dokonalé studii v níž dokáže i díky drobným hereckým nuancím (pohybů, intonace, mimiky...) vždy přesně zachytit a popsat Capoteho charakter. Ale i scénář je podobně dokonalý. V tomto ohledu jde o nanejvýš komplexní film, kde každá postava je přesně popsána a až přímo učebnicově natočena (v dobrém slova smyslu). (12.10.2008)

Upřímně mě první hodina zase tolik nezaujala, ale po přerušení a surfování na netu, abych si o tom díle a samotném autorovi něco přečetla, jsem to dokoukala a hned mi to nejen začalo dávat větší smysl, ale dokonce se mi i ta druhá půlka docela líbila. Co bych však musela vychválit, i přesto, kdyby se mi ten film nelíbil, byl výborný výkon Hoffmana. 4* (09.02.2014)

Tak vypadá to, že B. Miller sa špecializuje hlavne na životopisy, pričom všetky spája jedna charakteristická črta - nudná forma a ospalé, nízkoenergetické slimačie natočenie. Pokiaľ si však divák nájde vo filme niečo, čo ho dokáže zaujať, tak to až tak nevadí. To je prípad aj tohto snímku. Doslova ma fascinovala samotná postava Copoteho, jeho excentrický charakter, jeho slizkosť, ale aj všetky dôvody a príčiny, ktoré z neho spravili človeka akým bol. Záver pritom ponúka spestrenie v podobe zaujímavej avšak ťažkej životnej situácie a jej psychologických aspektov do budúcna. Chválim český dabing Capoteho, do celkovej charakteristiky tejto postavičky zapasoval ako riť na šerbeľ. Na druhú stranu by som snímok moc neodporúčal, asi nie každý dokáže stráviť totálne nudnú formu natočenia, mnohých to preto moc neosloví. 75/100 (10.02.2015)

Malý nesympatický škrček s pisklavým hlasem a podivnými manýry Philipa Seymour Hoffmana je postava, která je ztvárněna pěkně a současně z ní není možné mít dobrý pocit. Nějak podobně je to s tímhle odosobněným dramatem, které je solidně upovídané. Dostáváme se na farmu, kde došlo k čtyřnásobné vraždě a nesympatický novinář a spisovatel Truman Capote chce o tomto zločinu sepsat kvalitní knihu. Mě film moc nezaujal, abych napsal pravdu, a docela se vlekl i přes kvalitní výkon hlavní postavy, precizní kameru i dokonalou výpravu. Nuda zkrátka převládala a u mě je rozhodující, jak se u filmu bavím. A tady to bylo na 50% (07.06.2012)

Mám schizofrenní pocity. Hoffman výtečně hrál v naprosto nevýrazném, nudném a plochém filmu. A co mám teď hodnotit? Film? Pak nebudu daleko od odpadu. Hoffmana? Ten sám by si zasloužil plný počet. (14.11.2015)

Kdybych si před shlédnutím snímku nepřečetl jméno režiséra, téměř bych si vsadil na jméno... P. Sorrentino. Hodně podobný rukopis a to včetně pojetí hlavní role P.S. Hoffmanem, které je v dosti ohledech podobné projevu Toniho Servilla. Dva v dosti ohledech podobné lidské příběhy a přitom tak rozdílné osudy. Na jedné straně uznávaný spisovatel, co cítí příležitost napsat knihu, na kterou (a tím pádem i na něj) lidé jentak nezapomenou, na straně druhé, vrah (vězeň) čekající na odsouzení (vykonání trestu) mezi sebou vedou dlouhé dialogy, odkrývají svoje minulosti a dozvídají se o tom druhém (a zároveň sami o sobě) spoustu nových informací. Capote je stále více fascinován osobou jménem Parry Smith, až se jejich osobnosti téměř prolnou a vy si s postupujícím časem říkáte (kladete otázku), kdo z těch dvou je větší zrůda. Zda vrah Parry Smith, či Truman Capote čekající jako sup na Parryho smrt, aby mohl dokončit svou knihu, ale zároveň (tváří v tvář posledním společným okamžikům) si uvědomuje, že mu Parryho osud není zcela lhostejný a zároveň jako by si vše (před sebou samým) snažil ospravedlnit. Byť svědomí je mrška proradná, kterému člověk neporučí. Odpověď (úsudek) nechť si každý vysloví (udělá) sám. Menší výhrady bych měl (zejména mohlo být odkryto (nakouknuto) mnohem více z (do) komplikované osobnosti samotného Capota) a troufám si (zde) tvrdit, již v úvodu mnou zmiňovaný P. Sorrentino, by dokazál z tématu "vyždímat" víc, nicméně zároveň přiznávám, jedná se o debut jako řemen a rád si počkám na další Miller(ův) chystaný snímek Moneyball http://www.csfd.cz/film/255150-moneyball/videa/ . 88,8% p.s. knihu si sebou určitě přibalím na chystanou dovolenou..... (29.08.2011)

pár týždňov pred týmto filmom som videl "To Kill a Mockingbird" - film (resp. kniha) ktorá je s týmto tak trochu spojená - a až pri tomto filme som zistil (ja nevzdelanec) že Harper Lee je (či vlastne bola) žena - a ak mám veriť tomuto podarenému biopicu, tak fakt pekná žena (prečo som si len kvality krásnej ba priam nádhernej Catherine Keener všimol až teraz?). Každopádne však ide o ďalší príklad toho, že pán Philip Seymour Hoffman je excelentný herec (mňa osobne v tom utvrdzuje riadna kopa filmov) podobne ako sekundujúci Chris Cooper plus veľmi pomalá no sugestívna sonda do spoločnosti a do krízového obdobia nielen amerických dejín ale aj jednej z jej najväčších literárnych odobností. Doposiaľ som o človeku menom Truman Capote vedel len to, že je to americký spisovateľ, ktorý napísal prvý non-fiction román "Chladnokrvne" (okrem rôznych poviedok a Raňajok u Tiffanyho) no tento film . . . tento proste vniesol trochu viac svetla, trochu iný pohľad . . . Nie je to úplne životopisný film, každopádne celkom dramatický a precízne natočený skutočný príbeh a jedna veľká lahoda pri sledovaní P.S.Hoffmana, ako sa suverénne zhosťuje portrétu najpopulárnejšieho amerického spisovateľa druhej polovice 20. storočia. (29.07.2006)