Rosomak

/Možné spoilery/ Nejsem obeznámen se stavem současné studentské tvorby v ČR, ale kdyby vypadala nějak takto - určitě bychom měli naději slibné filmové budoucnosti. Má divácká zkušenost se studentskou tvorbou je většinou taková, že jsem uspokojen pouhým naplněním základních filmových vypravěčských strategií - protože popravdě (a zcela jen dle mé nikterak rozsáhlé zkušenosti) mnoho takových filmů nedokáže utvořit koherentní svět a náležitě funkčně jednotlivé prvky filmu využít v podpoření jeho konstrukce a ke srozumitelné artikulaci ústředních témat. Obecný ideál mainstreamu - tedy identifikovat se s postavami a mentálně s dějem souznít, jsem u studentů zažil možná tak dvakrát. Ke spokojenosti mi vždy stačilo vidět, že film umí nakládat se základními formálními postupy. V případě Lorda Hoven jsem se taktéž nedokázal vždy z této pozice vymanit, nicméně zdaleka nejvíc si mě ten film podmanil. Ve své podstatě je to samozřejmě vcelku modelový způsob vyprávění, v němž se proplétá osobní a profesní rovina detektiva - obě se navzájem ovlivňují a vzájemně se vženou do katarze (která krásně dotvoří celkové líčení fekální dokurvenosti společnosti), ale postavám nelze upřít plastičnost, takže jejich jednání vzbuzuje emociální reakci - i v případě absurdních situací. A deníček každodenních stolic je tak geniální nápad, že mě to dostává ještě teď. Těším se na další film! (regulérní komentář přidám až po dalším zhlédnutí)

Skvěle fungující komediální seriál, jemuž se daří i po několika sezónách reflektovat rysy každodenního světa kolem nás. Americká verze je se svými postavami určitě vstřícnější, než její předchůdce, Carell pojímá ústřední postavu jinak než Gervais, ale celému konceptu to jedině prospívá.

Svou hloubkou a realističností naprosto nevídaný počin.