Rambo

Ale je to tak sedmdesátka. I ty neakční části, kdy Sylvester Stallone pláče nad mizérií války i své městské současnosti, by byly dobré, kdyby šlo o herce. Celá ta zápletka ohledně maloměsta, které hledí na veterána s opovržením, je zajímavá, jen se mi zdálo, že se v ní občas zbytečně moc tlačí na pilu. Režie ovšem není ani tak zajímavá, např. pronásledování v autě mohlo být zrežírováno více invenčně. Z herců je jasně nejlepší Brian Dennehy, Richard Crenna coby kožený oficír nemá moc co předvést. O ostatních radši nemluvím. Jako taková nenáročná trošku adrenalinová podívaná na jakékoliv odpoledne - proč ne. Ovšem klasika - ani omylem. Tedy pro mě ne. (15.03.2005)

Tam kde se pokračování Johna Ramba zvrhla v krystalická béčka bez nápadu, ve kterých neohrožený americký hrdina kosí desítky, ne-li stovky, nepřátel spořádaného amerického lidu, tak přesně v těch místech sází první Rambo na komornost, vynalézavost a syrovost boje o přežití. Kde jsou pokračování směšná, tam je jednička napínavá. Největší chybou prvního Ramba je, že tvůrci nakonec opustili myšlenku na zakončení, ve kterém by hlavní postava zemřela a umožnili tak vznik nedůstojných pokračování... (07.08.2007)

S překvapením musím konstatovat, že tenhle akční film neztratil grády a myšlenku ani po dlouhých letech od prvního shlédnutí. Sly je sice ve svých hereckých kreacích povětšinou prkenný, naštěstí alespoň nepostrádá charisma, a vlastně jediný chvályhodný výkon předvádí zcela přirozený a přesvědčivý B. Dennehy, přesto nemůžu než hodnotit kladně. Napínavé akční drama, v atraktivním přírodním prostředí, s výraznou myšlenkou (trauma z Vietnamu, přístup společnosti k veteránům a k odlišným lidem všeobecně), oproti knize slabší závěr, ovšem stále jde o vysoký nadstandard v žánru. 85% (19.05.2009)

Existuje zákon, že tady nemůžu dostat najíst? - Jo, já! - Proč se do mě navážíš, nic jsem neudělal? Nestárnoucí akční drama, se spoustou nezapomenutelných scén, podmanivou hudbou legendárního Jerryho Goldsmithse a s vynikajícím Sylvesterem Stallonem v hlavní roli. Jeho postava  zde zvedá varovný prst americké vládě... (ale to už bysme zacházeli opravdu daleko). K filmu: kouzlo tohoto nadčasového příběhu nevyprchalo ani po téměř třiceti letech a film se dnes právem řadí mezi klasiku svého žánru. Nejvíc s Johnem soucítím, když objeví světlo na konci tunelu. Doslova. Tam se mi vždy rozbuší srdce. Závěrečná scéna, kdy si Rambo, v náručí plukovníka Trautmana - vylévá své bolavé srdce a poodhaluje svou rozlámanou vojenskou duši, zničenou válkou - je naprosto neuvěřitelná (doporučuji vidět v originálním znění). Filmová legenda. P.S. Snímek se mezi některými neznalými fanoušky nikdy nezbavil své násilné nálepky a to i přesto, že Rambo, ta mašina na zabíjení, zde vůbec nikoho neusmrtí. It's a Long Road. (17.11.2009)

Rambo není žádná nostalgie! I po více než 20-ti letech je to stále alarmující filmový odraz doby, který z tématu vietnamského syndromu ždímá absolutní maximum. Ač se Rambo řadí k modelovým pilířům akčních filmů 80-tých let, vyniká překvapivě inteligentním dějem a uvěřitelnými akčními sekvencemi, na něž je radost pohledět. Stallone na hereckém poli vyloženě boduje a jeho minimalistická mimika do role válkou strhaného veterána pasuje. Když navíc v závěru naříká nad válečnými ztrátami, divácké emoce pracují naplno. „To oni prolili první krev!“ (04.09.2007)