Rambo

Ať si říká kdo chce, co chce, Rambo podle mě není akční film. Samotných akčních scén ve filmu najdeme pomálu, k opravdovému bojovému setkání "muž proti mužům" dojde jen jednou a v celém filmu zaklepe bačkorama snad jeden jediný člověk a to obtloustlý polda, který vypadne z helikoptéry, když po ní Stallone hodí šutrem. Rambo je jen trochu akčněji pojaté drama vypovídající o Vietnamském syndromu, které bych s klidem srovnával s Lovcem jelenů, s tím rozdílem, že Rambův Vietnam se znovu odehrává po návratu domů. Mou nejoblíbenější (sice jen několikasekundovou) sekvencí filmu jsou Rambovi vzpomínky na vietnamské mučení, které působí perfektně atmosfericky a opravdu rád bych viděl, co by Kotcheff dokázal stvořit, kdyby se celý film (řekněmě se scénářem, který se svou kvalitou vyrovná Rambovi) odehrával právě ve Vietnamu. (18.09.2005)

Rambo za tu dlouhou dobu nezastárl ani o jeden den a je stále ve skvělé formě. Tahle klasika i dnes s přehledem nakope zadek drtivé většině soudobé akční produkce. Neskutečně uvěřitelný a charismatický Stallone se drží při zemi a je tomu jenom dobře. Áčkový akčňák, který nic ze své působivosti nezapomněl, je dokonalým archetypem akčního dramatu dotaženého do filmařského absolutna. (09.08.2007)

K Rambovi jsem vždy přistupoval jako k vyčichlé klukovské ikoně let '80. Z části proto, že jsem ho znal jen skrze trapnou trojku, kterou jsem navíc viděl poměrně pozdě a z části proto, že jedničkou byl přece Arnold, že. Vůči prvnímu dílu to byla ovšem trochu nespravedlnost, takže hodnocení je i drobnou satisfakcí. (09.10.2005)

Srdcová záležitost a nejlepší díl celé série. Navždy si budu pamatovat Johnovu historku o kamarádovi z Vietnamu, po které ho utěšuje plukovník a poté spolu za nezapomenutelné písně vyjdou ven. Viděl jsem ten film hodněkrát a nikdy se mě neomrzí. Zkrátka vrchol tvorby jednoho nezapomenutelného herce. 110% (19.07.2007)

A je tu další neohrožený hrdina!! Omšelý outsider, kterému nechybí čest a odvaha, se nechá arogantními vidláckými policisty vyprovokovat, což promění místní stereotypní venkovský život v otevřenou válku. Traumatické vzpomínky v něm probudí stroj na zabíjení, který nemá slabých míst. Nevšedně populární Stallone ukazuje, jak je možné zpracovat trauma z Vietnamu a polonahého neurotika v dalších letech napodobovala celá plejáda slabších snímků. K legendární postavě dotýkající se nesmrtelnosti je třeba přičíst i nezapomenutelnou hudbu Jerryho Goldsmithe. (20.05.2009)