Réžia:
Paul Urkijo AlijoScenár:
Paul Urkijo AlijoKamera:
Gorka Gómez AndreuHrajú:
Itziar Ituño, Eneko Sagardoy, Ramón Agirre, Nagore Aranburu, Elena Uriz, Josu Eguskiza, Iñigo Aranburu, Iñigo Aranbarri, Patxi Bisquert, Kepa Errasti (viac)Obsahy(1)
Sledujeme Irati (Edurne Azkarate), mladou dívku, která se vydá se skupinou křesťanských a muslimských bojovníků na cestu do starověkého mytologického světa, kde existuje vše, co má jméno, ve snaze získat ztracený poklad. (Hyperbolic)
Recenzie (17)
Po velmi nadějném začátku pojatém jako Píseň o Rolandovi z pohledu druhé strany zřejmě tvůrčí štáb zpronevěřil rozpočet na nákup dvou cisteren toluenu, pročež snímek velmi rychle zdegeneroval ve velmi neinvenční a lacinou hodinku a půl pyrenejské speleologie s poměrně nepříjemným Antrikristním odérem, takže pokud už náhodou budete mít chuť na nějaký ten legendární úsvit lokálních dějin, sáhněte raději po tomhle Hoffmanovi. ()
Tvorca vynikajúcej hororovej rozprávky Errementari pokračuje vo svojich šľapajách a opäť úspešne kombinuje viaceré žánre. Výsledok je opäť parádny, toto fantazijno dobrodružné putovanie po lesoch s mytologickými bytosťami- vodnými vílami, jaskynným kyklopom a podobne, zaujme prostredím, atmosférou, hudbou, a čo je hlavné, neskĺzne do filmu pre maloletých. Keď je totiž nutná krv, tak dôjde aj k pekným podrezávačkám či rúbačkám. Dejovo sa film dosť točí okolo otravného kresťanstva verzus pohanského folklóru, no našťastie mal ten folklór dosť navrch a kúzelný les s tajomným podsvetím určite zanechajú výrazný zážitok. ()
Paul Urkijo Alijo má za sebou pohádkový pekelný horor Errementari a tentokrát se vytasil s temnou fantasy pohádkou, která se opírá o Baskický folklór a má nádech fantasy filmů z 80.tek a rozhodně jde o kouzelnou a netradiční podívanou. Píše se rok 778 a film se odehrává v bájném a mýtickém světě, kde jsou fantasy kreatury ( vodní víla, kyklop), křesťanství a muslimové, ztracený poklad, nádherné lesy a příroda, poutavá hudba, praktické efekty a zajímavé postavy. Hezky se na film kouká, jen si myslím, že potenciál onoho světa byl větší, těch stvůr zde mohlo být více a mohlo to být brutálnější i temnější. Nejlepší scéna je v jeskyni s Kiklopem, který vypadá správně creepy a atmosféra by se tam dala krájet a zaujme i úvodní středověká rubačka s rytíři- byť měla trochu divný střih. Finále jsem čekal epičtější. Rozhodně jde o zajímavý a nevšední film, který má své kouzlo a vyplatí se vidět, ale nemůžu se zbavit dojmu, že to všechno mohlo být ještě lepší. 6/10. ()
I režisérův druhý počin je výborný! Irati je druhý největší smíšený (buky a jedle) les v Evropě. Zde je to jméno Lamie, bájné řecké bytosti, co byla zobrazována jako napůl žena a napůl had. Hlavním motivem je střet pohanství (je zde ještě neobvykle silně zakořeněno) a křesťanství, které jako nové náboženství nemá na růžích ustláno. Až - spoiler - s odchodem bohyně Mari nastupuje křesťanství v plné síle. Tak trochu připomínka Excalibru (odcházející Merlin představuje staré bohy), který byl o něco temnější a syrovější, avšak i zde se divák dočká sexu na pozadí plamenů a probodávání, propichování i podřezávání...jen na to očičko už nedošlo. A pak samozřejmě Tolkienova vize Lesa, který činností lidí trpí - zvuky, hlasy, třes a krvácející pařez. Skvělý vizuál (tomu by slušelo velké plátno). A v řadě symbolů a odkazů - Saturn požírající svého syna (F. Goya). Jen Eneko není Artuš, protože mnohou práci za něj musí udělat někdo jiný. Příběh, kde se zdá, že honba za pokladem je na prvním místě, avšak alespoň zde Eneko ukáže, co opravdu chce. Efektní je i příchod bouře, kdy nepadají jen kroupy. Za mne velká spokojenost - parádní fantasy. ()
„Bez bázně a hany, s mečem na pohahy!“ (Ne)obyčejná fantasy, která (ne)řeší pohanské dilema, zda zůstat přisátí k již povislému ňadru jeskynní bohyně, nebo jít s dobou a pořídit si na hlavu trnovou korunu a do hlavy výčitky svědomí kvůli prvotnímu hříchu. Nebo zda o pár století předběhnout Angelu Merkelovou a radostně otvírat náruč Saracénům. A teď babo raď. OKÉNKO MOHYLY: [][] Čím se pohani vyznačují? [] Zajímavými válečnými taktikami. Mručením v křoví, krupobitím na objednávku a schopností překvapit protivníka... svou sebevraždou. [] Zanedbanou pedikúrou a schopností nepříteli vyškrábat oči nohama. [] Moderním sebepoškozováním, viz Irati, při depresích si nožem pižlající nohu. [][] Ocenil jsem mírně přerostlou stometrovou užovku i pyrenejské Stromovousy a Kamenožrouty, vrostlé do skal a mechu v lesích, a pobavilo mě, jak Mira žárlila na Pannu Marii a jak ji dopalovalo, když vesničané, klečící postaru před pohanskou mohylou, se pro sichr i křižovali, ale samotný příběh nic moc. Přitom kovářský divous v Alijově Errementari mě stáhnul až do pekla. ()
Španielsky pán prsteňov, tak tvrdia Španieli. Menej veľkolepý, ale dosť nápaditý a aj bradatý ako má byť. Veľa mýtov a legiend na kope, ľahká stredoveká fantázia na pomedzí pohanských kultov a kresťanstva s rozprávkovou mágiou, kde sa dokáže, že aj čarodejnica je len žena. ()
Začíná to legendární bitvou v průsmyku Roncevaux, která sice patřila spíše k těm průměrným bojovým sekvencím, ale jestli se nepletu, je to snad poprvé, co se někdo odvážil hodit jeden ze základů rytířské kultury na plátno. A to se cení. Jenže celkem záhy film sklouzl do klasické přetahované, kterou mezi sebou vedli křesťané s pohany. Sem tam se tu mihne nějaká mytologická potvora, divák nahlédne pod pokličku baskického folklóru a něco do sebe mají i exteriéry. Jenže marná sláva, připadalo mi, že se tu toho zase tak moc neděje. Hodně se tu mluvilo a Alijo především sázel na mystickou atmosféru, kterou se mu ale dost často nepodařilo navodit. Ani herecky mě to moc neoslovilo. Škoda. S vyšším rozpočtem a lepší produkcí to mohla být pecka. Takhle je to, bohužel, jenom průměr. 50% ()
Silnejšie dve hviezdy, inak zbytočne nadhodnotený pokus o staromilskú fantasy. ()
Pěkná mytologicky laděná fantasy situovaná do zajímavé doby. Škoda, že o baskické mytologii česky nevyšla ani informační brožura, natož fundovaná podrobná studie. Kromě bájných či báchorečných (dříve se říkalo báječných) bytostí mě zaujala i zvířata, konkrétně třeba mlok, ať už byl skutečný nebo digitální. Živého mloka jsem v přírodě viděl jen jednou, když jsem si někdy v červenci 1970 ráno čistil zuby u jednoho horského potůčku v Krkonoších. Pamětliv toho, že jde o chráněného živočicha, jsem zubní pastu plival stranou, i když mě napadlo, že by modrozelená Fluora mohla zajímavě barevně kontrastovat s jeho černožlutým designem. – Filmový příběh končí docela smutně. Však i to pohanství křesťané převálcovali a inkvizice se svého času v Baskicku pěkně vyřádila. ()
Viděno v originále (baskičtina) se španělskými titulky, vzhledem k mým znalostem jazyků jsem se orientoval částmi jen podle kontextu, ale většina mi smysl dávala. Solidní historický film s prvky fantasy (baskický folklór). Na velikost rozpočtu solidní CGI a herecké výkony. Přirovnání k Pánovi Prstenů se hodí, nádherné prostředí. Záběry lesů a hor opravdu epické, škoda, že je les Irati tak daleko, rád bych se tam podíval. (1. hodnocení a 1. recenze) ()
Španieli nám prinášajú pohľad na prelom medzi obdobím pohanských božstiev a kresťanstva. Veľmi pekne podané a človeku aj staršiemu, prináša pozerateľnú legendu. ()
Trošku iné ako som čakal, trošku viac komorné, ale aj tak slušný počin, kde sa miesi fantasy s reálnou históriou. Výprava, masky, kostýmy, výber hercov a ich talent, všetko na slušnej úrovni. S väčším rozpočtom by to dokázalo vyčarovať ešte viac. ()
Príbeh je nezaujímavý, atmosféra skoro žiadna, zápletka nudná a pohanská mytológia škaredá. Keby to bola aspoň nejaká fantasy rozprávka, by to bolo určite skonzumovateľné. ()
Fantasy rozprávka pre dospelých.Temný nádych krížený pohanskými legendami a korupčným kreťanstvom. ()
Zajímavý film, bohužel dosti rozvláčný, ale pohanská mystika vs. křesťanství je neotřelé téma. Každému asi nesedne, nicméně mě zaujal. Jedna hvězda dolů za přepálenou stopáž a hluchá místa. Ale jako celek to vyznělo překvapivě dobře. 80%. ()
Může mi někdo vysvětlit zdejší procentuální hodnocení? Když drtivá většina dává 3 až 5 hvězd a film má 72%? Trošku divné. Nicméně! Ani nevím proč, začal jsem koukat a byl přesvědčen, že to je Turecký film... A říkal jsem si... ano, občas se objeví turecké skvosty... ale co? Nakonec opět španělská bombička, resp. atomová bomba, NAPĚCHOVANÁ neuvěřitelným luxusáctvím de facto od začátku až do konce. Mám velikou slabost pro cokoliv, co je cca z 19. století a níže. A čím víc níže, tím větší zájem! Což znamená, že 8. století, navíc protkané vkusným fantasy, je zcela líbivá noblesní záležitost. Navíc samozřejmě kompletně vizualisticky dokonalá, kdy nemám nejmenší problém uvěřit, že nějak takhle to mohlo býti v onej době. OK samozřejmě bez přidaných nad-přirozeních. Kombinace Barbara Conana, lehoučce Pána Prstenů tam vidím coby nejvěrnější fanoušek z věrných, plus to chytá další okrajové známé snímky, ani však nyní nevím jaké. Vím jen jediné. Za mě je to hoodně povedená jízda, která se vyhoupla do FIVE TOP snímků letoška. ()
I přes podle mě nízký rozpočet, jde o dívatelný počin. Ze startu jsem čekal druhého Barbara Conana, ale naštěstí se tak nestalo a přešlo do pohádkové fantasy. První půlka bylo o něco lepší, ale stále to drželo určitý standard. Po skončení filmu, jsem byl nucen název filmu projet mapama a za mě teda zasloužené 4* pro Španělsko. ()