Walk the Line

Klasicky narativně (vzestup - pád - druhý dech) i časově (lineární chronologie) vystavěný biografický film. Výborný herecký i pěvecký výkon Joaquina Phoenixe (něco podobného jsme mohli vidět od Vala Kilmera v The Doors), obstojná Reese Witherspoon a pro fajnšmekry Terminátor Robert Patrick v roli otce. Dechberoucí hudební čísla dávají filmu rytmus a vytváří řadu uzlových okamžiků celého příběhu (začátečnická nervozita - velkolepý úspěch - chlast a drogy - velký návrat - happy end příběhu s June). Samotný Johny Cash u nás není tolik známý jako v USA nebo v západní Evropě, Walk the Line má proto i edukativní hodnotu (29.03.2006)

Tento film ma bavil. Napriek tomu, že v ňom nebolo nič, čo by som vopred neočakával od životopisu hudobníka. Alkohol, drogy, manželské hádky, odpadnutie na koncerte, uväznenie. A vlastne nič naviac. Navyše som mal problém s tým, čo Johnny v tom ktorom momente ďalšieho svojho pádu cíti. Má výčitky kvôli deťom a manželke? Smúti kvôli nešťastnej láske? Alebo kvôli bratovi? Alebo je len ožratý? Walk the line je film o hercoch. Mangold sa im do toho nepletie žiadnym autorstvom, je to proste o Joaquinovi a Reese a v neposlednom rade si zase raz po čase strihol dôležitú úlohu spoľahlivý a málo využívaný Robert Patrick. Ak by tu bolo o jednu silnú scénu naviac, bolo by to za štyri. 70%. (04.11.2015)

Přišlo mi to jako neskutečná nuda. Když to srovnám s filmem Great Balls of Fire! o Jerry Lee Lewisovi, kterej vypráví o stejný době a má hodně podobnej příběh, vyjde z toho Walk the Line hodně špatně. Chybí výraznej nápad, stylizace, prostě cokoliv, co by udělalo z tohohle filmu něco víc než jen neoriginální životopisnej příběh slavnýho hudebníka, po x-té podle stejný šablony. (27.02.2007)

Tak vzhledem k tomu, že film pochází už z roku 2005, tak musím konstatovat, že trvalo opravdu dlouho než jsem na něj vůbec narazil. Songy Johhnyho Cashe poslouchám už pěknou řádku let, ale o jeho soukromém životě jsem si téměř nic nezjišťoval, ale představoval jsem si ho podobně, jak ho prezentuje tento film. Teď k filmu. Budu využívat pár spoilerů, takže kdo nemá tušení, kdo to vůbec Johhny Cash byl a neví nic o jeho životě, tak by měl v zájmu co nejlepšího diváckého zážitku přestat číst. Mám na mysli přestat číst tento komentář. Četbu jako takovou vám samozřejmě schvaluji. Pokud se tedy nejedná o četbu pronočasopisů, nebo těch bůlvárních zbytečností.Takže film mapuje život J. R. Cashe od doby kdy byl asi 12 letý kluk až po dobu jeho svatby s June Carterovou. Ta svatba samotná ani nic nadcházejícího už zde není. Jeho životní období mapuje docela nerovnoměrně. Jeho dětství je zde shrnuto asi do 10 minut a zahrnuje více méně pouze jednu dramatickou událost, která ovšem obrovským přeobrovským způsobem život J. R. Cashe ovlivnila. Poté přichází na scénu Johhnyho život na vojně - cca. 5 minut. Zde si akorát zatelefonuje, v té době, ještě své přítelkyni a taky na vojně pozná kouzlo kytary. Poté nás film seznámí s úplným začátkem jeho hudební kariéry, který už je alespoň 15 minutový. A nakonec se z J. R. Cashe stane velká hudební hvězda, která brzy podlehne kouzlu drog a alkoholu a o takovém Johhnym Cashi je právě zbytek filmu, což je alespoň pro mě osobně docela škoda. Co mi vadilo podstatně více je to, že všechny postavy v průběhu filmu prakticky nestárnou. Cashovi rodiče jsou naprosto stejní, jako byli, když mu bylo 12. Ani by mě příliš nepřekvapilo, kdyby toho 12 letého Cashe hrál rovněž Joaquin Phoenix. Mimochodem jsem viděl několik koncertů Johhny Cashe a musím říct, že ta Cashova typická gesta reprodukuje Joaquin Phoenix skutečně autenticky ačkoli se mu příliš nepodobá. Snad pouze černou košilu a účes nosí stejné. Hudby zazní ve filmu tak akorát a zazní pouze ty nejvybranější skvosty. Na city se film snaží útočit hodně a nutno říct, že se mu to i celkem daří. Několikrát mi naskočily zimomriavky, ale možná za to může Cashova hudba, u které je mívám pravidelně. Takže film je docela pěkný, ale upřímně jsem čekal víc. Má pár skvělých momentů, ale většinu filmu zabral takový lehký stereotyp, kdy se Johhny neustále utápí v drogách. Svoje hodnocení nevidím na víc než na pěkné 3*. (17.07.2012)

Až do tohoto smínku jsem pouze věděl, že nějaký hudebník s tímto jménem existoval a přibližně jsem tušil žánr, který hrál, tudíž pro mne je to přínosné sblížení s touto osobností. Na stranu druhou na něj zhruba po třetině filmu není hezký pohled, a tak sice film šíří jeho slávu, ale poněkud podivným způsobem; asi jako "hrát sice uměl, ale jinak to byl spíše zhýralý bastard". Což o to, on takový možná doopravdy byl, nevím. V tom případě bych však čekal, že se tvůrcům nějaké pasáže do filmu šikovně "nevejdou" a film by pro Cashe vyzníval o poznáni pozitivněji. Tvůrci ho prostě asi chtěli ukázat takového, jaký doopravdy byl a nemá dál cenu, abych tu o tom žvatlal... Film jako takový hodnotím veskrze pozitivně, nepodařilo se mu však si mne získat. Pouze jsem nezúčastněně sledoval příběh zpěváka, který se mi navíc postupem času jako člověk hnusil čím dál tím víc... 70% (14.01.2011)

Hodně působivý snímek se skvělými písničkami, které Phoenix s Withersoonovou zazpívali dokonale - troufám si říct, že možná lépe než opravdový Cash. No, co dodat? Johnny Cash měl vážně zajímavý život :). (01.12.2007)

Na vývoji americkej kultúry sa podieľal aj J.R.Cash, ktorého autobiografia je zhrnutá a pripomenutá v tomto snímku! Joaquin Phoenix sa stotožnil s J.Cashom a opať ovládol hudobné pódia a filmové sály! Snímok Walk the Line je nezabudnuteľným dielom Jamesa Mangolda. Hudbu tohto štýlu som nikdy nepočúval, ale po tomto prevedení má v mojom playliste pevné miesto soundtrack z tohto filmu! Phoenixová partnerka v tomto snímku Reese Witherspoon je úplne úžasna! Nevedel som, že pravá blondínka je tak skvelá a krásna herečka :) Celkovo tento snímok na mňa zapôsobil a utkol mi v pamäti..! Atmosféra, hudba a herectvo sa u mňa podpísalo ako nikdy predtým... (23.12.2007)

Výborný biografický snímek o Johnny Cashovi (Joaquin Phoenix), kterému více než zdatně sekunduje Reese Witherspoon, které to nejenže opravdu sluší, ale zároveň i skvěle hraje (po zásluze získala Oscara). I přes více než dvouhodinovou stopáž jsem se ani chviličku nenudil a film udržel po celou tu dobu mou pozornost. Příjemný zážitek. (25.10.2011)

Výborný film. Životní role Joaquina Phoenixe a vzhledem k Oscaru i Reese Witherspoon. V jistých ohledech jde o film s tradiční koncepcí životopisného filmu, ale režisér si s látkou poradil skvěle a film nenudí a má spád. Jedny z nejlepších scén jsou scény hudební, které mají skvělou dynamiku a profesionální výkony z řad samotných protagonistů. Na poli životopisů z řad hudebních umělců řadím Walk the line na jednu z nejvyšších příček. (07.01.2007)

Ďalší zo životopisných filmov o slávnych hudobníkoch, nevybočujúci z radu. Vo filmoch tohto druhu je problémom výber charakteristických životných epizód. Cashových fanúšikov mohlo dosť naštvať, že významnú časť filmu je Cash znázorňovaný ako opilec napchávajúci sa tabletkami, demolujúci svoje okolie a neschopný odraziť sa od dna. A keď ďalších 35 úspešných rokov jeho života odfláknu niekoľkými vetami pred záverečnými titulkami, mám sklon to považovať za zlý úmysel tvorcov. Na druhej strane fanúšikov iste potešila Cashova hudba a koncertné vystúpenia. (01.01.2010)

Ačkoliv rozhodně nepatřím k fanouškům Johnnyho Cashe a jeho hudba tak na mě třeba z rádia či ve filmu zní zcela bezejmenná (barbar) asi se brzo stanu fanouškem Joaquina Phoenixe. V čem jsem ho viděl, v tom se mi líbil.  Na Walk the Line jsem se tedy díval jako čistá tabula rasa neznaje nic z jeho životního příběhu a trochu s obavou, jestli to budou dobře strávené dvě a půl hodiny.  Ale hned na začátku jsem od Mangolda dostal přes hubu  a když pak k Joaquinovi nastoupila Reese Witherspoon nepřestal jsem jejich složitýmu vztahu fandit. Pro mě pak s bonusem, že jsem nevěděl, jak to skončí, někdy je holt to barbarství i výhodou.  Sympatické vlastně i v tom, že vyprávění postrádá tu gloriolu jako třeba v případě příběhu Freddyho   a vydává se spíš cestou civilnější, lidštější. Po zhlédnutí jsem se mrkl na Johnnyho životopis a  docela mi chyběla  uhořelá "žlutá káňata". (04.11.2023)

90%.. co sa tyka zanru, dosiahol vrchol, no mne ku top nieco malinko chyba, urcite to vsak nie su herecke vykony, phoenix tradicne brilantne, slusne obstala aj reese a potesil ma robert patrick, ktory svoj ksicht od terminatora skoro vobec nezmenil :) (18.09.2006)

O režisérských schopnostech Jamese Mangolda mám pochybnosti po celou jeho kariéru, takže ani tentokrát nepřekvapil. Scénář opakuje všechna dávno viděná žánrová klišé, takže zřejmě bez ohledu na žánr a zemi jsou všichni hudebníci stejní. Ještěže je tu silná dvojice Joaquin Phoenix a Reese Witherspoon, která je schopná celý tenhle projekt udržet nad vodou (a dokonce jim to i výborně zpívá). Slušné, ale nijak mne to neohromilo (70%). (09.01.2011)

Tak jsem se den poté, co jsem si po čase připomněl hudbu Johnnyho Cashe v Frankenheimerově snímku Držím se v řadě, podíval i na film o této slavné muzikantské a pěvecké legendě americké country music. Je pravda, že mi snímek vesměs nenabídl mnoho toho, co bych už neviděl v řadě jiných životopisných snímcích ze života zpěváků, ale také, že díky svižně podanému příběhu, slušně vykresleným hlavním postavám a rovněž výborné hudbě mi velice rychle uběhl. Vůbec bych se ani nezlobil, kdyby film pokračoval dál a dovyprávěl nám např. i to, čemu se dostalo prostoru už jen v závěrečných titulcích. Nicméně z dnešního pohledu, kdy se životopisní filmy o slavných často točí ve stylu krátkého výseku či někdy i pouhé jedné epizody ze života osobnosti, může být i zvolené zpracování příběhu od dětství po vrchol kariéry a několik důležitých okamihů života přímo ideálním řešením. Tak mě těší, že se tvůrcům podařilo pak film ukončit jednou skutečně nezapomenutelnou scénou, jejíž vyvrcholení hodně dojme a současně proběhne bez zbytečného patosu... a herecké ztvárnění Johnnyho i June bylo přímo fantastické. Joacquina Phoenixe jsem jako herce dosud viděl jenom v Jokerovi, kde mi jeho výkon zrovna dvakrát nesedl, ale poté, co jsem 2 a půl hodiny sledoval jeho famózní ztvárnění Cashe na jevišti i během různých zpěvákových životních peripetií v soukromí, musím ho vzít na milost. :) [75%] (12.01.2022)

Režisér Mangold mě hodně zaujal vlakem do Yumy a tak jsem dal šanci i jeho Walk the Line, ač je zde uvedeno, že se jedná o romantický muzikál. Potřetí za sebou se mi podařilo vybrat ze své sbírky film, kde jsou 4 hvězdy málo a 5 je moc. Cashova muzika mě oslovuje a jeho život, ač jede podle klasických klišé muzikanta mě zajímá. Phoenix mi byl vždycky silně nesympatický. Důvod? Má křivou hubu a působí jako arogantní zloun. Ovšem to vůbec neznamená, že by neuměl hrát, ba právě naopak. Dle mého názoru se na Cashe hodí a svou roli zahrál více než přesvědčivě. A stejné je to i se šklebičkou Witherspoonovou. Když jsem viděl, kdo ve filmu hraje, zhrozil jsem se. Dlouho předlouho jsem se bál na obal s oběma protagonisty jen sáhnout. Učinil jsem tak a oba mi dali, co proto. Není to dokonalý, úžasný a úchvatný film, ale je to snímek, co mě přivedl ke Cashovi a je povedený, proto 4 a půl. 9/10 (08.12.2009)

Lesk a bída Johnyho Cashe v bravůrním podání Phoenixe ve dvou hodinovém filmu. Nejsem přívrženec hudebních filmů, ale nejsem si jist vyvážeností děje, hudby a "jemných" zastávek u určitých jeho etap. Nejsem asi takový odborník jako pan režisér, ale tak či onak jako divák se rozhodně přikláním k lepšímu hodnocení, ovšem s většími výhradami... (10.04.2011)

Walk the Line som dlho obchádzala kvôli Reese, a nemala som to robiť. Pretože Joaquin tu bol fantastický. Videli ste nejaké staré videá s Johnym a June? Tak asi viete, ako aj ja, že toho oscara tu mal dostať predsa len niekto iný. Príbeh hodný speváckej hviezdy, kde nechýbalo nič. Tragédia z detstva, problémy s otcom, z ničoho na výslnie, problémy s manželkou, nenaplnená láska ... a do toho všetkého sa plietli tabletky a krásne sa to komplikovalo. A všetci vieme ako to skončilo. Veľká spokojnosť. (27.02.2016)

V Hollywoode sa v posledných rokoch rozbehol trend natáčať životopisné filmy a žať nimi množstvo oscarových nominácií. Mali sme tu producenta a leteckého priekopníka (The Aviator), spisovateľa (Finding Neverland) či legendárneho speváka (Ray). Najnovší životopisný film Walk the Line má veľa styčných bodov hlavne s posledným menovaným. Nie je to iba tým, že oba filmy sú o spevákoch, ale celkový životný príbeh Raya Charlesa a Johnnyho Casha sú dosť podobné a aj Mangoldov štýl rozprávania veľmi pripomína Hackfordov. A treba povedať, že v oboch prípadoch ide o sakra-dobre odvedenú prácu. Herecké výkony vo Walk the Line sú neskutočné. Joaquin Phoenix bol pre úlohu Johnnyho ideálna voľba - nielen že sa naňho podobá, ale jeho herecký prejav tejto úlohe presne sadne a pôsobí veľmi vierohodne. Jeho mimika, gestikulácia a práca s hlasom sú ukážkou skvelého herectva. Reese Witherspoon mu v ničom nezaostáva a podáva imho suverénne najlepší výkon svojej kariéry. June obdarila veľkou charizmou a jej postava mi bola najsympatickejšou z celého filmu. Na moje úprimné milé prekvapenie obaja podávajú aj úžasné spevácke výkony. Ich skvelých hlasov som sa nevedel nabažiť a prial som si, aby bolo vo filme ešte viac hudobných čísel - dokonca aj keď tento štýl hudby nejak zvlášť nemusím. K technickej stránke filmu moc nemám čo povedať, je na štandardnej "oscarovo-nominačnej" úrovni. Na filme mi vadili vlastne len tri veci: Mangoldova nedostatočná režijná invencia (opäť porovnám s Rayom, kde Hackford svoju prácu zvládol o triedu lepšie) ; film by potreboval trochu zdynamizovať - buď skrátením stopáže alebo "dravejším" strihom ; a nakoniec postava Johnnyho otca - ten typ charakteru je už jednoducho tak prevarený, miliónkrát videný a z toho dôvodu predvídateľný a priehľadný, až mi vadil. Tieto tri chybičky u mňa zrážajú hodnotenie na 8/10. (10.02.2006)

Joaquin Phoenix skvěle zpívá, písničky jsou super, Reese Witherspoonové to sluší a hraje nejlépe za svojí dosavadní filmovou kariéru (a taky pěkně zpívá) ale i tak filmu něco chybí. Něco co by mě donutilo podívat se na něj znovu. A už když skončil takřka jsem zapoměl co bylo na začátku. (02.06.2007)

Jeden z nejlepších životopisných filmů, co jsem viděl společně s the Doors. Joaquin fantazie! Divím se, že nedostal Oscara. Reese také vynikající a k sežrání. I přes tu délku, z které jsem měl strach, tak to uteče rychle + parádní soundtrack. Tady jednoznačných 5*. Určitě stojí za to i několikrát shlédnout. (28.03.2013)