Fontána

nejde o to co píše ale jak a kolik. Já fakt proti tobě (narozdíl od mnoha uživatelů tady) nic nemam. Chápu to jak ty chápeš filmy a z velký části já je chápu podobně ale když se ti to nepovedlo ostatním lidem to tu vysvětlit stokrát tak po sto první se ti to taky nepovede. Už vůbec né takovejma slohama. Neber to ňák zle ale příde mi, že si zbytečně kazíš jméno i když to třeba myslíš dobře....

Tak tohle se mi teda cist nechce :-D

...proboha zhukove už né prosím....

V celku solidní vysvětlení ale já myslel, že to jak ho na konci zabije strom života má něco společnýho s tim Prvnim otce. Izzi v muzeu čte z tý máyský knihy a řiká, že to byl první člověk a obětoval se aby stvořil svět. "Svět, života mu vyrůstá z břicha. Z jeho těla se staly kořeny. Rozpínaly se a stvořil Zemi"....

selviskhed: Ďakujem. Po bláboloch gen. Zhukova sa tu začína blýskať na lepšie časy.

kde je generál?

Zásadní z mého komentáře je toto (SPOILER): Vzah linky z roku 1500 a 2000 je vcelku jasný. Izzi píše knihu, ve které se vyrovnává se svou smrtelností, ale především s pocity osamělosti. Španělsko je obraz Izzina těla. Inkvizitor je symbol pro její nádor. Když královna ztrácí uzemí, je to analogické tomu, kterak Izzi postupně ztrácí citlivost v různých částech svého těla. Konkvistador se snaží zaútočit na inkvizitora kuší. Královna Izabela ho před útokem zastavuje. Konkvistador, který útočí na inkvizitora je Tommy, který se vrámci svého vědeckého výzkumu utkává s nádorem. Když Izzi nechává ve svém díle královnu konkvistadora zastavit, chce Izzi po Tommym, aby přestal poslední chvíle kdy můžou být spolu trávit v práci. Posílá ho hledat strom života, což znamená že chce, aby ji poslouchal, když přemýšlí o smyslu smrti. Najít smysl smrti je totiž obtížnější než smrti zabránit, tak jako je obtížnější najít strom života než zabít inkvizitora. Tommy knihu čte, ale nechápe co se mu Izzi snaží říct. Potud je vše docela zřejmé. ____ Pokud jde o linku z roku 2500, spekuluju mnohem více. Myslím si, že onkolog Tommy z roku 2000 začíná užívat preparát ze stromu ve Guatemale se kterým pracuje v laboratoři a skutečně žije do roku 2500. Stále se mu nedaří dokočit knihu. Dokončí ji až potom co dojde osvícení. Nechá konkvistadora přijít ke stromu věčného života, strom ho však zabije. Konkvistador je udiven, protože nic nechápe a dokonce si nestihne nasadit prsten o kterém královna řekla, aby jej měl u sebe, protože jen tehdy s ní bude moct pobývat na věky. Zdá se to být paradoxní - strom věčného života a přináší smrt. Tento paradox je však paradoxem jen pro člověka, který není osvícený. Tommy píše tento text po osvícení, avšak postava konkvistadora není osvícená. Když Tommy po osvícení kapitolu dopisuje, vypořádává se se svou minulou zaslepeností a promítá ji právě do postavy konkvistadora. Osvícení mu přináší toto poznání - věčný život není neustálé prodlužování tohoto života. O to se Tommy snažil, když chtěl Izzi zachránit život a sám na sobě to 500 let praktikoval. Nepomohlo mu to však k věčnému životu ani o krůček. Byl zaslepený a život, který tak získal byl podobný spíše věčnému utrpení, peklu nebo samsáře. Po osvícení zjistil, že věčný život se od běžného lidského života neliší kvantitativně svou délkou, nýbrž kvalitativně. Čas bez konce se od věčnosti liší tak jako stvořené od nestvořeného. Když toto pozná, je připraven setkat se Izzi ve věčnosti. Jako osvícený vstupuje do příběhu konkvistadora a nasazuje si jeho prsten. Díky tomu, že má prsten a umírá se podle slibu královny může těšit s věčného přebývání v její blízkosti.

Aronofsky říkal, že jen jedna z těch rovin je současná a skutečná. Přikláním se k té "budoucnosti" jako ke skutečnosti. Až ho jednou potkám, tak se ho zeptám a pak mu vynadám :-)

Zdravím, zatím jsem nečetl žádnou diskuzi k třem rovinám a ani se o tom s nikým nebavil, takže můžu nabídnout jen obrysy svého konečného mínění. Nicméně doporučuju můj komentář, obzvláště od části "Moje interpretace příbehu:". V zásadě si myslím, že příběh konkvistadora je příběh fiktivní (knižní), kdežto Tommy skutečně žije do roku 2500 a až při osvícení rozliší dvě pojetí věčnosti. Podle prvního (chybného) je věčnost, když k určitému časovému úseku přídáváme stále další časové úseky (kvantitatí pojetí) a druhé (pravdivé) pojíma věčnost jako věc od nekonečného času kvalitativně odlišnou (tak to ostatně říká asi každý katolický katechismus:)).

Jen jsem narážel na příspěvek Dadela o "bublině" ve vesmíru. Ta ale byla prázdná, proto ta moje předchozí otázka. Pokud jsi to taky tak myslel, gen.Zhukove, tak bych rád ten optimistický výklad :-) ( ale faktem je, že bych si rád přečetl i výklad na základě multidimenzionality paralelních realit :-))

Ať přijde jakejkoliv bude to na dlouho....

:-) A kam se poděl Tom a strom? :-)

:-D tak to je paráda.

http://technet.idnes.cz/astronomove-objevili-v-kosmu-gigantickou-mydlovou-bublinu-pqk-/tec_vesmir.asp?c=A090727_112711_tec_vesmir_mbo#utm_source=zpravy.idnes.cz&utm_medium=hlavniz&utm_campaign=4

To je právě na filmech (a obecně na umění) přeci to nejlepší. Často mi nejde o nějaký estetický zážitek, ale o luštění různých symbolů, narážek nebo skrytých významů. Pokud je umění jenom hezké, ale nemá žádný obsah, pak se mi nelíbí.

Na jednu stranu tohle ráda nemám - když si musím domýšlet, co tím chtěl autor říct, protože něco nevědět jistě je to nejhorší. Na druhou stranu je to právě to kouzlo, že vlastně existuje několik výkladů. Něco podobného jsem zažila se seriálem Life on Mars, ale to nakonec sami tvůrci řekli, jak to zamýšleli. Tím to ale na druhou stranu pokazili, takže lidi si to stejně vykládají všelijak a vysvětlení ignorují :-)

Tak to já teda mám spíš potřebu si každý film nějak vysvětlit. A pak mám vždycky radost, když přijdu na nějaké vysvětlení, které sedí. A vězte, že občas je to docela oříšek (Mechanický pomeranč, Vesmírná odysea, Brazil, MP smysl života et cetera...)

Ale ved tento film sa nema chapat .) ale citit.

Yay, nechtěla jsem rozvířit nějakou divokou debatu ;-) Ale myslím, že přesně to dokládá, jak je tenhle film skvěle dělaný - lidi si o různých výkladech povídají ještě dlouho potom, co byl natočený. Já jsem si to včera pustila potřetí a tentokrát jsem se zaměřila čistě na vztah Tommy a Izzy a něco tak intenzivního se hned tak nevidí.

Tohle ale nikde nepopírám. Conquistador je zcela nepochybně zobrazení Tommyho. Ostatně knihu psala Isabela, čímž se to vysvětluje. Takhle bych to teda chápal já. Knižní postava přece může být inspirována postavou skutečnou. Ostatně tomu tak v mnoha knihách je.

No počkejte. Rovina s conquistadorem je tam vždy jen, když Tommy otevře knihu. Ta je jasná. Prsten ani tetování není určitě úmyslně vepsaný do knihy. Navíc přeci vzpomíná na Isabelu. To jsou ty scény, kdy se před ním objevuje. Ve skutečnosti je to ale vzpomínka...

gen.Zhukov 14.06.2009 15:11: "...některé záležitosti ohledně Fontány podle mě zůstanou navždy nepochopeny..."
Které záležitosti máš na mysli?

Jop, tetování, prsten, ale to taky může být úmyslně vepsané do knihy - ale to už by bylo asi trochu komplikované.

Tak to já zase souhlasím s tím prvním výkladem. Třetí část určitě není ta kniha. To se dá vysledovat i z různých souvislostí (vzpomínky na Isabelu, tetování et cetera...)

Možná to tu už padlo (tedy spíš určitě, ale nemám sílu pročítat celou diskuzi ;-)), ale narazila jsem na zajímavý výklad těch časových linií ve filmu - že tedy minulost byla Izzina kniha, současnost je ve skutečnosti už minulost a ta budoucnost představuje současnost (Tommyho). Já tedy nevím, osobně se přikláním k tomu, že ta minulost i budoucnost jsou jen součástí knihy, ale tahle teorie mě celkem zaujala. Chtěla bych potkat Darrrena Arnonofskyho a zeptat se ho :-)

gen.Zhukov: To byl taky autorův záměr.... mimochodem pěknej avatar...lepší než předtim a hlavně už asi dost uživatelů na něj bylo alergickejch... já jsem neutrální;-)

Tak jsem si to dal podruhé a spoustu věcí jsem si ujasnil. Hned je mi to trošku jasnější. viz. komentář.

Ja nerikam, ze ho pochopim. Ale uz vim, co od toho cekat. Po prvnim shlednuti jsem mel problem to nejak smysluplne uchopit. Ostatne jako jine filmy. Treba takovy Mechanicky pomeranc jsem si dokazal vylozit az po tretim shlednuti.

Fontanu uz mam chvilku za sebou, ale nutne si ji budu muset pustit znovu. Tohle je presne ten typ filmu, ktery clovek pochopi az na ponekolikate. Je to podobne jako u filmu od Kubricka, Tarkovskeho nebo treba Bergmana.