Syn
The Son
The Son
The Son
Réžia:
Florian ZellerKamera:
Ben SmithardHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Hugh Jackman, Vanessa Kirby, Laura Dern, Anthony Hopkins, William Hope, Akie Kotabe, Reza Diako, Zen McGrath, Hugh Quarshie, Joakim Skarli, Joseph Mydell (viac)VOD (5)
Obsahy(3)
Dramatik Florian Zeller, autor výnimočného filmu Otec (2020), za ktorý získal Oscara, opäť zveril Anthonymu Hopkinsovi úlohu problémového otca - tentoraz v príbehu s názvom Syn. Úspešný Peter (Hugh Jackman) sa snaží nájsť svoju cestu životom s dieťaťom a novou, mladou a krásnou partnerkou Beth (Vanessa Kirby). Každodenný život sa však obráti naruby, keď sa pri jeho dverách objaví bývalá manželka Kate (Laura Dern), aby sa porozprávala o ich 17-ročnom synovi Nicholasovi (Zen McGrath). Mladík, traumatizovaný rozvodom rodičov, už niekoľko mesiacov nechodí do školy a vyrovnáva sa s krutou realitou. (HBO Max)
(viac)Recenzie (35)
Po vynikajícím otci, další Zellerova část zamyšlené trilogie. Bohužel, kde Otec bodoval hereckým koncertem Anthony Hopkinse a invenční režií, která skvěle zpracovávala zdravotní stav hlavní postavy, tam je syn klasickým americkým dramatem o problémové komunikaci mezi rodiči a dětmi, tentokrát primárně mezi otcem a synem. Bohužel bez invence a zbytečně natažené, bez výraznější gradace. ()
Naposledy Florian Zeller „rozebíral“ vliv nemocného člověka na jeho blízké okolí. Ani tentokrát rodinné prostředí neopouští a zabývá se kromě jiného tím, jak pohled na výchovu dětí ovlivňují osobní zkušenosti z výchovy rodičů. Hugh Jackman opustil Lauru Dern, se kterou má dospívajícího syna. S mladší novou ženou Vanessou Kirby se těší z nedávno narozeného potomka, má stabilní zázemí, luxusní byt na Manhattanu, daří se mu v práci. Rovnováhu naruší prosba syna, který by rád vyměnil dosavadní matčinu přítomnost za otcovu. Frustrovaný teenager ovšem nadále kašle na školu a jeho emoční nestálost začne nabírat na síle. Tvůrci nám na jeho příkladu předkládají, jak závažným a hlubokým problémem duševní zdraví adolescentů v současnosti je. Stejně tak, jak důležité je volit „správná“ slova i při vypjatých momentech. Ve výsledku mi pomalé tempo nevadilo, a to hlavně díky celkové náladě, hercům (pasáž, která rámuje vztah Jackmana s jeho otcem, je skvělá, protože Anthony Hopkins je skvělý) i melodramatickému závěru, který mi sednul. Tohle komorní drama sice působí v několika ohledech méně vyrovnaně než jeho předchůdce, každopádně se těším na završení trilogie. Silné tři hvězdy. ()
Smutné, no žiadne prekvapenie .. ()
Film o rozmaznanom zmrdíkovi, ktorý si myslel, že svet sa točí iba okolo neho a ktorý svojou 'vychcanou' povahou emočne zdieral svojich rodičov. Moc ma to nebavilo. Kvôli tomu zmrdovi som ho musel dávať na viac krát. Stále som bol v nepríjemnom napätí, či neurobí nejakú chujovinu alebo tak. Navyše tu všetci herci hrajú súťaž o najutrápenejší ksicht. Jednoznačne by vyhrala Laura Dern, ktorá by hravo prebila i Nicolasa Cagea. A ten je svojou 'utrápenosťou' neprekonateľný! ()
Po The Father asi väčšina očakávala, že na konci sa dozvieme, že všetko sa odohrávalo v paralelnom vesmíre alebo išlo o sen, či všetky postavy sú v skutočnosti mŕtve a tak podobne. Film ale kladie komplikované otázky, na ktoré sa nedajú nájsť ani komplikované odpovede. A to preto, že nie všetko, hlavne nie pocity, sa dá/dajú vysvetliť racionálne. Ale ako to vysvetliť otcovi, ktorý sa navyše nevie vyrovnať s chovaním vlastného otca v dávnej minulosti? Ako sa zachovať správne v situáciách, kde neviete, či zaváži viac cit, alebo racionalita? A bude Peter dobrým otcom ďalšiemu synovi? Rovnako ako Peter odpoveď nepoznám a tým, že ju neponúka ani Zeller, asi aj na tomto poli isté typy divákov sklame. ()
Docela dost předvídatelná tuctovka, nicméně se super obsazením. ()
Na "The Son" som bol veľmi zvedavý. Chcel som vidieť ako sa Florian Zeller postaví k inej téme po tom, aký fantastický zážitok priniesol s filmom "The Father". No bohužiaľ, bol som príliš optimistický a bohužiaľ film nedopadol tak ako jeho predchodca. Čo je pre mňa veľké sklamanie. Je ale aj pravda, že "The Father" bol veľmi malý a komorný film, o ktorý sa postaralo pár talentovaných hercov a práve svojou atmosférou a zasadením do toho bytu dokázal výrazne vytiahnuť všekto okolo. "The Son" ide na to opačne. Robí ten film väčší, pridáva postavy, dáva tam viacero situácií a snaží sa do toho nejako zakomponovať celkový príbeh. Bohužiaľ niekedy je menej viac a tento film to úprimne dokazuje. Dlhodobo som sa pri filme viac-menej nudil, nemal som pocit, že prináša zaujímavé momentky a jediné časti, ktoré skutočne fungovali sa dostávajú až na konci. Kedy som skutočne už cítil, čo sa stane. Najlepšia momentka filmu prichádza skutočne úplne na konci, kde sa Hugh Jackmann dočká toho, čo si celú dobu prial a funguje to skvele. Je to emocionálna scénka, ktorá ma skutočne zasiahla. Film však nevyniká ani v rámci témy (toto sme už videli) a jediné čo ho posúva sú herecké výkony. Najmä Hugh Jackman a Laura Dern toto prežívali naplno. No Zen McGrath dokopy so svojou postavou nemá veľmi veľký priestor na to priniesť nejaké zaujímavejšie momentky (okrem spomínaného záveru) a to je škoda, lebo mohol tento film niekam potiahnuť. Jedno pozretie okey, no viac od toho netreba čakať. Hodnotenie: B- ()
Čistá zívačka, ale taká až na úrovni paviána, že ústa ostanú dokorán takmer v kŕči. Ani fotra som nemal rád, ale synátor dopadol ešte depresívnejšie. ()
Otravné, neurotické, protivní všichni, nezajímalo a nebavilo mě to. Malý, znuděný, vychcaný, manipulativní rozesírač by měl kufry za dveřmi směr internátní škola, než by mrknul. ()
K samotnému tématu a jeho ztvárnění nemám co říct, s ničím podobným jsem se vůbec nesetkal. Zbývá mi tak pouze ohodnotit film na základě jeho technických kvalit a hereckého výkonu. A po obou stránkách mě nechal dokonale chladným. Příběh je velmi předvídatelný a i když měl režisér k dispozici zkušeného kameramana, celou dobu sledujeme naprosto tuctové záběry. Jediný zapamatovatelný moment, který zároveň chytře znalejšímu divákovi napoví, jak to celé dopadne, se udá hned na začátku, kdy Nicolas (alias ztrápený syn), projde po chodníku kolem STOP značek a přitom kráčí doleva. Každopádně... když se asi v polovině na scéně z ničeho nic objevil Anthony Hopkins, tak mě znenadání napadlo, jestli náhodou tenhle film nemá něco společného se snímkem The Father. Hned jsem si to samozřejmě namířil na CSFD a hle, on ho natočil stejný režisér a rovnou zase podle vlastní divadelní hry :). Možná nakonec přeci jen bylo chladné vyznění záměrem? Každopádně po oscarovém úspěchu Otce má očividně Zeller otevřené dveře do Hollywoodu, když dokázal sehnat taková herecká esa. Tak snad to bude napotřetí lepší. ()
Je to dobrý, ale děsně mě sere, že si tam fotřík tu flintu v koupelně přeci jen nechal. To bylo hodně dementní. A taky průhledný. Ale jinak výborně zahraná rodinná tragédie. ()
Film THE FATHER považujem za majstrovské dielo. A tak som si nemohla nechať ujsť ani drámu THE SON, ktorú opäť režíroval a napísal (divadelná hra) Florian Zeller, hudbu tentokrát zložil Hans Zimmer, kameramana si ponechali a nechýba ani mini rola pre Anthony Hopkinsa, ktorý v The Father podal excelentný herecký výkon muža s Alzheimerom. V The Son má už len cameo, ale príbeh je to už iný, nie je to ten otec, ale len otec. Myslela som si, že bude hrať tú istú postavu, ale nevadí. The Son som chcela vidieť v kine, no film sa tam nestihol ani ohriať a asi po dvoch týždňoch ho stiahli, takže som to už nestihla. Hugha Jackmana mám už roky rada, v The Crown som si obľúbila Vanessu Kirby, v Big Little Lies Lauru Dern, čiže perfektný casting a skvelé herecké výkony, neraz som mala až zimomriavky. The Son je silný film. Hovorí o dôležitej téme. Nastoľuje otázky. Človek sa môže buď donekonečna trápiť výčitkami svedomia, čo mohol urobiť inak alebo to neurobiť alebo jednoducho ísť v živote ďalej. Myslím si, že divák sa dokáže vžiť do každej z hlavných postáv (okrem syna Nicholasa pravdepodobne - no niektorí určite áno) a do istej miery s každou z nich sympatizovať. Je to veľmi ľudský film, taký ten "zo života", podobné problémy má nejedna rodina, či už je to rozvod, nový partner rodiča z hľadiska dieťaťa a celkový dopad rozvodu na jeho život a psychiku, tiež veľa ľudí sa dokáže stotožniť s obavami rodiča, ak dieťa či už malé alebo staršie má nejaké problémy a nemusia to byť len psychické problémy. Som dosť prekvapená, že The Son má také negatívne hodnotenia. Mne sa film skutočne páčil, ale je to veľmi smutný a taký dosť ťažký film, tak nie som si istá, či by som ho pozerala znova. O dosť slabší film ako The Father, ale ani The Son nesklamal a budem sa tešiť, keď nám Florian najbližšie daruje nejakú "dcéru" :-) ()
po výborném Otci přichází Zeller s dalším rodinným dramatem s divadelními kořeny a tentokrát to funguje tak napůl. Ne snad, že by Syn nenabízel silnější momenty, ale tam kde Otec zvládnul překvapit a uzemnit originálním pojetím zhoršující se nemoci, filmů o tom jak si k sobě hledají cestu odcizený rodič s potomkem je přeci jen víc a v tomhle ohledu Syn nepřináší nic objevného. Možná by trošku pomohlo, kdyby se stopáž smrskla pod dvě hodiny, ale rozdíl ve finálním dojmu by nejspíš nebyl nijak zásadní...60% ()
Boha, dostal by na piču, dva krát a keby to nepomohlo, internátna vojenská škola. Smrad spičený, iritoval ma a nie len on, ale celá táto degenerovaná precitlivená skurvená generácia týchto mentálov. ODPAD! ()
Po fantastickém Otcovi přechází Florian Zeller s dalším zpracováním své vlastní divadelní hry, a je to opět neuvěřitelná pecka a především opět naprosto dokonalá emoční jízda, která mě semlela a já nenacházím oslavných slov, která by trefně vystihla ten silný zážitek, který jsem si z tohoto dramatu odnesl. Upřímně tedy ale moc nechápu zdejší v podstatě jen průměrné hodnocení tohoto snímku a důvod tohoto doslova zločinu spáchaném na této geniálnosti, shledávám snad jen v tom, že oni uživatelé, kteří to tak podhodnocují, buď ještě nemají děti, a nebo žijí ve svým vlastním zkresleným sluníčkovým světě, jelikož divák, který žije v realitě, musí být Synem doslova ohromen, a to především jeho realičností, věrohodností a upřímností. Syn je zkrátka ve všech ohledech perfektně podmanivá podívaná, zpracovaná tak lidsky a věrohodně, až z toho mrazí, je to přirozené, je absolutně reálné, a díky průběhu doslova děsuplné, o závěru pak ani nemluvě, ovšem silnější je to pak o to víc, že to prostě snad ani jinak dopadnout nemohlo. K celkovému úchvatnému dojmu jinak určitě napomáhají i veškeré herecké výkony, na čele s naprosto dokonalým Hugh Jackmanem, který tu pro mě podává oscarový výkon a zmínit ještě musím představitele syna, který mi po celou dobu přišel neskutečně nesympatický a fakt divný, hned při závěrečných titulkách jsem si ovšem uvědomil, jak moc neskutečný výkon vlastně podal, a tak i on si nakonec zaslouží potlesk ve stoje, ostatně stejně tak jako ovšem úplně vše, co The Son vůbec nabízí. Zkrátka ryzích 5* a poklona jak panu režisérovi a scénáristovi v jedné osobě, tak všem hercům, za ojediněle silný filmový zážitek. ()
Kdo, bohužel, zná velmi zblízka téma depresivních a úzkostných poruch dospívajících dětí, zdevastovaných okolnostmi, vztahem rodičů, neschopných zařadit se, nešťastných z bezvýchodnosti svých stavů, musí ocenit naprostou preciznost a cit, s jakým bolestné a stále velmi nechápané téma Zeller zpracoval. Nepodivuji se nízkému hodnocení, které vyvěrá z komplikovanosti a specifičnosti tématu. Divák, nemající vlastní zkušenost, těżko ocení, jak do detailu přesně a autenticky The Son zrcadlí srdceryvnou a bolestnou problematiku psychických potíží zlomeného, mladého člověka. Zatímco stařecká demence z The Father je společnosti dobře známý a akceptovaný fenomén, diagnostikovaná úzkostná a depresivní porucha u dětí a mladistvých je stále v drtivé většině chápána jako vrtoch, neschopnost a neochota se zařadit, nezodpovědnost a nedostatek snahy a absence režimu a pořádku a nikoliv jako seriózní nemoc, o čemž svědčí i nízké hodnocení zde, narozdíl od ovacemi nad The Father. (Hopkins si zde zahrál malinkou roličku Jackmanova bezcitného otce.) ()
Klobúk dole pred výkonmi všetkých hercov. Už dlho ma nedostala dráma takto do kolien. Hugh Jackman hrá vetrom ošľahaného muža, ktorý má z materiálneho pohľadu na človeka všetko. Je to jeho život, ako v jednej replike nezabúda zdôrazniť, a on si ho zariadil tak, že má dve deti s dvoma rôznymi ženami. Býva v krásne zariadenom byte, má okúzľujúcu partnerku. V práci mu to perfektne ide a dokonca si ho vyhliadol kandidát v primárkach, aby mu pomohol s kampaňou, čím sa mu črtá kariérny posun. Ale predsa mu vzťah so starším dospievajúcim synom neklape ako by rád chcel, ako by ho ako muž mal rád pod kontrolou. Mladý chalan je vzpurný, ťažko čitateľný, kdesi v hĺbke zasiahnutý rozvodom rodičov. Keď sú oni traja spolu, vtedy akoby ožíva... akoby sa potvrdzuje stará pravda, že tí dvaja (rodičia) sa v dieťati stali jedným telom. A to nové telo ich až existenciálne potrebuje mať čo sa týka sprevádzania životom pri sebe oboch, nechce ich vidieť rozhádaných a od seba. Zen McGrath pôsobí v roli syna trochu neobratne, ale pre mňa sú jeho vyjadrovania, neistota, naopak, skvele stvárnené. Totižto on sám má so sebou problém a ťažko ho pomenúva, ale postupom času sa k jadru dostávame. Akosi ho však nevie stále pochopiť otec, a nepomáha ani keď sa k nemu nasťahuje syn. A toto nepochopenie, nemožné pod nánosom všetkého balastu okolo, je jeho prekliatím. Skvele naň sedí Kristov citát z evanjelií, ktorý som čítal v jednej úvahe k filmu: "Kto by si chcel život zachrániť, stratí ho, ale kto stratí svoj život pre mňa, nájde ho. Veď čo osoží človekovi, keby aj celý svet získal, a svojej duši by uškodil?! Alebo za čo vymení človek svoju dušu?!" Veru, šťastný život detí je šťastím aj rodičov, v tomto prípade otca. V tejto snímke je znázornený opak a spolu s dojemným záverom ukazuje divákovi archetypálne dôsledky postoja mnohých súčasníkov, ktorí žijú svoje životy tak, akoby ich život sa mal točiť len okolo toho na čo aktuálne majú chuť, akoby os sveta prechádzala ich chrbticou, akoby stále len hľadali vlastné šťastie. Dôležitým momentom snímky je aj rozhovor otca Petera s jeho vlastným otcom, ktorého hrá Anthony Hopkins. Tento herecký starček v minimalistickej roli zhrnie to čo robí mnoho mužov vo výchove keď je to ťažké a čo mu on sám radí - "len sa cez to treba preniesť". Tak to robil on a vyšlo to, avšak tiež to poznačilo jeho vzťah so synom. Jeho syn našťastie netrpel psychickými problémami, no dnes je doba iná a to sa mu snaží vysvetliť Peter, ale márne. Dnešná generácia Z skrátka vyrastá v digitálnom veku kedy je potreba vzťahov kľúčová a tento film to majstrovsky vykresľuje. ()
Standardní film o problémovém synovi a starostlivých rodičích,(max.50%) ()
Sebestředný rozmazlený synáček, který si myslí, že se celý svět bude točit jen kolem něho. K tomuto myšlení mu zdárně pomáhá jeho matka, otec a nakonec i nevlastní matka, kteří kolem něho tancují a dělají mu první poslední. To chtělo rázný přístup - nechceš chodit do školy, dobrá, najdi si práci..... nechceš bydlet s matkou, dobrá, najdi si vlastní bydlení... Trocha těch povinností a reality života by mu udělala v hlavě pořádek. Ale bohužel, nestalo se, takže můžeme sledovat pomalý postup k nevyhnutelnému konci. Ve filmu se mnohokrát rodiče a ostatní chovají dost nelogicky a troufám si říct i nevhodně. Např. kluk přestoupí na jinou školu kvůli záškoláctví, to pokračuje, ale nikoho z rodičů nenapadne ho zkontrolovat? Zavolat do školy jestli chodí pravidelně, jaké má známky? Nebo dát požadavek ve škole, aby je při první absenci informovali? Divné. Nebo v oné psychiatrické léčebně - doktor probírá synovu diagnózu před ním, takže rodiče jsou vystaveni od začátku citovému vydírání svého syna. Proč (a myslím že by to tak mělo být i v reálu) doktor nesdělil rodičům diagnózu a návrh léčby o samotě, tak aby si mohli rodiče udělat názor, a poté mohli jít za synem a udělat rozhodnutí před ním, když už to tak prý muselo být. Nechápu. Závěr filmu byl hodně emociální, ale jak jsem psala už výše, dal se očekávat. Pouze za herecké výkony a obsazení, které předvedlo sérii utrápených, kamenných výrazů a za mého oblíbence Hugha dám 3*. ()
Rodinný psychologicky film rodiny kde rozvedený rodičia a ich dospievajúci syn sa nevie vyrovnať s rozvodom rodičov s averziou voči otcovej novej manželke 3* ()
Súvisiace novinky
Lednové tipy z VOD služeb
Zima nám stále ještě nekončí, a tak pokud hledáte nápady, jak si zpříjemnit chladné večery strávené u televizních obrazovek v pohodlí a teple domova, máme pro vás opět pár zajímavých i netradičních… (viac)