Asteroid City

Asteroid City mi neskutečně sedlo. Už jak příběhem, způsobem vyprávění, tak hereckým obsazením, kde jsem si užívala každou minutu. Je to tím, že jsem od autora zatím viděla jenom jeden film? Pochybuji. Na dva se chystám už delší dobu a teď se těším ještě víc. Ale tady a teď jsem si to v kině užila. Já vážně nepotřebuju víc. Než abych se bavila. Vlastně se mi líbilo všechno, co na firmu většina lidí kritizuje. Žijeme to ale v krásném světě!  :) (28.06.2023)

Když přimhouřím obě oči, bude to ještě za tři hvězdičky (zejména díky mimozemšťanovi). Formálně je to jako obvykle maximálně originální, osobité a zajímavé, ale obsahově to tentokrát Andersonovi poměrně ujelo, a to samozřejmě ne příliš dobrým směrem. 50% (28.09.2023)

Moudří lidé z Cinepuru, ale aji běžní smrtelníci z řad zdejších komentátorů se leckdy shodují v tom, že Wes Anderson se opakuje, vykrádá sám sebe, že za oním byť stále specifickým, originálním a úžasným vizuálem se nic hlubšího neskrývá, jinými slovy, že líbivá naleštěná forma nemá obsah, ba dokonce, že postavy jsou plochými loutkami... já říkám, nechť si Anderson hraje, vždyť je to krásné. Mě tyhle roztomilé malé světy, kde má každý detail svůj význam, kde je mizanscéna vybroušena k dokonalosti a barvy hladí po oku, neskutečně baví. Do toho prolamování čtvrté stěny a pár vtípků jako vystřižených ze scénáře Monty Pythonů, me gusta. (29.08.2023)

Díky tvůrcům jako je Wes Anderson si připomínám, že Hollywood není jen fabrika na plytké, propagandistické, morálně závadné a časožroutské slaboduchárny. Patří mezi asi deset režisérů, jejichž práci sleduji. A to i přestože jeho filmy nepřijímám bez výhrad; i přes některé momenty které mi nesednou, je pro mě filmařskou živou vodou. Jsem divný chlápek zrozen ve znamení Střelce. Wes Anderson píše postavy, které mluví mým jazykem. Bez obalu, dialogy jsou úsporné, postavy říkají co si myslí bez ohledu na následky a reakce okolí. Komunikují bez přetvářky a intrik, které si mnozí lidé pletou s "dobrými způsoby a slušností". Nejde o plané žvatlání, ale naopak o něco, co si lidé říkají, když k sobě mají blízko. Když se nebojí obnažit, když se chtějí sdílet. Je možné, že je to vliv "texaství", protože se to vyskytuje podezřele často právě u rodáků z této specifické oblasti. Nu a pak tady máme skvělý vizuál a formát, ve kterém se prolíná to nejlepší z divadla a filmu. Vynikající herce, kteří jsou i kvůli dvěma minutám ochotni v jeho filmech účinkovat....hádejte proč? Protože být toho součástí je otázka herecké prestiže...kvůli takovým filmům si mnozí herci tuto profesi vybrali. Astronomické sumy za popcorňárny, jsou často náplast za zpronevěření se herectví....tomu opravdovému. Aby pak mohli přijmout roli v něčem... . Asteroid City má vše, co mám na tvorbě Andersona rád. I přes ten formát - film o divadelní hře, je po dlouhé době snímkem, který je vstřícný i vůči popcornářům. Pro ně to sice bude jeblý art, ale má potenciál zabavit i vydunělé hlavy. Všichni herci do jednoho jsou skvělí, vizuál je vymazlený....když tohle většině diváků stačí u mainstreamových filmů....na co by si tady chtěli stěžovat? Na divoký a zmatečný závěr? Ano, to dává smysl. Na občasné manýry...kdy už bylo těch "zákulisních" scén nadužíváno? Jo, taky bych meeting s herci vystřihl. Ano, Wes Anderson mi opět nedodal film, ze kterého bych byl nadšený od začátku do konce, ale stejně mi udělal radost, pobavil mě a stále zůstává v mé TOP 10. A budu se i nadále těšit na další jeho film. (23.09.2023)

Velice zajímavý film, kterým Wes Anderson opět rozbouřil publikum a diváky. Celé dílo se dá připodobnit ruské hračce matrjošce. Divák vidí pouze jednu věc, ale postupně se dozvídá o dalších vrstvách děje a dohromady to utváří hezký celek, který hraje pospolu. Zejména mě film nalákal jeho obsazením a celkovou barvivostí, která je nejvíc vidět v samotném městě Asteroid City o které se člověk nakonec vlastně dozví, že je to pouze divadelní hra. Celkově jsou ve filmu tři linie, kde první dvě jsou v černobílém a čtvercovém formátu a diváka zavádí do zákulisí celé hry a televizního zpracování, kde můžeme vidět Adriena Brodyho, Bryana Cranstona, Edwarda Nortona a Willema Dafoea. Třetí a asi pro mě ta nejhlavnější linie je širokoúhlá a v krásných pastelových barvách. V této linii můžeme vidět celou divadelní hru, kterou připravují právě už zmínění herci a krom nich ve hře hrají Scarlett Johansson, Jason Schwartzman, Jeffrey Wright, Tilda Swinton, Tom Hanks a spoustu dalších. Těch herců je tu tolik, že na některé je tu tak málo prostoru, že se tu mihnou vyloženě jen na pár minut (Margot Robbie, Willem Dafoe). Všechny linie na sebe vzájemně reagují a tvoří nádherně do sebe zapadající skládačku. Sice se v první polovině celý děj trochu táhne a rozjede se až v druhé polovině, ale aspoň se dá koukat na to krásné prostředí, herce a atmosféru, která se snaží reflektovat padesátá léta v USA (jaderné zbraně, UFO). Pokud je někdo příznivcem Andersonova stylu vyprávění, tak tento film se mu bude líbit, ale pokud nechápete nebo nemusíte jeho humor, kterého sice na první pohled ve filmu není zdaleka moc, ale musíte ho zkrátka "objevit", tak se vám film moc zamlouvat nebude. A to byl hlavní problém u mě. Na první pohled pěkný film, ale po vnitřní stránce se mi moc nezamlouvá. 6/10 (04.02.2024)

Anderson natáčí filmy stylem, zaprvé velice osobitým, zadruhé ale velice ukázkovým. Jak? Já si prostě musím úplně představovat, tak si vzal slova co se barev a kompozice týče ve filmové škole až přespříliš k srdci a začal to dělat naprosto ukázkovým způsobem, který ale (chtěně) působí jako velkolepá dobře udělaná parodie na všechna pravidla filmařiny, uměleckých filmů ale především. V každém jeho filmu je úplně vše, co se umělecké filmy mívají a jeho parodie na tento styl je prostě neuvěřitelně chytlavá... teda, jak pro koho. Já viděl prakticky všechny jeho filmy (snad krom dvou) a stále nemám dost. Ale pro někoho už to bude moc. Ale tak ať prostě na to ty lidi nelezou, když to nedávaj. Ale zpět k tomu co chi říct. Prostě Wes Anderson je strašně puntíčkářský co se tvorby týče a každý jeho záběr či dialog je perfektně udělán a promyšlen do posledního detailu. A to se mi opravdu líbí. Je to prostě dokonalé. Stejně jako tento film, co se dle mého názoru dokáže rovnat jeho nejlepším počinům jako třeba Grandhotel Budapešť. Jediná vada na kráse tohoto filmu a Andersonova stylu, co stále opakuje při hromadě svých novějších filmu (Grandhotel a Depeše) je ta, že se snaží svůj styl vyprávění a dialogů a tohohle všeho napodobit jako styl nějaké určité věci. V Grandohtelu to bylo vyprávění a rozhovory jak z knihy se všemi těmi absurdnostmi a mimickými pohyby, v Depešy zase jako noviny... však zde to mělo být jako divadelní hra a tam tkví ta nástraha. Totiž každý jeho film je jako divadlo, tudíž jen na to více upozorňovat mi přislo kapičku zbytečné. I když neříkám, že prostřihy na tvorbu divadelní hry mě nepobavili. Rozhodně bych je nevypouštěl (už jenom proto, že vlastně jen kvůli nim tam je Waltuh). Ale jinak stále pecka. Kamera, výprava, scénář, hudba (s nejlepším countrym co jsem kdy slyšel), herecké výkony (nejlépe obsazený film součastnosti!)... prostě vše, a já to naprosto žeru. Miluju tenhle film. Bohužel musím kvůli pár až přespříliš absordnustem (Jeffa Goldbluma nemyslím) a trochu tomu stylu vyprávění snížit lehce známku. 9/10 více ZDE: (27.06.2023)

Další film Wese Andersona, ve kterém naplno využívá svou nezměrnou tvůrčí fantazii a smysl pro komično, ale co naplat, když scénář za moc nestojí a postavy i vztahy mezi nimi, jsou většině diváků úplně ukradené. K lepšímu dojmu nepomůže ani hvězdné herecké obsazení a zajímavá stylizace. (45%) (30.09.2023)

Zacyklený Wes Anderson sám do sebe. Bohužel tohle se některým výjimečným autorům stane. Vynikají svým osobitým stylem, který se po leta nemění a tak se poměrně rychle okouká a stane se tak trošku parodií na sebe samého a vykrádačkou sebe sama. Asteroid City je přesně tímto příkladem. V mých očích lze rozdělit kariéru Wese Andersona do doby před Grandhotelem Budapešť a po něm. Po něm už se vůbec nepotkáváme a mě zůstane jediné. A to obdivování jakého hereckého obsazení se zase jeho filmu dostalo. Jak do větších, tak epizodnějších rolí. Nic dalšího už tam pro mě není. (27.10.2023)

Asteroid City je čistý Wes Anderson ve své nejryzejší podobě, a mě to zkrátka velmi bavilo. Je to pro mě druhá zkušenost s jeho filmy, takže jinými zmiňovaná nuda a únava jeho stylem absolutně není na místě, právě naopak. Šikovné hrátky s kulisami, stojaté dialogové záběry a osobitá výprava k tématu velmi sedí, stejně tak výrazně a stylově zvolený vizuál. Potěší i nekončící plejáda těch nejlepších herců, na kterých je vidět skvělé režijní vedení i v tom nejmenším štěku. I přesto chybí většině postav kromě "ksichtu" i něco navíc, a kvantita zde vítězí nad kvalitou. (06.01.2024)

Možná, že se Anderson stále opakuje, ale opakuje se tak nádherně, že si to pokaždé užiju. 85% (26.02.2024)

Mohol to byť jeho najlepší film, keby sa na to v nejakej fáze totálne nevykašľal. Do polovice a ešte aj dlhšie sa to perfektne vyvíja, azda len na zbytočné odbiehanie do metaroviny, má to výborné atraktívne prostredie v zaujímavej dobe a skvelé postavy (aj keď trojica dievčatiek a pätoro adolescentných géniov ďaleko vedie pred všetkými dospelákmi). A potom, ku koncu tretieho dejstva "ktoré sa hrá nepretržite v kuse" totálne zaspávam, lebo vidím, že na to všetko kašle. Totálne. A skutočnosť, že na to sám upozorňuje, že nám ústami "tvorcov" podsúva rádoby vtipné hlášky ohľadom zmyslu celej tej hry, že o čom to vlastne je a kam to celé smeruje, ho nezachráni. Nefunguje to ani ako vo FRANCÚZSKEJ DEPEŠI, kde bol dobrou výhovorkou článkový poviedkový charakter. Nie je to ani originálne, a už vôbec nie zábavné. V ASTEROID CITY je to iba zahodené dobre rozohraté Niečo bez akéhokoľvek opodstatnenia. Nie nie, kámo, vráť sa aspoň na rok za písací stroj a pekne tú hru dopíš!!! (30.06.2023)

I dříve sice platilo, že Andersonovy filmy jsou jako Hvozdní bonboniéra, ze které se nicméně nějaký ten Grandhotel vylovit dal, ovšem obávám se, že zde autor již definitivně ztarantinovatěl  v tom nejhorším slova smyslu, tj. jeho ego mu zatížilo mozek a tvůrčí schopnosti tak, že pojal potřebu procpat svůj osobitý styl a vizuál na plátno i přesto, že jej neměl pořádně na co napatlat, pročež zde v umění živých obrazů mistr směle dýchl na záda i jednomu zapomenutému českému takysupergéniovi, kterej byl ovšem na rozdíl od tohoto kusu, jenž by hravě do půl hodiny uspal regiment insomniaků na pervitinu, obvykle vtipný a zábavný. V podstatě takový opačný konec křivky, na které se nacházela Francouzská depeše (= obojí o hovně, pouze starší kus dynamicky užvaněný, tento staticky mlčenlivý), na rozdíl od kteréžto zde ovšem chyběl aspoň krátký záblesk na úbytě pošlého Andersonova komediálního talentu v podobě umělecké kapitoly. Takže jedna a půl  z nostalgie za těch několik příjemně kýčovitých barevných fotek. (19.07.2023)

Výtvarně překvapí obsahově unudí.... (10.12.2023)

Asi první film, ke kterému se nevyjádřím hodnocením, ale jenom komentářem. Já totiž furt přemýšlím nad tím co tento film měl do prdele znamenat. Mám k tomuhle snímku tak neutrální postoj, že mám za to, že vůbec neexistuje. Je to jako kdybych sledoval šum. Viděno na ČSFD projekci. (10.10.2023)

Viděno na projekci a upřímně nevím co si o tom mám myslet. Herci hráli skvěle, to vytknout nemužů, ale ten divadelní podkres mě spíš rozčiloval. Místama to bylo tak ospalé, že jsem myslel, že usnu. Na druhou stranu dialogy se mi líbili moc. Asi nemůžu mít vše (22.06.2023)

Typický Anderson ve své barevnosti a absurditě s perfektním castingem, zároveň však s trochou nudy a pro komedii nedostatkem výraznější zábavy. Boskovické Kino Panorama, Filmový víkend 8/2023. (07.08.2023)

Ja som asi hotel budapešť videl v nejakom divnom rozpoložení, že je to pre mňa doteraz jeho najlepší film, resp snímok, čo dáva zmysel a dá sa dopozerať. Ba priam by som povedal, že krátkometrážne počiny mu idú lepšie. Alebo že ich divák lepšie zvládne a príjme. Neviem. Toto je zas len jeho ďalší artový blábol naprataný hercami a pritom je to o hovne bez významu a záveru. 2 z 5 (12.03.2024)

Anderson tak, jak ho mám ráda. Oproti svému minulému filmu zvolnil tempo, zjednodušil zápletku a více než překotný děj jsem si mohla užít atmosféru a ocenit všechny jeho nápady. Dal mi čas, aby ve mně dozněly. A ačkoli je Asteroid City vytýkáno ledacos, tak já jsem se na chvíli ocitla ve světě, ze kterého se mi ale vůbec nechtělo zpátky do reality. (17.07.2023)

Je celkom trápne dať takémuto filmu 1* - vzhľadom na režiséra, herecké hviezdy v každej /hoc maličkej úlohe/, vizuálnu vypiplanosť a hravý soundtrack. Ale čo z toho, keď tieto čiastkové veci spolu absolútne nefungujú. Celý film nemá ani hlavu ani pätu, je to sebestredná, až neuveriteľne nudná, artová, ukážková trápenka, ktorú som na Artfilme prežil len vďaka schovanej ploskačke. (19.06.2023)

Jako by tu Wes Anderson završoval svou filmařskou práci a přivedl své jednotlivé mikrohrátky se vším možným k nejvyšší možné míře snesitelnosti, a pro člověka, který není plně pohlcen jeho filmy a dopodrobna s nimi seznámen, asi až přes možnou míru snesitelnosti. Asteroid City je z filmařského hlediska naprosto čistým hračičkovým filmem, který Anderson točil výhradně pro své publikum a ostatním se nedá moc divit, že se jim nelíbí. Veškerá tvůrčí filmařská fantazie se tu dostává do popředí na úkor klasického zobrazení postav a děje, které jsou naopak spíše na druhé koleji. Jak bývá zvykem, tak film je doslova natřískám hvězdnými jmény, které se pohybují v do nejmenšího detailu propracovaných scénách, které přeskakují od absurdní retro komedie až po existenciální snové psychodrama s přesahem veškeré lidskosti a prosby k uvědomení si sama sebe a svých činů, doprovázené titěrně vypiplanou Desplatovou hudbou. Asterod City není Wesův nejlepší film, ale je doposud asi nejnáročnější pro širší publikum. Každopádně já jsem jako věrný fanoušek spokojen a těším se na další setkání s ním. (24.06.2023)