Jeoffrey

Scott Pilgrim jde na věc je něco úplně jiného, než co jsem v úvodu čekal (prostou anime adaptaci) a ani po poslední epizodě se nemůžu rozhodnout, jestli je to něco, co jsem potřeboval nutně vidět, nebo co jsem si přál. Ano, rozšiřuje se tu příběh, hodně se tu rozkreslují některé postavy, ale jsem dostatečně velký fanoušek Scotta Pilgrima a jeho vesmíru, abych to nekriticky a nadšeně ocenil, abych si to opravdu užíval? Animačně jde o solidní počin, studio Science Saru rádo pracuje na netradičních a animačně originálních (na japonské studio) projektech a i tenhle se jim zkrátka povedl. Hudba byla dobrá a také jsem ocenil návrat původních herců z filmu (což byl hlavní důvod, proč jsem u anime dal po opravdu dlouhé době přednost anglickému dabingu). Ale jako celek mě to hlavně tím příběhem zase až tak úplně nechytlo. Nevím, jestli jsem v momentě, kdy mi došlo (konec prvního dílu), že tohle tedy nebude jen adaptace, ale vlastně taková hodně alternativní interpretace s přesahem, neměl příliš velká očekávání a pak nebyl třeba jen zklamaný, že to vlastně nebylo až tak ujeté a unikátní, jak jsem od toho najednou čekal. Takže i když to byl zajímavý seriál, dobře se na něj dívalo, jsem rád, že jsem viděl tyhle postavy v dalším novém provedení, nějak se nemůžu dokopat k něčemu lepšímu, než jen říct, že to bylo fajn - což je pro mě ale jen nějakých 6 --- tady spíš 6,4/10.

Subjektiv mi tu sliboval něco v podobném duchu jako Slayers, k tomu jsem slyšel i názory o tom, že je to asi jediný seriál, kde má ečči nějaké logické opodstatnění, protože tu přeci z praktických důvodů svlékáme elfky. No a já to i tak po deseti dílech vzdávám. Zásadní problém - seriál mi nepřišel nijak extrémně vtipný, což je u komedie zásadní nedostatek. Ani nějakou podobnost se Slayers jsem tu nenašel, možná tak v tom stylu animace, která se mi i zde velmi líbí. Slayers mi totiž vtipní přišli, měli víc než jen jeden jediný zajímavý nápad, na který se tu postupně nalepila hromada balastu včetně mňoukajícího tanku... No a ani nějaké kvalitní retro ečči (ideálně bez cenzury) se tu nakonec nekoná. Prostě jen cesta jedné nesourodé party, snaha dostat se z cizího světa (ano - isekai existoval už v devadesátých letech), plná dle mého ne moc dobrých zápletek a gagů. Asi jsem měl příliš velká očekávání a o to víc mě mrzí, že nedokážu po deseti dílech říct nic jiného než "průměr", zbalit se a jít někam jinam. 5/10

Je mi líto, ale na téhle vlně se nesvezu... Ano, oceňuji zajímavý přístup k úvodní příběhové expozici u tohoto anime (= skoro žádná není) a díky tomu vytvořené velké množství tajemství a záhad, které mají utáhnout celou tuhle sérii. Ale bohužel mě to nestačí. Měl jsem totiž obrovský problém už s prvním dílem, kdy mi přišlo, že hlavní hrdina dostává vše až příliš snadno (Máš tu těžkou, nesplnitelnou zkoušku? No ta holka vedle tebe má úplnou náhodou takový docela pěkný meč... Nikdo ho neumí pořádně používat, ale kámo, ty jsi přece jiný... Proč? To se možná někdy určitě dozvíme. Kdy? Až doletí draci do Westerosu...), vyhýbá se smrtelnému nebezpečí způsobem, který působí divně a naprosto ničí jakýkoli strach o hlavního hrdinu a tím mi i likviduje napětí a jakoukoli touhu ve sledování pokračovat. Když vás totiž během 3 minut někdo ohrozí, aby byl zabit někým dalším, kdo vás následně zase ohrožuje, aby ho sundal zase někdo úplně jiný, koho pak zase... No prostě tahle scéna byla na Jeoffreyho "too much" a zabila můj zájem ne jednou, ale hned 3x. Druhý díl jsme proklikal ve snaze najít nějakou postavu, která by mě zaujala, o kterou bych se mohl bát, s kterou bych chtěl tenhle příběh (jakkoli zajímavý, ovšem jen tím, že vlastně nic moc nevíme...) prožít. Bohužel nenašel. Tedy odcházím a nechám tuhle "vlnu" pro vás ostatní - bez hodnocení samozřejmě, jen s pár dojmy. Drop po 2. díle.

Ano, hodně stylový jsou tihle japonští Dannyho Parťáci o tom žádná a stejně tak musím říct, že to byla velice uspokojivá a příjemná podívaná. Postavy byly dle mého velmi sympatické a zároveň slušně vykreslené a já dokázal velice snadno pochopit většinu jejich motivací a nejen skrze jejich minulost se vcítit do jejich charakterů. Měl jsem rád i Edamuru, líbil se mi jeho vnitřní konflikt mezi tím co je správné a co je třeba ještě správnější a většinou jsem ho docela chápal. Cynthia mě začala doopravdy zajímat až když jsem se o ní něco dozvěděl, ale rozhodně mi nepřišla otravná, tedy tuhle výtku naprosto nechápu. Abby byla na jednu stranu správně trhlá a na druhou stranu zase uzavřená a komplikovaná osobnost, což mám rád a Laurent je prostě charizmatický sympaťák a jeho backstory se mi líbila asi nejvíc. Příběhy mě bavily, nebyl jediný, který by mě výrazně nudil (Los Angeles Connection 9/10, Singapore Sky 7/10, Snow of London 8/10, Wizard of Far East 8/10), měly slušnou gradaci, nápady i překvapení. Animace i hudba (kdo by neměl rád Freddieho) na výbornou. Já jsem spokojený. 8/10

Zhruba stejně zábavné a nápadité jako první série s některými opravdu skvělými díly, jako třeba ten o kočce na klávesnici, protože byly doby, kdy koček chodících po klávesnici a píšících nesmysly byl plný internet (nebo to možná bylo jen v chatu na Twitchi?)... Kdo ví, možná jedna taková napsala i tohle! Pro milovníky koček fajn podívaná. 7/10

Jibaku shounen Hanako-kun je hodně zvláštní anime. Má to poměrně originální animaci, na kterou se mi docela těžko zvyká, až příliš často mi to připomíná, že anime je kolikrát vlastně rozpohybovaná manga a tady to působí divně. Stejně tak se tu hodně často mění celková nálada (jak píše Goku) a ty skoky jsou někdy takové nepřirozené. Postavy jsou zajímavé, stejně tak jednotlivé příběhy a to tajemno ohledně zdejší bratrské dvojice. Na druhou stranu se nějak nemůžu s postavami sžít. Yashiro je místy neskutečně naivní a její touha po dívčích romancích a popularitě se u chlapa ve věkové kategorii 30+ už moc s pochopením nesetkává - opět jak píše Goku, asi nebudu cílová skupina. Přesto jsem to na rozdíl od kolegy nevzdal, zvědavost mi to nedovolila, chci vědět jak to dopadne, chci znát detaily vztahu mezi oběma bratry, zajímá mě dokonce i to, jak tahle twilightovská romance dopadne a třeba i to jak dopadne takový Mitsuba, i když mě zrovna tahle postava zase příliš nesedí. Je to nápadité, je to i vtipné, ale zároveň jsou tu věci u kterých si říkám "meh", přesto se držím dál, celou první sérii a nejspíš dám i tu další a zápasím s tím, jak moc mě tohle anime bavilo, oslovilo a zaujalo. Silné 3* nebo slaboučké 4*? Nakonec po zralé úvaze volím silné 3*, tedy nějakých 6,4/10.

Pro mě osobně asi sympatická připomínka jednoho docela fajn seriálu, který byl poměrně unikátní, ale mě naplno neoslovil. A stejně tak i zde jsem kouzlu Hanako-kuna a spol. naplno nepodlehl, díly mi přišli krátké, hodně random, prostě jak jsem psal, jen takové připomenutí a opětovné krátké nahlédnutí do zdejšího světa. 6/10

Pro někoho dneska jen skončilo jedno anime, pro jiného se právě dopsala celá éra. Přestože jsem v předchozích sezónách nikdy nebyl tím největším fanouškem AoT a u každé minulé série jsem si dokázal najít nějaký důvod, proč jsem nemohl dát 5*, tady se mi to už zkrátka nepodaří a vlastně i chápu, proč je pro mnohé konec AoT tak velkou událostí. Přeci jen jde o seriál, který (stejně jako předtím Pokémoni, One Piece, Naruto a po něm SAO) stvořil celou jednu generaci nových otaku (nebo prostě jen anime fanoušků), byl vstupní bránou k anime pro nespočet lidí, kteří třeba až zde pochopili, že ne všechno kreslené je pro děti. A tenhle jejich seriál, první pravá japonská kreslená láska – skončil, musí to být zvláštní pocit… Jedinou výraznou výtkou k téhle poslední řadě, tím, z čeho jsem si dokázal sám několikrát dělat legraci, byl vysílací formát. Takhle to natáhnout, použít snad všechny možné způsoby, jak značit pokračování jedné série, a tak stvořit „final season, final part, part 2“ nebo to bylo „final season, part 3, part 2“, na tohle určitě budu vzpomínat i celou další dekádu. Ale dá se to pochopit, byla to cena za udržení kvality, čekání, díky kterému byl každý další díl tím velkým a honosným zážitkem. MAPPA nic neuspěchala, všechno si pohlídala, dokonce i to CGI (pojem při které většině anime fanoušků běhá mráz po zádech) vypadá skvěle, a tak jedinou drobností, na kterou se ale dá zvyknout, je i zde výrazné stínování postav za pomoci šrafování (takže čáry pod očima, čáry pod krkem…) a znám minimálně jednoho kolegu, který si z toho nejspíš dělá srandu dodnes. Z čeho si ale už dělat legrace nejde, je příběh. Tahle poslední série je vytěžením všeho, co si autor během sérií předchozích připravil – včetně toho, co jen ukryl v drobných náznacích. Je to rozšíření příběhu do celého světa, přidání nových rozměrů a zároveň krásné otáčení úhlů pohledu na spoustu věcí a událostí, které jsme viděli. Je to nádherné filozofování o morálce, o lidech, o nenávisti, o válce – těch témat je tam nepočítaně a nic není černobílé a vše je otázkou úhlu pohledu, protože i hranice mezi hrdinou a teroristou může být velmi tenká, nebo spíš neexistující, protože vždy záleží, kdo se na naše činy dívá… Pro přemýšlivého člověka je poslední sezóna lahůdkou, kterou si užívá, skládačkou, která konečně zapadá do sebe a obraz, který dává, je tak nádherně komplikovaný, že si zaslouží další a delší rozebrání. Fungují tu emoce, které jsou sice pořád stejně intenzivní jako v předchozích řadách, ale s tím, jak je příběh pořád těžší – zvedají se sázky, jsou naprosto opodstatněné. Na postavách mi konečně začalo opravdu záležet, nikdo tu neměl nic jisté, takže mě smrt některých z nich opravdu zasáhla. Navíc jsem nečekal, že mi ukápne slzička i za jednu, z které jsem si dokázal dělat v předchozích sezónách akorát legraci. Samotné "finále" (poslední dva díly) bylo velkolepé, filmová kvalita, zúročení všeho, vysvětlení všeho, zakončení všeho --- no to bych zrovna neřekl, jsou věci mezi nebem a zemí, co neskončí nikdy – což je taky jedním z poselství celého tohohle anime. Co napsat víc? Pro někoho dneska jen skončilo jedno anime, pro jiného se právě dospala celá éra a Jeoffrey může jen říct, že pochopil, co lidi na těch "Titánech" vidí. 9,5/10  

Budu upřímný, nelíbí se mi zvolená animace. 3D postavy pohybující se tu před skoro statickými 2D pozadími (která často ani nejsou nijak detailně prokreslená, takže vypadají jen jak malované kulisy) působí hodně divně, pro mě jakožto pro diváka skoro až nepříjemně, připadám si jako kdybych se díval na nějaké loutkové představení, kde postavy vypadají uměle a pohybují se strašně toporně a někdy nepřirozeně - divně. Animace ale přeci není všechno, dobrý příběh by to mohl zachránit, ovšem tady jsem nedokázal udržet pozornost (je mi 37, já bych tyhle problémy mít neměl…), nudil jsem se, nebavilo mě, co se děje, nezajímaly mě postavy – zkrátka měl jsem problém dostat se na konec prvního dílu. Co byste dělali na mém místě? Nejsme masochista, smířím se s tím, že tohle anime není pro mě - Drop po prvním díle, nehodnoceno.

Za mě jeden ze slabších „vedlejšáků“ ze světa TenSury. Příběh mi přišel hodně uspěchaný, nové postavy nedostatečně prokreslené, prostě na to, co chtěli autoři ukázat, bylo podle mě málo místa. A tak je pro mě Visions of Coleus skoro jen jako taková solidní reklama na plánovanou třetí sezónu hlavního anime, a především na některé důležité postavy, které asi budou v budoucnu hrát zásadní roli, ovšem fakt, že se v tomhle příběhu objeví (a většinou jen na chvíli), nakonec anime only divák stejně příliš nedocení (na rozdíl od čtenářů mangy). Animace je solidní, souboje mě bavily, příběh i když byl takový zkratkovitý, tak také nebyl úplně marný. Zkrátka lepší jak předchozí OVA série, ale slabší než film – 7/10 (což znamená, že mě to bavilo zhruba stejně jako Tensura nikki).