-bad-mad-wolf-

Hm... naturalistická volovinka z lesů na jednom pustém ostrově. Nic originálního, napínavého nebo nedej bože šokujícího. Navíc jsou tu na můj vkus až moc jednostranně zaměřené postavy (poseroutka, hajzl, chladnokrevný drsňák, nerozhodný ocásek), předvídatelnost, nevýraznost a podivný střih. Nad vodou tohle béčko drží především naturalistické brutální scény, slušná atmosféra a krátká stopáž, díky které nehrozí nuda. 5/10 je tak akorát.

Tvůrci si vyšlápli do svého oblíbeného pubu, cestou prošli kolem hračkářství, kde zahlédli ve výloze nafukovacího ještěra do dětského bazénku. Dostali nápad, zpili se jak dogy a natočili Gargantuu. Jinak si to vysvětlit nedovedu. Ale aspoň jsem si poplakal smíchy u dojemných scén tatínka se synem.

"Chápeš, co ode mě žádáš?"

Nejzajímavější je rozhodně zápletka: Banda studentů hraje svojí zvláštní hru "na vlka", při které jeden student lže a ostatní ho musí odhalit. Ve chvíli, kdy je poblíž školy nalezena zavražděná mladá žena, přichází trošku zvrácený nápad - co takhle rozehrát podobnou hru s celou školou? Vymyslíme si sériového vraha, pro kterého byla ona vražda pouze začátkem, a chystá se napadnout školu. Budeme posílat maily. Partička si svou "vražednou" hru opravdu rozehraje, ale brzy se začne zdát, že někdo si bere její pravidla do vlastních rukou. A co je horší, později to vypadá, že je tu někde skutečný psychopat. Dozvěděl se vrah ženy o hře, a rozhodl se dát jim důvod, nebrat zabíjení na lehkou váhu? Nebo se jen někdo rozhodl, že hru vztáhne i na své spoluhráče? Nebo je to úplně jinak? Možná to tak nevyznívá, ale daný námět mi přijde hodně ambiciózní. Dal by se na něm vybudovat velmi slušný mysteriózní thriller, kde si není jistý nikdo ničím a nikým. Tvůrci se bohužel rozhodli pro stokrát viděnou partu studentů, školní prostředí a moderní videoklipovitý styl, s tuctovými písničkami během oddechových scén a nejedním klišé. Naproti tomu se docela daří držet potenciál námětu nad vodou a stoprocentně jistý jsem si okolnostmi, postavami ani skutečnostmi až do konce nebyl. Škoda té unylosti, nevzrušivosti a nevýrazných postav, kvůli které mi bylo i celkem jedno, kde je pravda. Napětí citelně chybí. Jako plus bych paradoxně viděl ztvárnění smyšleného/nesmyšleného vraha, v podobě uvěřitelného chlápka v maskáčovém a lyžařské kukle, proč pořád hledat znetvořené magory nebo výstřední masky. V závěrečné desetiminutovce přijdou hned tři zvraty po sobě, a v tom je trochu kámen úrazu - kdyby zůstalo jen u toho prvního, který má co říct, přidal bych bod a byl skutečně spokojen. Další dva zvraty jsou totiž absolutně zbytečné a příliš nalepené na sebe, ačkoliv smysl mají. ---------- SPOILER ---------- Po prvním zvratu by totiž film nejenže nekončil happy endem, ale navíc by nechával hezké, byť neoriginální ponaučení, že hrát si se strachem, násilím a ještě k tomu porušovat pravidla hry se vážně nevyplácí. 5/10

Chápu, že je tenhle film debilní, úchylný, fekální a brutální úmyslně. Nemyslím si, že by mě dokázalo v tomhle směru něco překvapit (s vyjímkou té fekálnosti, o tom níže). Filmová továrna na sračky TROMA bohužel nedokáže vždy zajistit dostatečný proud zábavy. Fanatická snaha dělat vše proto, aby byl produkt co nejzvrhlejší proti morálce a vkusu, vytlačuje veškerou srandu mimo plátno. Je tu pár dobrých momentů, parodičnost, sebeshazovačnost, ironie a naprostá absurdita, ale i tak je to většinou nenápaditá nuda. Co z toho, že uvidim spoustu odhalených koz, klasických brutalit a dementních dialogů. Navíc nesnáším fekality všeho druhu, v jakémkoliv použití, a tady mě ty srací scény sraly neskutečně. Slabé, páni TROMáci.

Dva dny mi trvalo, než jsem si utřídil dojmy z tohohle neortodoxního filmu - a hned pro začátek vzdávám respekt tvůrcům, jelikož natáčet podobnou věc muselo být dosti vysilující. Příběh se odehrává před osmdesáti tisíci lety, v době, kdy člověk byl obyvatelem jeskyní, řeč mu byla ještě upřena a největší starostí bylo udržování ohně. Právě o oheň naše tlupa po střetu s nepřátelskou skupinou přichází. Tři muži (nebo samci?) se vydávají na nebezpečnou pouť, aby nalezli oheň nový a donesli ho zpět k prosperitě svých druhů. Cestou dochází k nejednomu střetu s rozličnými zvířaty a jinými skupinami pralidí. Aby mohli tvůrci lépe pracovat se symbolikou a poselstvím filmu, ustupují od prehistorických faktů a staví vedle sebe tlupy v různých fázích vývoje člověka, což nic nemění na faktu, že srozumitelné slovo (kromě psaného úvodu) za celou stopáž nezazní. Neartikulované skřeky, náznaky primitivní řeči, mimika i hrubé pohyby jsou součástí téhle civilizace a titulní čtyřka (Everett McGill, Annaudův oblíbenec Ron Perlman, Nicholas Kadi a Rae Dawn Chong - jo, to je ta černoška, co pomáhala Arnoldovi v Komandu, ale vsadím se, že jí přes nános barev a rovné vlasy nepoznáte) je naprosto skvělá. Velkou devízou je syrovost a sugestivnost, jichž se podařilo dosáhnout a skvělý cit pro vybrané lokace natáčení, jež jsou přirozeně krásné a nedotknuté, aniž by ohromovaly svou monumentálností. Neotesanost, primitivnost i autenticita z obrazu vysloveně tečou a základní emoce pralidí jsou rovněž vykresleny dobře. Stačí surová bitka na začátku, útěk před vlky a lvy, bezmoc mrznoucích uprchlíků po ztrátě tepla a přírodní necivilizovaná tvrdost stojí před divákem v plné kráse. Co se symboliky týká, dá se vycítit v mnoha scénách, ať už při setkání s mamuty, v němž je k rozpoznání předobraz uctívání Boha, nebo ve společném smíchu provedenému naschálu, objevujícím osvobozující fakt, že s kamarády je vždycky lépe. Nějaká hlubokoniterní katarze se nekoná, nicméně odvěká pravda, že proměně zvířete v člověka napomáhala sounáležitost s ostatními, tu rozhodně je. Nezvyklý a dost dobrý zážitek.

Vydařená kroko-eko-hororová komedie. Funkčně se v ní snoubí odlehčený situační humor s akčnějšími polohami, jen je trochu škoda, že tvůrci nezahrnuli do filmu více momentů, jako je Kellyin výstup při nalezení lidské hlavy ("Pořád na mě padají hlavy!"). Obsazení rolí je rozporuplné, od extrémně nevýrazného Billa Pullmana, přes standartní Bridget Fondovou až po skvělé duo Oliver Platt & Brendan Gleeson - pošťuchováni se dvou posledně zmíněných tvoří nosník humorného elementu. Krokodýl se ve filmu objevuje až ve druhé polovině a ačkoliv na obrazovce nijak moc času nestráví (snad s vyjímkou závěru), jsou chvíle s ním perfektní. Hned první scéna s požíračkou medvěda zavře všem pochybovačům huby - pod trikovou stránkou je podepsán sám mistr Stan Winston a digitální monstrum je prakticky bezchybné, stejně jako jeho zapasování do reálného světa. Mezi zápory bych uvedl pomalejší rozjezd, naznačený románek mezi Pullmanem a Fondovou, kde ta míra odlehčenosti pošilhává směrem k trapnosti, a především scény s babiznou žijící u jezera - zbytečné a blbé. Celkově dobrý a nenudící nadprůměr.

Samozřejmě, že je to amatérská laciná kravina, s patřičně lacinými triky, ale taky je to kravina nehorázně zábavná a šílená. Především choreografie soubojů je ultrakrvavá a ultravtipná. :)

Poutavá surrealistická zvrácenost, vyžívající se v nesmyslné návaznosti i absolutní nepochopitelnosti.

Laskavý dokument o jedné z největších postav českého filmu. Úspěšně se vyhnul syndromu "mluvících hlav", místo toho nabízí neustálé prolínání dialogů s panem Brodským na místech jemu blízkých s ukázkami snímků, v nichž hrál. Soustředí se čistě na hereckou kariéru, doplňovanou postřehy, pocity a názory. Krásné a krásnější tím víc, čím raději jste pana Brodského měli.