darkrobyk

Santiago pracuje pro bulvární noviny a snaží se nafotit co nejsenzačnější fotografie. Ty jsou často natolik naturalistické, že vydavatel je vždy upraví, aby je mohl vůbec dát na titulní stránku. Santiago s tím samozřejmě nesouhlasí, ale nic jiného dělat nemůže. Jeho snem je však vystavit své fotografie v galerii, což se mu nedaří. Jeho policejní kamarádi mu za úplatu vždy zavolají, aby byl včas na místě činu. Takto objeví i velkou rybu, umírajícího senátora. Na místě však vyfotí něco, co neměl, a to se mu stane osudným. Možný spoiler - stane se obětí mocné čarodějné kletby, kdy začne postupně ztrácet jednotlivé smysly. Byť se snaží z kletby vymanit, není to možné bez velké oběti... Čarodějnický horor má zpočátku dynamiku, pak ale začne plynout pomalejším tempem, které narušují jen zlověstné sny. Oblíbené je zde i klišé - sen ve snu. Snímek je zajímavý po formální stránce, kdy se ztrátou smyslů Santiaga se mění i zvuk a obraz tak, aby divák pociťoval to, co oběť. Po většinu času jde o mysteriózní drama, které se až v závěru promění v gotický horor. Tísnivý, avšak ne příliš strašidelný snímek zřejmě neocení prvoplánoví hororoví fanoušci a ti, co se rádi bojí. Kdo chce bubáky, musí si pustit jiný film. Za mě ale vcelku OK. 3,5* p.s. to, co má obětovat, připomene některé české pohádky.

O filmu je nejlepší nevědět vůbec nic, člověk je pak příjemně překvapený už v prvním zvratu. Komentář bez spoilerů se tak prostě neobejde. Rodina z LA si vyjede na piknik co nejdále od civilizace. Jeden by myslel, že chtějí na venkov kvůli čerstvému vzduchu. Jenže už v jejich obytném voze dojde k momentu, kdy divák zjistí, s kým má tu čest. Líbilo se mi to hmatatelné napětí ve vzduchu, kdy čekáte, až propuknou jatka. Jediný problém jsem měl s tím, komu držet palce. Závěr se přehoupne do rozkošného masomlejnu, kdy se pro džber krve nejde daleko. Jasně, je to prvoplánové a divák si může maximálně hádat, kdo zařve jako další. Dojde na nůž, obří kladivo, luk, váleček na nudle!, rozžhavenou plotýnku, vroucí vodu, kulovnici i porcování oběti. V největším klidu byl až do konce slizký táta, nejlepší výraz psychopata měl syn Jeffrey. A jaká je největší odměna? Přece očičko... Zábavná vybíjená pro ty, co při sledování vypnou, nic pro ty, co by chtěli hledat originalitu či nedejbože umění.

Masakr v kopcích je ze tří čtvrtin plný kvákání nesympatických postav, což je základ, aby jich nebylo divákovi líto. Poslední čtvrtina konečně přináší tzv. masakr, kdy dojde na podříznutí s výstřiky, stažení z kůže, skalpování a střeva ven. Jenže ani obstojné gore, kterého jistě mohlo být více, nezachrání film o farmě, nedostudovaném lékaři a kupčení s lidskými orgány. Solidní kamera, dobrá hudba. Lamkinová byla vskutku děsivá! Samotný konec očekávaný a v rámci žánru nijak nepřekvapující. Ani mi tak nevadilo, že téma je obehrané jak stará gramofonová deska, jako to, že po většinu filmu chybělo napětí i atmosféra. Mé neustálé rady pošahané rodině, aby už ty hippíky konečně sejmuli, byly vyčerpávající...

V důsledku jde o alegorické komediální drama o jinakosti z doby, kdy svět tenhle problém ještě tolik neřešil. Ne až tak vtipné, ale úsměvné ano. Speciální triky nejsou nijak bombastické, ovšem maskéři si to i tak museli užít. Lehce bizarní je porod a růst malého vakovlkodlaka. Občas dojde i na akci, asi nejzábavnější je potyčka domobrany s přízrakem v buši. Příroda je krásná, mohlo jí být i více. A Dáša má v některých záběrech vlčí rysy i bez maskování. Každopádně je na ni vidět, že natáčení ji bavilo. Jo a trio jeptišek nemělo chybu! S odstupem doby mě tenhle díl bavil více než kdysi...

Hrabě pozve vybrané hosty na hrad, který byl pět set let uzavřen. Zatímco si hosté myslí, že půjde o zábavnou kratochvíli, hrabětův úmysl je vážný. Předpokládá, že jedním z pozvaných je vlkodlak. Dvě třetiny filmu jsou bohapustým žvaněním plným mizerných dialogů, které možná ještě hloupěji vyznívají v českém dabingu. Posledních dvacet minut se promění v detektivku podobnou snímku Měsíční krev (1974) a konečně se i dostaví nějaké to napětí. Kašírované kulisy hradu jsou mizerné a lacinou výpravu strčí do kapsy i béčkové horory 30. a 40. let. Z vlkodlaka toho moc vidět není, což je nakonec i dobře. Rozervaná hrdla a uťatá hlava skóre příliš nezvednou, byť potěší. Jedné z nejslabších částí série by slušel pořádný sestřih. Trestuhodné nevyužití gotických interiérů a sněhové bouře je na pováženou. Doporučit lze snad jen kompletářům.

Druhá část série přímo navazuje na první, akorát se děj přesouvá do temné země Transylvánie, což je ve skutečnosti temné komunistické Československo. A česká stopa je zde více než výrazná jak v exteriérech a interiérech - pražský orloj a Č. Krumlov vedou, tak i co se týká herců a filmového štábu. Výborný je přesah do fantasy, kdy část se odehrává na hradě a jeden má pocit, že jde o takový ten fantazijní bezčasý středověk. Noční hřbitov, kostnice a skvělé hradní interiéry plné svící. Ch. Lee je jak jinak jedinečný, jen jsem každou chvíli čekal, že mu vyjedou špičáky. Nechybí nahota, vlkodlačí švédská trojka, vystřelené oči v doprovodu rubínových fontán a potyčka s vlkodlaky v lese. Pěkná kamera, dobrá hudba, škoda, že nevybrali nějakou echt gotickou kapelu, ale budiž - každopádně takové XIII. století teprve čekalo na přerod, páč v roce 1985 vznikla kapela HNF. Dávné hodnocení zvedám o jednu hvězdu, páč jsem si film tentokrát více užil, všechno české mi dělalo neobyčejně dobře, a při srovnání, co vzniká v posledních letech, mě tohle prostě bavilo.

Lovec Tom Newcliffe pozve na své panství šest hostů. Tedy, není to na ostrově, i když ano, protože ostrovem je tu míněna Anglie. Tom je schopen ulovit cokoliv, ale jeho dávným snem je získat jako trofej vlkodlaka. Jeho hosté jsou spojeni s podivnými vraždami, kdy oběti jsou rozervané a většinou jim i chybí maso. Tom je tedy přesvědčen, že jeden z nich musí být vlkodlak. Jenže je třeba se mít na pozoru, páč z lovce se může snadno stát kořist. Dohady, kdo je vlkodlak, se nakonec změní v boj o život. A zatímco je lovec neúspěšný, bestie trhá jednu oběť za druhou. Diváci jsou v úvodu vyzváni, aby příběh bedlivě sledovali. Před koncem pak dostanou 30 sekund na to, aby si tipli, kdo je šelmou. Svižný příběh s realistickou bestií, pěknou a vynalézavou kamerou a s výbornou hudbou. Ani příliš nevadí, že proměna je jen letmá, protože na ní to tentokrát nestojí. Za mě fajn, ocení ale spíše příznivci postarších hororů a Petera Cushinga, který však dostal menší prostor.

Zatím poslední díl postupně upadající vlkodlačí série je teanegerským dramatem ze střední - aneb jak sbalit holku, když jsem nesmělý a ona vypadá tak drsně. Will se jeví jako klasický problémový student, kterého si rádi vyberou starší jedinci, nejlépe i s menším IQ,, a dokazují si na něm své predátorské postavení na škole. Jenže Will má v sobě vlka, což jeho sok zjistí až příliš pozdě. Vlkodlačí horor to je cca posledních deset minut, kdy se konečně ukážou i bestie, byť žádný velký zázrak z hlediska speciálních efektů a masek to není. A také v konci se objeví nějaká krev, ale gore zůstalo stranou. A taky dojde dvakrát na sex, při němž není možné zahlédnout ani jednu dívčí či ženskou bradavku, takže ty scény mohli točit potmě a vyšly by nastejno. Jednu hvězdu dávám za Echo And The Bunnymen a jejich The Killing Moon znějící na podzemní diskošce, druhou za konec, kdy proměna před televizní kamerou odkazuje k úplně prvnímu dílu. Dlouho jsem tušil, proč tenhle díl odkládat, a rozhodně už ho znovu neuvidím.

Pozor na zrcadla, to je stará známá věc, a také na dvojčata, páč s těmi bývají problémy. Indonéští duchové jsou poněkud jiní než naši, blíže mají k démonům a dokonce ovládají jistý druh magie. Ba co víc, klidně vás chytí pod krkem a zakroutí s ním! Těhotná Lita vidí takového ducha, ale její muž Ramon jí nevěří, dokud ho nevidí taky. Pátrání po důvodu je složitější a na jeho konci nečeká nic dobrého. Místy nudnější, místy usměvavé, když začne strašit prostěradlo, místy nějaký ten mord. Škoda, že větrák ani parohy (v posledních letech poměrně oblíbené) nebyly v detailu. Každopádně indonéské horory jsou až na pár výjimek na jedno brdo, a tak jim dám na nějakou dobu vale. Spíše dvě*, třetí dávám za konec.

Rudý příliv, otrávená voda a zběhlý vrah, co zmutuje v toxické monstrum. Tedy monstrum vypadá jak z levnějšího béčka 80. let, syn šerifa a jeho pomocník má účes pudl z 80. let kombinovaný ještě se současným modelem pytel na odpadky a vůbec je to celé jako osmdesátkový horor, ovšem ne od Tromy. Velice hezká příroda, mohlo ji být více. Vražd dostatek - dojde i na střeva ven, uraženou hlavu či rudou fontánu z krční tepny. Jinak to celkově působí levně, ale místy neobyčejně zábavně. Nedoporučuji nikomu, hlavně ne těm, co rádi sázejí jen tak pro nic za nic odpady, jelikož je to hlavně zábava. Jo a fajn hudba.