darkrobyk

Průměrné, ale v rámci žánru ucházející vlkodlačí béčko. V úvodu jsou rodiče malého Charlese zabiti vlkodlakem, a tak nezbývá, aby se sám stal lovcem bestií. O dvacet pět let později je již členem skupiny lovců, kterou vede od vesnice k vesnici, aby s lykantropy zúčtoval. Když narazí na neobvykle silného a vychytralého protivníka, nabídne mu své služby mladík Daniel připravující se na dráhu lékaře. Ten miluje dívku Evu a cítí povinnost chránit ji před zlem. Zprvu netuší, s čím se bude muset vypořádat. V příběhu nechybí romantická láska, smrtící spáry a zuby a kopice mrtvol, jimiž autoři nešetřili. Přes občasný laciný počítačový efekt (digitální oheň a krev si mohli tvůrci odpustit) se divákovi dostane i poctivých střev, uřezaných končetin a rozervaných hrdel. Na Universal samozřejmě mizerné, vlkodlačí proměna komická, vzhled kopíruje známější filmy. Charles je jakousi kombinací Salomona Kanea a Van Helsinga, Adam Croasdell (Stefan) vypadá jako mladická varianta R. Dawneye Jr. Oddechovka, nic víc. Tedy že by zohavené mrtvoly a střeva ven byly perfektním zážitkem pro celou rodinu, se mi moc nezdá...

Tajemná řeka se nese ve stejném duchu, jako celý seriál. Pomalé tempo, výtvarná kamera, smysl pro detail, precizní kompozice. Vyšetřování smrti mladé ženy prolínají lyrické obrazy mořského pobřeží, větví stromů zmítajících se v dešti, magický úplněk nořící se do mraku nad tichým mořem či bílá oblaka ubíhající nad prašnou cestou. Richard Harrington by s přehledem vyhrál soutěž o největšího bubáka. Jeho Mathias je jakýmsi antihrdinou, kdy divák čeká často pravý opak, než co udělá. Pravda je, že nakonec dospěje ke zdárnému konci, leč cesta je to značně trnitá. Vrah napadne asi leckoho ještě před odhalením, i když se zdá, že o něm ví i Mathias. Jenže jedna věc je mít podezření a druhá důkazy. Asi nejvíce mi vadily scény s baterkou....jednak v některých případech by viděl i bez ní, a pak s ní na sebe upozorňoval. Wales je vskutku temný a vše se tam šine hlemýždím tempem. Až na finále! Pro večerní rozjímání nad vraždou jako dělané, pro milovníky akce nikoliv.

Odkrouhnul mu ženu, tak se rozhodl, že odkrouhne jeho. Gangsterka o lupičích (osobně mám pro podžánr poliziotteschi trochu jinou definici; přeci jen konflikt mezi policejními složkami stojí hodně v pozadí příběhu), kteří po svém dalším přepadení, chytře fingovaném jako natáčení filmu, dělají jednu botu za druhou. Vypadá to, jako by je provázela smůla, než si divák uvědomí, že někomu se to hodí. Místy pomalejší tempo naštěstí vystřídá několik akčních scén, z nichž nahánění s vrtulníkem patří mezi nejlepší. Mezi tísnivé patří terorizování venkovské rodiny, byť otevřená brutalita v tomto snímku chybí (kromě krvavého střílení), což úplně nevadí. Milian je permanentně nakrknutý, nekompromisní a umanutý. Trocha nahoty, klasická Ciprianiho hudba a look sedmdesátých let. Solidní zábava. 3,5*

Očekávaná digitální zábava je zčásti fantastickým dokumentem o neexistujícím světě na skutečném dně Mariánského příkopu a zčásti akčním dobrodružstvím s přerostlým žralokem z pravěku. Je to americké, zaplatili Číňani a jako zábavná jednohubka dostačující. Uvítal bych sice galony krve a řádná jatka, ale chápu, že si film potřebuje na sebe vydělat. Scénáristicky podobné jako levné žraločí pseudohorory posledních let nejen od Asylum. Zde je ovšem zachmuřený Statham, slušná akce a žralok, z kterého nekoukají levné pixely na každém kroku. Čelisti, Propast, Jurský svět. Vtipkující černoch, co neumí plavat, Pippin zvládající čubičku na výbornou a několik sežrání v přímém přenosu. Čekal jsem nenáročnou zábavu s pěknými efekty a tu jsem dostal.

Doktor Chapin (bravurní, jedinečný a nedostižný V. Price) je přesvědčen, že každý člověk má v sobě od narození jistého tvora. Není to symbiont, jelikož nepomáhá, není to ale ani tak úplně parazit, jelikož nás plně nevyužívá. Živí ho náš strach, a pokud se člověk bojí moc, pak ho onen tvor může zahubit. Jedinou obranou je dostatečný křik. Nápaditý a děsivý motiv! Tvora pojmenoval dr.Chapin třaslavcem, podobá se kříženci stonožky a larvy mravkolva a nejděsivěji působí, když je zachycen jako stín obtáčející lidskou páteř na rentgenovém snímku. Film samozřejmě stojí na Vincentu Priceovi, má skvělou atmosféru a přidanou hodnotou bylo tehdejší promítání v kině. Černobílý snímek má jedinou barevnou scénu v koupelně. Mezilidské vztahy stojí za starou bačkoru, těžko říci, zda má horší manželství dr. Chapin nebo Oliver Higgins. Závěrečná scéna v kině možná děsila, doma pobaví. Spíše pro příznivce starých hororů a V. Price.

První a nejlepší část vlkodlačí série. Sympatická D. Wallaceová v roli Karen pátrá tak dlouho po vlkodlacích, až spadne přímo do jejich doupěte. Průměrný příběh se rozjíždí v momentě, kdy nastoupí na scénu vlkodlaci. Mistr speciálních efektů, Rick Baker, zde poprvé předvedl dokonalou proměnu člověka ve vlka, kterou pak vypiloval v Americkém vlkodlakovi v Londýně, za niž dostal Oscara. Svůj poznávací rukopis zanechal i v Michael Jackson: Thriller a podílel se rovněž na Vlkodlakovi (2010). Druhým výrazným specialistou byl Rob Bottin (Hra o trůny, Věc 1982). Ve filmu se objeví dvakrát ukázka z universalské klasiky Vlkodlak (1941). Tajemný les s mlhou, úplněk a mořskou zátoku střídají scény napětí a strachu. Nechybí vlkodlačí sex, jednou z nejlepších akcí je pak pronásledování Kareniny kamarádky Terry (B. Balaskiová) vlčí bestií. O atmosferickou hudbu se postaral skladatel žánru P. Donaggio (Carrie 1976, Trauma 1993). Za připomenutí stojí, že svůdnou vlkodlačici Marshu Quistovou ztvárnila comicsově krásná Elisabeth Brooksová. Po letech opět spokojenost.

Alenka v říši divů bloudí mezi obřími houbami, Sněhurka nabírá vodu ze studny a společnost jí dělají holoubci a Červená karkulka se vydává do lesa, kde potká vlka. Rosaleen se propadá do snu, kde se setká s babičkou, vlky a vlkodlaky. Výtvarná stylizace souzní do určité míry s filmy T. Burtona a Legendou R. Scotta. Strašidelný les, mlha, táhlé vytí a svítící oči krvelačných vlků. Příběhy v příběhu, z nichž nejzábavnější je prokletá dekadentní hostina, kde se šlechta promění ve vlky. Film je samozřejmě alegorií na dospívání dívek tak, jak jej zaznamenal Ch. Perrault v Červené karkulce, která v jeho původní verzi končí sežráním babičky i děvčátka. Šlo totiž o varovný příběh! V závěru filmu je citována Perraultova báseň uzavírající příběh o Karkulce. Slušné mechanické efekty při proměně vlkodlaka, useknuté hlavy a roztrhaná kráva. Překvapivé probuzení a rozbité hračky symbolizující konec dětství. Sarah Petterson si mimochodem v roce 1987 zahrála i tu Sněhurku. Viděno 4x a stále s chutí.

Mně by ani tak nevadilo, že jde o další klon Evil Dead jako to, že je mizerně natočený. Nízký rozpočet by neměl být důvodem k nepodařené splácanině. Že se dá i s malým penízem zahrát dobrá muzika dokazuje leckterý německý domácí trash. Tvůrci si mohli vybrat - buď jít cestou splatter hororu, nebo natočit atmosférický mysteriozní příběh. Vydali se třetí cestou a stvořili brak s několika obstojnými scénkami (propíchnuté oko, krk, hrudník, zbavení se plodu), otevřeného gore se ale divák nedočká, jen krví se místy úplně nešetřilo. Nahota jen letmo, napětí nula. Přitom se škodolibými démony by se daly dělat věci!

Vlk je čisté psychologické drama a one man show Jacka Nicholsona. Z hororu si bere jen motiv lykantropie, strašidelný však není. Nicholson předvedl uvěřitelnou proměnu člověka ve vlka, což s jeho charismatem nebylo zas tak těžké. Zdárně mu sekunduje Michelle Pfeifferová a trojici doplňuje slizký James Spader. Co je člověk ochoten udělat pro to, aby získal co nejlepší pozici ve firmě? Někdy všechno! Hororovou atmosféru má úvod, kdy se Nicholson vrací domů noční krajinou, kde na silnici srazí vlka, a pak až samotný závěr. Souboj vlkodlaků ctí žánr a patří k nejpovedenější části filmu. Pfeifferovou pak kromě zdokonaleného čichu prozradí žloutnoucí panenky... Zajímavost - k zabití vlkodlaka nebylo potřeba stříbra. Speciální efekty měl na starost mistr Rick Baker, který se proslavil nejen prací na Americkém vlkodlakovi v Londýně či Vytí vlkodlaků. K původním třem hvězdám jsem nyní přidal čtvrtou.

Klasika od Universalu potěší především fanoušky starých hororů. Vlkodlak ovšem, z dnešního pohledu, příliš strašidelný není. Má však tajemnou atmosféru a propriety gotického hororu. Rozsochaté stromy topící se v mlze, zámek, noční hřbitov, pochodně míhající se ve tmě a děsivá úmrtí. Ač se zdá, že oběti napadl vlk, který jim prokousl hrdlo, nedaří se žádného v okolí objevit. Divák se také dozví několik zajímavostí o lykantropii a to, že vlkodlaka může zabít jen stříbro. Vlkodlačí prokletí je trvalé, zlomit ho může jen smrt. Proto ani narůstající láska mezi Larrym (Lon Chaney Jr.) a Gwen (Evelyn Ankersová) nemá budoucnost, což v různých obměnách zopakovala řada pozdějších filmů. Ač proměna i maska nejsou nijak dokonalé a krve se divák nedočká, osobité kouzlo snímek má. Zajímavý je i motiv pentagramu. Objektivně 3*, fanoušek si ale jistě rád ty dvě přihodí, pro mne tedy 5*.