darkrobyk

Pozor na zrcadla, to je stará známá věc, a také na dvojčata, páč s těmi bývají problémy. Indonéští duchové jsou poněkud jiní než naši, blíže mají k démonům a dokonce ovládají jistý druh magie. Ba co víc, klidně vás chytí pod krkem a zakroutí s ním! Těhotná Lita vidí takového ducha, ale její muž Ramon jí nevěří, dokud ho nevidí taky. Pátrání po důvodu je složitější a na jeho konci nečeká nic dobrého. Místy nudnější, místy usměvavé, když začne strašit prostěradlo, místy nějaký ten mord. Škoda, že větrák ani parohy (v posledních letech poměrně oblíbené) nebyly v detailu. Každopádně indonéské horory jsou až na pár výjimek na jedno brdo, a tak jim dám na nějakou dobu vale. Spíše dvě*, třetí dávám za konec.

Rudý příliv, otrávená voda a zběhlý vrah, co zmutuje v toxické monstrum. Tedy monstrum vypadá jak z levnějšího béčka 80. let, syn šerifa a jeho pomocník má účes pudl z 80. let kombinovaný ještě se současným modelem pytel na odpadky a vůbec je to celé jako osmdesátkový horor, ovšem ne od Tromy. Velice hezká příroda, mohlo ji být více. Vražd dostatek - dojde i na střeva ven, uraženou hlavu či rudou fontánu z krční tepny. Jinak to celkově působí levně, ale místy neobyčejně zábavně. Nedoporučuji nikomu, hlavně ne těm, co rádi sázejí jen tak pro nic za nic odpady, jelikož je to hlavně zábava. Jo a fajn hudba.

Inspirováno skutečným příběhem! Tak Indonésii škrtám ze svého cestovního deníčku, páč není o co stát. Průměrný horor, kde má démon podobu černého kozla, který je docela fajn. Protože jsem tu nenašel ani náznak po křesťanství, počítám, že nešlo o Ďábla. Ostatně ta stará babka otci říkala, že otevřel démonovi z jiné dimenze dveře do našeho světa, tudíž Ďábel by to ani být nemohl, jelikož tu dávno je. Takže hamižný otec uzavře dvojitou smlouvu s démonem, který si následně žádá lidské oběti. Gore vcelku fajn - vařená hlava, střeva ven a strhávání kůže, duchové ušli. Celý příběh má ráz balady, a tak směřování je jasné. Ostatně hovadské chování postav mě moc nebavilo, tudíž mi byl jejich osud lhostejný. Představitelka Nadii byla ošklivá jak noc, proto ji ani nemuseli maskovat. Minus - nevyvážený film, kdy se střídají vcelku napínavé pasáže s naprostou nudou, a tak napětí je kolísavé, až to jednoho přestává bavit. Formálně slušné.

Čekal jsem démonický horor, posedlost nebo alespoň fantastický film, ale dostal jsem jen drama mladé novicky, co složí sesterský slib a upíše tak svoji duši...Bohu? Církvi? Skoro to vypadalo, že Ďáblu. Krásný šerosvitný vizuál a italsky znějící atmosférická hudba. Tím ale nemyslím, že by jen prvoplánově strašila, nýbrž to, že se dobře poslouchala. Nápad nebyl špatný, jen provedení mohlo být děsivější. Růženec i kříž se ukážou jako efektní zbraně, u velkého hřebu to nepřekvapí. Krve poměrně dost, gore umírněné, ale dostačující. Sweeneyová trumfnula v závěru i královnu vřískotu J. L. Curtisovou! Napsat o co tam šlo, znamená vyzradit hlavní pointu. Každopádně nakonec zůstal poměrně velký prostor pro divákovu fantazii. 3,5* zaokrouhluji, i když jde celkově o film, na nějž se asi brzy zapomene.

Průměrná duchařina s televizním vizuálem dostane spád a přeci jen nějaké to napětí až v poslední třetině. Ano, na začátku je sebevražda, která hluboce otřese Julií, páč ta je přesvědčená, že jí mohla zabránit. Pak už s oficiálním obsahem moc nesouhlasím. Julia s přítelem a dvěma dalšími novináři odjede udělat reportáž do dávno vylidněné vesnice, jelikož jí to doporučila psycholožka. Tam se skupina snaží odhalit záhadu, která za zmizením obyvatel stojí. Nu a pak tu máme kousek z Indiana Jonese, magický artefakt a nacisty. Německé, samozřejmě. Osobně nepovažuji duchařiny za příliš strašidelné a zde tomu není jinak. Ale jak jsem zmínil, poslední třetina a zejména čtvrtina atmosféru mají, čemuž hodně napomáhá hudba. Každopádně jedním z nejděsivějších momentů je setkání s...oslem. Z původní jedné hvězdy jsem vytáhl na slabounké tři, žádný zázrak se ovšem nekoná. Závěr sympatický.

Dvě ženy, jedna navíc s dcerou, si přes agenturu sjednají odvoz do vzdáleného města. Vyzvedne je postarší chlapík Blasco s dodávkou, kterou kdysi používal jako majitel firmy hubící hmyz. Při nezávazné konverzaci to jiskří a je jasné, že názory na ženy a muže mají řidič a pasažérky výrazně odlišné. Vše ale funguje do té doby, než najdou u silnice podivné havarované těleso a následně srazí ženu, co stála uprostřed vozovky. Když jim dojde, že mají co dočinění s mimozemským organismem, je už pozdě. Lehké ozvěny Věci, Vládců loutek a spřízněných sci-fi hororů o napadení Země emzáky. Není to velkolepé ani bombastické, ale příjemné. Naháněčky, boj o život, vetřelčí sliz, chapadlo a solidní a dostačující speciální efekty. Někde mezi konverzačkou a akcí. Formálně vydařené. Za mě výborné, avšak očividně ne pro každého. Navíc je asi třeba být naladěn na správnou notu.... matka zabijácká!

-Jsi skutečná?- Lennonovou, jejíž křestní jméno nějak nezaznělo, pronásleduje noční můra. V dětství si hrála se sestrou Jenny v parku. Jenže Jenny při hře zmizela a už ji nikdy nenašli. I v dospělosti si nyní rangerka Lennonová myslí, že sestra byla unesena a ona ji najde. Asi tak do poloviny ji sledujeme v krásné přírodě plnit své úkoly. Pak se všechno změní v jednu halucinaci, co nejspíš běžného diváka ubije. V jisté chvíli jsem měl pocit, že už chybí jen Freddy. Dojde kupodivu i na střeva ven, ale v tak letmém okamžiku, jako by se to ani nestalo. Nakonec se divák dočká vysvětlení, ovšem cesta k němu je hodně klikatá. Skvělá kamera a ještě lepší hudba, co vytváří neklid a tajemno a v celém filmu hraje prim. Mám pocit, že lesy vzhůru nohama se od jisté doby stávají manýrou, i když se nakonec ukázalo, proč byly použity. Čekal jsem něco trochu jiného, a byť mám divné a magorské filmy rád, ty tři hvězdy jsou tentokrát hodně ušmudlané a téměř vyhaslé.

Když Mariova matka spáchá sebevraždu, a nutno říci, že jde o stařenu, neváhá a i přes protesty své druhé ženy Leny bere otce k sobě. V tom ho podpoří i dospívající dcera Naia. Delší dobu to vypadá jako psychologické drama rodiny, jenže stupňující se tíseň a podivný neklid dávají tušit, že to je jen začátek blížící se hrůzy. Závěr je čistá apokalypsa a soustředěný divák jistě pochopí proč. Jde totiž o podobenství. Film je pomalejší, ale s dobrou atmosférou, pěkným vizuálem - zlatohnědé filtry pomáhají navodit tajemno- a místy strašidelnou hudbou. Spíše než horor je to mysteriózní thriller.

Příjemné překvapení a jsem rád, že jsem se nenechal odradit zdejším hodnocením. Ve filmu nic nového, ale já mám tyhle surrealistické halucinogenní počiny rád. Bubák, požírající maso nevinných, vědec, co chce získat zpět rodinu, a vědecký tým, který zkoumá hranice mezi světy živých a mrtvých. Doktor Mason je sobecký parchant, co je ochoten obětovat vše a všechny, aby nalezl uneseného syna. Líbil se mi barvitý vizuál, kdy občas nebylo jasné, co se ukrývá ve světlech a stínech, a tak byl dán prostor fantazii. Hned úvodní scéna je výborná, já ale přidám hvězdu za tu poslední, která by klidně mohla být delší. Velmi dobrá je rovněž úderná hudba. Film není prvoplánově strašidelný (a který dnes je, že?), ale má dobrou atmosféru, místy je tísnivý. Scény s bubákem jsou fajn. Zřejmě pro okrajové publikum, mainstreamový divák by se měl filmu raději vyhnout.

Snímek odkazuje na Honbu za krvavou orchidejí, a tak motiv je stejný - vývoj léku na rakovinu a Alzheimera. A protože je televizní, nelze čekat zázraky. Speciální efekty jsou samozřejmě nevalné, avšak mnohem lepší než u části produkce The Asylum. Pořád mi vrtalo hlavou, jak může had trhat obětem hlavy (ale hezky, to ano), končetiny a překusovat je. Dobře, je to mutant s pomalu krokodýlí hlavou. Tím se i filmaři vyhnuli tomu, aby dodržovali vše, co má anakonda mít a čeho je schopná. Na druhou stranu mě velmi potěšil odkaz na vetřelčí ocas - v přímém přenosu třikrát! Pinkus připomněl Burkeho a opuštěná tovární hala loď Nostromo. Jen Amanda není holt Ripleyová. Gore dobré, dojde i na střeva ven. Možná nejlepší je hudba. Místy velmi vtipné! Když má Grozny v hrudi deseticentimetrovou  díru, Ammanda ho uklidňuje, že to bude dobrý. Podobných perel je více a mě bavily. Pootevřená zadní vrátka už ale nikdo neotevřel...