verbal

Taxe nám náhle poManktený Davča zaplaťsatan vrátil. Nevrátil se sice jako ten dřívější ztepilý, mysteriózní, inteligentní a tajuplný elegán v ručně šitém qádru, nýbrž tak trochu strojově shrbený, se začínajícím panděrem a v rutinně připosraných slipech a děravých ponožkách, ale jebat! Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě napsat „povznesme se nad to“.  V jeho zkušeném a zručném podání je i taková kapku vyčpělá Odplata ryloudyt bez vtipu i Gibsna stále řádně plnotučná a ryze zábavná jednohubka, kde mohl Mischi Bednář zase jednou pořádně předvést obě své tváře, tedy jaký je to nesympatický kokot a vynikající herec. Tudíž velmi doufám, Davčo, že ses už dostatečně posamohanil a na to „umění“ definitivně vysral, tímto ses i bulvárně vyřádil a budeš nás do budoucna opět oblažovat jen samými neotřelými, vkusnými, svižnými, chytrými, provokativními a šťavnatými kousky, jaxme u Tebe byli zvyklí!

Zavilý SS eMák Jindřich Šídlo je vskutku příkladný soudruh, na nějž může být strana i vláda právem hrdá! Nebojí se kráčet vstříc světlým zítřkům korporátního komunismu a se zanícenou oddaností člena Ústředního výboru dělnické fronty Rudého seznamu předkládá pracujícím nezkreslené, z kontextu nevytržené a zcela, ale opravdu zcela objektivní informace o dění kolem nás, prodchnuté nesmírně vkusným, jen jemně kousavým a místy i decentně košilatým satirickým tumorem pro všechny ty tolik upřímně altruistické a páteřní absolventy FFUK, ubohé, léty pogromů a genocid sužované řitní a jiné psance této země, chudinky mentálně znásilňované, ovšem jinak přesilné a uvědomělé muženy, nejzářivější stranické kádry a čerstvě probuzené smíšky jednotné národní fronty. A touto leninolibou činností bez bázně a hany nastavuje zrcadlo všem těm odporným antimarxistickým živlům, zlovolným rozvracečům republiky, mrzkým vlastizrádcům, slizkým dezolátům a jiným supů, vran hejnům kroužícím, jímž nesobecky ukazuje, jak ohavnou hnilobou a hnisavým vředem na jinak zářném štítu České bolševické republiky, Evropské utopie i samotných Spojených soudruhů korporátních vlastně jsou!!! Tudíž mi to na tomto místě kompulzivně nedá, a prostě musím radostně zvolat „Se soudruhem Šídlem na věčné časy a nikdy jinak!!!“ a „Zaplaťengels za soudruha Šídla!!!“. S takto příkladně angažovanými a oddanými kádry nakonec s dělníky, chciválky a zoláty ruku v ruce ty prapory revoluce záhy po celé zemi opravdu rozvinem!!! A opravdu ne, vážení soudruzi, náš milý soudruh Šídlo není ani trochu prostitut a nečiní tak z touhy po seberealizaci či mediální pozornosti, nýbrž z čirého přesvědčení a bezbřehé oddanosti světospásným myšlenkám největších socialistických müslitelů, a nikdy, ale zásadně nikdy nepřevléká kabát a nezpívá písně svých chlebodárců, neboť je celoživotně veden pevným a neměnným morálním imperativem. S takto ukotveným kompasem by si zasloužil nesmrtelný piedestal nejen na Rudém seznamu a v jeho domovském levoruce hajlujícím Despektu, nýbrž také v dalších zcela nestranných a objektivních zářných baštách závislé žurnalistiky, jakými bezesporu jsou BolševickáPakáž24, I(diotský)-rozhlas, Vytřiprdelník N či A2Ass. Dozajista by se i tam hladce integroval a naprosto korektně zapadl! *** Ups, tak pardon, tohle vlastně není profil Šťastného meziprdelí Jindřicha Šídla. Takže si jen v textu místo něj dosaďte jiného ultratrapného, zamindrákovaného, uřvaného a krpatého bolšozmrda a zarytého bojovníka za nesvobodu slova - Luďka Staňka. Oni jsou totiž v žoldu té největší korporátně placené manipulativní a dezinformační žumpy našich lůzrů a hnojů de fuckto jako bratři v rudém triku, jeden za pět rudých c(í/y)pů, druhý za sedm bez dvou. Prostě další Kokoti na neděli v produkci neomarxistických kokotů. Bijte je a na množství nehleďte, soudruzi!

Zavilý SS eMák Luděk Staněk je vskutku příkladný soudruh, na nějž může být strana i vláda právem hrdá! Nebojí se kráčet vstříc světlým zítřkům korporátního komunismu a se zanícenou oddaností člena Ústředního výboru dělnické fronty Rudého seznamu předkládá pracujícím nezkreslené, z kontextu nevytržené a zcela, ale opravdu zcela objektivní informace o dění kolem nás, prodchnuté nesmírně vkusným, jen jemně kousavým a místy i decentně košilatým satirickým tumorem pro všechny ty tolik upřímně altruistické a páteřní absolventy FFUK, ubohé, léty pogromů a genocid sužované řitní a jiné psance této země, chudinky mentálně znásilňované, ovšem jinak přesilné a uvědomělé muženy, nejzářivější stranické kádry a čerstvě probuzené smíšky jednotné národní fronty. A touto leninolibou činností bez bázně a hany nastavuje zrcadlo všem těm odporným antimarxistickým živlům, zlovolným rozvracečům republiky, mrzkým vlastizrádcům, slizkým dezolátům a jiným supů, vran hejnům kroužícím, jímž nesobecky ukazuje, jak ohavnou hnilobou a hnisavým vředem na jinak zářném štítu České bolševické republiky, Evropské utopie i samotných Spojených soudruhů korporátních vlastně jsou!!! Tudíž mi to na tomto místě kompulzivně nedá, a prostě musím radostně zvolat „Se soudruhem Staňkem na věčné časy a nikdy jinak!!!“ a „Zaplaťengels za soudruha Staňka!!!“. S takto příkladně angažovanými a oddanými kádry nakonec s dělníky, chciválky a zoláty ruku v ruce ty prapory revoluce záhy po celé zemi opravdu rozvinem!!! A opravdu ne, vážení soudruzi, náš milý soudruh Staněk není ani trochu prostitut a nečiní tak z touhy po seberealizaci či mediální pozornosti, nýbrž z čirého přesvědčení a bezbřehé oddanosti světospásným myšlenkám největších socialistických müslitelů, a nikdy, ale zásadně nikdy nepřevléká kabát a nezpívá písně svých chlebodárců, neboť je celoživotně veden pevným a neměnným morálním imperativem. S takto ukotveným kompasem by si zasloužil nesmrtelný piedestal nejen na Rudém seznamu, nýbrž také v dalších zcela nestranných a objektivních zářných baštách závislé žurnalistiky, jakými bezesporu jsou Despekt, BolševickáPakáž24, I(diotský)-rozhlas, Vytřiprdelník N či A2Ass. Dozajista by se i tam hladce integroval a naprosto korektně zapadl! *** Ups, tak pardon, tohle vlastně není profil Uhnilostí Luďka Staňka. Takže si jen v textu místo něj dosaďte jiného ultratrapného, zamindrákovaného, uřvaného a krpatého bolšozmrda a zarytého bojovníka za nesvobodu slova - Jindřicha Šídla. Oni jsou totiž v žoldu té největší korporátně placené manipulativní a dezinformační žumpy našich lůzrů a hnojů de fuckto jako bratři v rudém triku, jeden za pět rudých c(í/y)pů, druhý za sedm bez dvou. Prostě další Kokoti na neděli v produkci neomarxistických kokotů. Bijte je a na množství nehleďte, soudruzi!

Když už ho má Árny, tak v rámci věčné rivality musel mít na Bolševizi samosebou piárko i Slájvestr. Ten se zatím za to, a doufám, že to tak i zůstane, na rozdíl od pokrytecky napraveného, bezpáteřního exrepublikána Černočernocha neupsal té odporné neomarxistické demagogické žumpě na nějakou ultrapičoidní progresivní mrdku pro korektní rudé mentály. A taky se tou sebechválou tolik neodkopal jako to bezohledné a neempatické rakouské hovado. Čímž si u mě docela zachoval ten ochrnutý xicht. Prostě se v této uvážlivé sterilní povídačce téměř bez jakýchkoliv bulvárních kudrlinek či pozoruhodnějších informací jemně poplácává po atrofovaných steroidramínkách a jen tak suše rekapituluje, jak pissal scénáře a točil Rockery a Rambouše, přičemž jakože nenápadně ukazuje svůj barák plný „vkusného“ cigánského fén-šukej, narvaný vlastními kýčovitými sochami, a do toho s komicky vážným výrazem traumatizovaného baseta trousí kýčovitá, pouťově filosofická existenciální moudra pro demotivované retardéry. Každopádně i s obrnou od přirození to byl vždy sympaťák, daleko lepší neherec i kreatura než jeho otylejší osmdesátkový poliokonkurent a bezskrupulózní patologický kariérista Noldík, jímž v mých očích zůstal i po tomto v podstatě nic neříkajícím dokumentu. A teď mě omluvte. Patřičně namotivován odcházím sestřelit prakem nějaký ten ruský bojový vrtulník a pateticky zboksovat pár negrů, bo život je krátký!

Patagonští Římané Dezyder a Mylan mají vážný problém! V sousední holounimobuňce totiž maligně hnije Kotlár, čímž plaší všechny jídelní psy, zavřeli kvůli němu sběrnu, a i kozy jsou z něho nějak divně plesnivé, tudíž kluci mohou zapomenout na dříve tolik vášnivý méééézidruhový konsenzuální seks. Ovšem Mylan s Dezyderem jsou cigoši činu, takže neváhají, a než bys řekl „měděny okap“ naloží Kotlára na dvoukolák a štandopéde jej vyeksportují až za matiční zeď, ať si s ním užijí i ti zkurvení rasističtí gadžove. A milý Kotlár začíná dělat pořádný bordel, bo je přecy more demonycki bojovňyk … Já vím, zní to dost nežvýkatelně, ale jedná se o naprosto pekelně libovou argentinskou svíčkovou, nenadálé překvapení a jednoznačně horor roku, ne-li pětiletky! Originální, svižný, bezútěšný, surový, brutální, temný až hnusný, sírou smrdící a s rozkošným heavyendem. Prostě něco, o čem si mohou plagiátoři, artoví myslomrdaři a bolševičtí cenzoři v Holém údu nechat akorát tak korektně zdát. Já sám jásám! Demian va bombas!

Pět nocí u Dyznyho je sice poměrně slušně natočený, ovšem zcela anemický, přiteplený, unylý a totálně nezáživný kindelholol, který možná vyděsí leda tak několik otylých školou povinných oligofreniků, co špatně spinkají, protože mají panickou hrůzu z toho, aby je v noci náhodou nepřišli opíchat Medvídek Pů s Prasátkem. Vlastně se určitě odporem ošije i pár estétů s nároky na herce, neboť hlavní roli ke vší té otravě osadili snad nejslizštějším a nejtopornějším prasorypákem současného Holého údu, navíc s charizmatem chcíplé kapybary. Čili pokud se obvykle poserete ze strašidelného zámku v Dyznylendu a xmrti rádi sto minut fascinovaně čumíte na ochrnutou, povadlou prdel s očima, jedná se o filmeček přesně pro vás!

Zabijáci sedacího nervu jsou k prdeli hostilní manýristickou prudou a de fuckto banální, nepřeqapivou a nijak zvlášť dramatickou historkou o vysemeňování a anihilování ropodiánů zkurvenými bílými hubami, pro prachy se neštítícími ani škaredých a otylých indiánských mužen. Manýristickou prudou, sice naprosto dokonale natočenou a plnou autentických kulisních vyfikundací či dobových detailů, nad kterými by dozajista nejeden starožitník nebo kulturní hysterik s vášnivým funěním urputně vyhonil, ovšem brutálně navatěnou nekonečnou bandou indiánských folklórních pásem, zbytečných scén, marných dialogů a planých režisérských egomasturbací až téměř do zcela negluteálních čtyř hodin. Manýristickou prudou s devadesáti devíti procenty famózních herců, avšak co naplat, když je ten hlavní parodií snad i na porno. Ukrutný neherec Leoš di Obrna ke svému fantastickému mimickému rejstříku v podobě nakrčeného obočí, způsobujícímu až dechberoucí varhanovitou vrásku u kořene nosu, s níž lze přesvědčivě zahrát naprosto vše od lodního ztroskotance přes zlého a hodného krále, investičního tuneláře či vesnického idiota až po traumatizovaného zálesáka, přidal druhou!!!, neméně úchvatnou polohu, a sice mistrovsky prkenně sešklebenou držku. Počítám, že na to dozajista šel Stanislavského metodou a před každou klapkou před ním museli utýrat koťátko nebo nějakou anorektickou osmnáctku, aby mu šly ty koutky dolů zcela od přirození a všichni tak bezvýhradně uvěřili, že ty chudáky Indiány počátkem 20. století brutálně vykořisťovali i toporní ochotničtí klauni. Marťasi, Marťasi! Myslím, že i kdybys tohle sestříhal na prdelfrendly dvě hodiny, pořád by to krásně natočená a skoro skvěle zahraná obsahově nenápaditá, nezáživná otrava, dobrá leda tak pro insomnické nudofily a pokrytecké pozéry. Takové čtyři hodiny, navíc s ukrutně koženým až tragikomickým kašparem, to je jednoznačně zločin týrání diváka, který by mohl být lehce překvalifikován i na anální znásilnění filmem! Čas holt nezastavíme, jistoty se hroutí a se Skorsisinou to konverguje k prdeli úplně jako s Klintem. Dříve strhující vypravěči i originální baviči prostě stárnou do žvanivých egocentrických senilů, u nichž forma inkontinuje na obsah. Ještěže aspoň ten Rydly pořád poctivě žere Geriavit a pije balzamovač!

Po druhém, a zároveň i posledním jakž takž soudném dílu Postradatelných to jde s celou sérií evidentně od desíti k prdeli. Trojka byla na hranici neurovegetativního výsměchu příčetné scenáristice i dialogové a dějové sysluplnosti, ovšem toto už definitivně udělalo z Expendables totální Expendebils. Na všech třech hlavních tahounech – Slájovi, Jasoňovi i Dolfim - je zřetelně znát, že patrně neuváženě podepsali další povinná pokračování už někdy u dvojky, jsou zjevně nasraní, a je to na nich znát, že je uvrhli do až tak špatně porežírované a laciné scénáristické lobotomie, a navíc donutili pózovat s takovými neumětelskými instamrdkami a bulvárními hovnocuci, jakými bezesporu jsou odporně zbotoxovaná prkenná velepiča Megan Lišková, huhňavý, otylý a zcela ochrnutý negrorecitátor Padesátigroš nebo ta zoufale trapná parodie na Banderasovic Toníčka. Satanžel to moc nevytrhly ani věhlasné rachitické ťamanské mlátičky Antonín Já a Auwajs, které zoufale berou každý sebevíc ponižující holyúdský štěk jen proto, aby doma nemuseli okopávat rýžoviště, protože moc prostoru ke svým obvyklým gumovým o-pičárnám v tomhle řídkém průjmu nedostaly. Takže velmi smutný funus franšízy a něco, co moderní filmově teoretická věda odborně exaktně definuje jako „vypatlaný holofilm“. Vážně se obávám, že pokud držitel práv nedejsatan dopustí další pokračování, bude toto již plně na úrovni reinkarnací Dickboxerů, tedy mentální moulinex pro lopaty a vězně. Prostě nezbývá než si zase jednou upřímně pogratulovat, že jsem udržel toho nostalgického akčního kokota v sobě na řetězu a nelezl na to do kina vykrmovat holandské monopolní nenažrance, na oslavu čehož ihned po dopsání tohoto zvratku rituálně spálím falešnou dvousetkorunu.

Prvních zhruba třicet minut to vypadalo, že nám v Bolševizi Rada pro nucenou vyteplenou, multipohlavní a slepičoidní převýchovu a násilnou asimilaci parazitických kultur opět trestuhodně zaspala jako u Žervého a omylem pustila ven hlas zdravého rozumu. S potěšením jsem tedy sledoval mile sarkastického, mně tolik blízkého typického třídního nepřítele lidu, strany a vlády, zkurvenými čektekovými bukanýry zcela správně definovaného jako „konzervativního bílého páprdu“, tedy typického incela, rasistu, xenofoba, homofoba, transfoba, dezoláta a samosebou fašistu, větrnomlynně vypičovávájícího všechny ty tolik pokrokové neomarxistické nekritické müslitele, vypláchlé kokotporátní pohůnky, hysterické batikované matky v laktační psychóze a řádně uvědomělé a stejně tak přizdisráčcské, bezpáteřní, ustrašené, slabošské a na špičku čuráka si nevidící světoovčany z posledních dvou již plně demagogizovaných degenerací nemocného světa. Pak ovšem náhle cosi hrklo v tom harmonickém háknkrojcu, zazněla internacionála, od minulosti se spělo zpátky, otroci vzhůru k cílům svým, den příští rozptýlil ty shluky hejn vran a supů kroužících, a vše vyvrcholilo do nádherně sluníčkové převýchovy dřívějšího akčně antiprogresivního živlu ve falešně angažovaného, pseudomorálního a patřičně pokryteckého pamrda s náhle nabyvším syslem pro rodinné hovnoty, se vztyčenou hlavou kráčejícího v jednom šiku a rozdávajícího ze své bezpečné ulity strojené úsměvy na všechny strany, jakož i v zaníceného gaučového bojovníka bez bázně a hany, který si, když se zrovna nikdo nedívá, vždy krutohustě rebelsky pod vousy tiše zahuhňá něco o debilních řitních dírách, renegát jeden. Čímž se z toho stala další odporná, trapná a přitrouble manipulativní bolševická diarea. Ale hlavně, že máš konečně svého celovečerního Majora Zemana, viď Bůůůůre. U včel holt svědí prostředky!

Sawx sux. A ani tak nějak není divu. Je už to takový tisíckrát do naprostého sucha vyždímaný hadr, který někdy po třetím dílu ztratil veškeré scénáristické ambice a sloužil výhradně k léčbě erektilních dysfunkcí řeznických učňů a jiných psychopatologických entit. I tady by udělali mnohem lépe, kdyby to nadále nechali na úrovni tupé kafilérie a vymýšleli jen hnusně originální způsoby rozličného sebemrzačení pod nátlakem. To by alespoň pár deviantů pořádně vyhonilo a každý s vyšším než dvojciferným IQ by se možná tolik neurazil, že z něj dělají slintajícího idiota. Ale to oni ne. Oni to dokonce ani nevyrvali z pokroucených, neinventivních a zcela nekompetentních rukou makabrozních babralů Zlatoprsťáka a Kradledovce, pissálků přesně na úrovni seriálů Prímy Hnooj, kteří už tak úspěšně dokurvili poslení dvě pokračování a jež se opět „snažili“ o „sofystykovanou scenarystyku“ s „netušeným přeqapením“. Tudíž výsledkem další vskutku bestiální kauzální lobotomie s exekucí na úrovni domácího amatérského porna s postiženými včetně stejně stylového hudebního doprovodu, pícnina pro LIVINGDEADKY a všechny ty blahoslavené müslitele, co vždycky takhle zjara s přikousnutým jazykem xmrti rádi podpalují kočičky a dělají si hemenex z obsahu čerstvě vylíhnutých vajec. Když k tomu připočtu ještě to, že ani těch pár masáren už není kdovíjak sugestivních, originálních ani emetikálních, pan Pázl je náhle pouťově prüdce filosofující filantrop a že po tom pro diváky s LMD úděsně přeqapivém přeqapení nechali hlavní zlobábu jen tak čumět z průduchu plynové komory, protože jim skončil pronájem skladu, kde to točili, a na prodloužení už nezbyly prachy, vychází mi z toho jeden do krve rozškrábaný puchýř. A to jen proto, že jsem měl pod kůži implantovaný klíč od klecového lůžka, a kdybych si ho odtamtud rychle nevyšťoural a tu klec nezamknul, akutně hrozilo, že se ten imbecilní rozštěp uvnitř dostane ven a letálně mi poslintá rohovky.