verbal

Tentokrát Žérárovi upadl Afganistán, kde ho dostali chuť honit snad úplně všichni. Od zfanatizovaných hadrových hlav přes pandžábské čmoudy až po hyenistické afroštěrbiny. A nebyl by to Žérár, aby si to honění pořádně mačisticky neužil, a tak se opět nonšalantně prošišlal několika nehostinnými provinciemi kozojebů až k předlouhému a řádně srdcervoucímu zamyšlení se nad kulturními diferencemi rodinných hovnot. Takhle to asi zní jako solidní akční porno s poselstvím, ovšem opak je pravdou, a jedná se spíše o takovou dost přeplácanou, prokecanou, místy nudnou a v detailech mongoloidní špionařinu, která se marně urputně snažila céčkově se progejovat k Ryčímu. Ovšem pořád lepší a méně rakovinotvorné i dementizující než libovolné audiovizuální leporelo od Mrvelu.

Unylá až nudná sekndhendová rurální hra na rádoby Formana se zjevným sluníčkářským poselstvím v podobě jakože děsně břitké satiry. A sice, že každý, kdo není vypatlaný a zaprděný vidlácký dezolát, musí přeci s otevřenou náručí po bolševicku vítat všechny ty zislamizované migranty a celým srdcem milovat cigoše padni komu padni, protože když je maximálně jedno procento jednorožců z nich relativně civilizované, nemůžeme je přeci jednopytlovat! Tak s tímhle jdi do prdele nebo na sjezd Pirátů, Kolománe. Moc ti přeji, aby ti někdo stádo jedněch nebo druhých miláčků nakvartýroval do baráku a tys mohl své patoideologické postoje pouťového filosofa z árijské čtvrti prozkoumat v praxi. Herci ovšem výborní a exekuce velmi slušná, tudíž povyšuji fádně utopistický a manipulativní neomarxistický odpad na jeden zářivě rudý puchýř.

Svatým Pederastem vřele posvěcená homoseksuální deviace zdaleka není jen tolik oblíbenou kratochvílí kléru. Na scestí se lehce dostanou i mnohé jejich ovečky, protože správné příklady prostě táhnou, a docela se divím, že to ještě hysteričtí parafilici a jiní pacienti z LGBT+DDPPP (Další Deviace, Psychické Poruchy a Parafílie) nenormalizovali, protože třeba v takovém starověkém Řecku to přeci bylo úpa přirozené a totálně napohodu. A kdo jiný o tom dokáže natočit citlivý a romantický sklepní film než partička z křesťansko-demagogické progresivní země s hrdou tradicí onkla Fritzla. Chvílemi sice zdlouhavě civilní a nemluvný, ovšem i tak hodně solidní a sugestivní humus, jehož největší doménou je dokonalé obsazení hlavní role. Míša Fuj(th) je prostě fascinující úchyl, toho museli hledat fuckt dlouho, a vypadá i působí jako vystřižený z obálky nejnovějšího Almanachu pederastů. Ovšem když se tu podívám na fotku režiséra, tak vám nevím, jestli si kluci prostě jen tak mile nezvizualizovali v rámci terapie své masturbační fantazie. Doporučuji k pobavení zejména hysterickým matkám v laktační psychóze, bukanýrům, jímž jejich klystýr připadá starý, a samozřejmě všem růžolícím otylým osmiletým klučinům jako memento, aby se nevzdalovali od rodičů a nikdy sami nelezli do sakristií nebo na dětské motokáry.

Ve světle odporně nesluníčkářského výroku fuj fuj zkurveného ruského dezoláta Josifa Brodskeho, že “opravdový život není bojem dobra se zlem, nýbrž zla s něčím ještě daleko horším“, se takové vymítání boha jeví jako veskrze kulantní nápad! Vždyť se de fuckto jedná o druhou půlku prdele téže bipolární poruchy, jen ty kudlanky, posedlé demagogickým Fousatým strejcem, agresivním oturbanovaným Vyplachovačem či jinou pohádkovou postavou, u toho tolik nevrčí, nechraptí, neblijou, nemluví sprostě a lascivně se neukájejí krucifixy nebo půlměsícem. Čili taková účinná racionální Antináboženská církev vymítačů bludů by čtyřem miliardám rozličných pomatenců dozajista psychicky pomohla mentálně se vymanit ze středověku, odbourala jim vymatlaně pokrytecké regresní mechanismy a psychické berličky a umožnila jim stát se moderními lidmi. Akorát by pár pasáků blahoslaveného stádečka přišlo o vezdejší a koryta, a to si oni satanžel jen tak nenechají líbit. A pak by se mohla rovnou vrhnout na neomarxisty. To je totiž némlich stejně vypláchlá, zmanipulovaná a bezargumentační pakáž s obvyklým mesiášským posláním točit světem a dicktovat pravidla jediné pravé patomorálky. Takže ať už jste posedlí kterýmkoliv bohem, princem Bajajou, sluníčkem nebo Kájou Marxem, tento po dlouhé době bezbolestně a bez dekubitů sledovatelný el horor, který překvapivě vymačkal z dávno suchého hadru exorcistického subžánru solidní půllitr originality, vám možná ukáže, že je vám stále pomoci. Inventivní nápad je tu navíc nonšalantně podtržen krásně špinavou až zatuchlou exekucí, rozkokošnými démonickými držkami a poměrně svižným dějem na téma „vymeť, koho můžeš, ať už o to stojí, nebo ne“.

Diehardtokill. Oproti jedničce, přitrouble patetickému to sračkolu, v němž se polovinu hrací doby rozebírají nejzásadnější pouťově filosofické postuláty pro přechodem ztučnělé muženy v domácnosti, je druhé Vyprstění téměř bezbolestné. Scénárista i režisér našli koule, patrně přestali chovat kočky, myslet na pánské konečníky a hodinovými trachtáty pokrytecky sociálně lkát nad pohnutými osudy pandžábských vdov a sirotků, pročež výsledkem je naprosto fantasticky natočený, choreograficky parádní, přímočarý, svižný, dávivého bolševického přemítání nad všehomírem prostý a poměrně brutální homixový popičakčňák, jaký tu nebyl snad od doby, kdy se děda Nýson poprvé rozhodl sveřepě vyhladit albánskou mafii, a který si nonšalantně vytírá prdel i všemi těmi předraženě nudnými Džonvíky kromě dvojky. A tak jedinou výtkou k tomuto čirému vinnému potěšení budiž mrzutý postesk, že do hlavní role museli vecpat takového nesympatického prkenného homokokota.

„Býden, pane Nafta, jsem z časopisu Vypatlaná Mototechna, kde vedu rubriku Furtdokolové lobotomizované pičoviny o autech, a rád bych vás požádat o nějaký sebelaskající mongolok k vašemu poslednímu pičinu.“ „FA-MY-LY“ (následováno úderem pravou pěstí těsně nad povislou levou kozu) „No slabikovat umíte opravdu procítěně, ovšem naše čtenáře by spíše zajímalo, jestli vás i po desáté to neumětelské pózování v jednom a tomtéž slaboduchém multikulti autovrakovišti a festivalu obskurně kýčovitých rodinných hovnot ještě stále tolik topořilo a jestli si jako otylý, laločnatý stařec s ovarovým krkem už nepřipadáte kapku trapně, když ze sebe furt děláte vychlazeného borečka?“ „FA-MY-LY“ (následováno dvěma údery pravou pěstí těsně nad povislou levou kozu a významným zakoulením prasečích oček, utopených ve zcela odduševnělém a ochrnutém masitém obličeji) „Mám v těch skřecích a posuncích hledat nějaký hlubší význam, nebo jste opravdu jen nafrněný dement bez vkusu? Ale vraťme se k tématu. Vcelku šarmantní klauniáda Momouše tentokrát tu vaši patetickou debiliádu alespoň v pár momentech trochu vytrhla, ovšem i tak zase žádná sláva, a jen obvyklé vyplachování už tak vymatlaných menšin a mongoloidních dětí. Hodláte už to retardérium příště opravdu navěky ukončit, jak doufá každý alespoň trochu soudný divák?“ „FA-MY-LY“ (následováno třemi údery pravou pěstí těsně nad povislou levou kozu, dvojím významným zakoulením prasečích oček, utopených ve zcela odduševnělém a ochrnutém masitém obličeji, a agresivní vysunutí ovarové hlavy vpřed) „No, vidím, že z vás dneska víc nedostanu, patrně vám ošetřovatel ráno napíchal málo IQ stimulantů, tudíž si jen bezradně povzdechnu a snížím se na vaši úroveň - EN-TEN-TY-KI, KO-KO-TE.“ (Plesknutí rukou o čelo, vypnutí dicktafonu a odjezd z Portorika)

Tak se zdá, že neomarxisticky řádně napravený exrepublikán Árny i v mentálně a tělesně atrofovaném věku pořád mocinky chce do éteru, a tak patrně vybártroval s Bolševizí své nedávné samolibě řízené patomasturbační píárko za to, že jí bude dělat strnule prostituující mechanickou opici s činely, kterou si pak soudruzi libovolně vpálí do čehokoliv si zamanou a jen natáhnou setrvačník. A tak tu máme FUJBAR aka NP (Nenapravitelný Pomrd), kterýžto český překlad by mnohým soudným divákům zdejších lůzrů a hnojů možná ušetřil opravdu žinantní audiovizuální trauma a pohled na legendu v žumpě po krk v hovnech. Naprosto bestiální trapka a retardovaná ubohost pro ty nejzaostalejší neurovegetativy, kterou jsem jen qůli Černonegrovi vydržel celých nesnesitelných pět dílů. Tehdy, po snad nejtumornější scéně celého dosavadního martýria pro ty nejdementnější smíšky, a sice té s ustřeleným prstem evidentní vycházející hvězdy Netflusu, totálně to prkenné, nechutně vyžrané transbabochlapské lesby, jsem už déle neudržel večeři, naskákala mi úplně všude svědivá vyrážka a patrně jsem chytil rakovinu očí i vkusu. Aby opět nedošlo k mýlce, její seksuální dezorientaci mám naprosto u hrmy, jen sveřepě odmítám v rámci násilné diverzity a inkluze za každou cenu čumět ve filmech na zoufale neumětelská monstra! Tedy pokud to není zombie horor. Tudíž jsem jen zakrákal jako Poův havran, hořce zaplakal nad tím, v jaké budoucnosti se nakonec ten Terminátor ocitnul, dávením roztřesenou rukou klikl na odstranit a raději ještě mrdnul disk do mikrovlnky, abych už nic takového nikdy nemusel znovu vidět. Je však až dementne rozkokošné, že sa tu nájdu gogovia, ktorí si pri niečom takom nadšene poslintajú podbradníky a kompulzívne ocumľajú palčeky. Pavlovov reflex jednoducho funguje! Niekto rozsvietil a oni zbadali rovnakú hlavu, akú majú nad klietkovým lôžkom na jogurtom zašpliechanom plagátiku naolejovaného hovada vo slipoch, a bez ohľadu na obsah misky začnú mľaskavo hltať a vrtieť chvostom.

Tak vám nevím, milí honiči. Já tedy viděl tři hodiny egoistické masturbace v podobě nepokrytého chlubení sobecké, samolibé, patoambiciózní a krajně neempatické lidské jebky, která za život mentálně a někdy i fyzicky bez mrknutí oka spláchla do hajzlu každého, kdo jí byť jen nepatrně stál v kariéře, i když se jednalo o nejbližší přátele a rodinu. A je na to nesmírně hrdá! Jebky a parodie na humanitu, jež si bez jakýchkoliv výčitek s bezskrupulózní razancí nelidské východoříšské terminátoří mašiny razila cestu pomíjivou polní travou zdegenerované komerce a politiky Spojených sráčů, přičemž rozdávala úsměvy na všechny strany. Nejprve na pódiích a ve filmech neumětelsky kožené, posléze pak v klamavých kampaních mocenských impotentů neumětelsky falešné. Tuhle masturekpitulaci rozhodně Árny neměl dělat a raději měl později zemřít, nechávaje svět v domnění, že to byl jen brutální neherec, prkenný pozér a přitroublý vidlácký rakouský jeliman, kterému to rostlo, jen když se podíval na činku, a jenž měl prostě štěstí, že byl ve správný čas na správném místě při výběr rolí i politických stran. Jenže to nutkání bylo asi silnější. Tudíž svůj v osmdesátkách vybudovaný neotřesitelný kult turisty, kvůli němuž pak pár generací zarputile prskalo na zrcadla ve fitkách ve snaze vypadat jako nasteroidovaný stažený králík a jenž ve své době mnohým z nás přinesl řadu dnes již klasických audiovizuálních potěšení navzdory Černýčernochovu ukrutnému neherectví a věčnému přízvuku rakouského gestapa, tímto naprosto degradoval na kult bezohledného a chladnokrevného hovada se šoulavými stehny. A tohle jsme tenkrát uctívali! Pevně doufám, že daleko lepší neherec a mnohem větší sympaťák Sláj se nikdy takto hovadsky neodkope, aby mi zbyly ještě alespoň nějaké pubertální vzory a sny.

Dříve svěží, originální a talentovaný Los Bobos si ve svých neutěšených až oligofrenních trapkách posledních let jen odskočil od tvorby pro mentálně retardované děti, aby si i mentálně retardovaní dospělí mohli chvíli zaslintat na bryndák. Patrně si vzpomněl, jak v mládí urputně honíval na Skenerama, načež s přikousnutým jazykem uplácal něco, co moderní filmově – teoretická věda jednoznačně definuje jako „Plagiátorský eintopfpamrd“. Prvních řekněme dvacet minut se mu povedlo udržet kýčovitou demenci na uzdě a slušný tajuplný nápad poměrně svižně a vkusně rozvíjel, pak se v něm ovšem zase probudila ta otylá chovatelka koček za zenitem, která prostě nudně a nekoncepčně naházela do jednoho hrnce každé klišé, co kdy viděla v osmdesátkových a devadesátkových napínačích a věfárnách, přihodila řádně plesnivý logický a kauzální ementál, důkladně to zamíchala mrtvou krysou a závěrem dochutila dokonale pouťovým rádoby myslomrdem. A aby měli pejsek s kočičkou ten břichabol fuckt ukrutný, najali do hlavní role toho neštěstí jednoznačně nejstrnulejšího faciálního tetanika současného Holého údu, jenž té přitroublé klauniádě dodal svým otřesným živočišným neherectvím vskutku hypnosedační punc s ambivalentním dojezdem, kdy nevíte, jestli plačtivě zívat nebo se hlasitě smát tomu neumětelskému maňasovi.

Chápu, že uctívání agresivních vypatlanců, co pro peníze nebo věhlas mezi latentně agresivními pičusy mrzačí jiné agresivní vypatlance, je tu už od starověku. A ani pohnutky se od té doby příliš nezměnily. Jen ve starověku to nutně nemusel být agresivní vypatlanec, jen nějaký normální chudák, co dostal na výběr, že buď bude gladiátořit, anebo ho sedřou v dolech. To takový dnešní typický právoplatný člen všech těch Mentálně Malformovaných Asociací (dále je „MaMÁk“) má de fuckto taky na stejný výběr. Čili buď bude kariérně mlátit jiné kokoty, anebo taky skončí v dolech, protože se svou míšní výbavou by se jinak společensky uplatnil jen stěží a na Instáčích by jej lajkovali pro pozoruhodnost leda tak zoopsychologové. A přitom by takový horník dozajista zasloužil daleko více pozornosti a světské slávy, protože jeho hnusná dřina přináší společnosti minimálně například teplo, drahé kovy, vzácné nerosty či diamanty. Kdežto vypatlané sebepoškozování MaMÁků společensky přispívá leda tak k tomu, že si po pohledu na jejich vzájemné mrzačení, eufemisticky nazývané „sportem“, kohorta neméně yntelechtuálně nadaných vymaštěnců doma slastně vyhoní, nabuzeně zmlátí figurantku nebo někoho o hlavu menšího a 50 kilo lehčího a budou se pak mít o čem bavit na fotbale, přičemž si nějaký vychcaný lanista jako Danka Bílá nebo slizák Ondra jako kdysi solidně namastí kapsy pasením hovad a pořádáním cirkusů pro ty méně nadané, kteří na MaMÁka satanžel neměli parametry, a tak jsou rovnou v dolech, za volanty hovnocuců, v base, kopou za Telekom nebo se ohánějí sběrnými kleštěmi na vajgly a psí hovna v dresu technických služeb, či jen trpí nějakou agresivní psychickou poruchou. A ten mrzký mamon zjevně pokřivil hodnoty i tolik zásadové Netflusácké bolševize, která má za normálních okolností ve své striktní agendě výhradně jen ortodoxní sluníčkářství, pokrytecké dobroserství, pissmaking, homokomunismus, čokomarxismus, transocalismus a hysterickou feminiutopii. No řádně si nasrali do huby, soudruzi, řádně, když tu náhle máme z té jejich demagogické patodílničky oslavný maskulinní primatologický dokument o zatím nejhrabivějším a nejagresivnějším vypatlanci světa a odporném bílém šovinistickém heteroseksuálovi, který pro blaho lidstva rozšlapal nejvíce hlav, čemuž tolik altruisticky obětoval své nejlepší své roky urputným mlácením do pytlíků, pohazováním medicinbaly, mlžením zrcadel ve fitku a veřejným kurvením se v lopatích tyjátrech při vážení dobytka a následných čumdolů. Vypatlanci, který se tam čtyři hodiny v podstatě jen tak producíruje a naparuje jako ředitel Zeměkoule a předvádí, jak si s jinými mongoloidy tolik heroicky a filantropicky vzájemně rozšmelcovali držky a našniclovali uši, jak se vysoce tautologicky nechal pokérovat vlastním jménem či kolik zlatých koupelnových baterií a obskurně barevných lamb už si za to animální čurákování pořídil, přičemž s dickcí a akcentem velkobritské kriminální spodiny hrdě trousí tak zásadní pouťově - filosofická životní moudra, že by se za ně nemuseli stydět například ani promovaný obráběč kovů nebo věhlasný romský filosof Libatus Annus Sinecha. Bulvární fascinace nejprimitivnějšími neurovegetativními rádoby predátorky je jedna věc, ovšem pokud většina přihlížejících u vyrachtané komerční ódy na ně lačně zamasturbuje, načež je čtyřkuje a pětkuje, až je ta audiovizuální oligofrenie a patoheroizace a patogloryfikace zcela expendebilního troglodyta na děsivých 77%, smutně to svědčí o tom, že relativně kultivovaná moderní civilizace začíná pomalu konvergovat zpět k prdeli, a i ten netflusácký VUML se nakonec míjí účinkem.