Tracy Letts

Říká o sobě, že nemá takovou slovní zásobu jako Richard Greenberg, a ani není tak chytrý jako Tony Kushner. Přesto je jeho dramatická práce v něčem jedinečná. Většina jeho postav, ačkoli jejich slovní zásoba není dokonalá, dokáže vyjádřit myšlenku tak, že přesně vystihuje tu jednu danou osobu. A takovou schopností, vyobrazit své postavy věrohodně a ve všech svých chybách a pochybeních, oplývá jen málokterý člověk pohybující se v oblasti divadla, filmu či literatury.

Tracy S. Letts je americký herec, dramatik a scenárista. V roce 2008 obdržel Pulitzerovu cenu pro drama za hru „August: Osage County“ (český překlad „Srpen v zemi indiánů“) a v roce 2013 cenu Tony za jeho vyobrazení postavy George v psychologickém dramatu „Who’s Afraid of Virginia Woolf?“ (český překlad „Kdo se bojí Virginie Woolfové?“). Zajímavostí zůstává, že je doposud jediným, kdo tyto dvě ceny ve dvou různých kategorií dokázal vyhrát.

Letts se narodil spisovatelce Billie Letts a vysokoškolskému profesorovi a herci Dennisu Lettsovi. Má dva bratry, Danu a Shawna, druhý jmenovaný je jazzovým hudebníkem a skladatelem. Letts byl vychován v Durantu a promoval na Durantské střední škole na začátku 80. let 20. století. Po střední škole krátce navštěvoval Southeastern Oklahoma State, univerzitu však nedokončil a záhy se přestěhoval do Dallasu, kde pracoval ve firmě zabývající se telemarketingem. Práce ho však dostatečně nenaplňovala, a tak se vypravil na další, delší cestu. Do Chicaga se přestěhoval s cílem začít zde psát a uplatnit se jako scenárista a dramatik. Toto město mu otevřelo dveře do světa divadla. Dlouhých jedenáct let pracoval pro divadla Steppenwolf Theatre Company a Famous Door, kde účinkoval nejen jako dramatik, ale později i jako herec. Ačkoli se od té doby Lettsův život kompletně proměnil, aktivním členem Steppenwolf Theatre je dodnes. Byl též zakládajících členem divadla Bang Bang, mezi jehož členy patřili Greg Kotis (držitel ceny Tony za hru „Urinetown“), Michael Shannon (nominovaný na Oscara za film Nouzový východ), Paul Dillon či Amy Pietz.

V roce 1991 napsal Letts svou vůbec první hru „Killer Joe“ (v překlad „Zabiják Joe“), která vypráví příběh o Texaské rodině, jež si objedná nájemného vraha pro vraždu jednoho ze svých příbuzných za účelem získání jeho životní pojistky. Hra obsahovala pro Lettsovu tvorbu tak typické rysy jako jsou explicitní jazyk či zobrazení násilí, že žádná divadelní společnost nesouhlasila s jejím uvedením. O dva roky později tedy Letts a několik dalších herců tuto hru sami uvedli v divadle Next Lab Theater v Evanstonu ve státě Illinois. Smíšené recenze, které především kritizovali brutalitu a vulgární jazyk, nezabránili tomu, aby se stala hra hitem. Pozdější úspěšné uvedení hry na festivalu experimentálního divadla Fringe Theatre v Edinburghu vyústilo v koupení licence představení divadly v New Yorku a Londýně. S jakou ambicí psal Letts tuto hru není známo, ale to, že se nakonec přeložila do 12 jazyků a hrála se nejméně v 15 zemích, nečekal asi nikdo.

Krátce po úspěchu s „Killer Joe“ se Letts přestěhoval do Los Angeles, kde tvořil pro televizní seriály jako byli Show Jerryho Seinfelda či Soudkyně Amy. Život v městě andělů ho však na dlouho neuspokojil, a tak se vrátil nazpět do Chicaga. V roce 2003 Steppenwolf uvedlo další Lettsovu hru, „The Man From Nebraska“. Příběh o pojišťovacím agentovi, který ztrácí víru ve své náboženské přesvědčení, představoval značný odklon od dřívější, velmi šokující hry z dílny Tracyho Lettse. I přesto, nebo právě proto se hra dostala až na seznam finalistů pro Pulitzerovu cenu. Jeho další hra „August: Osage County“ se řadí do kategorie černých komedií. Drama nám dává nahlédnout do jedné nefunkční Oklahomské rodiny, která se vypořádává se smrtí svého patriarchy, otce rodiny. Hra byla uvedená na Lettsově domovské scéně Steppenwolf a později se přesunula na Broadway. Přišel mimořádný úspěch – Letts získal Pulitzerovu cenu za drama a hra si z cen Tony odnesla rovnou pět sošek, včetně té za nejlepší hru roku. Přestože kritici považují „The Man from Nebraska“ a „August: Osage County“ za méně drsné a brutální hry, sám dramatik vidí více podobností než rozdílností mezi jeho starší a novější tvorbou. Podle Lettse není na prvním místě příběh, ale postavy, jež jsou skutečné, a netváří se jako precizně napsaná báseň. Autor si zakládá na tom, aby v nás jednotlivé postavičky příběhu vyvolávaly nevoli i soucit, ale především přesvědčení, že i takto špinaví lidé mohou v našem skutečném světě existovat.

Tracy Letts se věnuje nejen divadelní činnosti, ale v následujících letech se dostal i do filmového průmyslu. V roce 2006 zadaptoval svou vlastní hru Brouk, v roce 2011 Zabiják Joe a následujícího roku se pustil do filmového scénáře ke své nejoceňovanější hře Blízko od sebe (původní název „August: Osage County“, první český překlad „Srpen v zemi indiánů“ distributoři nepoužili). Ačkoli první dvě zmiňované adaptace nezaznamenali u kritiků ani diváků příliš velké ovace, ta poslední se probojovala do oscarového klání se dvěma nominacemi v kategoriích nejlepší herečka v hlavní roli a nejlepší herečka ve vedlejší roli. Po tomto úspěchu se plně vrhl i do filmového hraní, během posledních pěti let si zahrál rovnou ve dvanácti filmech a zaznamenal s nimi velký úspěch, ať už s filmem samotných nebo dokonce i se svou rolí. Mezi nejvýznamnější snímky patří například Lady Bird, Akta Pentagon: Skrytá válka, Malé ženy či Le Mans '66. Jeho postavy nejsou rozsahem velké, ale často velmi ovlivňují děj či chování postav ostatních. Letts je ve svém hereckém projevu velmi civilní, ale vždy naprosto uvěřitelný. V roce 2020 čekala Tracyho další filmová výzva – v režii Joea Wrighta vznikl film Žena v okně s Amy Adams, Gary Oldmanem a Julianne Moore v hlavních rolí. Letts byl tentokrát u filmu veden jako jeho scenárista. Jednalo se o důležitý mezník jeho kariéry, kdy se jednalo o jeho vůbec první filmový scénář, který není založen na původní divadelní hře.

Tracy Letts je přírodní úkaz. Hraje v divadle i ve filmu, je scenáristou i dramatikem. Jeho hry nejsou podbízivé, cukru v nich moc nenajdete. Příběhy často zobrazují lidi bojující s morálními a duchovními otázkami. On sám říká, že nejvíce ho v tvorbě inspirovala dramata Tennesseeho Williamsa a romány Williama Faulknera a Jima Thompsona. Jeho matka, Billie Letts, v jednom z rozhovorů uvedla, že zatímco ona se snaží být ve svých příbězích pozitivní a zábavná, v hrách jejího syna jsou buď všichni nazí nebo mrtví. S tím nelze odporovat, ale Tracy Letts může být díky tomu nadmíru spokojen.

Simona "jezurka42" Ježková