Sudkyňa Amy

Seriál, co se snažil být tzv. cool, o tlusté nasrané máti co vychovala tři sobce a nejvýš to dotáhla feministka, po které se celý seriál jmenuje, zatímco je jeden syn flákač a druhý idiot co si našel masochistku. Je to netradiční, je to jiné, ale pak to používá jen klišé opsané z jiných seriálů (kde jsou všichni ťuťu ňuňu). Kupodivu se to celkem k sobě hodí a neirituje to. Snesitelný seriál, který jsem si oblíbil. Ale ten malej zmetek (dcera soudkyně), prostě řezat a řezat a řezat. (20.08.2015)

I když se v seriálu sem tam objeví nějaký ten zajímavý herec, pořád je to v podstatě pro mě nekoukatelné. Takzvaná přeslazená amerikčnost z toho tak sálá, že se bojím o duševní zdraví mé televize. Na druhou stranu, pustit to manželkám v době oběda také není nápad úplně k zahození. (15.03.2012)

Pravda, mé hodnocení nemůže být objektivní, protože jsem viděl všeho všudy části nějakých čtyř dílů. Je to ale z právního a sociálního prostředí, tudíž mi to nedá nekomentovat. Takže: politicky korektní srajda, kde se vznešeně moralizuje tím nejubožejším a nejlacinějším způsobem. Je jedno, že ty kecy lze rozcupovat dvěma nebo třemi větami racionální argumentace, protože jsou nesmírně hloupé, to scénáristy zjevně netrápí. Příklad: žena v naději tam káže, jak se nepodrobí prohlídkám a kdesicosi, spoléhá na boha všemohoucího, který přece chce, abychom byli zdraví a silní a jeho vůle je neměnná. Už vidím, jak případně její děťátko, které umřelo kvůli senzibilizaci krve (věc, která se dá velmi snadno identifikovat v prenatálním stádiu a vyřešit rychlou transfůzí) jen proto, že to nebylo včas odhaleno, jí pak z ráje zamává a řekne "maminko, díky žes mi nedovolila žít, že ses spolehla na vůli všemohoucího, já teď můžu být v rájíčku." A maminka nad mrtvým děťátkem zaplesá "to je boží vůle, díky ti pámbíčku." A zatímco maminka pěla svou ódu na boží vůli a svobodu rozhodnutí (kterou svým přesvědčením svému očekávanému dítěti zcela vzala), všichni v soudní síni sedí, poslouchají s blaženým úsměvem, jak je to všechny osvítilo, nikdo ani nehlesne slovo námitky, jen se chytnout za ručičky a zpívat koledičky. Bleee. Imbecilita, která předpokládá, že divák je individuum bez mozku a vlastního rozumu. A možná vzhledem k zemi původu nebude tak daleko od pravdy. (09.10.2015)

Štandardne dobrý americký rodinný seriál o humore a bolesti. Divák je na 60 minút znova rád, že je rád/človekom. (08.01.2005)

Vcelku příjemný rodinný seriál se sympatickými postavami, který v naší zemi jen tak proletěl bez povšimnutí (asi to bude tím blbým vysílacím časem...). Není to žádná hardcore záležitost, u které bych musel vidět každý díl, ale fajn oddychová zábava. 70 % (03.08.2007)