Jeden z nejvýznamnějších českých scenáristů a dramaturgů. Pro film a televizi napsal více než tři desítky scénářů. Počet filmů, na kterých spolupracoval jako dramaturg, se blíží šedesátce.
Vystudoval Filozofickou fakultu, obor česká literatura. Po ukončení studia byl zaměstnán ve Večerní Praze. V roce 1960 se stal dramaturgem na Barrandově ve slavné tvůrčí skupině Šebor-Bor a ocitl se tak v centru tzv. české nové vlny. Jeho první prací byla dramaturgie scénáře Miloše Formana podle povídky Josefa Škvoreckého EINE KLEINE JAZZMUSIK. Natáčení bylo nakonec kvůli nedorozumění zakázáno, ale spolupráce s Milošem Formanem pokračovala – Václav Šašek byl dramaturgem všech Formanových filmů před jeho odchodem do USA. Po Formanově emigraci dále spolupracuje s režisérem Jaroslavem Papouškem (např. trilogie o Homolkových), s dvojicí Smoljak-Svěrák (NA SAMOTĚ U LESA, KULOVÝ BLESK a další) a později na samostatných scénářích Zdeňka Svěráka (VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ, OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA, TMAVOMODRÝ SVĚT, VRATNÉ LAHVE,...).
Už od 60. let také sám píše scénáře. Jeho nejvýznamnějším příspěvkem k české nové vlně je scénář snímku INTIMNÍ OSVĚTLENÍ, který vytvořil společně s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem. Několikrát úspěšně adaptoval pro film a televizi dílo svého oblíbeného spisovatele Jaroslava Havlíčka (PETROLEJOVÉ LAMPY, PROKLETÍ DOMU HAJNŮ, HELIMADOE, TA TŘETÍ) - za scénář ke snímku HELIMADOE získal v roce 1994 Českého lva. Jeho dalšími adaptacemi literárních děl jsou například scénář k filmu VÝCHOVA DÍVEK V ČECHÁCH podle stejnojmenného románu Michala Viewegha, nebo k televiznímu seriálu PŘÍTELKYNĚ Z DOMU SMUTKU podle předlohy Evy Kantůrkové. Scénáře píše také společně s manželkou Věrou Šaškovou. Vytvořili spolu mimo jiné asi třicet scénářů k televiznímu cyklu ÚSMĚVY. Jejich zatím posledním počinem je adaptace několika povídek Karla Čapka pro televizní sérii ČAPKOVY KAPSY.
Juvelino "juvelinokivi" Kivi