Hra bez pravidiel

Klasická šablona, kde víme, kdo co udělal a postupně dochází k tu většímu, tu menšímu, prozření postav. Souhlasil bych s nepřítomnou ideologií (gudaulin) i mezerami v logice (jerrik7), to mi ovšem tak nevadilo do té doby, než se vyprávění v závěru přelévalo po pěti vteřinách mezi mnoha postavami. Působilo to rádobyakčně, vykonstruovaně a divák má pak pocit, že kořist z loupeže by mohl klidně chtít i kdokoliv do příběhu nezapojený, který jde náhodou po chodníku. Škoda přeškoda. (18.03.2020)

Dlouho jsem přemýšlel, zda bychom byli schopni natočit policejní akční krimi film jako točili Italové v 60. a 70. letech. Hra bez pravidel dokázala, že to možné bylo. Polák kopíruje Italy do detailu a využívá k tomu veškeré dostupné prostředky jako je bombastický soundtrack podobný Morriconemu, oblíbené lokace (střechy, garáže, závodní okruhy, nádraží, apod.) a akci (pěstní souboje, přestřelky, automobilové honičky). Je to snad jediný film u nás natočený podobného ražení a musím přiznat, že se povedl vysoce nad mé očekávání a když člověk vidí jak dobře to šlo napoprvé, tak je vážně škoda, že už nebyl prostor pro zlepšení a další u nás už nevznikly (03.11.2020)

Kvalitně natočená úvodní loupež, až jsme si říkal áááá tady se nám někdo hodně koukal na Henri Verneuila, pěkně svižně, dramaticky a bez keců, přesně jako z nejlepších časů francouzských kriminálek. Dál už si ale příběh jde svou vlastní cestou a nutno dodat že je to velmi kvalitní cesta. Celá pointa se točí kolem úvodní loupeže a je udělána v duchu, každý chvilku tahá pilku. Napětí ani na chvilku nepolevuje, zápletka v podstatě nemá jediný hluchý místo a to všechno každou minutou ještě graduje až se příběh dostává v naprosto strhujícím tempu do závěrečného finále, který nemá v dějinách českolovenské filmové kriminálky příliš konkurenci. Záslouhou bezchybné práce kameramana ( záběry netrvají o sekundu déle ani méně než mají ), vynikajího střihu a za doprovodu výborné hudby přichází závěrečné rozluštění v tempu, na českolovenský film naprosto nevídáným. Kriminálka, která chytne a až dokonce nepustí. (20.03.2010)

Tohle je tvrdá gangsterka po "socialisticku". Loupež klenotů, které si sice člověk mohl tenkrát schovat na půdu, jelikož by je nikde neprodal, ale dobře vymyšlená, dotažená, jen drobná chybička se vloudí, ale tu policista naštěstí udělá taky. Dojde ke smrti chyceného pachatele, ztrátě důležitého svědka a policajt ztratí práci. Jde ale o čest, a tak se po letech na vlastní pěst pustí do šetření znovu. A my diváci nevíme, jestli mu nakonec taky třeba nejde jen o ty prachy. Přijde střílení, vraždění, loupení a honičky v autě. Vše samozřejmě v možnostech tehdejší Prahy a vzkvétajícího národního hospodářství. 80% (15.09.2013)

Akční kriminálka, která nemá v českých zemích konkurenci! Dynamika čiší z každého záběru a střihu. Hudba taky šlape do tempa, kamera snímá kulervoucí záběry, nájezdy na obličeje nebo jakékoliv detaily. Hereckému obsazení dominuje Zdeněk Kryzánek, neskutečnej řízek! Snímek nemá hluchého místa a graduje neuvěřitelným finišem! Jindřich Polák byl velkej profík a Hra bez pravidel je v československém detektivním žánru opravdový unikát, úplně v klidu srovnatelný s kriminální francouzskou filmovou školou. (26.09.2022)