Čapkovy kapsy

V zásadě lze souhlasit s tím, že Čapkovy kapsy představují výrazný nadprůměr hrané původní televizní tvorby České televize, jenže to je dáno nízkým průměrem vzhledem k záplavě šmíry, kterou naše milá veřejnoprávní televize produkuje. To hodnotné představuje samotná literární předloha Karla Čapka, která oprávněně zaujímala ve své době to nejpřednější postavení v naší literatuře. Doslova to dýchá člověčinou a příjemně se to čte i na to kouká. Na druhé straně je ze série znát, že se na ní podílelo více režisérů, protože kvalita režie ale např. i castingu je kolísavá. Některé díly se opravdu povedly a je z nich cítit prvorepubliková atmosféra i duch předlohy, jiné mi z různých důvodů nesedly a výsledek byl velmi průměrný. Navíc vzhledem ke zmíněné pověsti Karla Čapka už byly tyto povídky zpracovány v minulosti, některé i vícekrát a výsledek byl, pokud mě paměť neklame, zřetelně lepší. Snad nejlépe dopadla povídka Soud pana Havleny, kdy režisér dovedně využil dobového tisku už v titulcích a navíc si vybral opravdu dobré herecké obsazení. Naproti tomu třeba v Příběhu sňatkového podvodníka mně vyloženě neseděl Radek Holub v titulní roli. Něco tak slizkého by přece nemohlo mít v tomhle řemesle úspěch. Nebo byla situace žen v době první republiky opravdu zoufalá... Celkový dojem: 65 %. (04.10.2011)

Největší chybou bylo, že jsem si před zfilmovanými příběhy přečetla Čapkovu knížku "Povídky z jedné a druhé kapsy", a pak jsem jen sledovala, jak je daná povídka zpracovaná a jak moc se od psaného originálu liší. Ze zfilmovaných povídek mám dojem, že nevystihují hlavní myšlenku autora. Tvůrci si buďto něco do děje přidali, nebo tam neukázali co bylo podstatné, takže to vyznělo do ztracena. Jenže tady srovnávám knížku a film, což asi není úplně správně. (16.10.2011)

Myslím, že se tvůrci při natáčení tohohle povídkovýho seriálu docela snažili, aby divákovi předložili v rámci televizní zábavy konečně něco jinýho než sračku, a tak sáhli po osvědčeném tématu (však kdo by - kromě mě - neměl rád Čapka?), sehnali nejlepší herce současnosti a taky si pečlivě občíhli dobový reálie. Nicméně po shlédnutí první epizody Básník jsem zažil určité zklamání, protože tak debilní přehrávání, který předvedl Ondřej Pšenička, jsem snad ještě neviděl, a taky mě tam sral Jiří Strach v roli strážníka, protože někomu asi nedošlo, že na roli mladicky naivního a nezkušenýho hošíka je čtyřicetiletej Strach prostě už moc starej. A co si budeme povídat, samotná dějová zápletka je tak stupidní a neuvěřitelná, že z ní veškeré kouzlo vyprchá hnedle zkraje. V druhý povídce už jsem byl celkem spokojenej, protože tam hrál Preiss, kterej je pro mě zárukou kvality a opět mě nezklamal (zvlášť při svým monologu v kavárně). Zklamala mě tam ovšem postava, kterou ztvárňuje Tomáš Töpfer, která žije jen tím, že se věší Preissovi na paty tak ultimátním způsobem, že divák musí neustále přemejšlet, jestli je homobuzna nebo stalker anebo snad obojí. Stupidita dějových linek je pro mě tedy (jako vždy u Čapka) zklamáním a herecký výkony jsou taky občas vedle, ale pro pečlivou filmařinu a atmosféru doby dávám *** Myslím si ale, že přes veškerou urputnou snahu už dneska nikdo žádný nový Hříšný lidi města pražského nenatočí, na to už dnešní sračkeři nemaj. (01.08.2012)

Ačkoliv i po Kapsách stále čekám na zfilmování některých svých oblíbených povídek, a upřímně doufám, že někdo vyzve na čestný souboj legendárního Pánaboha Františka Smolíka, jsem se zpracováním Čapkovy klasiky určeným "mé generaci" navýsost spokojen. Natočené povídky nejsou sice všechny stejně dobré, ale nezapomenutelné herecké výkony a příběhy jednotlivých postav tu jsou zastoupeny v míře na české poměry neobvyklé. Na Viktora Preisse v obou jeho rolích nejde zapomenout, stejně tak na samozvaného soudce Oldřicha Navrátila nebo Jaromíra Medunu jako soudce spravedlností povolaného k rozhodnutí o osudu Vladimíra Javorského. Tandem Holub-Novotný zase válcuje příběh o sňatkovém podvodníkovi, a už v dokonale odhlečeném duchu se dostáváme k neodolatelně prvorepublikově zdvořilému Arnoštu Goldflamovi nebo Václavu Neužilovi mladšímu a jeho experimentu s živým nástrojem v podobě papouška. A když vás pak ještě Martin Myšička přesvědčí, že zrcadlo je zbytečnost a se vším se lze vyrovnat a využít to, nepřekvapí vás ani Čapkem nikterak nenaznačené rozuzlení Závrati podané Tomášem Pavelkou. Ten sice tvrdí, že z lékařského hlediska výčitky svědomí neexistují, nicméně ať je to jak chce, nikdo z těch, kdo na Čapkových Kapsách pracovali, je mít nemusí. Jakkoliv jsem vychválil herecké výkony - což se týká i těch, které jsem neuvedl výslovně, včetně vedlejších rolí - a teď se pochvalně vyjádřím i ke kostýmům, nemůžu se naladit na stejnou notu se stylizacemi některých povídek. Zkrátka dokonalá není ani totalita, natož nějaký televizní sborník;) Je to sice trochu ošemetné, ale tvrdím, že těch pár slabších kousků se hravě schová za ty výše zmíněné parádní momenty, a můžu si tak dovolit dát 80%. (24.07.2012)

Když budu hodnotit všechny díly, tak mi vychází průměr. Zpočátku mě povídky celkem nudily, byly takové plytké (asi první tři). Poté jsem viděla takové, u kterých jsem s napětím očekávala, jak to tedy dopadne. Myslím, že víc bylo nezábavných dílů, než těch lepších. Ale celkově si myslím, že všechny díly byly dobře, příjemně natočené a samozřejmě dobře zahrané. (10.10.2012)