Fanda Mrázek

František Mrázek, který se později pod jménem Fanda Mrázek proslavil na operetních scénách ve třicátých letech, se narodil 22. srpna 1903 v Praze. Mrázek vynikal svou komickou postavou a výborným pěveckým materiálem. S herectvím započal v Ostravě.

Poté nastoupil do pražského kabaretu Montmartre, Tylova divadla (1922 – 1924), Švandova divadla (1924 – 1925), smíchovské Arény (1925 – 1934), Malé operety a vlastního kabaretu Modrý velbloud (1934 – 1935), karlínského Divadla Varieté (1935 – 1936) a nakonec na dlouhá léta v Tylově divadle v Nuslích, přejmenované na Divadlo Na Fidlovačce a poté na Hudební divadlo v Nuslích (1936 – 1962), z kterého odešel na odpočinek. V 50. letech byl rovněž častým hostem různých zájezdových estrád.

Už ve třicátých letech se stal u publika velice populárním komikem se sklonem k improvizaci ve slovních vtipech a operetním zpěvákem. Často vytvářel různé milovníky či pomatené břídily v klasických a současných bulvárních operetách „Hrabě Luxemburg“ nebo „Paní Luna“. U diváků však byly nejvíce oblíbené jeho revuální, kabaretní i estrádní komické kreace. V jeho podání se z různých písní staly dobové šlágry (např. „Bramborová placka“, „Houby“, „Hledám děvče na boogie – woogie“ aj.), které vyšly na mnoha gramofonových deskách.

Díky své popularitě byl ve 30. letech obsazován do větší úloh v různých sentimentálních a podřadných snímcích. Po první roli chasníka v ještě němém, později ozvučeném snímku ČERNÝ PLAMEN (1930) předvedl své komické kreace ve snímcích SKALNÍ ŠEVCI (úředník), MILÁČEK PLUKU (kadet Mrázek), ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY“ (šofér Toník), PEPINA REJHOLCOVÁ (hlídač Ferda), STRÝČEK Z AMERIKY (ženich Jiří), DOBRÝ TRAMP BERNÁŠEK (Ferda), Z BLÁTA DO LOUŽE (Silvestr Blažek), ROZPUSTILÁ NOC (číšník Ferry), VÝKŘIK DO SIBIŘSKÉ NOCI (Nikolka), BARBORA ŘÁDÍ (Julius Kopřiva), OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (malíř Prokop), KARIÉRA MATKY LÍZALKY (asistent režiséra), HARMONIKA (Franta Bulín), ANDULA VYHRÁLA (tramp), KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA (fotbalista Jarda Klapzuba), DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ (šofér) či TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA (kočébr).

Jeho herecká dráha pokračovala a uzavřela se v padesátých letech v epizodních postavách číšníka (PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ), Baďury (BYLO TO V MÁJI), Jarského (MIKOLÁŠ ALEŠ), strážce na chodbě (CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ), Kozdery (PLAVECKÝ MARIÁŠ), vězně (HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ), muže s věncem (TAJEMSTVÍ KRVE), Jindřicha Kadečky (CIRKUS BUDE!), celníka (BYL JEDNOU JEDEN KRÁL...), řidiče (MUŽ V POVĚTŘÍ a ZAOSTŘIT, PROSÍM!), harmonikáře (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), nachmeleného závodčího (POSLUŠNĚ HLÁSÍM) nebo návštěvníka vinárny (DNES NAPOSLED).

Také si zahrál v několika hraných dokumentárních a propagačních snímcích (NEJLEPŠÍ TIP, 1951; NĚCO SE TU ZMĚNILO, 1955). Jeho filmová kariéra skončila jedenáct let před jeho smrtí v roce 1959 rolemi ve snímcích ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENKA, TAKOVÁ LÁSKA a PĚT Z MILIONU – povídka OTRHANÁ PÍSNIČKA.

Mrázek spolupracoval rovněž s rozhlasem (hry „Podruhé na světě“ či „Polibek Čanity“), s distribučními gramofonovými závody (vydal desítky desek svých šlágrů) a výjimečně i s televizí (seriál RODINA BLÁHOVA, kde mu manželku ztvárnila jeho častá kolegyně z filmů Milka Balek – Brodská). Uplatnil se i na poli spisovatelském, napsal různé kabaretní skeče, monology, texty k písním, libreta k operetám (třeba „Brandejští dragouni“ a „Hladový milionář“), pohádky, povídky, příběhy a romány „Šťastný člověk“ a „Bída je pes“.

Populární komik, herec, písničkář, spisovatel a zpěvák Fanda Mrázek zemřel 13. října 1970 v Praze ve věku šedesáti sedmi let. V roce 2005 Gabriel Gössel a Radioservis vydal 24 jeho, dnes již zapomenutých, dobových šlágrů na vlastním CD „Fando, ty kluku zlatej“.

Jaroslav "krib" Lopour