Obsahy(1)
Zadlužená majitelka statku očekává návštěvu bohatého příbuzného snoubence její dcery. Strýček Voborský se vydává za hluchoněmého a aby odhalil ziskuchtivé plány budoucích příbuzných, nechá si z Ameriky poslat fingovanou zprávu o ztrátě majetku. Pak se teprve ukáže... Chatrný děj diletanského režiséra ruského původu V. Ch. Vladimírova je neuměle nastaven několika kabaretními výstupy. Po roce 1945 v kinech raději neuveden. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (9)
Nijak vynalézavá, natož ještě vtipná veselohra které dominují výrazné postavy Theodora Pištěka a Antonie Nedošínské, mamon a bohužel i vystoupení v lokále, kterých je prostě moc, jinak by ale film byl řiďounký, takže to má svoje opodstatnění. Inu ani ve 30´ se studia nevyhnula sotva průměrným snímkům, s pokleslými náměty jež by se v klidu daly napasovat do jakékoli doby. Remake tohoto snímku by mohl raz dva vzniknout v 50´ nebo 80´, tím spíše dnes. Což ho ale nedělá aktuálním nebo nadčasovým, pouze to dokazuje jak jednoduchým byl už tehdy. Velmi nenáročným. ()
Ze začátku to ještě celkem ušlo, coby příjemná jednohubka, ale celkem rychle se začala ukazovat nefunkčnost a slabota scénáře, který není schopný přijít s čímkoli zajímavým a těch pár konfliktů, které z té jednoduché zápletky dřív či později musely vyniknout, pojal Vladimírov co nejvíc mdle a vyústil je ještě jednodušeji, než tu samotnou zápletku. Přitom to mohlo být fajn, když člověk pomine tu menší natvrdlost děje (avšak... kolik současných romantických komedií má zajímavý děj, natož kolik z nich vůbec nějaký má?), ale Vladimírov na to nejspíš skutečně neměl talent, tak z toho vzešlo jenom něco, na co člověk rychle zapomene. A aby to mělo tu hodinu a půl, je třetina filmu jen vatovými scénami hudebních a tanečních vystoupení + jednoho kouzelníka/klauna... Ach jo. Ale vyložená katastrofa to nebylo, pár povedenějších scén to mělo a pořád to strčí nemalý počet současných českých romantických komedií do kapsy - a to je fakt hodně smutné. 2* ()
Náramná, kabaretem cinknutá, taškařice, jíž silně dominuje ženská komička (dnes bohužel zapomenutá) Marie Grossová. Zaujal mě určitý předobraz Felixe Holzmanna, který vystupuje ve vinárně, kde vegetuje syn zadlužené statkářky. ()
Brněnská výrobna Monopol, která za dobu své existence produkovala pouhé tři filmy (mezi nimi ovšem i mezinárodně oceněnou Maryšu), stihla ještě koncem roku 1932 za levnější sazbu prosadit ve vinohradských ateliérech vznik této situační veselohry. Režií byl pověřen V. Ch. Vladimírov (vlastním jméném Vladimír Chinkulov), který byl ovšem mnohem úspěšnější jako herec v období němého filmu a jeho příležitostné režijní práce skončily obyčejně fiaskem. Stejně jako Strýček z Ameriky. Dobová kritika byla nemilosrdná a film odsoudila coby nejhorší typ laciného kýče. Mnoho se toho nezměnilo ani dnes. ()
Dej je prilis kratky a predvidatelny- strycek z Ameriky prijel na navstevu k synovci a je ubytovan v dome jeho snoubenky. Predstira, ze je hluchonemy aby zjistil co si o nem kdo mysli a kazda zenska se mu znazi vnutit.Tot vse- proto je dej nadstavem vetsi mnozstvim hudby a zpivani ,opravdu dobre tanecni vystoupeni a kouzelnik -komik. Vetsi prostor zde konecne dostala Marie Grossova . Ovsem kdo ke konci filmu vykrikne STOP ! je mi zahadou.Ze by chyba ve strihu? ()
Reklama