Šenkýřka „U divoké krásy“

Film, který je mnohem zajímavější dobou vzniku a hereckýn obsazením než dějem. Technická kvalita je zhoršená ve zvuku i v obraze. Výrazný a nepřehlédnutelný je Ferrdy Víšek, který má Buriana okopírovaného k dokonalosti. Marvan dostává poměrně málo prostoru, stejně jako Theodor Pištěk, který je spíš takovým okořeněním. Lída Baarová oproti tomu dostává prostoru dost, ale neumí ho správně využít, působí spíš toporně. Zato si zahrála po boku své maminky Ludmily Babkové. K vidění jsou herci z éry němých filmů. Neužijeme si ani příliš horské atmosféry, většina děje se odehrává v interiérech. Převedení divadelního scénáře do filmové podoby se příliš nezdařilo, dnešního diváka toto dílko asi příliš nenadchne. (04.02.2018)

Není to tak špatné. Vedle hezkých exteriérů je snímek zajímavý rolí uznávaného imitátora Vlasty Buriana Ferryho Víška či scénáristickým vkladem mlaďounkého Elmara Klose. A samozřejmě tu hraje Lída Baarová, milovaná i proklínaná. Ano, do Bergmanovy herečky má daleko, ale v těchto filmem stejně o žádné umění nejde, tak co... (13.01.2022)

Rozverná horská romance plná záměn a nedorozumění, dílko natolik triviální, až to bolí. Režisér Innemann v něm poskytl volné pole působnosti nejen své manželce, někdejší hvězdě němého filmu Zdeně Kavkové, ale i některým dalším dobovým hvězdičkám z oblíbených pražských kabaretů. A také tehdy osmnáctileté Lídě Baarové. Tady ještě nic netuší o závratné kariéře v německém filmovém průmyslu, ani o budoucí nabídce snů z Hollywoodu a bohužel ani o osudovém setkání s kulhavým ďáblem. Tady je pořád ještě naivní a nevyzrálá, ale už plná nadějí a v očekávání věcí příštích. Pro pokročilé (otrlé). (21.03.2013)

Tak toto je opravdu průšvih. Tentokrát nepřidám na hodnocení ani kvůli Lídě Baarové, protože taková neprofesionalita se jen tak nevidí. Neoslnila zde ani svým půvabem, o herectví se už nebavím vůbec. A skrze to všechno se tady ještě tvářila jako bůhvijaká herečka a skutek utek. Ani ostatní herci se ale nepředvedli. Pokud už mám někoho vybrat, tak překvapením byl snad jen Fanda Mrázek, který se do role mladého šoféra hodil a neudělal ostudu. Potěší snad ještě krásné tatranské exteriéry, toť vše. S politováním tedy musím konstatovat, že z LB udělal herečku až německý film. (09.12.2013)

Neskutečně svěží filmový zážitek roku 1932, to je Šenkýřka "U divoké krásy". Celá ta poetika odpovídá předchozí filmové sérii Skružného nebo podle Skružného (tentokrát byla předlohou Skružného divadelní hra Románek na horách z roku 1918), který od roku 1921 stabilně spolupracoval s Innemannem a Kavkovou-Innemannovou. Šenkýřka je takto de facto vyvrcholením jedné éry, která přirozeně překlenula němý a zvukový film. Novinkou v této zaběhnuté spolupráci je tehdejší začátečnice Lída Baarová, komik Fanda Mrázek a hudební skladatel Jára Beneš. A zatímco Baarová je skvělá ve své neotesanosti, hraje neskutečně barvitě a celkově je radost na ní pohledět, Fanda Mrázek s humorem sobě vlastním neodolatelně interpretuje slova Jarky Mottla Když tě něco bolí, tak vem' to holí. Jako zážitek je to naprostá paráda, z historického hlediska jsou pak nedocenitelné horské exteriéry a role Burianova imitátora Ferryho Víška a maminky Lídy Baarové Ludmily Babkové. Samozřejmě kopie vysílaná na CSFilm je z příšerného ořezu, který film ničí k nepoznání. (06.12.2020)