Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jednoho dne přitáhli do kraje cikáni a s nimi krásná Daniela, kterou kdysi, jako malé dítě, neznámo odkud, přinesla do tábora stará cikánka. Daniela miluje Ondřeje, hlubší lásku v ní však probudí až náhodné setkání s dr. Palmem, který po násilné smrti milované ženy chodívá sám na dlouhé toulky lesem. Také doktora zvláštní dívka zaujme. Ondřej ukradne pro Danielu v doktorově domě stříbrné šaty, ale na útěku ho postřelí četník. Palm, kterého nešťastná Daniela k Ondřejovi přivede, mu už nemůže pomoci. Mladík umírá. V Palmově vile Daniela podle fotografie pozná, že stříbrné šaty patřily doktorově ženě. Rozhodne se odejít z jeho života a opustí se starou cikánkou tábor. Na cestě je dostihne četník, u Daniely najde ukradené šaty a dívku odvede jako zlodějku k doktorovi. Ten však Danielu nezavrhne... (ČSFD)

(viac)

Recenzie (12)

raroh 

všetky recenzie používateľa

Adaptace díla předního autora generace Moderny F. X. Svobody (byť dnes literárně zapomenutého - nicméně Roztomilý člověk a Poslední muž, případně Poslední mohykán vycházejí též z jeho díla) má hodně do sebe - samozřejmě, že pracuje s literárními a výtvarnými schematy už raně romantickými (Puškin, Mácha), secese je jen mírně poupravila a v novoromantické reinterpretaci opět vytáhla ven, němá filmová poetika mírně zlidověla. Jarmila Lhotová spíše vypadá jak cirkusačka než cikánka (myšleno v choreografii), přesto typově hodně dobře vybrána (naopak Pištěk jako vůdce cikánů, to je spíše vtip). Filmu nejvíce uškodil nástup zvuku, těch pár mluvených vsuvek je zbytečných a ukrajují romantizujícmu pojetí, naopak hudební zvuková složka je víc než dobrá - symfoňákem perou emoce, lidová tancovačka hodně drsná ve zvuku, harmonika zní jak z kriminálnického pajzlu, jen kytara je hodně ohlasová - ale proč ne, i takovéto dobové představy mají cenu. ()

wosho 

všetky recenzie používateľa

Velice amatérsky natočený film, kterému poslední hřebíček do rakvičky udeřil pokus filmařů ho opožděně částečně dozvučit. Scénaristé, režisér i většina herců s tímto novým druhem filmu neměli zkušenosti a tak to dopadlo jak nejhůře by to šlo. Banální a sněšné dialogy, toporné herecké výkony-hlavně Speerger (kdy ještě hraje v němé části, jeho výkon je velice podařený, jakmile má mluvit a hlasem vyjadřovat své emoce, posírá co jen může). Navíc režisér (asi po tlaku producentů) sází ve zvuku na trapnost-tím myslám absolutně se sem nehodící vloženou píseň, jenž natočí absolutně staticky, sušše a nudně. I příběh a jeho kostra je velice jednoduchá a díky absenci humoru (film je celý myšlEný smrtelně vážně, jako veliká tragédie)působí film nudně, mrtvě. Z dnešního pohledu není ničím zajímavý, jedině výkon T. Pištěka může opodstatnit jeho zachování do dneška. Nikdy více. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Tento týden začínají na CSFilmu hody raritních zvukových filmů, které jsou uvedeny právě Černým plamenem. Ovšem už v loňském roce bylo možné tento film spatřit v rámci cyklu Čarovné oči - Romové v českém a slovenském filmu (1923-2002); navazoval Můj přítel Fabián z roku 1953. Takže jako vždy je CSFilm pozadu, ale i tak díky za ty dary. Televizní premiérou Černého plamenu se rozšiřuje zkušenost hned s několika jevy zároveň. Pomineme-li romskou tématiku, která se tu a tam českým filmem prolíná po celou dobu jeho existence, jde o dozvučený němý film, což je v literatuře poměrně častý pojem, ale v praxi toto shlédl málokdo. Dále jde zejména o dvě zajímavé osobnosti němého a zvukového filmu - Jarmilu Lhotovou a V. Ch. Vladimírova. Neotřelý půvab Lhotové vévodil po čtyři léta u režiséra Krňanského a naposledy si hlavní roli zahrála v třetí (Lamačově) verzi Jindry hraběnky Ostrovínové. Její krátká, ale výrazná, filmová dráha se dá například srovnat také s příběhem Karly Oličové, ovšem se šťastnějším koncem. Nemohu tvrdit, že by její hlasový a pěvěcký projev byl nedostatečný, konečně pobybově nadaná byla také výborně. Čili lze jen akceptovat, že podobně jako u jiných jejích kolegyň (Eva Gérová) došlo v určitou dobu na rozhodnutí mezi kariérou a manželským životem. Ovšem co se týká Vladimírova, tam mohu jen kostatovat, že jeho hvězda stálého partnera Suzanne Marwille u Weteb filmu byla v době Černého plamene už dávno pohaslá a jeho milovnický typ se nadobro proměnil v ryzí neotesance, tentokráte naprosto bez jakéhokoli psychologického pozadí. Žel, po pádu Wetebu se už nevzchopil a zvuk ho jen dorazil. Naštěstí je tu ovšem ještě J. W. Speerger, který byl výborný v hlavních úlohách, i ve štěstích, a tedy především díky němu a Lhotové stojí výsledný zážitek za to. Třešničkou na dortu jsou pak už dnes klasické výstupy Pištěka, Plachty a Mrázka. Mohlo být ještě lépe, kdyby Bronislava Livia nebyla postrádána v prologu, ale kdyby nebylo kdyby... :) Sečteno a podtrženo, mezititulky a dialogy se snesou naráz skvěle. Nadto v přirozenějším provedení, než se podařilo v tolik kritizovaných dialogových momentech české verze Extase G. Machatého. ()

PetraMishka 

všetky recenzie používateľa

Ve své podstatě docela zajímavý film, který by nabídl kvalitní zážitek, kdyby nebyl tak diletantsky ozvučen. Kdyby byl zachován jako němý, tak by mezititulky zmírnily ty naprosto příšerné dialogy pronášené s takovou deklamací, že se člověk musí až smát, jak to zní blbě. Vedle toho by mohly být písničky, které jsou překvapivě pěkné. Jarmila Lhotová jako cikánka Daniela je svůdná a mrštná, krásně tančí, ale jakmile otevře pusu, okouzlení mizí. Stejně tak Speeerger jako by s mluvením zapomněl hrát a texty viděl poprvé pár vteřin před pronesením. U panské, která mluvila o své paní Olze, se mi kroutily nehty i na nohou. Ozvučení není nijak systematické, takže se zahraje píseň, pak spolu postavy němě mluví, ale titulky nepřijdou, pak spolu mluví se zvukem, a pak zase bez zvuku, ale s mezititulky. Takže příběh docela zajímavý, hudba, písně a tanec pěkné, výkony beze slov dobré, konec originální, ale dialogy to celé posílají o několik řádů níž. Film může posloužit jako ukázka, proč někteří skvělí herci němé éry skončili s příchodem zvuku a jak vypadalo přechodné období mezi němou érou a zvukovým filmem. ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Film velmi zdlouhavý, důkladnější práce střihače by mu jen prospěla (nutno zkrátit tak alespoň o dvacet minut). Cikánské téma je však více než zajímavé a na svou dobu vzniku (přelom dvacátých a třicátých let) i dobře zpracováno. Třetí hvězdičku přidávám za nadměrně půvabnou Jarmilu Lhotovou v roli cikánky Daniely, byla opravdu nádherná a ten božský tanec... Škoda, že když začala mluvit, šel veškerý půvab stranou. Nedivím se, že ji zvukový film nechtěl. Ovšem ono je zde vlastně na škodu, že se tento němý film zkombinoval se zvukem, neboť herci na zvuk očividně nebyli připraveni. Diagoly působí trapně, toporně a uměle. Jsou neuvěřitelné, takto můžou mluvit pouze roboti. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (3)

  • Prvý film československého štúdia DAFA-Film. (Raccoon.city)
  • Film byl natočen 1929 jako němý s prologem, ve kterém hráli Bronislava Livia a Zvonimir Rogoz (do zvukové verze nebyl prolog zařazen). Film byl vydán 1931 s dodatečně mluvenými scénami a hudbou. Zvuková verze je uvedena nafilmovaným prosloven F. X. Svobody. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Film bol natáčaný v exteriéroch obce Mníšek pod Brdy - rodisku autora predlohy Františka Xavera Svobody. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama