Réžia:
Oldřich LipskýScenár:
Ivan OsvaldKamera:
Ferdinand PečenkaHrajú:
Jaroslav Marvan, František Filipovský, Rudolf Deyl ml., Irena Kačírková, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Bohuš Záhorský (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Výprava zemědělských rekreantů přijíždí zhlédnout cirkusové představení, na něž mají již tři měsíce zakoupené vstupenky, právě v den, kdy zaměstnanci cirkusu mají náhradní volno. Inspicient cirkusu Liška s pokladní Marií se však rozhodnou, že se pokusí zorganisovat improvisované představení, což se jim po usilovném shánění a četných humorných příhodách podaří.
Film byl uveden na VIII. MFF v Karlových Varech a byl poctěn Cenou za filmovou veselohru „za velmi dobrou, scénáristicky, režijně i herecky zdařilou veselohru, s vynikající úrovní artistického umění, majícího předpoklady velkého úspěchu, společného užitku a zábavy u filmových diváků".
(Filmový přehled)
Recenzie (68)
Jeden z majstrštyků pana umělce Oldřicha Lipského. Ve filmu není jedno jediné hluché místo a má spád. Co spád. Je to gejzír nápadů, "actions" jak se dnes módně říká, geniální záznam schopností a profesionální bravůrnosti Československého státního cirkusu. Škoda, že se už asi nikdy nedozvíme kdo byli oni cirkusoví hrdinové. Ve filmu je řada komických, originálních a nezapomenutelných vložek na světové úrovni. Například Miloš Kopecký a Oldřich Lipský co by dvojice komiků. Kam se na ně hrabou Laurel a Hardy nebo Charlie Chaplin apod. se svými prostoduchými slapsticky. Navíc stále na jedno brdo.Ve filmu hrají naše tehdejší esa - od Jaroslava Marvana až po Miloslava Homolu. Kameramanem nebyl nikdo menší než "natáčitěl" Kristiána a Cesty do hlubin študákovy duše Ferdinand Pečinka. Zdejší hodnotitelé, kteří filmu dali jednu až tři hvězdičky, je sbírka snobáků, kteří nejsou schopni vidět co je umění a co ne. Neznám ze světové kinematografie film z cirkusového prostředí, který by dokázal to, co Oldřich Lipský. Ve své drtivé většině jsou to totiž nudné záznamy - zejména ty francouzské - v nichž lze kladně ohodnotit pouze cirkusové artisty. Někdy. Holt je doba, kdy se nosí plivání na vše, co pochází z doby 1948-1989, a na této módní vlně se velmi dobře daří laciným nedovzdělancům s jejich primitivním klišé a prostoduchým prožíváním světa navyklé na to, že hlavím hrdinou filmu musí být pistole (případně samopal, bomba, droga, auťák, mrtvola atd. ). Kdo dal v hodnocení jednu až tři hvězdičky není nepodobný ideologům z 50. let dvacátého století. ()
Ale ne, není to tak hrozné... Oldřichu Lipskému se ideologii podařilo vcelku rozumně udržet na uzdě, film má řadu vtipných, milých míst a většina zúčastněných artistů předvádí vážně obdivuhodné výkony. Herecké obsazení je veskrze sympatické, jen neustálé glosy pánů Trégla a Záhorského začnou časem nudit, o rozhovorech Rudolfa Hrušínského a Rudolfa Deyla mladšího raději ani nemluvě. Jaroslav Marvan v roli energického inspicienta je ovšem neodolatelný stejně jako parádní klaunské číslo Miloše Kopeckého a Lubomíra Lipského. ()
Klasika naší filmové tvorby. Bohužel se v mém hodnocení promítne moje nesnášenlivost drezůry zvířat, jinak proti cirku jako takovému nemám nic. Ale bez zvířat. Herecká elita se sešla a užila si to. Zábavička pro celou rodinu, pokud ještě něco takového existuje. Asi nejlepší film z trojice „Šarivari“ a „Cirkus v cirkuse“. ()
Poněkud ideologicky nedotažené, soudruzi. K čemu je novému, pokrokovému člověku nějaká pochybná, reakční zábava v cirkuse? Když už krotitelé a cvičitelé vynakládají takové usilí, mělo by mít aspoň nějaký minimální smysl. Poskakováním mědvědů se asi moc hodnot nevytvoří, co je zapojit jinak? Mohli by třeba nastoupit do dolů hezky rubat uhlí. Krtkové by se mohli využít pro tahání kabelů, holubi samozřejmě na přepravu pošty, mravenci pro jemnou IT práci a kousání třídních nepřátel, blechy by Číňani mohli vycvičit pro své proslulé velké kulturní skoky, využití štěnic nemusím blíže specifikovat, papoušci by mohli učit děti ve školách, vlk by se mohl zapracovat na hajného a kozel na zahradníka. Samozřejmě existuje možnost, že pod vlivem práce by došlo k polidštění zvířat, ovšem koneckonců by to bylo jedině dobře - počet proletářů by se zněkolikanásobil. No ale abych se vrátil k filmu, v podstatě jediné, co se mi líbilo, bylo to řádění postaršího silnějšího plešatého pána. Příjemné zjištění, že důchod nemusí znamenat jen belhání se o holi. ()
A opět Jaroslav Marvan v nechtěně směšné frašce útrpných padesátých let. Tuhle ale natočil pozdější mistr komedíí Oldřich Lipský používající svého oblíbeného prostředí cirkusové manéže. Nad jednáním postav je třeba zachovat maximální nadhled, ale slabá rutina je to v téměř všech měřitelných ohledech. Že tenhle film neleží v prachu je pouze Marvanovou zásluhou. ()
Galéria (8)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (4)
- Během scény svatby artistů je možné všimnout nad dveřmi obrazu Hradčan. Stejný obraz visí i na zdi kanceláře rady Vacátka (Jaroslav Marvan) ze seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968) nebo hlavního protagonisty seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974). (ihonzik)
- Pri scéne s Tamerom (Josef Kemr), keď levy na konci predstavenia opúšťajú klietku, vidno naľavo na zemi tieň postavy v klietke, ktorá patrí krotiteľovi. (J.J.1972)
- Režijní debut Oldřicha Lipského. (M.B)
Reklama