Lex Barker

Už při narození měl předpoklady pro dráhu úspěšného a bohatého muže. Na svět přišel 8. května 1919 jako Alexander Crichlow Barker, potomek zámožného newyorského rodu, a po studiích na střední škole nastoupil na prestižní univerzitu v Princetonu. Budil zde pozornost nejen původem, ale také 193 centimetrů vysokou postavou a pohlednou tváří. Potají hrál divadlo a brzy otci oznámil, že kvůli divadlu ze školy odchází. Rodina ho za to vydědila a musel se živit sám.

Vstoupil do armády a během druhé světové války bojoval v severní Africe a na Sicílii, kde utrpěl zranění hlavy, kvůli němuž celý život trpěl úpornými migrénami. Kousek lebeční kosti mu lékaři museli nahradit stříbrnou destičkou. Později ho další střepina z granátu zasáhla do nohy. Poslali ho domů na zotavenou a on hned zamířil do Los Angeles, kde pod jménem Lex Barker natočil první film. Později dal armádě sbohem.

Když filmaři v roce 1949 hledali nového Tarzana, na urostlého  blonďáka si vzpomněli. Ukázalo se, že umí krásně zařvat, a tak bylo rozhodnuto. Dokonce ho na rozdíl od jeho předchůdců nemuseli dabovat. V dalších čtyřech letech se na liáně houpal v pěti filmech a zabodoval hlavně u dámské části obecenstva. Dál už ale pokračovat nechtěl. Oprávněně se bál, že bude už napořád lordem Greystokem.

Poprvé se oženil ještě v armádě. V roce 1942 si vzal dceru bohatého průmyslníka Constance Thurlow, ale manželství skončilo v roce 1950. O necelý rok později se oženil s herečkou Arlene Dahl, ale nevydržel s ní ani 12 měsíců. Opustil ji kvůli Laně Turner, což byla tehdy jedna z nejzářivějších hvězd Hollywoodu. Svatba Tarzana vyhlášené krasavice se stala událostí roku 1953. Dvojice spolu vydržela čtyři roky a Lex se marně pokoušel o vlastního potomka. Nakonec ho dcera jeho ženy z předchozího manželství obvinila ze sexuálního obtěžování. Její rozlícená matka ho vyhodila na ulici. Lex ale nebyl nikdy z tohoto skutku obviněn.

V potarzanovské době už o něj nebyl takový zájem, a tak nakonec odjel do Evropy, kde se v roce 1960 náhodou dostal k roli legendárnímu filmu Federica Felliniho SLADKÝ ŽIVOT (1960). Kromě angličtiny ovládal i francouzštinu, němčinu a italštinu. Vystupoval i v několika německých detektivkách, na jejichž jména si dnes už nikdo nevzpomene. Když se ho producent na jednom večírku zeptal, jestli by si nechtěl zahrát ve westernu, který plánují Němci točit v Chorvatsku a kde hlavní roli indiána dostal Francouz, kývl. Lví podíl na tom měla jeho pátá žena, švýcarská herečka Irene Labhart, která se však úspěchu svého muže coby Old Shatterhanda nedočkala. Když Lex natáčel POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE (1962), spáchala jeho žena nemocná leukémií sebevraždu. Za každou mayovku dostal Lex zhruba čtvrt milionu marek.

S henryovkou a medvědobijkou se na plátně proháněl až do roku 1968. V roce 1966 se v Německu stal nejpopulárnějším hercem. V Evropě se z něj stala megahvězda, ale doma v Americe o něm už nikdo nevěděl. Přesto se tam koncem 60. let vrátil, aby se pokusil o comeback. Marně. V roce 1972 zaujal rozvodem s bývalou miss Španělska Carmen Cervera, kterým skončilo jejich sedmileté manželství. I tentokrát se zařídil podle svého životního kréda být sám je jako být mrtvý. Sotva několik měsíců po rozvodu se po jeho boku objevila herečka Karen Kondazian. Brzy se zasnoubili a schylovalo se k šesté Lexově svatbě. Na tu už ale nedošlo.

Dlouhá léta se potýkal s alkoholem, a tak není divu, že zemřel tak brzy. Když zůstal bez známek života ležet na rušné ulici v New Yorku, trvalo dlouho, než se k němu sehnul první kolemjdoucí. Kdysi známého herce nikdo nepoznal. Zemřel tři dny po svých 54. narozeninách, když šel za svou láskou. Srdce mu vypovědělo službu přímo na ulici v New Yorku a identifikovali ho až podle hodinek, kde měl vyryté jméno. Jeho ostatky odvezla pátá manželka Carmen Cervera do Španělska.

Cucina_Rc