Reklama

Reklama

V ríši strieborného leva

  • Česko V říši Stříbrného lva (viac)

VOD (1)

Obsahy(1)

Na počátku příběhu se Kadir Bell a jeho hosté, Kara se svým přítelem Halefem, Achmedem, lordem Lindsayem a Archiem dozví o plánech obávaného lupiče Abu Seifa, který se chystá přepadnout rozsáhlé jeskyně hory Nejdir, kde jsou ukryty nejstarší chaldejské poklady. V čele kněží a strážců pokladů je moudrá Mara Durimena, babička Kadirovy dcery Ingdšy. Kara s Halefem, Achmedem a Ingdšou se okamžitě vydají na cestu, aby Maru varovali. Mezitím se Abu Seif spojí s Machredžem z Mossulu, který přežil pád do propasti (v závěru předchozího filmu - Divokým Kurdistánem) a hodlá si s Karou vyřídit účty. Na Karu a jeho družinu čeká obtížná překážka v podobě slaného jezera Šot el Fuad, v jehož vodách zahyne každý, kdo nezná tajný přechod. V noci je Abu Seifem unesena Ingdša, která má posloužit jako rukojmí a donutit Maru, aby lupičům vydala poklady. Karovi s Halefem se podaří překonat jezero, na břehu však klesnou vyčerpáním. Tady je objeví šejk Zedar a podle zákonů svého kmene o pohostinství se jich ujme. Machredžovi se mezitím podaří u Padišáha obvinit Nemsiho ze zločinů, které ve skutečnosti spáchal on sám. Vládce vydá rozkaz zadržet Nemsiho, což Machredž provede a pak se vydá za Abů Seifem, aby jej při plenění chaldejských pokladů nepředešel. Karovi se podaří přesvědčit Padišáha o své nevině a pak spěchají k Nejdiru, kde se Chaldejové zoufale brání zuřivému útoku banditů. Achmed zabije v souboji Abu Sifa a osvobodí Ingdžu. Kara s pomocí Hadedinů připraví plán jak bandity porazit. Obklíčí v noci tábor Machredžových mužů a zažene je na útěk. V závěrečném souboji proti sobě opět stane čestný Kara ben Nemsi a podlý Machredž z Mossulu. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (69)

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Snímek samozřejmě navazuje na předchozí film ´Divokým Kurdistánem´ (1965), avšak literárně chronologicky je opět předním. Aby to tedy mělo nějakou logiku hlavně v návaznosti, je celý příběh tak překopaný, že s původní mayovkou již nemá takřka nic společného. Na snímku se také podepsal značný tvůrčí spěch. Dokud se mayovky držely své popularity a diváci na ně stále byli ochotni chodit, musel být nasazen do kin skutečně co nejdříve.. Po dějové stránce tedy nic moc. Jak prohlásil jeden určitý filmový kritik: “Celý film je jednou sérií bojů, honiček a bitev, což je velmi únavné a také vyznívají naprosto zbytečně.” Nelze nesouhlasit. Tohle přece nemá být žádný akční či válečný film. Dobrodružství z orientu, jak se něco takového jednoduše nazývá, to sice pro někoho může vypadat, ale přímé tolik populární mayovky jsou přeci jen o něčem jiném. Při porovnání s předchozími snímky, kde je hlavní hrdina Kara ben Mensi, se sice viditelně neliší, ani anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem nezklame svým anglickým humorem, ale pokud se zaměříme na logiku věci, spíše vítězí svévolnost tvůrců a z toho vzniklý zmatek napříč všeho použitého. Bez všímavosti tohoto neduhu se jinak snímek dá po filmové stránce užít a u televizní obrazovky náležitě odpočinout. ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Přímé pokračování Divokého Kurdistánu. Nesmrtelný Machredž nedá pokoj a pořád chce eliminovat Lexe Barkera do toho chce uloupit drahocenný poklad. Líbilo se mi to určitě o něco víc než předchozí film. Akce je víc a některý přestřelky a bitky jsou fakt pěkný. Hlavně závěrečnej souboj Mezi Karou a Machredžem na lanovce je fakt best. dokonce bych řekl nejlepší co jsem v Mayovkách viděl. Jenom jedinu věc nepochopím proč ti žabaři z tv Nova nebo za to může (Densy home video?) vystříhli asi půlku tý bitky která má 2 minuty a v televizi měla jenom minutu. koupil jsem si v trafice originálku a nestačil jsem žasnout. A nejenom tohle i další scény jsou vystříhaný. Fakt nechápu. tomu se teda opravdu říká kurva profesionalita pánové!70% ()

Reklama

tron 

všetky recenzie používateľa

Len rok po kara-ben-nemsiovke Žut (1964) prišlo pokračovanie Cez divoký Kurdistan a aby toho nemal Lex Barker málo, v tom istom roku do tomboly prihodil aj „čistú“ odlshatterhandovku Winnetou: Posledný výstrel a mayovky Poklad Aztékov a Pyramída boha Slnka (kde pre zmenu hral Dr. Karla Sternaua), trilógiu s Ben Nemsim zakončil dielom V ríši Strieborného leva a celé to zavŕšil zabudnutou spoluprácou s Pierreom Briceom Peklo Manitoby, kde nehrali Old Shatterhanda a Winnetoua, ale úplne iné postavy. Inak je to ako Žut – o exotike sa tu viac hovorí, než to na ňu vyzerá a s komickými postavičkami sa to miestami už až preháňa, ale inak je to celkom fajn a na slušnom dobrodružnom priemere to drží akcia, chémia medzi postavami a dominantný Lex Barker. Je čudné, že hoci ide o záver trilógie, zakončenie tomu príliš neodpovedá, chýba nejaká epickosť, nejaké definitívum. Že by si mysleli, že príde aj štvorka? ()

mortak 

všetky recenzie používateľa

Film vznikal souběžně s předchozím dílem a ta rychlost výroby je sakra znát. Hlavně zavěrečná půlhodina je dost odflaklá. Prostě tři skupiny stojí a střílí, nikdo se nekreje, občas někdo spadne. Ovšem je to moje první májovka, viděl jsem ji v deseti a pamatuji si ji dodnes. Co na té rychlokvašce je tak zajímavého? ()

Kakho-oto 

všetky recenzie používateľa

Poslední a podle mě také nejhorší část třídilné orientální série na motivy románů Karla Maye. Ovšem v kontextu dobrodružných filmů tento snímek hodnotím velmi vysoko, v rámci všech filmů na motivy mayovek je to dobrý průměr. Pravá zábava začíná vlastně až při přechodu solného jezera. Do té doby takřka bez akcí, pak se s nimi roztrhne pytel. Avšak závěrečná přestřelka je natočena opravdu otřesně. Machredžův fígl s vypůjčením koček a psů je zase nepochopitelně převzat ze Starého zákona... I způsob osvobození Ingši z vězení Abu Seifa je silně přitažen za vlasy. Zcela opačně hodnotím souboje Kary a Ahmeda s Machredžem, respektive Abu Seifem. Postava Halefa není v těchto filmech nijak zvlášť hrdinská, Ingša Halefa zastiňuje. Se stejnojmenným románem (čtyřdílným, u nás vyšel i v 8 svazcích) nemá film až na postavy Kary, Halefa a Mary Durimeh vlastně nic společného. Jak už zde bylo řečeno, přechod slaného jezera se uskutečnil v 1. díle (Pouští) jiného "karabennemsiovského" cyklu s názvem "Ve stínu padišáha." Postava Abu Seifa patří do téhož svazku. O hercích, hudbě či prostředí platí totéž, co jsem psal k filmu "Divokým Kurdistánem." 80 % ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (12)

  • Místa natáčení: Španělsko: Tabernas, Gergal, Cabo de Gata, Cuevas de Almanzora. (hippyman)
  • Cizojazyčné názvy filmu:
    Belgie a Lucembursko: Au Royaume des "Lions d´argent" / In het Rijk der "Zilvernen Leeuwen". Itálie: Gunter il Temerario. Rakousko: Im Reiche des silbernen Löwen. Švýcarsko: Im Reiche des silbernen Löwen. Španělsko: El Ataque de los Kurdos. USA a Kanada: Fury of the Sabers. (hippyman)

Reklama

Reklama