Krakatit
Krakatit
Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (viac)Obsahy(1)
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (245)
Z tohohle filmu mi vždycky běhal mráz po zádech. ()
60 let starej film a atmosféra jak magor, škoda toho trapnýho konce s dědou, mohlo to být za pět... ()
Neskutečný film!!! A z Jiřího Plachého - Dhemona jde opravdová hrůza!!! Proč však všichni odsuzují konec? To je myšlenka celosvětového míru opravdu jen výmysl komunistů???? ()
V ideálnom čase po 2. svetovej vojne, keď sa stupňovalo napätie medzi veľmocami, prichádza dielo Otakara Vávru o zbrani hromadného ničenia Krakatit, ktoré búra zabehnuté české žánrové klišé. Podobne ako výborné sci-fi Ikarie XB1. Tajomná noir atmosféra sa dá v niektorých scénach doslova krájať, autori sa neboja použiť aj prvky surealizmu. Netreba zabudnúť ani na výbornú psychologizáciu postáv, vrátane hlavného hrdinu. V druhej časti sa taživá atmosféra mení na špionážnu až konšpiračnú, čo nemusí každému sadnúť. Film sa však odohráva v určitom priestore, ktorý mu knižná predloha dovolí. ()
Sice se snažím chápat uměleckou hodnotu tohoto filmu, ale nemůžu si pomoct, protože jsem se musel opravdu hodně namáhat abych film v polovině nevypnul. ()
Dnes už "zlatá" klasika české kinematografie. Excelentní herci. ()
Jen doufám, že ještě dalších 150 let se žádný ze současných režisérů nenabyde dojmu, že by tenhle film zasloužil remake. V americe už by měl asi pátej, ale to jen proto, protože takovému opravdovému filmu rozumí jak koza petrželi. ()
Neviem, či to bolo dobou vzniku, ale dosť ťažkopádne podaný príbeh, hlavne v prvej polovici. Naviac, ľúbostné etudy boli obvzlášť ťažkopádne. Tiež politické znenie filmu bolo poplatné dobe - prostý lekár tvrdí, že v jednote pracujúcich je budúcnosť, naopak aristokracia a priemyselníci sú vyobrazení maximálne negativisticky. Film mi dal celkom veľa otázok (a málo odpovedí): Čo bola vlastne princezná? (bola to spomienka na minulé časy, robot, Prokopova halucinácia, moja halucinácia???) Alebo, bol D'Hemon skutočný, či všetko spôsobil Prokop sám? Naopak protivojnové posolstvo bolo zjavné a silné. Ale väčšinu filmu som tápal a dohadoval sa o deji. Takto to asi dopadne, keď ste nečítali Čapkovu predlohu. Alebo som to jednoucho nepochopil? ()
Nechápal jsem .Nadčasové dílo filmové podle nestárnoucí knihy. ()
Jako dítě jsem se toho filmu místy bál. A nechápal ho. Dnes zmizelo obojí, a já se musím poklonit Vávrově umění. Kamera, scény, osvětlení, prostě skoro dokonalý film. I po stránce obsahové a ideové. Snad stopáž mohla být kratší. A některé scény kráceny. Snad. ()
Nemůžu si pomoct, ale filmová verze Krakatitu se mi nelíbila. A to i přesto, že knižní předlohu jsem nečetl. Celý příběh je koncipován tak, že se jedná o sny chorého inženýra Prokopa. Varování je jasné. Zneužití nebezpečné výbušniny a dopady pro celý svět. Jako bych viděl dilema Alberta Einsteina a Krakatit jako atomová bomba. Po válce musel tento film být ještě výmluvnější. Ale způsob vyjádření, kdy se Prokop pohybuje mezi různými skupinami, které chtějí Krakatit pro sebe a pořád u toho vypadá, jako by jel na perníku, mě nezaujal. On se stále snaží zabránit tomu, aby Krakatit získal kdokoli jiný, ale běhá u toho od čerta k ďáblu sem a tam a přitom afektovaně vykřikuje stále dokola: "Krakatit." Určitě se mi líbilo ztvárnění továrny, vůbuchů či stavení v horách pro všechny, kteří byli vyhnáni ze svých zemí, ale jejich diktátorské choutky je neopustily. Kulisy se obecně vcelku povedly i výkon Karla Högera. ()
Krakatit sem, Krakatit tam (áno, to slovo sa tam opakuje viac, než je potrebné), ale mohlo to byť spracované aj zaujímavejšie. Herecké výkony na jednotku, posolstvo s pohľadom do súčasnosti je vskutku poučné, avšak čo mohlo vyznieť na papieri ako geniálne, je vo výsledku na filmovom plátne len štandardné. ()
Silně expresivní, snový příběh českého Oppenheimera je dost slušné psycho, napsané pod dojmem první světové války, a natočené těsně po té druhé. "Vytvářejte něco, co svítí a hřeje, ale neničí a nevybuchuje" - to memento se zdá příliš triviální, přesto se ve skutečnosti lidstvo dodnes ještě dostatečně nepoučilo. Viděna restaurovaná verze s čarokrásným černobílým obrazem, kde osobitá stylizace vynikne i v drobných detailech, přesto je Krakatit klasikou, kterou jsem jen obtížně dokoukával. ()
Tohle je opravdu klasika české kinematografie a vůbec první sci-fi po česku. I když podle předlohy Čapka. Tenhle film mi v mládí naháněl hrůzu. A díky němu jsem nemusel číst další knihu s povinné četby :-) ()
Svým zpracováním je Krakatit takový "prvorepublikový". Čapek byl bezesporu geniální autor, zejména jako novinář, ale ve svých beletristických dílech je občas jaksi placatý při charakteristice jednotlivých postav, což často kontrastuje s jejich nadčasovými myšlenkami a jasnozřivostí. Ale zpět k filmu: stručně řečeno, na můj vkus příliš mnoho patosu a promiňte, Karla Hogera nemám v oblibě. 70% ()
Temný román Karla Čapka Krakatit excelentně převedený do filmové podoby Otakarem Vávrou je dnes nesmrtelnou klasikou mezi českými sci-fi v době natočení sakra aktuálni téma těsně po Hirošimě a Nagasaki v začínajíci studené válce a jaderném zbrojení. ()
Vynikající, vynikající adaptace Čapkova antitotalitního románu. Minimálně na úrovni adaptace Bílé nemoci. ()
Viděno na Noir Film Festivalu. Těsně po světové válce musel mít značně větší sílu. ()
Připomněl jsem si po letech - stále skvělé téměř sci-fi drama. Ten zvuk toho vysílače... ten se nezapomíná. ()
Bezesporu kvalitně natočený film a celkem solidní herecké výkony i scénář a režie a některé triky či zvuk. Bohužel film díky ateliérovému točení ztrácí na autentičnosti, působí moc divadelně a to je škoda. Hodnocení: 65 % ()
Súvisiace novinky
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (viac)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (viac)