Agatha Christie's Poirot

Průměrný díl, který povyšuje Queen Mary a vtipně přestříhaný dobový filmový týdeník. (26.09.2015)

"Vy jste ale legrační človíček, co jste zač? Černohorec? Polák?" "Belgičan." Poirot opět šlape jako dobře roztopená lokomotiva. Jeho příběhy jsou ideální kulisou líných víkendových odpolední. (22.03.2015)

Vosí hnízdo a v něm to hučí Poirotovými hláškami (open air should be closed for summer!). Pobodaný detektiv řeší, kapitán Hastings fotí, Japp sténá na lůžku (ten sendvič s krabím salátem mi na oběd moc nesedl), slečna Citrónová cvíčí... Prostě další den v životě Hercula Poirota. (10.12.2017)

Poirot se nechá napálit majitelem hotýlku a vášnivým spisovatelem-amatérem a přijede mu pomoci vyřešit "vraždu" v jeho nedopsaném románu. Palicování přes půl Anglie je tedy zdánlivě zbytečné, zbývá si prohlédnou voskového Poirota v místním muzeu ("Ve skutečnosti vypadají vždycky menší"), ale to by nesměl být na place ten belgický mrňous, který vraždy přitahuje. Zde padne za oběť místní vředař, kolem kterého (především jeho panství) se vznáší tajemná kletba (úú hůů bojím bojim). Prvek absurdního tajemna, děsu a hrůzy v tomhle seriálu mi prostě nesedí. (06.01.2018)

Nemohu si pomoci, tento Poirot mě nikterak nenadchnul. Zápletka (odmyslíme-li si Herculovu zamilovanost) podprůměrná, pointa tomu čouhá z bot. Vleče se to a nebýt pár světlých momentů Hastingse ("Kam jste šel?" "Příroda zavolala." "Máte na to svědky?"), tak by se to skoro nedalo vydržet. Slabé. (15.09.2012)

Truhla sem, truhla tam. A strkat oko k otvorům a šmírovat ostatní se nemá. Hercule Poirot zde otevírá skříňku plnou typických propriet. Předvídatelné a průměrné. Potěší jen Poirotova snaha stát se skromným, skromnějším, až bude nejskromnějším na celém světě. Že by četl Wolkera? (25.01.2017)

Ani arogantní egyptský princ nedokáže znechutit Hercula Poirota natolik, aby pustil případ. A nejen to, znechutit ho nedokáže ani anglický vánoční pudink, a to už je co říct. (11.01.2017)

Poirot si prohlíží známky. Poirot poslouchá rozhlasovou hru. Poirot jde na maškarní bál. V nenápadném převleku. Poirot řeší vraždu. Rozhořčí se nad zneužíváním drog. Poirot se dívá na mrtvoly. Poirot je terčem posměchu novinářů. Poirot si všímá drobností, Hastings mu tentokrát pomůže svým bystrým postřehem (nevídané). Japp jako obvykle nula bodů. Poirot se dívá na porculán. Poirot se exhibuje v BBC. Japp se účastní. Poirot řeší případ. Posluchačstvo je rozhořčeno. (10.01.2017)

Poirot chrmlající na blatech a kolo v bahně. Brr. Mě velmi potěšila role Jima Nortona, kterého znám jako biskupa Brenanna ze seriálu Father Ted. (11.01.2017)

Brilantní detektivka se skvělým Alexandrem Bonapartem Custem (tedy Donaldem Sumpterem, kterého si pamatuju z mnoha filmů, jen nevím jakých). Figura vzezření starého Brůny k sobě táhne pozornost, ale není to tak jednoduché, jak se celou dobu zdá. Příběh rámuje Hastingsův smrdutý krokodýl (tedy kajman) a tradičně trefené jsou ex i interiéry. Lahoda. (08.01.2018)

Šefinspektor Scotland Yardu lítá po Paříži, cepuje francouzské komisaře a úkoluje Sûreté. Mezi tím vším Belgičan, který si s blahosklonným úsměvem myslí svoje. Brilantní. (28.11.2012)

Tak nevím. Řekl bych, že to nejhorší, co se vám při detektivce může stát je to, že se nudíte. Vysoká politika, zde vysoce nudná, místo postav panáci, neviditelný Japp, rutinní Poirot. Pro mě jeden z nejslabších dílů jinak vynikajícího seriálu. (30.11.2012)

Drama ve stanu. A taky trochu v New Yorku. A v Egyptě. "V Belgii máte určitě taky písek, Poirote. Ale ne v Bruselu! Hastingsi!" Písek a vedro a jedy... "Hrát dobře golf není žádný důvod nepáchat sebevraždu, Hastingsi. Vy prostě golfu nerozumíte, Poirote." A závěrečný dárek pro slečnu Citrónovou? Nu, už se skoro zdálo, že je detektiv sprostým vykradačem hrobek. Ale jenom skoro :-) (11.01.2017)

Tento díl z průměru nevytáhne ani hypnotická paní Citronová se svým kyvadélkem ani závěrečné Hastingsovo hole-in-one. Poirot opět slintá nad sbírkou belgických miniatur ("Belgické jsou nejlepší, protože jsou největší!") a vyšetřuje vraždu obhroublého továrníka-chemika, kaučukového dědka, kterého nikdo neměl rád, ale aspoň dokázal dost přesně předvídat průběh druhé světové války. (12.01.2019)

"Nebojte se Poirote, zavolám na francouzskou ambasádu!" "Na belgickou! Na belgickou ambasádu!!!" Když děláte státní převrat jihoamerického typu, posledního koho v zemi chcete, je belgický čmuchal s mozkem výkonem zastiňujícím i pověstnou Hlubinu myšlení. Když mu ale dáte na výběr mezi kulkou mezi oči a lodí, která za hodinu odjíždí z Buenos Aires zpět do Evropy, lehce se ho zbavíte (koho taky ne). Jenže když za ním zůstane nevyřešený případ, můžete si být jisti, že o něm ještě uslyšíte. Škoda, že tenhle dít točili v prvních letech tohoto skvělého seriálu, tomuto příběhu v argentinské části by slušela opulentnější výprava, kterou známe z pozdějších sérií. I tak je to ale chuťovečka. (29.11.2016)

Průměrný díl, který ke konci připomíná spíš komedii Oscara Wilda (čí je kdo syn/dcera/matka/teta/strýc...) než detektivku :-) (12.09.2015)

To je ten díl, jak tam Hastingsovi rozstřelí auto ještě před tím, něž si do něj poprvé sedne. Jinak si nepamatuji nic a to jsem to viděl před hodinou. Průměrný, ale nazapamatovatelný díl. (12.09.2015)

Skutečně lahodná bonboniéra s mladým Poirotem v uniformě belgické policie a také v tmavém převleku nočního lupiče, starým dobrým Bruselem a romantickým rámem, který ze zdi netečnosti vyrve i starého cynika. Stará láska holt nerezaví... Vzlyk. --- Je tu ale přece jen jedna podivnost. Christie tento příběh napsala roku 1923, v rámci své první Poirotovské vlny, která se datuje 1919 - 1923. Srovnáme-li jeho konec s notoricky známým koncem Vraždy v Orient expressu (napsán o 11 let později), vidíme dva naprosto odlišné Poiroty. Ve vlaku z Istanbulu detektiv zuří a div nepukne, že by měl tu partičku vrahů (jakkoli hnaných pomstou navýsost spravedlivou) nechat běžet. Kdežto zde? ... Je to trochu zvláštní postoj, v rámci Poirotovských příběhů téměř nevídaný... (09.01.2018)

Tentokrát bez slečny Citronové, zbývající maňásci Japp i Hastings jsou sice na svých místech, nicméně, že by byli v nějaké extra kondici, to se říct nedá. Prvek mystiky a hororová hudba mi k Poirotovi prostě nesednou (stejně jako např. v díle Sen), moc k smíchu to taky nebylo... Díl šokuje snad jen tím, že je v něm exploze celého domu, na poměry seriálu navýsost nezvyklé :-) (14.03.2016)

Ach, Agáto, jak originélní začátek! Detektiv se vydá na venkov, aby si odpočinul, ale on si stejně nedá pokoje a řeší a řeší. Kde já jsem to už jen četl, OMD (oh my Doyle)?! Pátá sezóna tohoto jinak skvělého seriálu je, jak se zdá, jedna z nejslabších. Tak ale do hotelu Grand Metropolitan. Určitě potěší některé exteriéry a z Londýna přispívající svou troškou do mlýna paní Citrónová. Poirotovi se nejdřív nechce ani na dostihy ani do divadla, no nakonec skončí tam i tam. V divadle dokonce dvakrát. Japp jako vždy přijede, po půl větě Poirotově začne zatýkat a pak jen stojí, jako kůl v plotě. Je to velmi průměrný díl, který je velmi obtížně si vybavit, byť jen po pár hodinách od shlédnutí. (14.01.2019)