Muž so zajačími ušami

Zaujímavá forma filmu, ktorý treba pozorne pozerať a počúvať. Miroslav Krobot ako vždy výborný. (16.03.2022)

Český Dzień świra. Velmi dobře odkoukané kopání do vlastního hnízda, tedy intelektuálních elitářů za zenitem se vším tím připitomělým mudrlanstvím a egoismem. Stejně jako v polském předchůdci i zde vidím celkem prognosticky svojí vlastní budoucí katastrofu, protože když se podívám do vlastní rodiny a jejího okolí, je to tam prakticky samej Krobot se zaječíma ušima. S tím vychází asi i další problém, který film bude mít s přijetím a to, že pro většinu všeljakých cyklistů, realiťáků a ekonomkářů tenhle film bude nejspíš úplně nesrozumitelný, protože hlavní postava je úplně mimo jejich prostředí. PS: u scény ze schvalovací komise jsem se smál v kině nahlas (15.08.2021)

Tuze zvláštní film. To mě napadlo už v úvodních deseti minutách, kdy si povídá Krobot s nahým Kaisrem, který se předávkuje léky. A tak to pokračuje až do konce. Těžko se mi hodnotí i komentuje. Určitě bych vyzdvihl oba herce, kteří zahráli skvěle. Přednost i slabinu představuje scénař, který ve všem způsobí tak trochu mišmaš. (23.12.2021)

Je to v podstatě banalita o hledání odvahy k zásadní životní změně navíc neoriginální nebo lépe řečeno hodně profláknutá, forma vítězí nad obsahem. A forma je hodně hravá, potlačuje poetiku, která jakoby se z filmu zcela vytratila. Nic z toho ale zásadně nevadí. Je to  vcelku zábavný autorský počin a není častý jev aby si český film (koprodukce) přičichl k umění. A Krobot byl zas u toho. (14.06.2023)

Tohle mě skoro vystřelilo z bot. Nádherně napsaná polemika o životních pravdách a mezilidských vztazích. Navíc bravurně nasnímaná i zahraná. Film evropského formátu se vším všudy. (10.05.2022)

Kvalitní šulíkovina. 1)  Hutné dialogy, špičkoví herci._____ 2)  A přesto se mi film příliš do mysli nepropsal. Nevím proč. .                             .                            .                          .                                                                                   . (17.01.2023)

Nemůžu si pomoct, ale pan Krobot je pro mě herec jednoho výrazu a jedné polohy. Bavilo mě to v prvních několika filmech, ale už mi to připadá trochu repetitivní a únavné. Tohle byl na mě hodně těžký art plný metafor a podivností, které mi nedávaly příliš smysl. Obrovské množství nominací na Lvy mi nedávaly smysl už vůbec (Mauréry je skvělá, ale nominace za minutu hraní, really?). Tvorba Martina Šulíka (už Tlumočníka jsem protrpěla) mě bohužel nadále míjí velkým obloukem. (27.03.2022)

Tento film (případně Prušinovského Chyby) měl pobrat České lvy. Bohužel, dala se přednost mainstreamovému spektáklu bez přidané hodnoty (Zátopek), který je celý postaven jen na jednom hereckém výkonu. Když jsem byl v říjnu loňského roku na setkání s Miroslavem Krobotem, Zaječí uši jen letmo zmínil a poznamenal, že "všechny ceny a Oscary by dal Chybám". Správný úsudek, ale zbytečná skromnost. (14.03.2022)

zvláštní a těžko uchopitelná Slovensko-Česká artovka,o které se nedá říct,že by byla nezajímavá,ale úplně strhnout taky nedokáže.Krobot každopádně nezklamal...60% (25.12.2021)

To přirovnání k Chvilkám skutečně není úplně mimo, jenže tohle na rozdíl od nich nemá jen solidní rozjezd, ale stejně dobře se to rozvíjí i dál a vše se nezasekne někde ve třetině. Svým způsobem se tu Šulík vrátil v určitých prvcích ke svým začátkům, aspoň svérázností a důrazem na psychologii postav, především té hlavní, ale dbá i na dostatečně představení těch vedlejších a jejich důležitosti, vztahu a ovlivnění vůči hlavní postavě. Ano, ta forma mi sice přijde přehnaně svojská a Šulík zde přichází se zbytečně velkým počtem nápadů, přičemž u některých se mu nedaří je správně zkorigovat, taky to není úplně dotažené a konec taky nemá takovou sílu, jakou by mohl mít. Jenže na poměry současné česko-slovenské kinematografie to má solidně napsaný scénář, podmanivou atmosférou, dobře se zde pracuje s postavami, filmařská stránka je svá a přitom neotravuje, hudba se do toho dost zvláštním, ale přitom naprosto přesným způsobem hodí a už jen kvůli tomu to strčí do kapsy spoustu jiných českých filmů. Včetně těch, které se snaží tvářit jako art, ale nemají na to. Líbilo se mi to a něco mi to dalo - a to o spoustě současných filmů z Čech a Slovenska říct nemůžu. Už jenom kvůli tomu si to podle mě čtvrtou hvězdu zaslouží, i když jen slabou. Každopádně jsem rád, že mě můj nejoblíbenější slovenský režisér opět nezklamal - sice na dost silný zážitek z Tlumočníka tohle nemá ani zdaleka, ale pořád je vidět, že on prostě umí. Btw zařazení mezi komedie mi přijde docela mimo a hlavně strašně mystifikační, protože na základě něj se na tenhle film podívá spousta lidí, pro kterou to prostě není (což nemyslím nijak špatně). Tohle je drama, hlavně drama. 4* (01.01.2022)

Režisér prý řekl: „Chtěl bych, aby náš film hovořil o vážných věcech se sarkastickým humorem.” Jestli měl Martin Šulík něco podobného v úmyslu, tak mám pocit, že se mu to opravdu povedlo, protože přesně tímto způsobem Muže se zaječíma ušima vnímám i já. Jde o poněkud zvláštní a občas těžko uchopitelný snímek, jenž se mi z nějakého (mně neznámého) důvodu dostal pod kůži. Hodně mě oslovily názory a postřehy hlavního hrdiny Josefa (v civilním, avšak naprosto přesném podání Miroslava Krobota), který zde dost svérázně bilancuje svůj dosavadní život a přitom se dostává do řady bizarních situací. Diváckou pozornost si rozhodně zaslouží také skvostná kameramanská práce Martina Štrby a nesmírně působivý herecký výkon Oldřicha Kaisera ve vedlejší roli, za nějž byl po právu oceněn Českým lvem. Už to nebudu moc okecávat, prostě jsem si jistá, že jsem tento film neviděla naposledy. (85%) (02.04.2022)

Perfektní herci. Skvělá kamera,sebereflexe, moudra. Cesta k sobě, starým hříchům. Dobré dialogy, to se u našich filmů často nevidí. Krobotovo nitro je čím dál zajímavější. Olda Kaiser vyzrál. Moc jsem si to užil a není to ani zbytečně dlouhé, konec v pravou chvíli. 85% (19.08.2021)

Zväčša som skôr namrzený, keď mi film poslednou klapkou nedocvakne. Tu som to uvítal. A tie početné komentáre, že obsahovo išlo čisto o artovú onaniu chápem, ale je to hlúposť, či priam hrdosť na nepochopenie. Mne to celé príjemné zaklaplo a nemusel som nasilu hľadať. Asi som génius. A Krobot charizma nevídaná. (25.08.2021)

Myslel jsem, že to je český film Muž se zaječíma ušima a on to byl slovenský film Muž so zajačími ušami. Ten rozpor mezi češtinou a slovenštinou jsem mi nedocházel častěji, než bych chtěl. Hlavní postava mluví česky, ale píše slovensky, jeho děcka mluví taky slovensky, asi žijou na Slovensku. A Krobot a Kaiser jsou tam jediní Češi, takže to dost bije do očí a jiných smyslových orgánů, přestože jsou z obsazení nejlepší. Aspoň že Pauhofová mluví slovensky a hned je snesitelnější ji pozorovat (v českých filmech mi většinou vadí a vůbec mi nepřipadá atraktivní, jak si většina lidstva myslí). Našel jsem tam ale několik dobrých myšlenek. "Stárnutím se víc přibližuji lásce." Nebo třeba ten monolog o tom, jak je církev jen sviňská instituce a že by člověk měl sám rozhodnout, jestli se vstoupí a ne křest nic netušícího mimina. A nebo ta hláška jak řekne "Vždycky se najde někdo, kdo na tebe vytáhne minulost." Dobré. Ale jinak mi smysl zaječích uší vlastně unikl. Asi je to alegorie, ale ať je to klidně trajektorie, mě je to jedno. Mohla to taky být metafora, ale spíš mi k tomu sedí metablbost. Nechce se mi nad tím moc přemýšlet, tak sem napíšu to nejjednodušší, co mě v souvislosti s tím napadlo: že jak člověk stárne, tak je jak polní zajíc. Jestli to tak není, tak to měli vysvětlit. Jestli to mělo vyznít nějak artově, tak to nelze docílit jen tím, že některé scény budou černobílé. Pak jsou s ušima i barevné, pak jsou i bez uší. A jedinej pořádnej art byly podle mě opravdu jen ty krásně vyvedené zaječí uši. Co se hereckého obsazení týká, tam je Krobot k nezplacení a bez něj by ten film už vůbec nefungoval. Tím jsem se dostal k tomu, že ten film moc nefunguje. Ale tvářit se jak zajíc umí Krobot parádně! A nechci se nikoho dotknout, ale ti slovenští herci jsou... až na pár výjimek... takoví divní. Asi jsou lepší lidé než herci. Aspoň že jsem se několikrát docela zasmál (třeba nápis "Nepolievať!!! Umelý!!!"). Celkově z toho cítím tu snahu, aby to divákovi něco dalo, ale zrovna já asi nejsem ten typ diváka. (17.03.2022)

Jsem sám sobě učitelem... (12.08.2022)

„Jak vysvětlíš tomu dítěti, kdo je otec?“ „Poviem mu, že padol vo Vietname.“ Film, v ktorom sa prelína reálny život spisovateľa s tým, čo píše. Herci to robia dobre, ale... Nedokázala som sa naladiť na vlnu – skončila som ako pozorovateľ absurdít, bola to presolená polievka. Nasledujúcich monológov, výpovedí je vo filme niekoľko, priveľa. „Nechci být sobec. Snažím se myslet na druhé. Ale né každá pomoc je vítaná a málokterá oceňená. A vůbec, pomoc jako taková, je sporná věc. Proč se mám někomu míchat do života? Příliš velká péče znemožňuje člověku, aby zesílil. Aby našel sám sebe. Někdy mám pocit, že lidé pomáhají druhým hlavně kvůli sobě. Chtějí naplnit prázdnotu ve svém životě.“ (28.12.2021)

Nečakal som zázraky, ale toto extrémne hovno mi zničilo akékoľvek ilúzie o československej dráme. Super ODPAD! (12.10.2023)

Jde to vidět. Jednou. Prima, že to tematizuje stárnoucí chlápky, kteří jinak úplně z veřejné debaty vymizeli. Jako by byli škodná. Ti okousávající zajíci, že? Co mi tam chybí: humor. Pousmál jsem se jednou. Jedním koutkem úst. Škoda. Tohle mělo být vtipný. (20.06.2023)

Potešila cameo rola Katky Zatovičovej. (06.02.2024)

Komedie??? No, je pravda, že sám nevím, kam tenhle film zařadit. Ale určitě jsem se u toho nesmál. Fascinovala mě ta lehkost kupění absurdit a absurdita lehkosti s jakou je to servírováno divákovi. Nejsem už tak mladý, aby se mě téma stáři nedotýkalo a mohl jsem se na to dívat okem nestranného diváka. Je to tíživé a nepříjemné. To je ovšem v pořádku, horší je, že mě to nebavilo... (16.04.2022)