Radiq

Tak tomuhle říkám ten správnej sitcom. Žádná z postav si nevidí do huby, takže se můžeme těšit z těch nejsprostejších hlášek, které na poli sitcomů zazní. A hlavně partička Louieho kámošů je úplně naprosto ujetá - takové prostě (ne)chcete. A sex je tady každodenní téma, navíc silně humorně podbarvené. Pamela Adlon je super ženská, že dokáže držet krok i s takovými hovady, jako jsou ostatní postavy a nestydí se vypouštět z huby takové zhovadilosti a hrát takové scény. S Louisem C.K. (co je to za příjmení C.K.? jak se to skloňuje?) jsem se setkal poprvé, ale hned mě ten jeho humor dostal. Je veliká škoda, že to krouhli po první sérii, tohle mě fakt bavilo (jako ještě nikdy žádnej jinej sitcom).

V tom aby se prase vyznalo. Tak mi poraďte. Hlavní postava je Jing, jsou tam města Jan, Pej a asi Jing, a postavy jako generál Jang a jeho syn Ping. Celé je to stylizované do černé a bílé a motá se tam symbolika jin a jang, což má možná taky mít nějaký význam. Velitel slouží pod králem, ale není to pravý velitel. Je to stínový velitel, kterého má nějakým způsobem v moci pravý velitel. Ve skutečnosti je velitel nepřítel krále. Král asi nechce dobýt město Jing, ale chce to velitel. V Jingu vládne Jang a Ping a velitel nebo král s nimi chcou bojovat nebo provdat sestru. Král propustí kohosi, komu pravý velitel slíbí funkci nového velitele, až se sám stane králem. Dál už se mi to nechce psát, protože jsem to stejně nepochopil. Pak ještě nějaké ty zrady, zradky, zradičky, vrazi, vraždy, vraždičky. A to není ten jediný mindfuck. Vím, že všichni asiaté NEvypadají stejně, ale je těžké se v nich často orientovat, když si dají přilbu nebo klobouk nebo nějak změní vizáž. Paradoxně dva, které jsem vždy rozeznal, byl pravý velitel a jeho stín, o kterých se tam říkalo, že jsou si až neuvěřitelně podobní, chch? Až teď jsem zjistil, že to vlastně byla dvojrole - úlet! Řekněme, že ta stylizace byla poměrně ucházející... ale když se zjistí, že ženské pohyby mají schopnost porazit nepřítele (a použít síly jin/jang blablabla), objeví se na scéně mladí bojovníci neurčitého pohlaví a transgender komunita jásá! Když se tam objeví deštníčky, je to jako zbraň směšné a ještě to odkejvám, ale když si pak do nich lehnou, rozjedou se z kopečka a začnou v nich rotovat, střílejíce z kuší, válím se smíchy. Samozřejmě se nesmí zapomenout na to, že to je čínský film, takže lze zaručit jejich typické přehrávací grimasy, gesta, dramatizování a intonace. Vím, že Yimou Zhang má tyhlety filmy o čínských legendách v oblibě, ale zákonitě pak né všechny můžou být dobré. A tohle je přesně ten případ. Je to fakt strašné.

Chch, podle skutečných událostí, to jako fakt? Pravda sice bude asi někde in the middle, ale ono jde hlavně o tu absurdnost a ta mě pobavila. Nemyslím si, že by tamní obyvatelé 35 let nevěděli, jak to skutečně bylo, ale zbytek světa to teď už ví taky. Sice bylo vidět, že moc peněz se tady neutratilo, ale není třeba to prodražovat a protahovat - krátkometráž na to úplně stačí. A byla to celkem sranda.

Když to tenkrát hořelo, nějak extra emocionálně dotčenej jsem tím nebyl a jen jsem si říkal: pěknej požár, ale líto je mi jedině té monstrózní stavby a né její náboženské symboliky. Kdybych byl Francouz, asi by to pro mě bylo víc vlastenecky zajímavé, ale pro mě bylo spíš zajímavé to, jak si s tím hasiči snažili poradit. Žár, tavení olova, zhroucení částí budovy, špatný přístup, vysoko. Horší to bylo s těmi náboženskými relikviemi, které mě osobně jsou spíš pro smích a byl bych nasranej, kdybych byl Francouz ateista a věděl bych, že někdo koupil takovou blbost a cetku za 50-letej dluh, chch. Stejně tak mě pak fascinovali (ironicky) ti různí čumilové, zavazeči, vyjadřovači podpory a jiní hňupové. Jean-Jacques Annaud mě kdysi dostal Sedmi lety v Tibetu a od té doby mu odpouštím vše možné. Ale už toho mám dost. Sice řemeslně to nebylo to špatné, ale uchvácení se nekonalo, zachvácení plameny se konalo, ale jestli tam bude zas někdy hořet a natočí dvojku, asi už si ji nechám ujít.

Cože? Jak je toto možné? Ciro aneb brejličky a cigáro žije? Ani jsem pomalu nestihl postřehnout, jak se to vlastně stalo (jo, musel jsem si to rewindnout)... a hlavně jsem měl za to, že už jsme se s ním rozloučili a tohle bude spíš nějaká retrospektivní záležitost. Ale ni. Žijeme a hezky nekompromisně se dostaneme zase do starejch drsnejch kolejí. K tomu nějaké to dokreslení detailů z dětských let. A to je vlastně všechno. Teda lotyšská situace kolem jeho byznysu se vyvinula díky němu opět úplně náramně, ale jinak je tenhle film jenom asi taková berlička, aby se jeho postava mohla objevit v páté sérii Gomory. Průměrná berlička.

Většinou hodnotím po sériích, ale tady jsem to všechno vzal tak nějak jedním vrzem. Jo, docela mě to nadchlo... ze začátku víc než ke konci, protože pak se už všechno skoro tak nějak opakovalo. Ale to je jedno - kladem je to, že je to hodně realistické, násilné a mafiánské. Místama mi to hodně připomínalo Nula nula nula a hle, on to má na svědomí také Stefano Sollima, Leonardo Fasoli a Roberto Saviano. K ději: pořád se to točí kolem velkejch prachů, ale stejně jsme pořád ve čtvrtích, kde to vypadá jak někde v chudinském ghettu nebo na sídlišti Chánov. Soupeří se tam v ovládání míst, kterejm bych se já zdaleka vyhnul. Ono i to lepší prostředí pro smetánku není zrovna moje představa luxusu. K Itálii a Italům najednou cítím tak trochu pohrdání, že ten jejich stát vlastně stojí za hovno. A asi proto se jim tam tak dobře hraje na mafiány. Ale to nic nemění na tom, že i když to postupně začíná skomírat, pořád to je seroš, kterej mě chytnul a užil jsem si ho. Ještě pár poznámek: každej je tady černovlasej a tím myslím opravdu každej - náznak blonďáka potkáme jen, když se tam objeví Rusové. Italské ženy nejsou pěkné a nikdy se nesmějí. Oni všichni jsou tady neustále vážní jak tvrdej chleba na topení. Kvízová otázka na konec: kolikrát si myslíte, že jsem si říkal: "karta se obrací"? Odpověď: sám nevím, protože to bylo furt. Sliby, důvěra, zrada a furt dokola. Marco D'Amore mi do role moc neseděl a navíc začal postupně přibírat na váze a chovat se pitomě... celé to postupně trochu zhlouplo, hlavně v páté sérii. Bylo to dobré, ale jednou stačilo.

Pokud chtěla Tilda Swinton vypadat tak nepřitažlivě, co to jde, tak se jí to povedlo. Vypadala jak nějaká knihovnice ve stádiu frigidnosti č. 5. Ani Idris Elba to tady zrovna nevyhrál. Ještě nikdy jsem ho neviděl v takhle degradující roli, kde vypadá jak nepovedeně namaskovanej gigolo, směšně zmutovanej černej elfí Pytlík a s tupým hereckým výrazem. Vůbec se to k němu nehodilo a úplně byl mimo svoji ligu. A že se to celé motalo kolem příběhů, tak ano, nějaký ten příběhový děj to mělo, ale vůbec ne zajímavej. Džinové a všechno kolem té arabské kultury tam odkudsi z východu mě nikdy nebralo a ani tato moderní verze mě nepřesvědčila o opaku.

Několik epizod z jakési italské chudinské čehosi. Jedou tady drogy, zbraně, meziklanová válka a byznys v oblastech fashion & svoz odpadů. Moc jsem nepochopil, v čem vlastně spočívala práce toho účetního, který vyplácel peníze různým osobám - nevím za co. Ale syrovost z toho jen čiší, že člověk opravdu věří, že to je autentické, skoro dokumentární. Možná se to více rozvine v seriálu, na který jsem slyšel ódy, ale tenhle film na mě působil tak nějak průměrně. A kdo už se těší do Itálie na dovolenou?

Další kvalita ze stáje podobně realistických seriálů typu The Shield nebo The Wire. A podobně jako v The Wire, i tady se pohybujeme po chudinských čtvrtích Baltimoru a tentokrát máme zálusk na zkorumpovaný policejní sbor. Který to ale nemá vůbec jednoduché - zase ta bezútěšná finanční situace a beznaděj, že policejní práce nikam nevede. Ze začátku jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo (těch jmen a černochů tam bylo tolik...) a kdy je kdy (něco se odehrává v minulosti, něco v současnosti), ale časem se to poddalo a já tento seriál skouknul snad za dva dny. Neznámí herci jen podtrhují autentičnost a Jon Bernthal si vůbec nehraje na nějakou hvězdu a pěkně zapadá mezi ostatní. Velká spokojenost, která si možná plných pět hvězdiček nezaslouží, ale protože kvalitních uvěřitelných seriálů je fakt málo, tak musím... i když... asi nemusím, že.

A to je zajímavé, že to jde! Možná za to může James Wan coby režisér, možná fakt, že se to nijak nepokouší zakomponovat tam ostatní DC superhrdiny a možná ten podmořský svět. Neupírám tomu ani zásluhy na poli vtipnosti, které tam Jason Momoa chrlil hlavně ve spojitosti s Patrickem Wilsonem. Celé to prostě působí takovým svěžím vodním dojmem a je docela škoda, že to je zakončení jedné DCEU kapitoly (ve které bych většinu ostatních souvisejících filmů raději vůbec neviděl). Samozřejmě je tady ale hromada digitálních efektů, monster a přehnaností, ale je to tak nějak přijatelné... a dá se říct, že i zábavné.