Krajina ve stínu
Shadow Country
Réžia:
Bohdan SlámaScenár:
Ivan ArsenjevKamera:
Diviš MarekHudba:
Jakub KudláčHrajú:
Magdaléna Borová, Stanislav Majer, Csongor Kassai, Barbora Poláková, Pavel Nový, Petra Špalková, Zuzana Kronerová, Agi Gubíková, Robert Mikluš (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Film rozpráva príbeh obyvateľov zabudnutej dedinky neďaleko rakúskych hraníc, ktorým vstúpia do života udalosti 30. až 50. rokov 20. storočia. Predtým bolo podstatné obrábať pole, prežiť zimu a vychovať deti, teraz si treba vybrať, kto je Rakúšan, kto Nemec a kto Čech, a zaplatiť cenu, ktorú takéto rozhodnutie prinesie. A tak sa z doposiaľ pokojne žijúcich susedov stávajú zarytí nepriatelia, ktorí si navzájom vyrovnávajú účty aj za cenu zločinu, straty etických zábran a ľudskosti. (Filmtopia)
(viac)Recenzie (285)
Habermanův mlýn Remastered. Žid přijede z koncentráku domů a začne tam, spolu s místními soudit a mastit všechny Němce, co se chtěli za války připojit k Říši. Dějově by to bylo super, problém nastává v tom, že je to jeho jednání ve filmu prezentovano jako špatné, takže další vymývací story o (pouze) hodných suděťácích a (pouze) zlých Češích, upgradovaných na fakt, že na rozdíl od Habermana jsem v tom filmu nenašel jediného němčoura, co by byl úplně nevinný. Snad jenom ten Majer, ale i ten tuším ze začátku na Čechy pičuje. Vrcholem je hajlující Poláková, co má radost, když Žida odvážejí do koncentráku, nebo mladý skopčák, co na frontě zabil 19 Poláků a tyto postavy jsou prezentované jako chuďátka. Hnus. Jak někdo trefně napsal: nebezpečná doba, nebezpečný film. Bohužel už jsem rezignoval na očekávání, že by češi natočili nějaké solidní (po)válečné drama. Buď jsou tu neustále hodní skopčáci proti zlým Čechům, nebo hodní prozápadní Češi proti zlým komunistům a do třetice Nabarvené ptáče, které se tváří jako válečné drama, ale ve skutečnosti je pouhou sondou do života vesnických úchyláků a jejich deviací. Ty vole takový problém vzít normálního Čecha a postavit ho proti klasickému náckovi? A to už se zas připravuje do tv nějaká minisérie, kde kolem roku 1945 budou zas komunisti chytat Čechy přecházející hranice... Mám sto chutí pustit si hodné Čechy proti zlým Banderovcům ve filmu Stíny horkého léta. ()
Viděno na předpremiéře v Suchdole nad Lužnicí. Musím říct, že v rámci rozboru filmu při debatě s tvůrci a následného vhledu potomků přímých účastníků události, mi film v mnohém otevřel oči a odkryl mi skutečnosti, které bych při klasické projekci neviděl. Příběhově silné, scénář se držel faktů a událost popisuje dle pamětníků věrně. Černobílá barva Krajině stínů nesmírně sluší a dodává temnému dramatu správnou atmosféru. Herecky zajímavé, největší slabinu bych nakonec viděl v režii Bohdana Slámy, která nepůsobí úplně atraktivně a oproti Marhoulovi, nemá takovou šťávu. Celkově ale povedený počin. ()
Prečítal som komentáre, jedna vec mi chýba. Kde sa to začalo ? Slovensko a pravdepodobne aj Podkarpatská Rus išli dobrovoľne do prvej ČSR. Sudety, Rakúske pohraničie a južné Maďarské pohraničie asi nie. Sudety boli historicky súčasťou Českého královstva, ale od 13 stroročia začal prenikať na toto územie nemecký živel. Nemci tam žili niekoľko stáročí a prosperovali. Na rozhraní 19 / 20 storočia jasne prevyšovalo nemecky hovoriace obyvateľstvo. Keby sa uskutočnil plebiscit, skončili by tieto územia po 1 sv. vojne v Nemecku alebo Rakúsku. Mladá republika to nezvládla a Sudety bol Danajský dar. Celkovo 3-3,5 mil Nemcov a Rakúšanov (v roku 1921 bolo v ČSR 24,5 % Nemcov), pri 7,5 mil Čechov. Slováci nedostali nielenže sľubovanú federáciu ale ani autonómiu, detto (autonómia) Nemci. V 1935 roku vo voľbách do NZ a Senátu zvíťazila Sudetonemecká strana, na Slovensku HSĽS. Pražská vládna politika mnohonárodného štátu totálne zlyhala .Potom prišiel anšlus Rakúska, Mníchov, vojna a následné vyhnanie Nemcov. Nech sa na to pozerám akokoľvek ľudsky, niet sa čo čudovať. Oko za oko, zub za zub nebolo v histórii ľudstva prvý krát. ()
Obtížně se mi ten film hodnotí, a těžko se mi na něj koukalo. Je to velmi dlouho smutné, musela jsem si to rozdělit na dvě části, protože jsem se tak dlouho bez přestávky týrat nedokázala. Snad tedy to mohlo být kratší. ()
Jo po valce, to byli Cesi udatni bojovnici. Stejne jako po te listopadove saskarne byl najednou kazdy disident. Dobra prace. Tohle tema neni popularni, takze ocenuji, ze sel Slama s kuzi na trh. Mohl jit na jistotu, natocit tisici verzi jak estebaci honi chrabre umelce a mel cerveny cisla doma. Takhle je tento film urcen relativne uzke skupine divaku, mezi ktere se hrde hlasim i ja. ()
Wau, tak tohle je hodně, ale fakt hodně silnej. Český lev za nejlepší scénář je rozhodně v nejlepších rukách... Jen si kurňa říkám, proč to muselo bejt černobílý? Jaká škoda. Jasný, chápu, že to dodá atmosféru a podobný kecy, ale já mám rád barvy a těch tady moc nebylo :o). Oproti Šarlatánovi mě tohle mnohem víc zasáhlo. Páč sem doposud neviděl ani jeden film, kterej by se věnoval mimojiné odsunu němců z pohraničí. Tenhle film je zvláštní v tom, že se tady člověk dozví o osudu jedné nepodstatné vesničky v rozmezí cca 10 ti let, ale zrovna těch nejkrutějších, co naše vlast kdy zažívala (v novodobých dějinách). Muselo to bejt strašně vyhrocený žít v týhle době a navíc v pohraničí... Jednou si dole (v hrobu kterej si vykopeš) a jednou nahoře (na oprátce). Za mě letošní českou jedničkou toto. Ačkoli nesdílím názor poroty, že hlavní i vedlejší ženské role ovládly z tohodle filmu... Jo a je fajn vidět Barboru Polákovou (kterou nikdy nebudu mít rád) hajlovat :o)), věřil sem jí to :o)) ()
Film, ktery obsahuje vse co byste od takoveho filmu cekali. Je cernobily, zrejme jen proto, aby byl jakoby vaznejsi. Ale ja se nudil od zacatku do konce, protoze tohle jsme uz videli stokrat. Navic mi to prislo cele strasne schematicke, postavy a jejich osudy mi byly lhostejne. Sry. ()
Děj do roku 1945 se táhne, překotná touha představit postavy a jejich charaktery. Potud to pro mne nefungovalo. Zato poválečné období je sugestivní, až se mi z našeho národa udělalo špatně. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byl film delší a s větší pečlivostí by se věnoval rozvoji charakterů postav před válkou. ()
Formálně je to dokonalý. Bohdan Sláma umí, o tom se nemá cenu přít. A že Diviš Marek nezískal Lva za kameru, to je pro mě s podivem- tak mi to přišlo obrazově působivý. Ale ten obsah mi opět zavání vlastizradou. Je to už po několikáté, kdy dělá český film z nás Čechů, Moravanů a Slezanů stvůry v kontrastu s vcelku hodnými, klidnými, rozumnými Němci. Mně se ten přístup nelíbí, ale Bernd Posselt si dá možná Krajinu ve stínu do své TOP 10.//P.S.: Poválečný přerod obecního trotla (Jiří Černý) v zastupitele považuji za jedno ohromné WTF. ()
Bohdan Sláma si tentokrát ukousl pořádně velké sousto a místo svých velmi dobrých vztahovek se pustil do naší pohnuté historie. Krajina ve stínu je příběhem několika málo let v jedné zapadlé pohraniční vesničce, kde se sejde pestrá směsice postav s různým smýšlením a o drama je tak postaráno. Byla to vskutku bouřlivá léta, událo se mnoho a převážně to nebylo nic pěkného. Na drsné mezilidské vztahy (nakonec Bohdan Sláma zůstal částečně u toho, co umí) na pozadí válečného a politického dění se nedívá vůbec příjemně. Může za to dovedně vytvořená atmosféra podpořená černobílou kamerou. Bohužel byly i některé výtky. Především na mě bylo moc postav a občas jsem se v tom, i díky černobílé kameře, ztrácel. Jednotlivé postavy tak nedostanou tolik prostoru, kolik by potřebovaly na osvětlení všech svých motivací. Přeci jen celoživotní sousedi se k sobě navzájem chovají dle prožitých minulých let. Tady byl divák vhozen do vody a neznal předchozí vztahy. Proto se jen těžko chápe, proč zrovna ten toho a toho nesnáší a tomu pomáhá. Samotná komunistická ani nacistická ideologie vás nedonutí zabít souseda a dlouholetého známého. Ten tlak okolností byl neuvěřitelný a já jen děkuji, že v podobné době nemusím žít. Film to není špatný, ale tvůrci měli velké oči a nedokázali vytěžit příběh naplno. Možná seriál, méně postav, menší rozmezí let… tři smutné a depresivní hvězdy. ()
film si nízké hodnocení nezaslouží. Předpokládám , že většině hodnotících je nepříjemné koukat na negativní obraz české populace. Protože ať si budem co chcem nalhávat , je to film o nás .Jenoim se bojím , že kdyby se měla situace opakovat, dopadne to podobně. ()
Původně jsem chtěl dát úplný odpad. Protože film kde jsou Němci hodní, nikomu nic nedělají a starosta jen zábavuje majetek od těch kteří nějak zlobili a jak skončí válka tak se jim ti zlí Češi pomstí. Jedině snad starý legionář měl rozum. Ovšem konec ukázal že šlo o něco jiného. A to když úředník oznámil že že vsi nepřišlo žádné udání. Určitě se podobné věci děli, o tom žádná ovšem vše mělo nějaký původ. Proč nenatočit film který by ukázal jak násilí před válkou, behem ní a logické důsledky toho všeho po válce ale i podobné excesy které se děli. Navíc jsem nepochopil proč byl zastřelen Karel který vlastně nic neudělal jen se staral o rodinu. ()
Lidi převlékali kabáty vždycky. Předválečná, válečná a poválečná léta v jedné pohraniční vesničce. Těšil jsem se dost, ale už v půlce mi bylo jasné, že si Sláma ukousl příliš velké sousto. Takže žádná dobová freska, o které se bude mluvit roky. Jen film, který nedělá tuzemské kinematografii ostudu. Ale ambice tady tuším byly větší. 6/10 ()
Přesně to napsal Radek99. Nejslabší film Slámy. Bez expozice do charakterů postav. Nedokázal jsem si k nim vytvořit nějaký vztah snad kromě hlavní dvojice Borová, Majer. Široké záběry, které jak by se zdálo nahodile bloudí po rozesetých postavách, tu na návsi, tam v hospodě, ale vždy rozprostřených tak, aby každý viděl objektiv kamery. Jakoby dokumentární styl bez zřejmé stylizace, ale vlastně tímto popřený. Zbytečný "tlak na pilu" v emocích, kdy Marie vyhnaná ze vsi balí věci k odchodu - nesmyslně jen jednou rukou a v té druhé drží děcko. Pak po dlouhém pochodu do Rakouska v jedné ruce stále dítě, na zádech ohromný batoh a táhnoucí vozík. Pláč dítěte domíchaný v záběrech z návratu do vsi... Druhá polovina je už zajímavější změnami charakterů. Kamera mě ale neoslovila a postrádal jsem výraznější výtvarnou stylizaci. Jen v nemnoha záběrech ke konci pracuje s hloubkou obrazu v několika rovinách. Bez zajímavých, vypovídajících detailů, bez světelných kontrastů, nočních scén, výraznějších rakurzů... Zřejmě to byl záměr, ale mě to vlastně zklamalo. ()
Já se moc těším, až čeští filmaři přestanou ignorovat události jako bylo násilné vyhnání československého obyvatelstva ordnery z pohraničí či fanatismus sudetských Němců a šikana, která na tomto území vůči českým občanům probíhala. Ano, já vím, že pak nedostanou sudetoněmeckou cenu a pár tisíc EUR k tomu jako režisrér David Vondráček, ale jsou diváci, jako třeba jsem já, kteří by to ocenili. A není pravda, že by témat bylo málo: co třeba masakr habartovských četníků https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=497923270681350&id=330742910732721 Slámovy filmy mám ráda, ale tady to trpí scénářem, který si ukousl zjevně trochu velké sousto, postavy a jejich chování se mění zcela nelogicky jak mávnutím proutku ode zdi ke zdi bez nějakého bližšího vysvětlení jejich motivů, povrchní, naplácané a tím bohužel i nedojímavé. ()
Výborná práca s dobovými rekvizitami a tiež výborná kamera ako nezaujatý pozorovateľ všetkého. Tento film je čisté umelecké dielo, ale je jasné, že si nájde len určité publikum. Či doňho patrím aj ja, to dosť záleží na aktuálnom naladení, ale určite by namňa film zapôsobil lepšie, ak by sa zameral viac na hlavné postavy. Nie je tu hrdina, nikto koho by ste si obľúbili - nebol na to priestor, ani čas a ani zámer. Zato vidíme prirodzené, uveriteľné, priam autentické správanie postáv, kde každá postava koná plus mínus tak, aby čo najlepšie tú dobu prežila. Od polovice je to stále drsnejšie. Ťažká a hrozná doba. Ps: Ondřej Malý by už mohol dostať veľkú úlohu vo filme, vyhľadávam ho už od filmu Pouta a aj teraz rozhodlo jeho meno, ale veľa si tu zase nezahral, čo je pre mňa škoda. Zaokruhľujem nahor. ()
Nevím pořádně, co na tento film napsat. Herci hrozní, příběh hrozný. Film nám chtěl ukázat tehdejší dobu, kdy se staří přátelé, sousedi a rodina v blížící se válce, proti sobě začali obracet. Bohužel film měl tak rychlé přeskoky, že mě žádná scéna nevtáhla do děje, nebylo tam nic, co by ve mně vyvolalo smutek nad tehdejšími činy, možná když by se některé scény protáhly, udělaly se citlivěji.... ()
Velmi drsné a syrové drama o jedné vesnici, jedné době a hromadě krutostí a bezpráví. Všechno do sebe celý čas zapadá až na malé nedostatky charakterů postav, které v této napůl dokumentární tvorbě asi omluvíme. Jen se trochu neubráníte dojmu, že nacisté vlastně takové bestie nebyli a že daleko horší jsou samotní Češi a komunisti zvláště. Celý děj je uplácaný z ošklivého počasí, které je jako většina duší lidí co ve vsi v pohraničí uvidíte. ()
Film Bohdana Slámy za 56 milionů o lidech na české vesnici u rakouských hranic v letech 1938-1952 čili vše předvídatelné - nejprve jsou všichni kamarádi, pak mají Němci navrch pak Češi a nakonec vlastně komunisti. Vybarvené charaktery za každého počasí ve story inspirované skutečností. Mám slabost pro filmy s tematikou druhé světové války, takže můžu dát tři hvězdy, protože mne to pobavilo a taky to bylo dobře obsazené a zahrané, ale celkový dojem je, že to všechno vlastně bylo jasný od začátku do konce. ()
Súvisiace novinky
28. České lvy vyhrál Šarlatán
Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (viac)
Krajina ve stínu vyhrála Ceny české filmové kritiky
Sdružení českých filmových kritiků dnes v pražském Divadle Archa předalo své výroční ceny za uplynulý rok, a ocenilo tak tuzemské tvůrce a jejich filmovou tvorbu v roce 2020. Nejlepším filmem se… (viac)
Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (viac)
Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny
Dnes byly oznámeny nominace na Ceny české filmové kritiky za rok 2020, jež by měly upozornit na nejlepší české filmové počiny uplynulého roku, jejich tvůrce a také nové naděje české kinematografie z… (viac)
Rozumím tomu, že na někoho Krajina ve stínu bude působit příliš edukativně (tohle slovo, které už tu přede mnou někdo použil, mi svým způsobem přijde velmi výstižné). I já jsem vnímala, že ten film je možná zpracovaný až moc učebnicově a technicky přesně tak, jak velkofilm na podobné pohnuté téma má být (ať už se na to díváme z pohledu hudby, zvuku, střihu, kamery, výběru herců do jednotlivých rolí, tempa i třeba toho černobílého obrazu, který k tomu sedí jak víte co na hrnec). Snímek má hodně pomalý rozjezd a není to něco, co by diváka na první dobrou přikovalo k obrazovce, některé charaktery, některá jednání nebo třeba i rekvizity, jsou až moc takové, jako bychom na daném místě a v danou chvíli očekávali. Ale já mu tyhle místy možná příliš řemeslně, doslovně zpracované položky nakonec ráda odpustím. Možná to bude aktuálním rozpoložením a kdybych se dívala jindy, "nepřeskočilo" by to a vnímala bych jen tu řemeslnost bez nějakého většího přesahu. Nicméně dnes se to nějak sešlo a ten film mě svým vyprávěním dokázal postupně vtáhnout, přenést na mě tu hroznou tíseň, nespravedlnost, marnost, až jsem nakonec seděla u závěrečných titulků (které mimochodem doporučuji dodívat do konce, protože se podařilo naprosto dokonale vybrat doprovodnou hudbu, která krásně graduje a celkový dojem z filmu ještě umocní) totálně rozložená, jako už dlouho po zhlédnutí žádného filmu ne. A myslím, že to budu celé zpracovávat ještě hodně dlouho. Samozřejmě mi bylo jasné, že to nebude veselá podívaná, ale že mi to dá až takovou "ránu", jsem fakt nečekala. Nemá smysl rozepisovat se tady o obsahu, všichni asi víme, jaké střety, nálady se zde řeší a asi nepřekvapí, že ani tenhle film je nevyřeší, nedá nám jasné rozhřešení o tom, kdo je viník, kdo oběť, jak se lidi měli chovat a proč nechovali, kdo je kým a kam patří. Krajina ve stínu ale podle mého názoru dané téma zpracovává velice působivě a i přes některé možné výtky se ten film povedl a je cenným příspěvkem do zatím nepříliš rozsáhlé sbírky filmů zpracovávajících jednu z nejpohnutějších etap naší historie. Toť aspoň mé dojmy. 85 %. A závěrem si přece jen neodpustím malý dovětek - dokážu pochopit, že tenhle film někomu nemusel sednout třeba proto, že se mu netrefil do nálady, byl na něj moc drsný nebo převážila ta přílišná řemeslnost, o které už jsem se rozepsala výše. Co mi ale hlava nebere je, že někdo tvrdí, jak je tenhle film tendenční, jak překrucuje, co se kdysi dělo. Protože to podle mě ten film nedělá ani náhodou a nezasluhuje si taková hodnocení. Ačkoliv těžko kdo zpětně posoudí, co bylo správné a co se mělo udělat jinak a jak, je asi třeba si uvědomit ten fakt, že se děla zvěrstva jak za války, tak taky těsně po ní (a asi to, pánové a dámy, nebyly bohužel jen nějaké excesy - na tohle slovo v těchto souvislostech začínám už být skoro alergická) a že chování některých lidí lze těžko jen tak omluvit tím, že měli právo se mstít, protože jim předtím někdo (jiný) ublížil. Chápu, spoustě lidí tady by se asi líbilo, kdyby se jim předložil film, ve kterém budou ti správní Češi oslavováni za své mstitelské kusy nebo alespoň budou jako jejich "oběti" zobrazováni jen ti zlí němečtí sousedé. To by pak ale teprve bylo to pravé překrucování dějin, protože je xkrát doloženo, že se to tak prostě nestalo (nehledě na to, že by se dalo jistě dlouze polemizovat nad tím, zda i ve vztahu k jednání vůči těm "zlým Němcům", lze ospravedlňovat postupy ve stylu "oko za oko, zub za zub"). Lidi, smiřte se prostě s tím, že i na těch "správných Češích" leží díl viny a až se nad tím pořádně zamyslíte, pak teprve někam pište něco o tendenčnosti a překrucování. () (menej) (viac)